Lidice v atmosféře přepisování dějin

75 let uplynulo v sobotu 10. června od vyhlazení obce Lidice fašistickými okupanty v r. 1942. Je to období jen těsně pod průměrnou délkou života v ČR. Pamětníků druhé světové války už je poskromnu a většina občanů mladších generací je zřejmě k této tragické dějinné zkušenosti lhostejná. Nezajímá se o krutost tyranů, o utrpení obětí, o příklady lidského hrdinství ani tragédii kolaborace, nezajímá se skoro o nic než o sebe. A právě v období půlkulatého výročí lidické tragédie můžeme vidět více indicií nasvědčujících tomu, že současnému režimu ztráta historické paměti a nezájem dokonce i o nejnovější dějiny vlastního národa v podstatě vyhovuje. Pokračovat ve čtení „Lidice v atmosféře přepisování dějin“

Diskusní vystoupení s. Václava Čermáka na 41. pražské teoreticko-politické konferenci

Diskusní vystoupení soudruha Václava Čermáka na 41. pražské teoreticko-politické konferenci 13. 5. 2017  Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci, co a jak dál.

 

Dějiny lidstva mají mnoho společenských revolucí, ale žádnou z nich nelze přirovnat k Velké říjnové socialistické revoluci v Rusku, k jejímu charakteru a obsahu, k její velikosti šíři a hloubce, k jejímu nesmírnému vlivu na ostatní země světa. Byla nejmohutnější lidovou revolucí svým rozmachem a nejhlubší revolucí svými úkoly a následky. O jejím světodějném významu není pochyb.  Její odkaz pro dnešek vidím zejména v tom – bránit a rozvíjet odkaz Velké říjnové socialistické revoluce jako živou inspiraci perspektiv lidstva. Jak vnímám situaci, tak si troufám říci, že je současný svět doslova těhotný nutností revolučního boje za novou společensko-ekonomickou formaci. Pokračovat ve čtení „Diskusní vystoupení s. Václava Čermáka na 41. pražské teoreticko-politické konferenci“

Kam, kudy, proč a jak?

Úvodní referát soudružky Věry Klontza-Jaklové na 41. pražské teoreticko-politické konferenci „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci – co a jak dál“ 13. 5. 2017

Kdo se alespoň trochu pohybuje mezi lidmi, jistě potvrdí, že během posledních pár měsíců se velmi změnilo tematické pole debat. Lidé se stále častěji domáhají rozhovorů na téma budoucnosti, vyjadřují obavy z války, použití jaderných zbraní, obávají se ekologické katastrofy, ale také si stěžují na stále se zhoršující životní podmínky svoje nebo svých blízkých, nedostatek času, neutuchající stres, hovoří o strachu o práci, o zdraví. Důchodci žijí téměř bez výjimek na hranici bídy, lidé v produktivním věku frustrovaní, ve stálém shonu plni obav o budoucnost svou i svých dětí. Mladí lidé také téměř bez výjimky hledají alternativy nespokojení se svými perspektivami. Po dlouhé době vyrůstají generace, které nedosáhnou ani na základní standard svých rodičů a dokonce prarodičů. Zároveň je možné ilustrovat, jak tradiční politická nabídka nemá podporu a lidé se snaží ve volbách, pokud se k nim dostaví, preferovat neokoukané, nevyzkoušené tváře, které není možné spojit se žádnou z tradičních stran nebo své naděje obracejí k představitelům nacionální buržoazie. Nespokojenost stoupá a lidé čím dál tím více pociťují krizi systému, o jehož budoucnosti a přínosnosti začínají výrazně pochybovat. Krize systému se prohlubuje každým dnem a také v rámci KSČM je stále intenzivnější dialog, možná i zápas o to, jak dál a proč. Pokračovat ve čtení „Kam, kudy, proč a jak?“

100. výročí VŘSR nesmí patřit nostalgii, ale boji za lepší budoucnost

Přidáno ve čtvrtek 25. května 2017


Tématu „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci, co a jak dál“ se věnovala 41. pražská teoreticko-politická konference v Praze 13. května 2017, situovaná sice do velkého sálu budovy ÚV KSČM, ale většinou vedení této strany už tradičně pomlouvaná a bojkotovaná. Není divu. Většina řečníků se nevěnovala jen dějinám Říjnové revoluce, ale i jejímu vztahu k současnosti a budoucnosti, a v tomto ohledu byla velmi kritická především k teorii a praxi KSČM, která je široce považována za následnici revolučních tradic vzešlých z VŘSR. Zjevně ne příliš oprávněně. Pokračovat ve čtení „100. výročí VŘSR nesmí patřit nostalgii, ale boji za lepší budoucnost“

Hořká příchuť květnových oslav

Přidáno v pátek 5. května 2017


      Květnové dny patří oslavám. V květnu slaví pokrokově smýšlející lidé Svátek práce a také si připomínají konec války, kterou vyvolaly ty nejreakčnější formy kapitalistického vládnutí – německý nacismus, italský fašismus a japonský militarismus.
Měla by být stále připomínána podstata těchto dvou významných událostí. Tou podstatou není pouhá vzpomínka, ale uvědomění si, že bez boje proti kapitalismu čeká pracující pouze poroba, otroctví či smrt, ale také devastace planety způsobená nenasytností kapitálu. Pokračovat ve čtení „Hořká příchuť květnových oslav“

Nedívejme se na KLDR očima poraženců!

Přidáno v úterý 2. května 2017


Na celém světě nalezneme jen málo takových zemí, o kterých by se tolik mluví a současně tolik lže, jako o Korejské lidově demokratické republice. Před několika dny jsem se odtamtud vrátil z déle než týden trvajícího pobytu. Chápu, že propaganda proti této zemi je u nás natolik intenzivní a všeobjímající, že při popisu svých dojmů budu obviněn jako placený agent KLDR. V takovém případě bych ovšem nemusel vážit cestu více než 10 tisíc kilometrů daleko, trávit v každém směru dva dny v letadlech a na letištích, a mohl bych ódy na KLDR skládat v pohodlí u svého počítače. Pokračovat ve čtení „Nedívejme se na KLDR očima poraženců!“

Delegace přátelství navštívila KLDR

Přidáno v neděli 30. dubna 2017


Praha, 21. dubna 2017 – Delegace Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan vedená soudružkou Natašou Weberovou a složená z občanů České a Slovenské republiky navštívila ve dnech 13. – 20. dubna 2017 Korejskou lidově demokratickou republiku, aby se zde zúčastnila mezinárodní konference a setkání zahraničních přátel KLDR u příležitosti 105. výročí narození věčného prezidenta Kim Ir Sena (Kim Il Sunga). Pokračovat ve čtení „Delegace přátelství navštívila KLDR“

K 50. výročí úmrtí Marie Majerové – zboření rodného domu?

Přidáno ve středu 11. ledna 2017


      16. ledna uplyne 50 let od úmrtí národní umělkyně Marie Majerové, která patří k nejvýznamnějším autorům československé pokrokové literatury 20. století. I proto bylo její dílo po r. 1989 odsouzeno k nezájmu a zapomnění. Pokud se o Majerové někdy přece jen píše, bývají to spíše články snižující její dílo a skandalizující její osobu, např. „Bouřlivý milostný život Marie Majerové“ (Novinky.cz, 25. 11. 2013)1), kde ovšem fakta poněkud kulhají za bulvárním nadpisem. To však ještě není nic proti lascivnímu článku „Marie Majerová nebyla vůbec příkladná soudružka“ (Žena-in.cz, 29. 5. 2014)2), kde můžeme v diskusi číst, jak se některé ženy vysmívají ženskému hnutí, což nás nemůže překvapit v době, kdy se i dělníci vysmívají dělnickému hnutí, mnozí socialisté odmítají socialismus a mnozí komunisté komunismus. Pokračovat ve čtení „K 50. výročí úmrtí Marie Majerové – zboření rodného domu?“

Pieta za Fidela Castra v Praze

Přidáno v pondělí 12. prosince 2016


      Společnost česko-kubánského přátelství pořádala ve čtvrtek 8. prosince v Praze pietní shromáždění k úmrtí nejvyššího vůdce kubánské revoluce Fidela Castra Ruz (13. 8. 1926 – 25. 11. 2016).
Velký sál budovy ÚV KSČM nebyl zcela zaplněn. Přítomno v něm bylo asi 100 lidí. To je smutným dokladem současné situace v této straně, která má sice v Praze několik tisíc členů, ale nedokáže je zmobilizovat ani na akci takového významu. Nenalezneme dnes ve světě jiného představitele komunistického hnutí velikosti Fidela Castra, takového revolucionáře, který stál v čele vítězství nad imperialismem a vybudování socialismu ve své zemi. Pokračovat ve čtení „Pieta za Fidela Castra v Praze“

Pietní shromáždění v Brně k úmrtí Fidela Castra

Přidáno v pondělí 12. prosince 2016


4. 12. 2016, Brno – „Střílej, ale jediné co zabiješ, bude člověk,“ to byla slova, které pronesl Ernesto Guevara tváří v tvář své smrti. I téměř padesát let po jeho násilné smrti je „Che“ Guevara jednou z nejváženějších autorit pro komunistickou a pokrokově smýšlející mládež na celém světě.
Dne 25. listopadu zemřel soudruh Fidel Castro Ruz. Člověk, jemuž „dějiny daly za pravdu“ ještě dávno za jeho života. Tato zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Zemřel člověk, který svým příkladem a svým dílem bude vždy inspirovat miliony utlačovaných, ponižovaných a zneužívaných lidí ve spravedlivém zápase za důstojný život. Fidel Castro si svým životem vysloužil to, co se podaří jen těm, kteří věnují svůj život zájmům nesobeckým, zájmům většiny – nebude se o něm mluvit v minulém čase. Pokračovat ve čtení „Pietní shromáždění v Brně k úmrtí Fidela Castra“