RUDÝ PRAPOR.cz

Výběr hostů do posledního dílu „Máte slovo“ moderátorky Michaeli Jílkové k tématu zahraničních vojenských misí byl pro diváky pestrý a přitažlivý. (Premiéra 8. 11. 2018 na ČT 1).

Zatímco v řadách „odpůrců“ k účasti našich vojáků v zahraničních misích vystoupili např. Hynek Blaško – generálmajor ve výslužbě, Marek Obrtel – lékař, voják v záloze, který vrátil vyznamenání za účast v misích NATO, či poslanec KSČM a místopředseda Výboru pro bezpečnost PSP ČR Zdeněk Ondráček, zastánce zahraničních misí „reprezentovali“ Pavel Růžička – poslanec ANO a válečný veterán, Ladislav Sornas – člen Sdružení válečných veteránů ČR nebo Pavel Štefka – bývalý náčelník GŠ Armády ČR.

Nevím z jakého „tábora“ diskutujících je snadnější získat aktéry do televizního studia, stejně jako nevím, kolik diváků si spojilo jméno Pavla Štefka s dobou, kdy zastával funkci náčelníka generálního štábu, na kterém tehdy vznikaly černé fondy. S krásnou dobou, kdy z takto podvodně získaných více než 17 milionu korun si důstojníci objednávali horská kola, soupravy luxusních per, chromované dýky s vykládanými rukojeti, lyže, alkohol či dovolené a armádní špičky se těšily z obdarovaných hudebních nástrojů, plyšových medvědů nebo pastelek. Jak řekla soudkyně v odůvodnění rozsudku, „byl to systém, o kterém všichni věděli, a všem vyhovoval“. Úsměvnou epizodou se jeví i skutečnost, že generál Štefka pobíral příspěvek na bydlení ještě tři měsíce poté, kdy opustil generální štáb, i když neoprávněně získanou částku několik měsíců po odchodu z armády nakonec vrátil.

Korupce v armádním prostředí byla nakonec důvodem, proč vláda doporučila tehdejšímu prezidentu republiky Václavu Klausovi, aby již schváleného Štefku z diplomatické mise – velvyslance v Uzbekistánu odvolal. Sluší se říci, že armáda řešila za dobu existence samostatného českého státu daleko závažnější a finančně řádově vyšší korupční záležitosti, do kterých byl „zatažen“ nejeden armádní či politický činitel. Pandury, causa letadel CASA, padáky, zakázky na střežení muničních skladů jsou střípky pomyslného vrcholu.

O tom, že účel světí prostředky, platí i pro publicistické zpravodajství veřejnoprávní televize. Diváci se o tom přesvědčují každý den. Přesto se domnívám, že přizvaní diskutující hosté do takto sledovaných pořadů, ke kterým pořad Máte slovo patří, by měli být pro diváky více důvěryhodní a nespojováni s žádnými korupčními a jinými aférami.

     Miroslav Kavij

Poslanci po několika letech opět předvádějí na jevišti poslanecké sněmovny osvědčenou hru na „mrtvého brouka“. V případě jejího „vítězství“ bude představovat „skokový“ nárůst poslaneckých platů až o 20 procent. V případě „prohry“ bude měsíční navýšení o pár tisícovek menší.

Nechci polemizovat o výši platu poslanců v restaurovaném kapitalismu. Koneckonců výše platů poslanců za báječné první republiky, ve které občas docházelo k umravňování „neuvědomělých dělníků“ ke kapitalistickému zřízení pomocí střelby, nebyla v porovnání k dalším profesím také zrovna nízká.

Pouze za socialismu poslanci přicházeli o více než zkrátka. Komunističtí poslanci vykonávali svoji funkci bezplatně.

Náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu poslanecké funkce jim vyplatila jejich mateřská organizace. Těšit se tak mohli alespoň z „bonusu“ v podobě bezplatného užívání hromadné dopravy, který však povětšině nevyužívali ani nezneužívali.

Tiše snad můžou závidět jen pracující senioři a zaměstnanci, kteří „dosáhnou“ na svoji měsíční almužnu ve výši minimální mzdy. Určitě by si ale tyto dvě uvedené kategorie občanů na podobnou hru typu „mrtvého brouka“ zahrály rádi také!

     Miroslav KAVIJ

 (Poznámka metéra: Při představě, že většina z dvou a půl milionu důchodců nedosahuje ani na jedenáct tisíc korun měsíčně, tak při představě podobné hry by to manželům důchodcům mohlo dohromady „hodit“ až padesát tisíc ročně. To už by se daly opravit možná i zuby nebo šedej zákal a zajít jednou za rok do divadla? U šetrnějších by to možná mohlo stačit i na lázně, které si dnes u nás hojně užívají chudáci cizinci z rozvojových zemí, ale našinec na ně nemá, i když by si je (za vytvořené – celoživotní prací – hodnoty, po většině asi zasloužil?! Co říkáte?)

V Afghánistánu se bojuje za zájmy Spojených států. Vývoz západní demokracie roztáčí další spirálu smrti na tomto území a to nejen pro naše vojáky. Nesmyslně zmařené životy a zranění českých příslušníků za poslední týdny v této misi jsou neklamným důkazem.

Dalším lidským tragédiím v podobě příštích úmrtí nepomůžou ani přijatá opatření, která by měla vzejít po schůzce premiéra Babiše s ministrem obrany Metnarem. Opatření se koneckonců přijímala po každé tragédii, která příslušníky české jednotky na tomto území postihla.

Řešením nejsou bláboly generálů o odvetě, stejně jako přijímaná další rádoby bezpečnostní opaření. Ukončení letů vládních speciálů s převozy těl předčasně vyhaslých životů našich vojáků může zastavit pouze ukončení účasti příslušníků naší armády (pokud je ještě naše) nejen v Afghánistánu, ale i v dalších misích.

Konec zahraničním misím by uvítala naprostá většina našich občanů. Bylo by to i důkazem, že Česká republika je suverénní stát, který o své budoucnosti rozhoduje samostatně a nikoliv v zájmu cizích velmocí.

Miroslav Kavij