Konference o českém komunistickém hnutí
Přidáno v úterý 13. října 2015
38. pražská teoreticko-politická konference jednala v sobotu 10. října na téma O současném stavu a perspektivách komunistického hnutí v ČR. Akci uspořádal ve velkém sále budovy ÚV KSČM Obvodní výbor Praha 1 společně se dvanácti dalšími stranickými organizacemi a Klubem pokrokovém inteligence Olomouc. Před necelou stovkou posluchačů vystoupilo během šesti hodin jednání 21 diskutujících.
Miroslav Kavij kritizoval v úvodním referátu, jehož spoluautorem referátu byl Jiří Bulka, splývání politiky KSČM se sociálně demokratickými trendy, nejednotu komunistického hnutí, nezájem vedení strany o dělníky a odbory a skutečnou komunistickou mládež, dlouhodobé zanedbávání ideologické práce, orientaci pouze na parlamentarismus, smířlivectví. Ke snahám o perzekuci předsedkyně KV KSČM Praha a poslankyně Marty Semelové vedení strany mlčí. Haló noviny jsou tribunou vyvolených a ke komunistickému tisku mají daleko. Strana je řízena autoritářsky, není vedena ústředním výborem; ukázkou jejího katastrofálního hospodaření je ztráta desítek milionů korun při pokusu o prodej budovy ÚV. V závěru referátu se s. Kavij vymezil proti názorům na nemožnost změny tohoto stavu strany, proti snahám rozdělovat stranu a opouštět ji v době bojů za její komunistickou obnovu. Jako na inspiraci poukázal na Minimální program Marxisticko-leninského odborného klubu, který byl účastníkům konference předložen jako součást výtisku časopisu Dialog.
Následující řečníci potvrdili a rozvedli teze úvodního referátu, o možnostech přeměny KSČM v marxisticko-leninskou stranu však někteří vyjádřili pochybnosti. Proti současné kádrové politice, bránící zrodu nových osobností, se vyhradil Ladislav Šafránek. Navrhl zavést povinné cyklické vzdělávání vedoucích kádrů, jejich výběr provádět zdola bez zásahu z centra a bez jakýchkoli kvót. Absenci výrazných osobností konstatoval i Milan Havlíček. Dodal, že členové volených orgánů často hlasují proti svému přesvědčení, protože jsou finančně svázáni s vedením. Strana je kolosem na starých nohou, se starým myšlením, neschopna organizovat protesty proti vládní politice. Voliče přitahuje jen z nostalgie po ČSSR. Za její úpadek však mohou všichni členové, nejen vedení.
Milan Matouš, člen strany od r. 1945, vyzval k odmítnutí tzv. Kladenského programu z r. 1992, dělajícího z KSČM karikaturu sociální demokracie. Členstvím ve straně od r. 1945 se může pochlubit i Miloš Jakeš, ne však jeho sedmdesátiletým trváním, protože byl v prosinci 1989 z KSČ vyloučen. S. Jakeš vzpomínal na události let 1968 a 1989 a připomněl i Chruščovovu zradu, která k nim vedla. Mimořádný sjezd KSČ v prosinci 1989, na jehož odkaz KSČM navazuje, byl zničující, provedl sebekritiku horší než útoky nepřátel. Dokud se k němu bude KSČM hlásit, nečeká ji žádný úspěch.
Josef Skála upozornil, že stále narůstající většině české společnosti je politika komunistů zcela lhostejná, což nemá v dějinách obdoby. Vyslovil se pro rázný postup strany proti perzekuci s. Semelové a navrhl odeslání dopisu prezidentu republiky M. Zemanovi proti úsilí o odstranění nebo zhanobení pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích. Dopis byl po diskuzi jednomyslně přijat.
V projevech dalších řečníků zaznělo mj., že vedoucí představitelé strany nechtějí otevřeně pojmenovávat problémy, natož vyvíjet iniciativu k jejich odstranění, neučí dělnickou třídu bojovat, ale ustupovat kapitalismu. ÚV podporuje všechny návrhy vedení, jelikož jeho většinu tvoří placení funkcionáři strany. Nad ÚV stojí a rozhoduje kolegium bez opory ve stanovách. Zhoršená sociální situace nevede automaticky k posílení pokrokových sil. Současné komunistické hnutí není přitažlivé vzhledem ke své nerevolučnosti a neakceschopnosti. Pokud strana nebude radikální, skončí v muzeu. Nikdo ve svém vystoupení politiku KSČM a její předsjezdové dokumenty nevelebil, nikdo neprohlásil přednášenou kritiku za neoprávněnou.
Působení antikomunistické propagandy ve školách se věnovala Marta Semelová. Antikomunistický výklad dějin je podpořen zákony, srovnávání nacismu a „komunismu“ je oficiálním tématem výuky dějepisu.
Před vstupem do sálu probíhala u prezence sbírka na pomoc tajemníku ÚV VKSB A. A. Majevskému, vězněnému od listopadu 2014 ukrajinskými fašisty. (KSČM se k této sbírce a kampani za jeho osvobození nepřipojila.) Byla zde i možnost zakoupit velký počet publikací komunistického nakladatelství OREGO. (Vydá i sborník vystoupení z 38. konference, který u něj můžete objednat.) Nechybělo občerstvení.
Příznačné je, že teoreticko-politické konferenci stejně jako v minulosti ani nyní nevěnovali vládci KSČM žádnou pozornost. Neobjevila se zde žádná z „hvězd“, jichž jsou plné Haló noviny a které nejčastěji představují stranu v ostatních sdělovacích prostředcích. Neobjevil se ani žádný „Haló“ novinář. Skupina ovládající stranu a její věrní tak názorně dali najevo, jaký mají vztah ke komunistickému hnutí a jeho budoucnosti.
Leopold Vejr