LÉČIL MĚ DONĚCKÝ LÉKAŘ

Publikováno: Autor:

Přidáno v pondělí 29. června 2015

(Zpověď ukrajinského vojáka)

Slova: Sergej Gusjev
Hudba: Ljubov Puzikova
Zpívá: Viktor Tinjakov

Mami, jsem v zajetí, ale neplač.
Zalátali mě, jsem teď jako nový.
Mě léčil doněcký lékař
Unavený, přísný a tvrdý.

Léčil mě. Slyšíš, mami:
Já střílel na město z „Gradů“,
A podlaha nemocnice prostě trosky,
Ale on mě léčil: „Jak bylo třeba“.

Mami, jsem netvor, odpusť.
V proudech lží jsme zabloudili.
Celý život ten kříž musím nést.
Teď se mi oči otevřely.

Nás provezli těmi místy,
Kam granáty udeřily.
Ale my nevěřili svým očím:
Co s Donbasem jsme natropili!

V nemocnicích raněných plno.
Zde každý Kyjev proklíná.
Otec, bělejší než plátno,
Dítě mrtvé kolébá.

Mámo, jsem netvor, kat,
A nejsou zde, mámo, teroristé.
Tady jen sténání lidí a pláč,
Ale my jsme pro ně strašnější než fašisté.

Nás, mami, poslali na porážku,
Nebylo nás líto veliteli baterie.
Na mě domobranec křiknul: „Stůj!
Lehni, spratku!“ – a dále sprostou mluvou.

On nechtěl na mě střílet.
On – Člověk, ale já – vrah.
Z boje mě vynesl! Slyšíš, matko,
Mě, Donbasu krvepijce!

Mami, jsem v zajetí, ale neplač.
Zalátali mě, jsem teď jako nový.
Mě léčil doněcký lékař
Unavený, přísný a tvrdý.

On plnil lékařskou povinnost,
Ale já studem hořel,
Poprvé sám byl pomyslet schopen:
Komu je třeba taková válka?