STANOVISKO MARXISTICKO-LENINSKÉHO ODBORNÉHO KLUBU K „NÁVRHU NA ZKVALITNĚNÍ ŘÍZENÍ STRANICKÉ STRUKTURY“ URČENÉHO K DISKUSI PŘED IX. SJEZDEM KSČM

Přidáno ve čtvrtek 10. září 2015


      Návrh předložený k předsjezdové diskusi je nesystémovým souhrnem různých nápadů, neřeší danou problematiku komplexně a nejde k jádru věci. Vyplývá to zřejmě ze současných možností docílení shody.
Jednou z důležitých otázek výstavby strany, která ovlivňuje její celkovou činnost, je tvorba a působnost stranických orgánů. Ve Stanovách KSČM článku 5 je uvedeno, že „v KSČM nemá nikdo výlučná práva ani postavení“ a v článku 30 pak, že „při tvorbě orgánů KSČM, v jejich jednání a rozhodování se uplatňují principy vnitrostranické demokracie, samosprávy a kolektivnosti“. Bohužel ne vždy je toto respektováno.
Týká se to zejména tendence k potlačování principu kolektivnosti jednání a rozhodování a souběžného posilování tendence ke koncentraci moci v rukou privilegované skupiny.
Navíc, s uvedenými tendencemi je spjata také tendence ke kultu funkce, tendence k uplatňování vůdcovského principu. Jde o tendenci k výsadnímu postavení, v případě funkce předsedy ÚV strany dokonce chápané jako postavení nadřazené ÚV strany. Do jisté míry tento přístup pramení z přímé volby předsedy ÚV na sjezdu strany. Zabránění působení zmíněné tendence a posílení kolektivismu by nesporně prospělo, kdyby předseda ÚV byl chápán jako „první mezi sobě rovnými“ a byl volen ÚV z členů ÚV. To se pochopitelně obdobně týká také předsedů na nižších stupních. Pokud jde o místopředsedy ÚV (KV, OV), ti by pak nepochybně měli být voleni pouze z členů ÚV (KV, OV) členy ÚV (KV, OV). Evidentně se to vztahuje také na členy výkonných výborů těchto orgánů.
Pokud by v tomto směru nedošlo ke shodě, měl by sjezd volit předsedu i místopředsedy ÚV v dané situaci výhradně z již zvolených členů ÚV. Nově předkládaný návrh, aby předseda ÚV byl volen sjezdem a místopředsedové ÚV na zasedání ÚV, pokládáme za nesprávný.
Léta diskutovanou otázkou je, jak volit členy stranických orgánů jednotlivých stupňů. Celkem jasno je v tom, že členové OV mají být voleni na okresních konferencích. V případě vyšších stupňů, tedy KV a ÚV, jsou však rozdílné názory. Tedy, zda členové KV a ÚV mají být voleni na základě delegačního principu na okresních konferencích, nebo přímou volbou na krajských konferencích či sjezdu (včetně náhradníků), na základě návrhů schválených na OK či KK. Podle našeho názoru oba způsoby mají svá odůvodnění. Jde však o shodu a sjednocení jejich platnosti v celé straně. Nově předkládaný návrh, aby kromě členů ÚV volených na okresních konferencích byli navíc voleni také někteří členové ÚV na krajských konferencích, nepovažujeme za rozumný.
Co je třeba ovšem kategoricky odmítnout jako neslučitelné s principem rovných práv a s principy demokratické volby zdola, je to, aby někdo se stal členem těchto orgánů, aniž by byl do nich zvolen některým z uvedených způsobů. Tedy ani předseda klubu zastupitelů za KSČM v krajském zastupitelstvu, předseda klubu poslanců za KSČM v PS PČR, zástupce senátorů za KSČM v S PČR nebo zástupce poslanců za KSČM v EP ani nikdo jiný se nemůže stát členem KR či ÚV KSČM jinak, než bylo uvedeno. Pochopitelně podle potřeby může být k jednání těchto orgánů přizván.
Bylo by také žádoucí odstranit existující paradox časově diferencované tvorby ústředních orgánů a volby jejích funkcionářů, což je mimo jiné v rozporu s principem rovných práv členů strany. Zatímco se ÚV vytváří volbou každé dva roky, ÚRK a ÚRok každé čtyři roky a obdobně jsou voleni i předsedové ústředních orgánů a místopředsedové ÚV. Bylo by proto vhodné sjednotit termíny VČS ZO, OK, KK a sjezdu na každé dva roky. Nesporně by to přispělo k aktivizaci strany i její větší medializaci ve společnosti. Námitka, že by to bylo nákladné, je zavádějící.
Opětovně je kritizována kumulace funkcí u některých funkcionářů, zejména placených, a také, že nedochází k žádoucí rotaci ve vedoucích stranických funkcích a rovněž ve funkcích poslanců a krajských zastupitelů. To ve svých důsledcích umrtvuje činnost strany. Řešení této problematiky nelze zužovat a nadále jakkoliv odkládat. Je zapotřebí, aby sjezd v tomto směru přijal závazná pravidla. Nejlépe nepřipustit více než jednu placenou funkci a u předsedů a místopředsedů ÚV a KV, předsedů ÚRK a ÚRoK, poslanců, senátorů a krajských zastupitelů omezit možnost nepřetržitého výkonu funkce nejvýše na dvě volební období.
Pokud jde o zámysl změnit strukturu a kompetence v rámci centra, bylo by nesporně účelné přiklonit se k tomuto řešení: Zrušit funkci místopředsedy ÚV pro ekonomiku, která není funkcí politickou, a ekonomickou problematiku přičlenit do působnosti 1. místopředsedy ÚV. Naopak problematiku přípravy voleb a regionální politiky přesunout do kompetence místopředsedy ÚV pro odborné zázemí a občanský sektor. Dále je žádoucí, aby nově byla zřízena funkce místopředsedy ÚV pro ideologickou činnost, do jehož kompetence by spadala teoreticko-analytická a programově-koncepční činnost, propaganda a agitace a mediální oblast. Tato činnost, která je výchozí činností každé komunistické strany, byla dosud trvale hrubě opomíjena, což se negativně odráží v současném postavení strany ve společnosti. Aktuální potřeba rozšíření a zkvalitnění mezinárodní spolupráce komunistického hnutí pak vyžaduje odpovídající kádrové zabezpečení, proto je potřebné, aby byla znovu zřízena funkce místopředsedy ÚV pro mezinárodní činnost.
Dlouhodobě je ve straně kritizována existence tzv. kolegia volených funkcionářů, které je třeba zrušit. Jde o pseudoorgán. Výkonným orgánem ÚV je VV ÚV. Za plnění úkolů ve vymezených úsecích činnosti jsou osobně zodpovědni předseda a místopředsedové ÚV, kteří řídí aparát a aktiv v rámci své kompetence. Navíc za koordinaci činnosti aparátu ÚV je zodpovědný 1. místopředseda ÚV. Je nelogické a nesprávné, aby do těchto osobně vymezených kompetencí zasahovali, z titulu členství v tomto pseudoorgánu, předsedové parlamentních klubů, nebo dokonce předsedové ÚRK a ÚRoK. V případě posledně dvou jmenovaných je to dokonce svým způsobem v rozporu s článkem 31 Stanov KSČM. Přitom nic nebrání tomu a je dokonce žádoucí, aby předseda ÚV ke koordinaci a kontrole plnění úkolů ÚV a VV ÚV prováděl pravidelné nebo ad hoc porady s místopředsedy ÚV či předsedy parlamentních klubů.
Odmítnout je třeba snahu řídit stranu jako firmu, která je vyjádřena mimo jiné tezí o řízení předsedů OV ze strany KV a ÚV, místo řízení z orgánu na orgán. Nebo tezí o plné profesionalizaci předsedů OV.
Za kardinální problém považujeme postavení a úlohu základních organizací. Nejen, že není reálně respektována jejich role, ale dokonce i některá ustanovení platných Stanov KSČM de facto umrtvují jejich činnost. Řada z nich pak existuje pouze ve virtuální podobě a rozhodně nemůže naplňovat to, co je třeba. To je také jednou z příčin nízké politické efektivnosti činnosti strany.
Neplnohodnotné suplování úlohy ZO vyššími stupni, místo smysluplné politicko-organizátorské pomoci, je nesporně nesprávné a neslučitelné s principy výstavby komunistické strany.
V této souvislosti je třeba uvést, že podstatný vliv na aktivitu ZO má subjektivní pocit jejich členů, jestliže jsou vyřazováni z možnosti reálného podílu na demokratickém rozhodování o zásadních otázkách politiky strany, když není respektována nebo když je obcházena jejich vůle. Nemluvě již o zjevném manipulování či pohrdání komunisty, jak je patrno z hanlivých výroků na jejich adresu ze strany některých funkcionářů. Nebo, jak se to projevuje, když není vůbec reagováno na jejich kritiku či návrhy, případně když dostanou zprostředkovaně nic neříkající a neřešící odpověď.
Myslíme, že není třeba zdůrazňovat, že jakékoliv antidemokratické tendence a projevy tohoto druhu mají neodvratný důsledek, tj. ústup iniciativy a nástup apatie. Změny je možno dosáhnout pouze odstraněním příčin této situace.
Jednoznačně je nutno podtrhnout, že existence ideově a organizačně pevných, akceschopných základních organizací je nezaměnitelnou podmínkou naplnění smyslu existence a činnosti komunistické strany.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *