OTEVŘENÝ DOPIS členům ÚV KSČM, okresním a krajským výborům KSČM, delegátům okresních a krajských konferencí KSČM

 

Vážené soudružky, vážení soudruzi!

Komunistické hnutí u nás – je roztříštěné. I Komunistická strana Čech a Moravy je na rozcestí. Dlouhodobý postupný pokles hlasů získávaných ve volbách je následkem trvalého snižování autority strany ve společnosti, které není zapříčiněno jenom poklesem členské základny, ale především odstupem od komunistického charakteru strany samotné.

Nehledejme jen viníky! Není to jenom o takzvaném sekání hlav!

Výsledky však ukázaly, že jako celek jsme my, komunisté, pracovali špatně. Je to možné doložit na mnoha dobře všem známých příkladech. Od malého zájmu mladších, přirozeně revolučních lidí, o vstup do strany nebo třeba „jen“ o spolupráci s námi v odborných oblastech… přes neschopnost postavit jednoduchý, jasný ale nepodbízivý volební program; sobecký a regionální přístup k ekonomice a hospodaření strany; dokončení střednědobého programu na desetiletí s propagandisticky poutavými hesly dne či vypořádání se s vlastní minulostí až po každodenní neplnění Stanov a základních úkolů politické práce včetně té kádrové.

Několik posledních volebních výsledků ukázalo, že formy a metody naší práce, naše volební programy, naše vystupování na veřejnosti i ve sdělovacích prostředcích, naše tiskoviny a mnohé další… neprobouzí v našich potencionálních sympatizantech a voličích zájem o nás vědět více a s námi probojovat spravedlivější společenské uspořádání u nás.

Nesvádějme propady ve volbách na voliče. Nehledejme zdůvodnění a alibi pro vlastní neschopnost, neumětelství, nekritičnost, nečinnost…

My, komunisté, máme velkou výhodu. Jsme dialektičtí materialisté. Známe metodu poznání společenského vývoje. Hlásíme se ke všemu dobrému a pokrokovému v naší historii i celosvětovém komunistickém a dělnickém hnutí. Tak pracujme na svém uvědomění a komunistickém přesvědčení a nebuďme zbabělci!

Jestliže jsme členy komunistické strany, která má ve vínku nesmiřitelný boj s nespravedlivým kapitalismem, tak se neschovávejme za hesla o modernosti a vstřícnosti k myšlení a jazyku dnešní generaci. To by z nás byly velice rychle politické mrtvoly, k čemuž se také věrolomnými ústupky mílovými kroky blížíme. Nejsme pupek světa. Zkušenost bratrských komunistických stran, které nalítly pozlátkům podpory či dokonce spoluvládnutí za kapitalismu hovoří jasně… skončily v propadlišti dějin

Neschovávejme se za leninskou taktiku a strategii, když jsme líní, bojácní a morální kodex komunisty má pro naše funkcionáře menší hodnotu než protektorátní bankovky.

Kde je naše komunistické uvědomění, když nehledáme společně cestu vpřed, ale štveme se navzájem, intrikujeme a pomlouváme jeden druhého.

Cestou z tohoto, jakoby začarovaného kruhu, není nicnedělání a postupná úplná likvidace naší komunistické strany, jak se to děje v současnosti.

Cestou je vyjádření jasné vůle po nápravě chyb a nedostatků a návratu ke skutečně komunistické politické práci.

Narovnejme páteř před svým okolím, před svými dětmi a vnoučaty a začněme se chovat jako komunisté. Dlužíme to naším předkům i milionům kapitalismem zavražděným před námi. Mnohem více to ale dlužíme generacím, které přijdou po nás.

Nehledejme alibi a zdůvodnění proč to či ono nejde! Nehledejme konspirace zaprodanosti a spojení s cizími či domácími nepřáteli. Ve chvíli, kdy začneme komunisticky pracovat, tak všichni ti věrolomní, jen hubou mlátící, odpadnou sami. Hledejme společně cestu jak z tohoto kritického stavu ven. Sdružujme se, scházejme se, raďme se… Do rezervací pro turisty, jak indiány ve Spojených státech nás nedostanou. Dokud dýcháme, klidu jim nedáme.

A k tomu je potřeba shrnout všechny náměty a připomínky, uspořádat objektivní kritiku, provést analýzu své popřevratové činnosti a předložit řešení nastalé situace. Například:

S komunistickou náročností vyhodnotit práci členů všech volených orgánů.

Provést komunistickou analýzu politicko-organizátorské a ideologické práce i ekonomiky celé strany.

Dát dohromady na všech stupních, morálně čisté, uvědomělé a vyspělé revolucionáře, připravené jít do čela boje za návrat autority komunistického hnutí u nás. Osobnosti schopné naslouchat lidem, pracovat v týmu, obětovat se, mající reálné nápady a zkušenosti a připravené pracovat permanentně na sobě, potlačovat voluntarismus a ješitnost i přehnané ambice.

Vyzvat na všech stupních ty, kterým se nepovedlo vyvést stranu ze srabu, aby odstoupili, a umožnili pracovat těm, co chtějí dostat komunistickou stranu do klidnějších, ale komunistických vod.

Postavit nejprve krátkodobý (šest až deset let) program strany, předložit nejprve všechny úkoly a nedostatky k řešení a do čela strany zvolit ty, kteří řeknou, jak a s kým tyto cíle chtějí splnit.

Nejde o funkce. Jde o týmovou práci lidí, kteří mohou a především chtějí v jednotném duchu spolu pracovat.

Setrvat ve stávajícím stavu a se stávajícím funkcionářským vedoucím aktivem – znamená cestu do pekel. Změna znamená život! Ale změna v celé straně a nejen ve vedení. Změnu musí aktivní uvědomělou prací podpořit i funkcionáři v okresech a větších základních organizacích. Jinak půjde jen znovu o Potěmkinovu vesnici.

Pro nás dnes, stejně jako před téměř devadesáti lety, bezezbytku platí heslo, kterého se dnes mnozí funkcionáři základních organizací, okresů, krajů i ústředního výboru – bojí. Heslo, pod kterým možná spousta sociál-demokratů v nás, uspávačů hadů i funkcionářů herců z té skutečně komunistické strany časem odejde, ale bez kterého není cesta vpřed. A tak vyzýváme všechny skutečné čestné a poctivé komunisty: Nebojme se! Nesmí jít o pašalíky! Nemáme co ztratit!

Vpřed pod osvědčeným heslem: „Od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě!“

 Marxisticko-leninský odborný klub

Václav Čermák, předseda

V Praze, dne 13. prosince 2017