Putinova výzva k občanům Evropské unie…

Výzva za mír!

Evropané, opravdu chceme třetí světovou válku?

Evropští spoluobčané! Vaši politici chtějí dokázat, jak jsou užiteční pro Evropskou unii, Severoatlantickou alianci a Spojené státy. Očekávají, že jejich „tvrdý postoj“ vůči Rusku je vynese v kariérách výše, na ještě lépe placené posty než mají dnes. Proto se předhánějí v návrzích sankcí, vysílání bojových jednotek a v jiných projevech nekontrolované agrese proti Rusku, čímž se ze dne na den zvyšuje riziko třetí světové války.

Jsou tak zaslepeni svou vlastní nekontrolovatelnou mocí a vidinou jejího dalšího růstu, že počítají s tím, že Rusko ustoupí na poslední chvíli tlaku NATO a k válce nedojde.

Ale v čemž má Rusko ustoupit? Co má Rusko udělat, aby byli spokojeni? Má se vzdát svých území a podstoupit je dobrovolně každému, kdo o ně projeví zájem?

Skutečným cílem všech těch, ať už jsou z Evropy nebo zpoza oceánu, kteří chtějí vyvolat válku, je bohatství Ruska. Má Rusko rozdat své bohatství, aby se vyhnulo válce?

Má nechat likvidovat své vlastní obyvatelstvo na Ukrajině? Všichni, co uvažují střízlivě, vědí, že se to nikdy nestane! Rusko nikdy nepodlehne tlaku, jako nikdy nepodlehlo v minulosti, tak tomu nebude ani v budoucnosti.

Dnes je již jasné, že válka v plánech její strůjců nemá skončit na Ukrajině. Hlavním cílem je Rusko, ale válka zachvátí celou Evropu.

Co pro USA zajistí vyšší zisk a co USA rychleji vytrhne z dluhové krize než válečná výroba? Co účinněji zlikviduje konkurenci Spojených států v podobě Evropské unie a Ruska, než vzájemné vyvraždění celých národů v Evropě?

Co Spojeným státům pomůže více rozšířit sféru svého vlivu, než poválečné půjčky, přesně podle odzkoušeného scénáře použitého po druhé světové válce?

Světový válečný konflikt reálně hrozí!

V té souvislosti se zamyslete, kdo z Vašich politiků Vám prozradil, že po přijetí Ukrajiny do NATO a vstupu Evropské unie do konfliktu odvedou Vaše potomky na východní frontu, kde velmi pravděpodobně položí život? Kdo z politiků tam půjde do zákopů s nimi?

Kdo z válečných štváčů, které královsky platíte ze svých daní a kdo z jejich mediálních spolupachatelů Vám prozradil, že toto nebude jen dobrodružná vítězná výprava na východ, ale že to skončí jako třetí světová válka za možného použití atomových zbraní?

Kdo dokáže předpovědět účast Číny, která je v tomto konfliktu spojencem Ruska?

Kdo vyhodnotí reálnou sílu americké armády, která dosud bojovala vždy jen se slabším protivníkem, vždyť Hitlera porazili hlavně Rusové! Na co se vlastně váleční štváči spoléhají?
Jedno je jisté, v této válce nebude vítězů!

Kde se schováte před jadernými výbuchy? Máte dost hlubokou jámu a dostatek potravin, abyste v ní vydrželi sto let, než se sníží úroveň záření na únosnou míru? Ve jménu čeho mají na obou válčících stranách umřít naše děti na východní frontě, ve jménu čeho má zahynout rodina, ve jménu čeho má přestat existovat všechno, co znáte, ve jménu čeho má shořet tento svět? Ve jménu demokracie?

Kde vidíte demokracii v tom co se děje na Ukrajině? My vidíme jen fašistickou vládu, armádu, porušující mezinárodní konvence a promyšlenou genocidu vlastního obyvatelstva, jehož vinou je jen to, že mluví rusky a chce nezávislost na fašistické Ukrajině.

A co na to Evropa? Umíte si představit, že by si některý národ v Evropské unii vydobyl svou samostatnost způsobem, jak to dělá Ukrajina? Byla snad Ukrajina dosud nesamostatná, že bojuje o samostatnost? Měla snad vládu, kterou Evropská unie neuznávala? Neměli snad Ukrajinci svá národní práva? Evropská unie se vzdala svých principů a svým postojem se stává spolupachatelem genocidy. Co můžete očekávat od politiků Evropské unie vy sami, občané Evropské unie, když tak rychle a ochotně vaši politici bourají vlastní hodnotové základy?

Rusové jsou velký, kulturní a mocný národ, bez kterého by Evropa v dnešní podobě nikdy nevznikla.

RUSKO NENÍ VÁŠ NEPŘÍTEL! Nepřítelem každého občana Evropy jsou nenasytní politici, kteří se za svou moc a peníze chystají zničit vše, co je všem drahé. Na otázku zda můžeme snad zabránit chystané válce s Ruskem, do které nás tlačí politici a koupená média? Ano, můžeme!

Co mohou udělat obyčejní lidé?

Když všichni malí a slabí dělají totéž, změní všechno!

Lze to změnit, neboť je to nutnost!

Bojkot všech politiků, kteří zvyšují napětí, kteří volají po sankcích a zásahu proti Rusku!

Bojkot na všech úrovních, ve všech volbách!

Nedopustit uplatnění zla, které chtějí šířit!

Bojkotujte vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance!

Bojkotujte média, která válku podsouvají jako jediné možné řešení!

Věřte! Rusové i Ukrajinci jsou dva moudré národy, které řešení najdou. Nebojte se!

 

Ukrajina neexistuje

     Generálny tajomník OSN vydal prehlásenie o Ukrajine

     Generálny tajomník Ban Ki-moon OSN vydal 7. apríla 2014 prehlásenie, že od roku 1991 Ukrajina nepožiadala o registráciu hraníc, takže štát Ukrajina neexistuje. To je neuveriteľná blamáž Ukrajiny! Toto prehlásenie je zakázané šíriť v ukrajinských médiách a na internete.

     Počas rokovania Bezpečnostnej rady OSN bola predložená otázka konfliktu medzi oboma štátmi, Ruskom a Ukrajinou. V dôsledku toho sa dospelo k tomuto záveru: Ukrajina si od 25.12.1991 nezaregistrovala svoje hranice. V OSN nebola vykonaná registrácia hraníc Ukrajiny ako suverénneho štátu.

     Z tohto dôvodu je možné predpokladať, že neexistuje žiadne porušovanie práv zo strany Ruska vo vzťahu k Ukrajine. Podľa zmluvy o CIS, územie Ukrajiny je správnym obvodom ZSSR. Preto nemožno nikoho viniť v separatizmu a násilnej zmeny hraníc Ukrajiny. Podľa medzinárodného práva, krajina jednoducho nemá žiadne oficiálne schválené hranice.

     Aby sa vyriešil tento problém, Ukrajina musí dokončiť vymedzenie hraníc so susednými štátmi, požiadať o súhlas susedných krajín, vrátane Ruska, o ich spoločnej hranici. Vyžaduje sa, aby bolo všetko zdokumentované a zmluvy so všetkými susednými štátmi podpísané.
     Európska únia vyjadrila pomoc Ukrajine v tak dôležitej otázke a rozhodla sa poskytnúť všetku technickú pomoc. Ale podpíše Rusko zmluvu o hraniciach s Ukrajinou? Samozrejme, že nie!

     Na základe skutočnosti, že Rusko je právnym nástupcom ZSSR (je to potvrdené rozhodnutím medzinárodných súdov, ktoré sa týkajú majetkových sporov bývalého ZSSR so zahraničím), územia, na ktorých sa rozkladá Ukrajina, Malorusko a Novorusko, sú vo vlastníctve Ruska a nikto nemá právo nakladať s týmto územím bez ruského súhlasu.

     V podstate teraz Rusku stačí len urobiť vyhlásenie, že toto územia je ruské a že všetko, čo sa deje na uvedenom území je vnútornou záležitosťou Ruska. Akýkoľvek zásah bude považovaný za akciu proti Rusku. Na základe toho sa môžu anulovať ukrajinské voľby, ktoré sa konali 25. mája 2014 a malo by sa urobiť všetko, čo ľudia chcú!

     Podľa budapeštianskeho memoranda a iných dohôd žiadne hranice Ukrajiny neexistujú. Štát Ukrajina neexistuje (a nikdy neexistoval!).

     Alexander Panin (Central News Agency Novorusko, Novorus.info)

     P.S.: Rumunský prezident na túto skutočnosť upozorňoval už pred 5 rokmi!

Zrození kubánského zdravotnictví pro všechny

Během 60. let minulého století prošlo kubánské lékařství stejně bouřlivými změnami jako občanská práva a protiválečné protesty ve Spojených státech.1) V době, kdy se aktivisté, dělníci a studenti v západní Evropě a ve Spojených státech střetávali se stávajícími kapitalistickými a imperialistickými institucemi, Kuba čelila ještě větší výzvě, budování nové společnosti.

Úkoly kubánského lékařství v první a druhé polovině prvního desetiletí revoluce ostře lišily. Léta 1959–1964 mířila k překonání krize poskytování péče, protože polovina lékařů z ostrova uprchla. Ve druhé polovině dekády (1964-1969) Kuba začala lékařství přepracovávat na integrovaný systém.

Policlínico Integral

Když se revoluční vláda v roce 1959 chopila moci, miliony Kubánců byly bez lékařské péče. Revoluce věnovala obrovskou energii budování nových zařízení a rozšíření služeb. Nikde nebyla krize krutější, než mezi venkovským a černošským obyvatelstvem ostrova.2)

Revoluce zdědila směsici nejednotných, vzájemně se překrývajících zdravotnických struktur, obsahujících soukromé praxe s poplatkem za péči, veřejné pomoci chudým, několika rozsáhlých a mnoha malých zdravotních projektů.3) Ty jen vzácně nabízely preventivní lékařství a nikdy kompletní škálu ošetřování, což vyžadovalo, aby pacienti cestovali od jednoho poskytovatele ke druhému (pokud byl další vůbec dostupný). Ačkoli druhá polovina prvního desetiletí revoluce přinesla další rozšiřování péče, zaměřila se hlavně na reorganizaci nesouvislého zdravotnického systému, jenž zdědila.

Zprávy o kubánském zdravotnictví 60. let mohou mást. Některé zdůrazňují zvýšení počtu poliklinik, aniž by zaznamenaly jejich proměnu uprostřed desetiletí.4) Termín „poliklinika“ (policlínico) všeobecně odkazuje na zdravotnické zařízení, nabízející ambulantní služby. José Ruíz Hernández vysvětluje, co se dělo v kubánském systému policlínicos: v srpnu 1961 ministerstvo veřejného zdravotnictví (MINSAP) zahájilo zkoušku v Marianau (město se 45 000 obyvateli), jež se snažila sjednotit preventivní a léčebné zdravotnictví. V květnu 1964 se stala první policlínico integral (všeobecnou poliklinikou) na Kubě.5) V dalším roce začalo MINSAP šířit model policlínico integral po celé Kubě, a udělala z ní tak „výchozí bod veškerého zdravotnického plánování“.6)

Jak se policlínico integral lišila od dřívějších policlínicos, a proč bylo tak důležité vytvářet nové zdravotnictví? Plán MINSAP se zaměřil na stávající nedostatky tím, že slučoval služby. Personál v nových poliklinikách měl zahrnovat alespoň všeobecného praktického lékaře, sestru, pediatra, OB/GYN (porodníka/gynekologa) a sociálního pracovníka.7) Pod jednu střechu bylo také vneseno zubní lékařství, a sestry a sociální pracovníci navštěvovali pacienty doma.8) Personál rozšířil služby na pracoviště, do škol a do komunit. Dosah služeb obsahoval zdravotní kampaně jako masové programy vakcinací a snahou o kontrolu malárie a horečky dengue.

Pokračovat ve čtení „Zrození kubánského zdravotnictví pro všechny“

Skripal má pokračování…

Po aféře „Skripal“ zde máme novou protiruskou aféru. Provokace v Kerčském průlivu, ve kterém ruská pobřežní stráž zajala tři ukrajinská plavidla a 23 námořníků. Na základě této události ukrajinský parlament schválil vyhlášení válečného stavu na třicet dní.

Slovní pomoci se bleskově dostalo Ukrajině nejen od německé kancléřky Merkelové ale i dalších představitelů států Evropské unie. Také veřejnoprávní televize skladbou svých přizvaných hostů do zpravodajského vysílání neponechala nic náhodě. Jednostranná neobjektivní informovanost diváka je jako vždy na prvním místě!

Divák, posluchač a čtenář na základě těchto vyjádření by měl být přesvědčen, kdo je agresor a kdo „napadeným“. U mnohých občanů ale právě z důvodu jednostranného hodnocení určitá pochybení přetrvávají a ztotožňují se spíše s hodnoceními, která se objevují v internetových médiích mimo „hlavní proud“. K těm patří i komentář Paula Craiga Robertsna, amerického novináře a ekonoma, který pracoval jako asistent tajemníka ministerstva financí za vlády prezidenta Reagana. Dovoluji si uvést jeho publikovaný překlad:

     „Ukrajinská válečná plavidla při své akci v Azovském moři porušila články 19 a 21 konvence OSN o mořském právu. Překročila totiž ruskou námořní hranici a vstoupila tak do uzavřené oblasti ruských teritoriálních vod. Za tuto akci je odpovědný Washington, protože Ukrajina sama by se podniknout takovýto agresivní čin nikdy neodvážila. Prostě jen další Skripal.“

     Ruské námořnictvo ukrajinské lodě podle práva zadrželo a západní presstitutky, z nichž mnohé figurují na výplatní pásce CIA, spustily plánovaný povyk o ruské agresi. Tak Washington a jeho presstitutky dělají vše možné i nemožné, aby do říše snů poslaly cíl, který pro své prezidentské období vyhlásil prezident Trump – vytvořit normální vztahy s Ruskem. Mluvčí NATO Oana Lungescu prohlásila, že NATO se plně staví za Ukrajinu: „NATO podporuje integritu Ukrajiny, a to včetně všech jejích navigačních práv v jejích teritoriálních vodách.“

     Vojensko-bezpečnostní komplex USA tímto dává najevo, že upřednostňuje riziko nukleární války před jakoukoli možností snížit svůj současný biliónový rozpočet. A presstitutky v jedné řadě s ním den po dni zostřují démonizaci Ruska a Putina jako hrozbu.

Myslím, že právě poslední dvě věty Robertsna dávají občanům odpověď na otázku, kdo a proč stojí za rozpoutáním zatím poslední kauzy v rusko-ukrajinských vztazích. Možná se ale pletu. Vždyť internetové médium Nová republika, které uveřejnilo názor amerického novináře, dlouhodobě patří mezi „dezinformační weby“, které bedlivě střeží bývalý pornoherec Jakub Janda. A ten na otázku, co má naše republika v této záležitosti udělat, má jasno. Poslat Ukrajině více zbraní!

     Miroslav Kavij

Větvička pronesl krutou pravdu…

V historii Země neexistuje žádný jiný velký obratlovec, jehož populace by se rozšířila tak rychle a s devastujícími následky pro další obyvatele planety. Jen v letech 1800 až 1930 vzrostl počet lidí z jedné miliardy na dvě, a za dalších 90 let pak dokonce na dnešních víc než sedm miliard. To s sebou samozřejmě nese spoustu problémů.

Přečerpáváním zdrojů počínaje a ekologickou devastací konče.

Kupodivu, naše elity svůj požadavek na udržitelný způsob života neadresují těm, kteří ho prokazatelně nežijí ani trochu.

Pojďme si říct pár fakt: Evropa je nejhustěji zalidněný kontinent na světě (tolik k představě, že je to Evropa, která by měla pojmout všechny potřebné světa). V roce 1970 ji obývalo cca 680 milionů lidí. Nyní je to asi 718 milionů lidí. Přírůstek 38 milionů za půlstoletí. A většina z toho nejde na vrub Evropanů.

Turecko

1927 – 13,6 milionů obyvatel

2011 – 75 milionů obyvatel

Turci se tedy zpětinásobili za 80 let!

 

Afghánistán

1979 – 15,5 milionů obyvatel

2015 – 32,5 milionů obyvatel

Afghánců je tedy dvojnásobek za 35 let a to tam jede celou dobu válka!

 

Niger

1960 – 1,7 milionů obyvatel

2011 – 16 milionů obyvatel

Nigeřanů je tedy více než osminásobek za 50 let. Chlapíci!

 

Nigérie

1950 – 33 milionů obyvatel

1991 – 88 milionů obyvatel

2006 – 140 milionů obyvatel

2014 – 177 milionů obyvatel

Co dodat?

 

Egypt

1945 – 18,5 milionů obyvatel

2004 – 73,5 milionů obyvatel

Odhad pro rok 2025 je 103 milionů obyvatel

Z jednoho Egypťana po druhé světové válce jsou dnes čtyři.

Pokračovat ve čtení „Větvička pronesl krutou pravdu…“

Proti zahraničním vojenským základnám USA a NATO

     Tiskové prohlášení První mezinárodní konference proti zahraničním vojenským základnám USA a NATO

     První mezinárodní konference proti vojenským základnám USA a NATO proběhla 16.-18. listopadu (2018) v Liberty Hall v irském Dublinu. Na konferenci bylo přítomno téměř 300 účastníků z více než 35 zemí z celého světa. Na konferenci promluvili řečníci zastupující země ze všech kontinentů, včetně Kuby, Argentiny, Brazílie, Kolumbie, Spojených států, Itálie, Německa, Portugalska, Řecka, Kypru, Turecka, Polska, Spojeného království (V. Británie a Irska), Irské republiky, České republiky, Izraele, Palestiny, Keni, Demokratické republiky Kongo, Japonska a Austrálie.

     Tato konference byla prvním organizovaným úsilím nově zahájené Globální kampaně proti vojenským základnám USA a NATO, tvořené více než třiceti pěti mírových, právních a ekologických organizací a podporované více než sedmi sty dalších organizací a aktivistů z celého světa. Na tuto mezinárodní konferenci nás společně přivedl souhlas se zásadami, načrtnutými ve společném prohlášení Globální kampaně, jež účastníci konference odsouhlasili.

Pokračovat ve čtení „Proti zahraničním vojenským základnám USA a NATO“

Setkání antifašistů v Holanech – 80. výročí

Na velkém setkání českých a německých antifašistů v Holanech na Českolipsku 28. srpna 1938 odhalili účastníci základní kámen budoucí dětské ozdravovny. Pozemek koupilo pražské spotřební družstvo Včela. Ještě téhož dne v noci henleinovci odtáhli kámen ke stodole místního sedláka Weidemanna nazývané V louce. Kámen přečkal válku a v roce 1961 došlo k jeho znovu odhalení.

Přibyla i pamětní deska.

Pokračovat ve čtení „Setkání antifašistů v Holanech – 80. výročí“

Slonková a Kubík – strážci demokracie, policejní pátrači, nebo …?

V pátek čeká poslance hlasování o vyslovení nedůvěry vládě ČR. Pro mnohé občany bude toto hlasování spíše hlasováním o věrohodnosti novinářského „dramatu“ investigativních novinářů Slonkové a Kubíka, ve kterém se opětovně pokouší „odstřelit“ premiéra Babiše na pozadí kauzy Čapí hnízdo.

Stav demokracie v českých zemích 29 let po státním převratu je žalostný. Jedním z důvodů tohoto konstatování je i úroveň práce mnohých novinářů, kde Slonková a Kubík reprezentují vrcholek morálního bahna novinářské branže, za vydatné podpory „mainstreamu“ v čele s veřejnoprávní televizí.

Letošní 17. listopad „ukázal“ občanům, kdo smí či nesmí položit květiny při významných státních výročích a odpověděl na otázku, kdy se může a nemůže používat na demonstracích beztrestně šibenic. Zatímco k dřevěné šibenici, která se v roce 2015 objevila na demonstraci proti imigrantům, reagoval zděšeně lidovecký místopředseda Marian Jurečka: „Copak tu chce Okamura divoký Západ?“, tak v případě makety šibenice – s nápisem „Mafii na šibenice, ne do vlády“, která se objevila 15. listopadu tohoto roku na demonstraci proti Babišovi za potlesku Němcové, Kalouska a Pospíšila je mediální ticho.

Demokracie v podání pravicových politiků nadržených touhou po moci je ve skutečnosti vyjádřením zoufalství a nenávisti opozice, které se nepodařilo výrazněji uspět v parlamentních volbách a podílet se na dalším směřování země. Například na výstavbě nového energobloku jaderné elektrárny, k připojení se ke Globálnímu paktu o migraci nebo jednostranně směřovat zahraniční politiku do područí Německa a Západu.

Závěrem lze konstatovat, že skutečným nebezpečím pro demokracii není trestně stíhaný Babiš, ale nám občanům prezentováni „strážci demokracie“, novináři typu Slonková a Kubík, píšící možná na objednávku „třetí“ strany. A zdaleka si nejsem jist, zda skutečné bezpečnostní riziko pro náš stát představuje Andrej Babiš mladší v souvislosti s jeho pobytem na ruském Krymu nebo spíše osoba Jakuba Jandy, který díky své minulosti pornoherce – alias Patrik Jakl – se může stát snadno „zranitelnou“ osobou.

     Miroslav Kavij

Účel světí prostředky – platí i pro Českou televizi

Výběr hostů do posledního dílu „Máte slovo“ moderátorky Michaeli Jílkové k tématu zahraničních vojenských misí byl pro diváky pestrý a přitažlivý. (Premiéra 8. 11. 2018 na ČT 1).

Zatímco v řadách „odpůrců“ k účasti našich vojáků v zahraničních misích vystoupili např. Hynek Blaško – generálmajor ve výslužbě, Marek Obrtel – lékař, voják v záloze, který vrátil vyznamenání za účast v misích NATO, či poslanec KSČM a místopředseda Výboru pro bezpečnost PSP ČR Zdeněk Ondráček, zastánce zahraničních misí „reprezentovali“ Pavel Růžička – poslanec ANO a válečný veterán, Ladislav Sornas – člen Sdružení válečných veteránů ČR nebo Pavel Štefka – bývalý náčelník GŠ Armády ČR.

Nevím z jakého „tábora“ diskutujících je snadnější získat aktéry do televizního studia, stejně jako nevím, kolik diváků si spojilo jméno Pavla Štefka s dobou, kdy zastával funkci náčelníka generálního štábu, na kterém tehdy vznikaly černé fondy. S krásnou dobou, kdy z takto podvodně získaných více než 17 milionu korun si důstojníci objednávali horská kola, soupravy luxusních per, chromované dýky s vykládanými rukojeti, lyže, alkohol či dovolené a armádní špičky se těšily z obdarovaných hudebních nástrojů, plyšových medvědů nebo pastelek. Jak řekla soudkyně v odůvodnění rozsudku, „byl to systém, o kterém všichni věděli, a všem vyhovoval“. Úsměvnou epizodou se jeví i skutečnost, že generál Štefka pobíral příspěvek na bydlení ještě tři měsíce poté, kdy opustil generální štáb, i když neoprávněně získanou částku několik měsíců po odchodu z armády nakonec vrátil.

Korupce v armádním prostředí byla nakonec důvodem, proč vláda doporučila tehdejšímu prezidentu republiky Václavu Klausovi, aby již schváleného Štefku z diplomatické mise – velvyslance v Uzbekistánu odvolal. Sluší se říci, že armáda řešila za dobu existence samostatného českého státu daleko závažnější a finančně řádově vyšší korupční záležitosti, do kterých byl „zatažen“ nejeden armádní či politický činitel. Pandury, causa letadel CASA, padáky, zakázky na střežení muničních skladů jsou střípky pomyslného vrcholu.

O tom, že účel světí prostředky, platí i pro publicistické zpravodajství veřejnoprávní televize. Diváci se o tom přesvědčují každý den. Přesto se domnívám, že přizvaní diskutující hosté do takto sledovaných pořadů, ke kterým pořad Máte slovo patří, by měli být pro diváky více důvěryhodní a nespojováni s žádnými korupčními a jinými aférami.

     Miroslav Kavij