Náš zákazník – náš pán!

Pro majitele motorového vozidla každoročně se opakující záležitost. Rozhodnout se, na základě oznámení pojišťovny o výši nové částky za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinného ručení) na další rok, jak dál. Akceptovat zdražení nikoliv o desetikoruny, ale stovky korun za rok? Zůstat pojišťovně „věrný“ i nadále? Vždyť inflace nás provází na každém kroku! Nebo se „ozvat“ a zkusit změnu? Není tajemstvím, že mnohé pojišťovny v úsilí za zachování zákazníka najednou umí divy!

Nejjednodušší v tomto případě je požádat „svoji“ pojišťovnu o zachování výše pojistného z předcházejícího období, na které většinou pojišťovny „slyší“.

Stejně snadné a finančně zajímavější je ale udělat si „přes internet“ cenové srovnání nabídek.

V tomto případě pro mnohé nastane překvapení, když porovnáním zjistí, že z například předepsané částky ročního pojištění ve výši 2986 Kč je najednou 1834 Kč. To vše nejen při zachování stejných parametrů plnění pojistné smlouvy, ale dokonce i stejné pojišťovny! Pak již zbývá jediné. Vypovědět stávající smlouvu a podepsat novou! Nic těžkého, zvláště, když právě „internetový srovnávač“ vám vše zadarmo připraví a naservíruje až pod nos.

Oprášené popřevratové rčení „náš zákazník – náš pán“ již dávno neplatí. Jak jinak si vysvětlit například přístup bank ke svým klientům? Za vzor může posloužit Raiffeisenbank – prohlašující o sobě, že je bankou inspirovanou klienty! Zatímco nové klienty láká na úročení jejich vkladů 3 %, stávající klienty za jejich věrnost „odměňuje“ kreditní úrokovou sazbou podstatně nižší.

S Václavem Klausem, který v popřevratovém období uklidňoval národ prohlášením, že konkurenční a tržní prostředí vše vyřeší, nezbývá než „souhlasit“.

A tak nejen banky, finanční domy, energetické společnosti a obchodní řetězce si dělají se zákazníky každý den, co chtějí. Kritériem a hnacím motorem pro jejich chování je zisk, který je s kapitalismem neodlučitelně spojen. A občan? Žije si přeci spokojeně ve svobodné společnosti, mající možnost svým každodenním svobodným rozhodováním měnit věci ve svůj prospěch!

Miroslav Kavij

Otevřený dopis premiérovi

(Pan Ing. Andrej Babiš, předseda vlády ČR, Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 – Malá Strana)

Pane předsedo vlády,

jsme znepokojeni aktuální událostí – prolomením Dekretů prezidenta republiky. Došlo k restituci majetku vdově po vojákovi Wehrmachtu, Karlu Des Fours Walderode, a ta má nárok na vrácení majetků v ČR ve výší tří miliard korun. Přitom Walderode působil ve struktuře Abwehrstelle Prag, což byla obdoba gestapa, vojenská rozvědka sídlící v Praze. Den 18. červen 2019 vstoupí do dějin jako zrada českého národa! Rozhodnutím soudců Okresního soudu v Hradci Králové byla zneuctěna památka českých obětí druhé světové války, bylo ukřivděno i obětem Heydrichiády. Tímto skandálním rozhodnutím soudců může být v České republice zahájeno vracení majetků takzvaným sudetským Němcům!

Je to výsledek neblahého vývoje v posledních třiceti letech a zejména v posledních několika letech. V roce 2015 na 69. sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) v Augsburku prohlásil H. Seehofer, tehdejší předseda bavorské vlády: 70 let od války také znamená 70 let od počátku vyhnání. Podle B. Posselta jsme se měli dopustit chladných válečných zločinů. Posselt se dokonce svěřil, že v blízké době by se Sudetský den mohl konat v České republice. Sudetoněmecký landsmanšaft si dávno přál, aby došlo k přímým jednáním mezi jeho reprezentací a vládou České republiky. Opakovaně se o tom zmiňoval i H. Seehofer. Pak toto přání Sudetoněmeckého landsmanšaftu opakovala A. Merkelová, kancléřka SRN, která v květnu 2012 dlela na státní návštěvě Prahy, přímo P. Nečasovi. A neblahý vývoj se urychlil.

Již v počátkem roku 2013 jednal premiér Nečas v čele velké státní delegace v Mnichově. K přímým rozhovorům Sudetoněmeckého landsmanšaftu a představitelů naší vlády, zejména premiéra B. Sobotky a P. Bělobrádka, místopředsedy vlády ČR, došlo až v roce 2016 v Mnichově. Sám B. Posselt o tom všem na jednom ze sjezdů otevřeně mluvil. Je třeba zdůraznit, že Sudetoněmecký landsmanšaft nemá mezinárodně právní subjektivitu a není způsobilý k mezinárodně právním jednáním. Je zřejmé, že vláda České republiky uvedeným jednáním porušila právní normy. Kromě toho, Sudetoněmecký landsmanšaft v posledních letech neustále plánuje konání příštích sjezdů v České republice. Přitom byli „sudetští“ Němci už na Norimberském soudu žalováni a souzeni jako zločinné spolčení. Odsouzen byl jejich podstatný podíl na rozvrácení a zničení republikánsko-demokratické podstaty státu ČSR.

Naprosto nepřijatelnou skutečností je, že na akcích Sudetoněmeckého landsmanšaftu, včetně sjezdů, sedí naši diplomaté a mlčí. Naši diplomaté by se měli akcí Sudetoněmeckého landsmanšaftu zúčastňovat jen tehdy, když na místě nebo následně diplomatickou cestou budou protestovat proti všemu, co je přepisováním historie, porušováním jaltské a postupimské dohody, Pařížské reparační úmluvy, co porušuje naše zájmy. Prolamováním Dekretů prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše se posouváme ke stanovisku legality a legitimity nacistického a protektorátního pořádku. Ve hře o dekrety však nejde pouze o majetek. Prof. dr. V. Pavlíček, DrSc., výslovně uvádí: „Dekrety prezidenta republiky… vyjadřují diskontinuitu s nacistickým a od něho odvozeným protektorátním právním řádem prosazeným ve válce na našem území. Vyjadřují právo národa na odpor proti agresorovi. Upravovaly ve válce způsob obrany proti Německu a jeho spojencům, po válce postavily základy obnovy demokratického státu…“

Prolamováním Dekretů prezidenta republiky dochází k zásadnímu podkopávání naší státnosti!!!

Pane předsedo vlády, žádáme Vás o rozhodné odsouzení tohoto jednání českého soudu, o vyvolání zákonodárné iniciativy, aby byly v budoucnosti znemožněny podobné vlastizrádné skutky. A to až po změny v ústavě – například ve smyslu zakotvení Dekretů prezidenta republiky mezi základní ústavní zákony, a až po změnu v postavení soudů v našem právním systému.

S pozdravem Pražská rada Klubu českého pohraničí, z. s., v Praze, dne 23. července 2019

Čím překvapí Herman tentokrát?!

Lidovecká hvězda Daniel Herman letí opět vzhůru. Po řediteli ÚSTRku a ministru kultury v Sobotkově vládě má bývalý místopředseda KDU-ČSL nový post. V Radě pro lidská práva.

Jak Herman uvádí „být členem Rady vlády pro lidská práva znamená věnovat se lidskoprávní agendě, kterou se zabývám roky. A pro mě je zásadní, pokud na tomto poli mohu pokračovat s požehnáním vlády. Protože když má člověk takový mandát, jeho možnosti jsou výraznější.“

O výrazných možnostech přesvědčil Herman naše občany již několikrát. Kauza strýček Brady a státní vyznamenání. Předražený prodej vepřína v Letech. Potvrzení Jiřího Fajta generálním ředitelem Národní galerie a jeho uvedení do funkce.

Přijetí tibetského dalajlamy. Pravidelný účastník sjezdů sudetských Němců – naposledy v červnu 2019. V neposlední řadě Hermanovo spojení s Nadací knížete z Lichtenštejnu. Nadace spravující majetek knížecí rodiny, která zaslala institucím českého státu předžalobní výzvu na vrácení majetku Lichtenštejnům. Ti se domáhají vydání majetku, který jim Československo zabavilo v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Čím překvapí Daniel Herman tentokrát – z pozice člena Rady vlády pro lidská práva?

Miroslav Kavij

Názor na prezidenta

Motto: John Glenn po letu Gagarina řekl: „Jak je možné, že země která neumí vyrobit ledničku, nám dala na prdel.“

Budu upřímný. Konečně je na hradě normální chlap. Ne naškrobený panák, plný politických nic neříkajících alibistických keců. Mimochodem, kdo sleduje Zemana, ten si určitě všiml, že je nesmírně vzdělaný a jeho komunikace je důvtipná a fantasticky ironická. Ještě jsem neviděl za celou dobu někoho, kdo by v komunikaci Zemana utřel. Jeho perfektní znalosti literární, kdy je schopen citovat z veleděl, ale i z neznámých mini autorů a knih, a to ve zcela dokonalém načasování v daném dialogu.

My Češi jsme vždy byli zvláštní, byť mnohdy srabácky rebelujícím národem. A pokud nám toto zůstane, tak si zachováme aspoň zbytek tváře, která nám ještě možná zůstala.

Budu rád, když Zeman kdejaké pimprlátko pošle do prdele anebo si udělá srandu – byť je to na mezinárodní úrovni, ale zůstane svůj, než nějaký blb, který poleze všem do zadku, bude se chtít za každou cenu všem zavděčit a prodá nás v aukci první nejvyšší nabídce.

Dávno už stejně není doba, kdy by měla být nejvyšší hlava státu reprezentativní ve smyslu: papež – zástupce Krista na Zemi. Takže to, jestli má pupek, dá si panáka a řekne kundička sem, kundička tam, je úplně jedno. (Vlastně mi teď dochází, že takových je většina chlapů v této Zemi, takže Zeman je dobrým zrcadlem naší doby. Chápu, že mnohým se nelíbí koukat se do vlastního zrcadla). Zeman vyhrál volby, protože naštěstí ultrapravicových pražských byznys holobrádků je méně, než zbytku republiky. Jóó – a ještě dodám, že zmanipulovaným pražským vysokoškolákům, bez jakýchkoliv zkušeností, či blbečkům, fandícím Coca-Cole a mekáčům, mluvícím napůl anglicky, aby byli moderní, bych dal pár facek, aby se probrali.

Přemýšlel jsem o tom, proč mladší generace nevidí jasně, co se děje. Není to jen nezájmem a jejich nevyspělostí, ale je to také tím, že mají vštípený někde vzadu v hlavičce názor, že „na východ“ je to mizerný a špatný, nemají tam internet; jezdí v žigulících a mají tam vůbec kina? Prostě, že vše východně je zpátečnické z pohledu moderního globalizovaného světa, kterým podle nich je i Česká republika. Ale takhle koukají na Západě i na nás, a jaké je překvapení pro mnohé mladé turisty, že tu funguje život jako u nich.

Podle mě má mladší generace vštípený názor, že amerikanismus je něco vítězného a něco, co představuje blahobyt. Nechápou, že v budoucnosti si ekonomicky ale i politicky bez Rusů (jako zastřešovatele) moc neprdneme. Rusko je prostě složitě neprůchodnou branou pro ty, kteří by nás nejraději vyhubili jako krysy. To, že nás kdysi Rusové obsadili, byla jen mocenská strategie Ruska vůči Američanům. Rusové chtěli ukázat svou sílu a dominanci, aby Amíci věděli, že si tady nebudou moci v budoucnosti dělat, co chtějí.

Jsme příliš miniaturní stát, abychom mohli cokoliv diktovat a silově nebo ekonomicky se bránit jiným státům. To, že jsme stále pohromadě a existujeme jako Česká republika, je jen proto, že jsme za to velmi tvrdě za posledních 100 let zaplatili… a to minimálně zlatem. Jinak bychom byli dávno rozerváni na kusy všemi státy okolo. Vždyť jsme jak malá provincie, kterou obsadit a vyplenit není pro okolní země žádný problém. Možná náš český jazyk, který je specifický a složitý, nás chrání před jednoduchým spolknutím jinou mocnosti.

Vraťme se na začátek k tomu, že Zeman není hlupák a ví moc dobře, co dělá. A ví, že slovanský český národ bude jednou moc rád, že jsme Slované a máme tak blízko řečí i územně k Rusům. Neumím si představit, co by se dělo, kdyby tam seděl, přispěchaje z USA Švejnar, nebo teď ten, jehož jméno se nevyslovuje, protože on sám ho ani vyslovit neumí a stále spí. Myslím, že bychom byli rozkradeni ještě důkladněji a směr Amerika navždy, by byl ještě smutnější a otřesnější než to je teď.

Co ty na to?

(Koluje po internetu. Napsal malíř pokojů z Říčan)

Po Jandovi neštěkne ani pes!

Společenský převrat v roce 1989 změnil negativně život nejen obyčejným lidem, ale také umělcům. V jejich případě byl pomyslným „jazýčkem vah“ osobní postoj k minulému režimu a angažovanost v listopadových dnech, kdy bylo potřeba co nejrychleji „zlomit“ českou společnost a jednou provždy skoncovat s nesvobodným „komunistickým“ režimem.

Karlu Gottovi se u příležitosti jeho 80. narozenin dostalo od fanoušků nepřeberné množství gratulací a přání, ale také nemálo nenávistných komentářů. Zatímco redaktor a politický komentátor Jindřich Šídlo se o jeho písních vyjádřil slovy: „Já myslím, že byly především o hovnu,“ Jakub Janda jde v hodnocení na adresu Mistra ještě dále: „Úspěch v jedné pracovní oblasti vůbec neznamená, že se jinak nebudete chovat jako poblázněně nebezpečně. Karel Gott je sice kulturní legendou, ale když veřejně propaguje ty nejhnusnější konspirační teorie, tak dělá pro české extremisty a ruské destabilizační zájmy více práce než Aeronet a „Parlamentní listy“ dohromady. Je to smutný konec.“

Člověk nemusí být fanouškem a velkým obdivovatelem Karla Gotta a také ne každého posluchače jeho písně osloví. Pokud je ale soudný, pak při přečtení slov Jakuba Jandy začne obě osobnosti srovnávat. Zatímco Gott svými písněmi získat tři generace lidí, Jakub Janda se dostal do povědomí pár jedinců především díky jeho minulé činnosti pornoherce. Písně Karla Gotta budou nepochybně rozdávat dobrou náladu i dalším generacím, Jakub Janda bude přispívat maximálně k dalšímu rozeštvávání společnosti a obrazně řečeno, neštěkne po něm ani pes!

Ve srovnávání Karla Gotta a Jakuba Jandy by bylo možné pokračovat dále, ale každé by mělo dopředu svého „vítěze“. Možná i proto, že Karel Gott zůstal celý svůj život svůj, jak zpívá v jedné ze svých písních a nepotřeboval nikdy nikomu „podkuřovat“.

Česká republika ztratila za třicet let nejen svoji suverenitu, ale degradace společnosti se každodenně projevuje i v mezilidských vztazích, což nám média ukázala také při příležitosti 80. narozenin velikána české kultury Karla Gotta.

Popřejme Mistrovi do dalších let kromě pevného zdraví i neubývající fanoušky a posluchače, kteří byly pro Karla Gotta vším!

Miroslav Kavij

ODS ztratila paměť?!

Tak nám poslanec ODS Jan Skopeček dočista ztratil paměť. Alespoň podle jeho výroku pronesený 9. července v Duelu TV Seznam k poslanci KSČM Leo Luzarovi: „Řekněte mi, kdo z ODS krade, jinak je to na trestní oznámení.“

Přestřelka plná emocí se v uvedeném pořadu točila kolem zákona Nezaplacené podniky privatizované v letech 1992 – 1998, který PS PČR schválila 6. června tohoto roku.

Jan Skopeček zřejmě ztratil ale i sluch a zrak. Jinak by při jeho projednávání na půdě PS slyšel jednotlivé kauzy, díky jejichž záhadným prodejům, převodům a privatizacím stát přišel o finanční částku, která by zcela smazala výši současného státního dluhu. Stejně tak by si již dávno přečetl dlouhý seznam kauz a zprivatizovaných podniků, včetně hlavních aktérů, „kolující“ po internetu více než deset let. Dluhu, do kterého republiku dostaly povětšinou pravicové strany, střídající se u žlabu jako prasátka a který bude státu víc než přítěží možná déle než dalších třicet let.

Pro úplnost zbývá dodat, že Skopeček není jediný, komu již paměť neslouží. Stejně jsou na tom nejen všichni poslanci jeho strany, ale také stran KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Na závěr malý tip pro aktivistu Mináře „úspěšně“ burcujícího celý národ proti dotačním zlodějnám premiéra Babiše. Možná by dokázal na připravovanou demonstraci na Letné 16. listopadu přilákat více občanů, kdyby její „program“ rozšířil právě o požadavek směřující k potrestání všech, kteří se podíleli na rozkradení našeho státu za uplynulých třicet let.

Jedna dobrá zpráva pro ODS a pravicové strany zde ale je. Při „dokonale ušitém“ právním prostředí je šance na potrestání hlavních aktérů pod pláštíkem kmotrů, lobbistů a dalších vlivných postav více než mizivá. Případ oligarchy Bakaly a „prodeje“ OKD je jen malým příkladem!

Miroslav Kavij

Marné volání – Vojto, Pavle, Kateřino?

Je pozdní čas dlouhodobého nekonání, výsledky voleb od komunálních až po evropské jsou katastrofické! Je pozdní čas, čas rozhodnutí jak dál. Jak dál? Jste v čele strany řadu let a krátce jen Kateřina, byť dlouholetá poslankyně, dříve PS PČR a nyní podruhé a jediná za KSČM v Evropském parlamentu. Ctí ji, že na červnovém jednání dala svou funkci k dispozici. Všechny vás spojuje stejná volba a realizace pouze pragmatické politiky bez komunistické identity, kopírující ideje socialistické internacionály a dvojčete ČSSD.

Počet voličů v době nástupu V. Filipa do čela KSČM, tedy roku 2006, byl 658 328 a v červnu 2019 jen 164 624. To je úbytek 520 704 voličů, tedy 79,13 %! Dubnová a červnová celostranické konference byly bez očekávaného výsledku a ukázaly nefunkčnost a bezobsažnost řízení strany.

X. sjezd KSČM dal V. Filipovi o „fous“ mandát. Ale čas a výsledky jeho práce nejen po několika prohraných volbách mu morálně mandát odebírá. Iniciativu Restart KSČM jste v ÚV označili za protistranickou frakční činnost – asi proto, že jste ji nepochopili či se zalekli zrcadla, které vám nastavuje!

Jde o iniciativu, která usiluje vrátit straně její komunistický charakter jako strany důsledně hájící zájmy a potřeby lidí, kteří vlastní jen svou pracovní sílu – od dělníků po zaměstnance, drobné živnostníky a podnikatele. Jde o iniciativu, která chce důsledně využívat parlament jako tribunu k odhalování egoistických, cizích, protilidových zájmů a k prosazování zákonů ve prospěch spravedlivější sociální a vlastenecké politiky. Jde o iniciativu prosazující neúčast naší armády na zahraničních misích a usilující o vystoupení České republiky z NATO a EU.

Pod vedením V. Filipa strana po desetiletí nedokázala vypracovat nový program strany tak, aby vycházel z konkrétní společenské situace. To je jen další doklad neschopnosti vedení strany, zatíženého pouhopouhým pragmatismem a žijícího jen problémy dneška. Proto ani nebylo schopno zhodnotit období budování socialismu až po současnost na principech dialektického a historického materialismu, což by posílilo sebevědomí celé členské základny!

Závěrem vyslovuji naději, že Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy na tomto jednání přijme opatření, jež umožní změnu ve vedení, aby mohlo konečně dojít k resuscitaci celé strany!

Rudolf Košťál, 801 ZO KSČM Praha 1, Otevřený dopis ÚV KSČM dne 29. 6. 2019