Několik poznámek k situaci v zemích V4
V4 je dobře, že je. Jde ale o to, aby k něčemu byla.
Může v EU zajistit alespoň minimální vliv a alespoň symbolicky odolávat těm nejhloupějším a nejškodlivějším nápadům Bruselu.
Od roku 1991, kdy vznikla, zažívala tu lepší, tu horší časy.
Jistý rozdíl mezi státy je v tom, že zatímco Polsko a Maďarsko se snaží o suverénnější politiku, Česko a Slovensko je do jisté míry polygonem pro zájmy USA, Německa, EU a neziskovek.
Babiš se snaží, ale je v kleštích. Garantem cizích vlivů je ČSSD.
Slovensko se aktuálně jeví jako nejslabší článek soudržnosti V4.
SLOVENSKO
Na Slovensku je registrováno přes 150 politických strana a hnutí. Asi 60 z nich vyvíjí jakousi aktivitu… a vznikají další!
Politická situace je nestabilní. Politická scéna je „v přestavbě“.
SMER má nejlepší časy za sebou.
V parlamentních volbách 2006 získal 29,14 % hlasů a 50 mandátů;
2010 34,8 % 62
2012 44,4 % 83
2016 28,3 % 49 mandátů
Vážným signálem byly už prezidentské volby 2014, kdy úžerník Andrej Kiska porazil Roberta Fica poměrem 59,4 : 44,5.
Neziskovky názorně předvedly, co umí a kdo je tady pánem (když předtím, v roce 2009, se jim to ještě s I. Radičovou nepovedlo a vyhrál I. Gašparovič.
To v březnu 2019 už vše proběhlo v jejich režii, a rozkolísaný SMER tomu napomohl svou nominací, kdy nejdříve zvažoval Miroslava Lajčáka a nakonec nominoval Maroše Šefčoviče (jaký šel, takového potkal). Oba výrazně „proevropští“ a levicový volič je nepřijal. Vyhrála Zuzana Čaputová – 58,4 % a Šefčovič získal 41,6 %. V 1. kole třetí Štefan Harabin – 14,34 %, čtvrtý Marián Kotleba – 10,4 % … a Eduard Chmelár – 2,74 %.
Fico je pod obrovským a stále se stupňujícím tlakem. Preference SMERu klesají, podle posledních průzkumů:
Strana FOCUS MVK
SMER R.Fico 20,8 % 20,7% / 36 mandátů
Progres.Slovensko/Spolu Truban, Beblavý 14,9 13,3 / 23 mandáty
KDH A.Hlina 7,3 9,4 / 16 mandátů
SNS A.Danko 7,0 8,5 / 15 mandátů
LS NS M.Kotleba 11,4 8,1 / 14 mandátů
SaS R.Sulík 7,9 5,5 / 14 mandátů
Sme rodina B.Kollár 6,6 5,5 / 10 mandátů
Za ľudí A.Kiska 5,5 7,9 / 14 mandátů
OĽaNO R.Matovič 6,1 6,9 / 10 mandátů
Parlamentní volby se blíží. Měly by být 29. února 2020
Kampaň byla – obrazně řečeno – odstartována v únoru 2018, kdy byl v rodinném domku ve Velké Mači zavražděn Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová.
Vzplály vášně a vlna demonstrací, ne nepodobných těm, které tady organizuje Milión chvilek.
Následovala demise ministra vnitra R. Kaliňáka a poté i premiéra R. Fica.
Média roztáčela nejdříve italskou stopu a pak přišel na scénu Marián Kočner.
Jaká je aktuální situace?
Vypadá to, že si SMER udrží nějakých 20 % (+- 2%), ale záleží to na tom, zda vydrží pospolu tandem Fico – Pellegrini. Strana je rozvrstvena: pravé křídlo P. Pellegrini, radikální levice L. Blaha a R. Fico ve středu (z taktických důvodů; je autentický levičák).
Pokud to zůstane pohromadě, vyhrají volby, ale na vládu to nebude.
Pak tam jsou národně orientované strany s proruským akcentem. Dankova SNS a Kotlebova Ludová strana-Naše Slovensko (obhajují Slovenský štát). Částečně sbírají hlasy odpadávající od Smeru.
KSS, Vzdor, Úsvit, Klub komunistů Slovenska, DAV 2 … jsou dnes drobné strany s periferním vlivem (průzkum ag. AKO – KSS 0,3 %).
Otázkou je, zda se ujme nějaká nová strana. Zámysly mají Š. Harabin, V. Mečiar, exministr T. Drucker anebo Edo Chmelár.
Největší potenciál má Harabin, ale není jisté, zda do toho půjde anebo upřednostní soudcovskou profesi. Jinak by mohl počítat se 6 až 10 % a vytvořit novou situaci, 5 % zřejmě překročí i Drucker.
Mečiar by asi těžko překonal 5 % a patrně stejně dopadnou Chmelárovi Socialisti.sk
Pravice je stejně rozdrobená, jako levice. K již zavedeným KDH, SaS, Sme rodina, OĽaNO a maďarským MOST-Híd a SMK, přibylo PS/Spolu a Kiskova Za Ľudí. Lídrem pravice se stalo Progresívne Slovensko/Spolu (Truban, Štefunko, Šimečka/Beblavý), ale růst preferencí se zastavil. Mají ale silnou podporu médií, neziskovek a vyšla od nich Čaputová.
Američané by rádi ubrali hlasy Sulíkovi a Matovičovi. Nevyhovují jim a neplní zadání.
KDH spoléhá na své tradiční voliče a také tuší „cizí ruce“ v pozadí. Ján Fígel: Není v zájmu KDH, aby režisérem formování alternativy byli puberťáci z PS/Spolu
Maďarské strany se (zatím) nedohodly na společném postupu, což by mohlo způsobit, že by maďarská menšina poprvé neměla zastoupení v NR SR. Dnes o tyto hlasy usilují 4 strany – Most-Híd Béla Bugár, SMK József Menyhárt, Maďarské fórum Z. Simon a Maďarská křesťansko demokratická aliance Cs. Fehér
Přesto tu je základ, na kterém lze stavět. Dokládá to např. Anketa Největší Slovák (G. Husák v první desítce), tradice SNP, silné proruské cítění, celonárodní odpor proti případné americké vojenské základně, rozšířenost folklóru anebo skladba programů STV a Sro.
Nejvážnější otázky nejbližší budoucnosti:
1/ Vydrží SMER pohromadě nebo Pellegriny odejde? (k T. Druckerovi – Dobrá voľba)
2/ Půjde do toho Harabin naplno?
3/ Potlačí pravice vzájemné rozpory anebo začne bojovat mezi sebou?
„Polak i Wengier dwa bratanki, do szable i do szklanki“
POLSKO
Aspiruje na roli mocnosti druhého řádu a vyvažuje některé své excesy silným proamerickým a protiruským postojem. Byly léta, kdy dominovala SLD (SdRP). V roce 1993 vyhrála parlamentní volby. V roce 1995 se bývalý komunistický kádr Alexander Kwasniewski stal prezidentem a v roce 2000 funkci obhájil (autobus Zemák nevymyslil M. Šlouf, ale použil ho Kwasniewski ve své kampani – „Kwak“ – psal jsem tehdy o tom).
Ještě v roce 2001 získala SLD v parlamentních volbách 41 % hlasů, ale už v roce 2005 spadla na 11 % a Kwasniewského vystřídal v prezidentském paláci Lech Kaczynski.
Přišla doba rovnováhy Občanské platformy (PO) a PiS.
V dubnu 2010 došlo ke „smolenské tragédii“ a vypukla tzv. polsko – polská válka. Vítězně z ní vyšlo Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského.
Polsko před volbami – 13. října 2019
Bojuje se urputně a nevybíravě. Polsko si trochu uvolnilo ruce od tlaku EU, když europoslanci PiS podpořili, v rozporu se svou konzervativní frakcí, Ursulu von Leyen.
Do karet PiS hraje dobrá ekonomická situace, kterou lidé cítí ve svých peněženkách a PiS umí dělat chytrou sociální politiku (zvedá nejnižší mzdy i důchody, příspěvky dostávají nejchudší rodiny i drobní zemědělci) a umí zahrát na strunu národního cítění a tradic.
V Polsku není druhá strana, která by se tak výrazně orientovala na podporu sociálně nejslabších. Levice se zajímá spíše o geye a lesbičky a obhajobu Evropské unie.
Tisková zpráva z 10. září 2019:
Zahraniční podnikatelia kúpili za prvý polrok tohto roku už 1 745 českých spoločností. Najviac firiem získali investori z Ukrajiny (399) a zo Slovenska (389). Najväčšiu transakciu v 1. polovici tohto roku však zrealizovali Poliaci. Tí nákupom 75 českých firiem ovládli kapitál v objeme viac ako dve miliardy korún. „Tieto štatistiky zásadným spôsobom ovplyvnil presun ostravskej spoločnosti AdvancedWorld Transport so základným kapitálom 2,05 mld. CZK pod poľskú matku PKP CARGO,“ objasnila analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Má mocného spojence v katolické církvi. Když krakovský arcibiskup Marek Jedraszewski nedávno ostře varoval před hrozbou „duhového moru“ a rozpínavé ideologie LGBT a genderismu, spustil se sice europovyk, ale za Jedraszewského se rozhodně postavili premiér M. Morawiecki, prezident A. Duda, faktický lídr J. Kaczynski a přirozeně Konference polských biskupů a také biskupské konference Česka, Slovenska a Maďarska.
Prezident i premiér jsou nejoblíbenějšími politiky Polska.
V preferencích podle všech výzkumných agentur má PiS 40 až 45 % a jde jen o to, získá-li v Sejmu většinu. Koalicja Obywatelska (PO, Nowoczesna, Zieloni a Inycjatywa Polska) může počítat s 25 až 30 %, Lewica (SLD, Wiosna, Razem) s cca 11 %, Koalicja Polska (PSL + Kukiz) – 6 až 7 % a Konfederacja (J.K.Mikke + Ruch Narodowy) 5 až 6 %.
Předvolebním Polskem zní otázka válečných reparací, roste ukrajinofóbie a ve všech pádech se skloňuje polskost a věrnost tradicím.
Kladné prvky. Pohřeb E. Gierka v Dabrowe Górniczej, Dekada Gierka nejlepším obdobím XX. století, L. Miller v Sejmu o minulosti.
Poznámka: tzv. sedmidenní válka o Těšínsko a osud obelisku generála Šnejdárka odhaleného 28. října 2012 na hoře Polední u Bystřice nad Ohří.
MAĎARSKO
Podobně jako Polsko, dělá i Orbánovo Maďarsko svoupolitiku. Podobně jako v Polsku je to politika na rozhraní vlastenectví a nacionalismu.
„Vlastenectví“ tam ale není ani sprosté, ani zakázané slovo a před EU nestojí v poníženém předklonu.
„Volili nás Maďaři, jejich zájmy hájíme a jim skládáme účty!“
Orbán splatil půjčky a vyprovodil z Maďarska MMF. Vykázal z Budapešti Sorosovu nadaci. (Opozice: Komunistická diktatura nadaci strpěla, Orbánova ne!).
Dělá štědrou sociální politiku.
„Maďarské ekonomice se daří, pocítit to musí všichni občané!“
Do konce září obdrží všichni důchodci 9 000,- ft (cca 28 euro) jako příspěvek k úhradě energií a koncem roku můžou očekávat vánoční prémií.
Důchodci cestují už nějaký čas zdarma ve vlacích, autobusech, metru a tramvajích (jen rychlíkový příplatek, např. Budapest – Balaton 18 Kč.
Různá přilepšení byla poskytnuta rodinám s dětmi a studentům.
13. října proběhnou v Maďarsku komunální volby.
S největším napětím se očekává souboj mezi populárním budapešťským starostou Istvánem Tárlosem a proevropským politologem Gergélym Karacsonym z ekologického Dialogu, podporovaného většinou opozice.
Preference ukazují, že Fidesz + KDNP (Křesťanská demokratická lidová strana) získá okolo 40 až 45 %, Demokratická koalice (F. Gyurcsány) – cca 10 %, Momentum (liberální) a Jobbik po 7 až 8 %, MSZP – 6 % a LMP cca 3 %.
Pro připomenutí: V eurovolbách získal Fidesz 53 % a 13 mandátů z 21, Demo koalice 16,2 % a 4 mandáty, Momentum 9,9 % a 2 mandáty a Jobbik a MSZP po 1 mandátu (Munkáspart – 14 406 hlasů, 0,4 %)
Co říct závěrem?
Snad jen vyslovit politování nad vývojem, osudem, dráhou letu levicových stran. Bylo by to dlouhé, smutné povídání. Ale je třeba do té rmutné vody vstoupit a poctivě hledat příčiny tohoto stavu a východiska. Vyzývám k tomu dlouho a neúspěšně. Píšou o tom v náznacích a z různých úhlů pohledu profesoři Oskar Krejčí a Jan Keller, Zdeněk Zbořil, Radim Valenčík, Ilona Švihlíková, Petr Robejšek a další.
Nám se do toho nechce, proč asi?!
Karel Klimša (předneseno na zahraniční komisi ÚV 11. 9. 2019)