Antikomunismus je rakovina

Zatímco do roku 1989 u nás antikomunismus vystrkoval růžky jen sporadicky v podobě například vzniku Charty 77 a podobně, otevřely „Listopadové“ události stavidla pro jeho působení k obnově kapitalistických pořádků – naplno!

První kroky byly učiněny schválením tzv. Lustračního zákona a zákona O protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Pokračovaly zřízením Ústavu pro dokumentování a vyšetřování zločinů komunismu a Ústavu pro studium totalitních režimů, aby „hrůzy“ z let 1948 až 1989 byly neustále občanům připomínány.

Politická masáž v duchu antikomunismu se stala díky projektu „Příběhy bezpráví“ součástí vzdělávání také na školách. Zbytečné je zvýrazňovat přiživující se roli veřejnoprávní České televize a hlavních médií. K trvalým tématům antikomunismu – Únorové události 1948, padesátá léta, srpnové události 1968 se úspěšně přiřadily dezinformace s novým výkladem o průběhu a výsledcích druhé světové války, degradace a zpochybnění rozhodujícího podílu vítězství Rudé armády nad fašismem a přinesení svobody našim národům a celé Evropě. Antikomunismus míří ale ještě výše. Útoky na slovanské národy, rozbití jejich svornosti, rozdělení společnosti na chartisty a ty druhé – na zbytek společnosti.

V posledních dnech se objevila informace o údajných pokusech tajné služby ČR infiltrovat se do komunistického hnutí a kontaktovat členy Komunistického svazu mládeže s cílem získat je pro dlouhodobou spolupráci. Ale kdo by si nevzpomněl na snahy Ministerstva vnitra České republiky zakázat činnost KSM před více než deseti lety!

Především pravici každodenní cílené působení antikomunismu přináší trvale ovoce u všech generací. Navzdory skutečnosti, že společnost je vystavena množství opravdových nejistot a existenčních problémů. Vytvoření vrstvy chudých pracujících a bezdomovců, exekuce, zadluženost, nejistota na trhu práce, migrace, současná podoba Evropské unie, válečná politika Severoatlantické aliance přinášející válečné konflikty… Reality, která předcházejícím generacím byla cizí. Problémům, na jejichž řešení polistopadové vládnoucí garnitury zatím nenašly recept.

Soumrak kapitalismu se blíží a antikomunismus je rakovinou dalšího vývoje lidské společnosti.

Jedinou alternativou budoucího vývoje lidstva je změna společenského systému v sociálně spravedlivější společnost. Společnost bez válek, hledající východiska přijatelná pro všechny vrstvy obyvatel.

Miroslav Kavij