Česká justice zaprodaná neofašismu?

Stíhat staré dědky by současnému sytému šlo, ale stíhat posametové zloděje – to ne!! Hanba české justici.

Kam až chce česká justice ještě klesnout? Kdopak dal politické zadání k zahájení stíhání takřka stoletých staroušků za údajné zločiny staré 40 let a více? Komu tahle prasečina poslouží?

Česká justice má už takhle dost pošramocenou pověst i s ústavním soudem. To si chcete honit svá ega na starých dědcích? Myslím, že vám to stejně nijak nepomůže. Česká justice a české právo má už dávno pověst prodejné děvky. Právo a spravedlnost se staly zbožím a platí tedy, že se jich domůže pouze ten, kdo na to má peníze. Etika a jakási morálka a čest – to se z českého práva a z české justice dávno vytratilo. Kauza okolo Jakeše, Štrougala a Vajnara, nese znaky čistě politického procesu, jenž údajně vzešel z ústavu pro vyšetřování zločinů komunismu. Jaká to demagogie. Co je to za ústav? Vždyť už jeho název je lží! Jaké zločiny komunismu? Vždyť ten nikde ve světě nikdy nebyl zaveden a slučovat socialismus a komunismus je zákeřná demagogie. Je to tak jako bych já tady na tomto místě řekl, že brambořík je to samé jako brambory. Je tedy patrno už od samotného základu, že onen pochybný ústav vyšetřuje zločiny systému, jenž byl a je systémem čistě filozofického charakteru, který v reálné podobě nikdy neexistoval a nemohl tedy nikdy žádný zločin způsobit. Slovo komunismus má působit hlavně jako strašák, aby se lidé báli komunistů a raději se nechali týrat kapitálem a privilegovanými společenskými strukturami, protože to privilegovaným přináší zisk a chudí jsou ještě chudší.

Je nesporné, že na státní hranici v době socialismu došlo k mnoha smutným událostem. Samozřejmě, že je škoda každého zmařeného života, ale na druhé straně – každý měl možnost volby. Nikdo nebyl režimem nucen utíkat z republiky. Nikdo nebyl nucen utíkat přímo přes hraniční pásmo, které oddělovalo Československo od Německa a Rakouska. Byly i jiné cesty a to přes Maďarsko, Jugoslávii nebo Vatikán. Každý, kdo si zvolil cestu přímo do Německa či Rakouska, tak dobře věděl, že tato cesta je nebezpečná, a že lze při ní přijít o život. Každý zběh věděl, že hraniční pásmo se skládá ze dvou až tří vrstev a všude byly rozmístěny informační tabule, které informovaly o tom, v jakém pásmu se člověk nachází, a že je do těchto míst vstup zakázán.

Každý, kdo šel i přes tento zákaz dál, dobře věděl, že riskuje, ale byla to jen jeho volba, kde byl s riziky předem seznámen. Chcete tedy Jakeše, Štrougala a Vajnara soudit za to, že zběhům osobně nebránili v jejich svobodné vůli?

Ani jeden z obviňovaných nebyl čistě sám osobně tvůrcem tehdejší legislativy. To byste museli soudit celý tehdejší zákonodárný sbor. Nicméně to nic nemění na faktu, že každý občan dobře věděl, že hranice jsou střeženy a přecházet je bez povolení, je zakázáno. Nebo jsou představy dnešních odpůrců komunistů takové, že na hranicích měl stát sám předseda vlády a osobně bránit zběhům s roztaženýma rukama v útěku? Což takhle vážení vyndat ruku z nočníků? To byste tedy museli soudit i Klause staršího za jeho privatizaci, kdy byly okradeny tisíce lidí a někteří spáchali sebevraždu třeba skokem z Nuselského mostu! Jak to, že Václav Klaus byl nečinný a nebránil jim v jejich svobodném rozhodnutí, které je stálo život!

Ačkoliv se to nebude takzvaným demokratům líbit, tak tvrdím, že hlídaná státní hranice měla své opodstatnění. Současnost to tvrdě potvrzuje a to s odkazem na špatně řešenou migrační problematiku. V dobách minulých (myšleno po druhé světové válce) mělo Československo značné problémy s lidmi německého původu, kteří byli na základě dosud platných a několikrát prolomených Benešových dekretů odsunuti mimo území Československa. Pro ty hloupější musím ještě říci, že Benešovy dekrety měly návaznost na závěry Postupimské konference a nebyly tedy nějakou zlovůlí Edvarda Beneše!

Německo, ale i Rakousko měly po válce značné problémy. Ekonomika i infrastruktura byly v troskách. Nebylo skoro co jíst. Do toho se přidaly problémy s lidmi odsunutými z Československa. Ti lidé museli u nás zanechat většinu majetku, který byl znárodněn. Nikoliv však komunisty, ale ještě demokraty. V Německu i Rakousku se formovaly nájezdné tlupy záškodníků, zlodějů, žhářů a vrahů, kteří díky místní znalosti působili násilí a teror na Českém obyvatelstvu. Kradli na našem území dobytek, stroje, jídlo, ale vykrádali i domy, kostely a továrny. Neštítili se ani vražd. Mnoho civilistů, ale i příslušníků bezpečnosti bylo zabito. Proto se započal proces uzavírání hranic. Šlo prvotně o nutnost chránit naše občany a naše hospodářství před útoky zvenčí. Ono ani u nás nebylo jídla dostatek. Vytvoření infrastruktury k ochraně hranic byl dlouhodobý proces a budoval a zdokonaloval se neustále. Své ovoce přinesl a oněch přeshraničních lupičů a vrahů jsme se časem zbavili. Podařilo se i omezit pohyb zahraničních agentů.

Někdo by mohl namítnout, že v devadesátých letech takovéto opatření už pozbylo smyslu. Ano pozbylo a to v kontextu poválečného stavu. Nastaly však nové okolnosti podle, kterých se ochrana hranic nadále udržela potřebnou. Bránila takzvanému černému obchodu – chcete-li pašování zboží, bránila nelegální migraci, omezovala obchod s drogami či ženami a vykrádání republiky. My starší to víme a máme srovnání, avšak mladší generace to chápou těžko. Je smutnou pravdou, že díky likvidaci ochrany hranic se zločin stal globální záležitostí a to obtížněji je řešitelný.

Dost možná a myslím, že to nemusí dlouho trvat, budete vzpomínat na dobu uzavřené hranice. To už bude pozdě, ale teprve pak doceníte, co dobrého pro tuto zemi komunisté udělali a to i přesto, že se i mnohé nepovedlo! Jakeš, Štrougal i Vajnar se stávají obětí veřejného lynče v politickém procesu. Pravice se snaží zachránit ztracené pozice za každou cenu. I za cenu ubohé šikany stoletých starců.

Měli byste se stydět. Co si na těch starcích vezmete? Političtí šmejdi, se nyní projevují ve své nahotě. Mašíni hrdinové, Koněv zločinec a pomník Vlasovcům. Už chybí jen pomník Hitlerovi. Fuj!

Ram

(Poznámka metéra: Jako vždy má autor pravdu a proto si dovolím jen drobná upřesnění, zamyšlení a několik poznámek.
Srovnávat fašismus a komunismus je stejně bizarně hloupé jako ve starém vtipu – „Jaký je rozdíl mezi bláznem a jeho ošetřujícím lékařem? Žádný! Jen ten jeden má klíče od dveří.“
Soudnictví a justice jako celek je tragédií této země. Po převratu se uskutečnilo tolik nespravedlností, že nejen že nejdou napravit, ale musí se z nich udělat raději zákony. Nápravy dřívějších nespravedlností vyvolaly nové a nové tragédie a nespravedlnosti. Desetitisíce sebevražd, to jen dokreslují.
Co může být ve společenském systému horší, než když předseda ústavního soudu lže v přímém přenosu v televizi, když lžou ministři, když parlament přijímá nezákonné, protizákonné a zavrženíhodné nespravedlivé zákony. Jen hlupák si může myslet, že volby v kapitalismu mohou něco změnit. Současná justice třídně straní kapitalismu a stala se jen dalším z oborů dobrého byznysu.
Jako dítě jsem se smál pohádkám našich klasiků, že mohl král přiřknout hříbě hřebci protože leželo pod ním a ne pod kobylou… A vidíte, u nás to teď platí! Vrazi a teroristi jsou hrdinové a ochránci národa jsou vydáváni za zločince!
I to potvrzuje, že existence boha je jen pohádka pro dospělé z dílny Davida Copperfielda. Kdyby existoval v podobě, jak je vykreslován lháři placenými z našich daní, tak by to nemohl nikdy připustit.
Ochranu státních hranic nevymysleli komunisté ani Národní shromáždění přijetím zákona o ochraně státních hranic. Nakonec i Velká čínská zeď měla stejnou úlohu. Většina civilizovaných zemí vždy měla a má uzákoněnu bezpečnostní ochranu svého území a národa. Ve Spojených státech dokonce staví novou berlínskou, promiňte mexickou zeď. Do té doby stříleli Latinoameričany na hranicích USA jako divoký králíky. Od konce druhé světové války bylo pozabíjeno na hranicích USA více lidí, než padlo vojáků USA ve druhé světové válce.
Po Únoru 1948 odcházelo tajně přes hranice roztodivné seskupení lidí. Nebyli to ale zločinní buržousti, zrádci národa a kolaboranti s nacisty. Ti utekli ještě před převzetím vlády pracujícím lidem. Nebyli to ani lidé z „vyšších“ společenských kruhů. Ani obchodní náměstci, umělci, zahraniční montéři, sportovci… Ti zůstávali za hranicemi zpravidla po legálním přechodu hranic. Druhá skupina využívala legální dovolené na tzv. Západě. Ti co přecházeli hranice ilegálně, se rekrutovali především ze dvou skupin. Byli to „snílkové“ a těch je mi líto a mnozí se vrátili po čase domů a dále „zločinci“, kteří prchali před spravedlivým trestem.
Mám kamaráda, který jako mladý sportovec tajně emigroval a od roku 1989 mě nadává, co jsme to za blbce, že jsme připustili rozpad socialistické soustavy, že je vidět, že nic o životě na západě nevíme. V současnosti jako komunista bojuje za historickou objektivní pravdu a ukazuje díky jazykovým znalostem překlady článků na zrůdnost kapitalistického světa.
V rámci objektivity musím připustit, že odcházeli nejen dobrodruzi a zločinci, ale i lidé toužící něco dokázat. Syn kamaráda vyučen a se střední školou učil, a vysvětloval odborníkům v NASA, jak se mají číst technické výkresy, soustružit neobvyklé prvky apod. Absolventi říčanského gymnázia mohli díky svým znalostem ve Spojených státech učit na vysokých školách. Takový byl rozdíl v socialistickém a kapitalistickém vzdělání. Dnes si málokdo uvědomuje, že byly tisíce našich občanů, kteří požádali legálně o vystěhování a pokud vypořádali se státem své závazky a pohledávky, tak jim to bylo umožněno. Vím to z vlastní rodiny. Povolení k vystěhování nedostali lidé se zvláštními znalostmi či posláním; příslušníci speciálních bezpečnostních a vojenských složek znající mimořádná státní tajemství či lidé vlastnící patenty mimořádného významu apod. To ale snad i nýmand je schopen – s ohledem na dobu studené války a kradení mozků – pochopit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *