Ani zlatou uzdou vrahy neočistíš

Provládní „veřejnoprávní média“ nám sdělují smutnou zprávu, že zemřel poslední člen teroristické skupiny bratří Mašínů. Vladimír Hradec (+88) se v padesátých letech přímo nezapojoval do vražd, které organizovali Mašínové. Získával a přechovával pro ně „pouze“ střelné zbraně, ale po jejich emigraci z ČSR byl zatčen a odsouzen k desetiletému vězení.

Také on se dočkal, stejně jako ostatní členové této teroristické skupiny, státního vyznamenání. Aby to však nevypadalo jako ocenění terorismu, vyrobili polistopadoví mocipáni zákon o III. odboji. Podle tohoto zákona jsou vyznamenáváni a finančně odměňováni všichni teroristé, záškodníci a špioni, kteří sabotovali poválečný vývoj v Československu.

Ano, jsou vyznamenáváni ti, kteří tehdejšímu lidově demokratickému režimu aktivně škodili, zatímco ti, kteří tehdejší společnost chránili a bránili, jsou označeni za nepřátele demokracie. Také pro ně si polistopadoví havloidi nechali schválit tzv. lustrační zákon a vyřadili je tak z aktivního společenského života. Dokonce jim ani nevadí, že tento zákon odporuje Listině základních práv a svobod občanů.

Ale dnes nejsou oslavování jenom teroristé skupiny Mašínů, ale i ozbrojené protivládní skupiny Dr. Horákové, převaděči, agenti chodci a další záškodníci. Pojmenovávají se po nich ulice, náměstí a stavějí se jim pomníky. Všichni prý bojovali proti komunistickému režimu. I tento pojem zapadá do protikomunistické propagandy, která má za cíl implantovat do hlav polistopadové generace nenávist k vlastním rodičům a prarodičům za to, že se podíleli na budování beztřídní společnosti v naší republice.

Připomeňme si tedy, proti jakému režimu ti dnes oslavovaní hrdinové bojovali. V Prohlášení k Ústavě z roku 1948 se praví:

„My lid československý, prohlašujeme, že jsme pevně rozhodnuti vybudovat svůj osvobozený stát jako lidovou demokracii, která nám zajistí pokojnou cestu k socialismu. Jsme odhodláni bránit všemi svými silami vymoženosti naší národní a demokratické revoluce proti veškerým snahám domácí i zahraniční reakce, jak jsme znovu před celým světem osvědčili svým vystoupením na obranu lidově demokratických řádů v únoru 1948.

A právě zítra je ten den, kdy máme možnost připomenout si nezapomenutelné výročí vítězství pracujících v ČSR – 25. únor 1948

mk

(A poznámka metéra: Jestli tomu dobře rozumím, tak když teď začnu tajně a nezákonně shromažďovat vraždící zbraně a budu jimi vyzbrojovat zločince a vrahy, kteří zavraždí třeba policistu, předsedu družstva, zastupitele, vojáka, ministra a třeba primáře či ekonomického náměstka, tak až se u nás zase chopí vlády pracující lid, tak dostanu vyznamenání a odškodnění ?! Tak to jdu NA TO…)