Důležité upozornění a zjištění

Současná epidemie odhalila důležitou věc.
A sice to, že bez VIP osobností, zpěváků, herců a jiných – to jde; bez Milionu chvilek to jde; bez senátu to jde; bez devadesáti devíti procent členů poslanecké sněmovny to jde; bez „demobloku“ to jde; bez neziskových organizací to jde; bez prominentních novinářů to jde; bez bruselské demokracie a jejích směrnic to jde!
Jen bez té pracující lůzy, která bohužel neví koho správně volit – to NEJDE!

1. máj 2020 – Současná situace a naše povinnosti

Světová odborová federace při příležitosti 1. máje 2020 zdraví pracující všech kontinentů, všechny ty, jejichž práce i nadále udržuje v chodu běh života i v tak těžkých podmínkách, jako je pandemie koronaviru, a udržuje výrobu všech potřebných věcí, aby život mohl pokračovat a mohly být uspokojeny potřeby pracujících a lidových vrstev.

Vzdáváme čest milionům zaměstnanců veřejných zdravotnických systémů po celém světě: lékařům, sestrám, všem zdravotníkům, kteří uprostřed pandemie koronaviru každý den bojují, aby zachránili pacienty před pandemií, dokonce i bez potřebného ochranného a léčebného vybavení a při ohrožení vlastního zdraví a života. Jsou v první linii boje, s odvahou a sebezapřením, zvedají břímě péče a ošetřování uprostřed pandemie, jež čítá už miliony případů a statisíce úmrtí, v systému veřejného zdravotnictví, zhoršovaném podfinancováním a diskreditovaném politikou všech kapitalistických vlád, jež systém veřejného zdravotnictví vědomě podrývají a privatizují jeho bolestivou činnost, aby zvyšovaly spekulativní ziskovost nadnárodních společností.

Pokračovat ve čtení „1. máj 2020 – Současná situace a naše povinnosti“

K falzifikaci dějin druhé světové války

Odkaz národně osvobozeneckého boje Čechů a Slováků, který vyvrcholil před 75 lety, aktuálně vyžaduje boj proti falzifikaci dějin druhé světové války, jejíž evropskou tečkou se stalo osvobození Prahy Rudou armádou 9. května 1945 a následná likvidace posledních zbytků bojeschopných německých jednotek 12. května 1945 u Slivice.

Falzifikace dějin druhé světové války zapadá do soukolí nové interpretace dějin, kterou současné vládnoucí elity potřebují k uhájení legitimity stávajícího společenského systému. Nová interpretace dějin vyrůstající z idealismu, subjektivismu a empirismu usiluje o negaci materialistického pojetí dějin. Pravda dějinného vývoje totiž svým vědeckým nábojem směřuje proti ekonomickým a politickým zájmům současných vládnoucích elit. Aktéři nové interpretace dějin zcela pošlapali historické myšlení a s pomocí sdělovacích prostředků si psychologicky podmaňují velkou část společnosti, které pak předkládají falešné myšlenkové konstrukce k pouhému věření. Ve své podstatě „tvůrčím způsobem“ rozvíjejí středověkou scholastiku. Středověká scholastika se obrozuje do podoby, kterou charakterizoval profesor Blížkovský těmito slovy: „Zatímco středověká scholastika upevňovala monopol církve rozumovým zdůvodňováním dogmat, novodobá scholastika slouží globální oligarchii hlavně nerozumem: ovládáním veřejného mínění všemi možnými prostředky, je-li třeba, i proti lidskému rozumu.“ (B. Blížkovský a kol.: Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti 21. století, Konvoj, Brno 2000, s. 194.)

V nejobecnější poloze je falzifikace dějin druhé světové války založena na eliminaci úlohy RUDÉ ARMÁDY a SOVĚTSKÉHO SVAZU v druhé světové válce, na eliminaci PARTYZÁNSKÉHO a KOMUNISTICKÉHO ODBOJE a na umocnění významu role Spojených států a Velké Británie. Tato nejobecnější poloha se pak promítá do konkrétních historických událostí, což se – mimo jiné – odráží i v současných učebnicích dějepisu.

Pokračovat ve čtení „K falzifikaci dějin druhé světové války“

Kolář prý nechápe…, aneb ve jménu dolaru

Odstranění sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, ke kterému se v minulosti odhodlal starosta MČ Prahy 6 Ondřej Kolář, mělo přispět ke zklidnění zdejší situace.
Tehdejší atmosféru dokreslují i dojemná slova radního Jana Laciny: „Upřímně vám řeknu, že na posledním shromáždění jsem měl strach, že tady někdo vytáhne pistoli a někoho trefí do hlavy. A já bych pak byl hlavním viníkem toho, protože jsem to nestihl včas vyřešit.“
Samotný Ondřej Kolář se dokonce vždy snažil s ruskou stranou při hledání „kompromisního řešení“ kolem sochy maršála Koněva jednat vždy vstřícně a slušně!
Jenže podle Koláře prý Ruská ambasáda propásla svou historickou šanci.
Kolář ani nechápe proč má být rukojmím vlastní domoviny jen proto, že má jiné názory než prezident Miloš Zeman nebo předseda SPD Tomio Okamura. Vždyť splnil jen to, co mu uložilo vykonat demokraticky zvolené zastupitelstvo!
Dnes se zdá, že svou šanci prošvihl především samotný Kolář, který jak sám potvrdil je nyní nejen pod policejní ochranou, ale do Prahy prý dokonce přicestoval ruský občan, který by mohl pro jeho osobu představovat ohrožení.
Ponechám bez povšimnutí dřívější mediální ironii Koláře typu, že k soše přibalí ruského velvyslance. Zajímavější pro občany bude jeho sdělení, zda naplňuje scénář psaný na americké ambasádě nebo volební program hnutí STAN, jehož je členem.
Skutečností zůstává, že maršál Koněv i 75 let od konce druhé světové války se může „pyšnit“ mnoha státními vyznamenáními, včetně amerického – medailí Legion of Merit.
Oproti tomu, Ondřej Kolář zatím jen úspěšně „převyšuje“ prezidenta Miloše Zemana v rozeštvávaní občanů, na které u hlavy státu tak rád a často s pravdovláskaři upozorňuje. Bonusem jeho jednání je vyostřování Česko-ruských vztahů a napomáhání k eskalaci mezinárodního napětí.
Miroslav Kavij

Před 150 lety

se 22. dubna 1870 v Simbirsku (carském Rusku) narodil jeden z největších vůdců komunistického a dělnického hnutí – Vladimír Iljič Uljanov – Lenin.

Vladimír Iljič Lenin.
Jeho obrazy a sochy jsou po celém světě uctívány a chráněny. Staví se dokonce i nové pomníky tomuto vůdci pracujících…

Od mládí se Lenin účastnil revolučního boje. Jeho starší bratr byl popraven za pokus o atentát na cara Alexandra III (1887).
V roce 1891 Lenin ukončil studium práv a hned poté začal pracovat v Samaře. Po přechodu do Petrohradu v roce 1893 ho jeho zkušenosti s útiskem rolnictva v Rusku společně s revolučním učením Plechanova přivedly k revolučním skupinám.
V dubnu 1895 vycestoval do zahraničí, aby se seznámil s revolučním hnutím v Evropě a zvláště, aby se setkal se skupinou Osvobození práce vedenou Plechanovem. Po pěti měsících v zahraničí, naplněných cestováním ze Švýcarska do Francie a Německa, prací v knihovnách a s novinami na cestách, se Lenin vrátil do Ruska a přivezl sebou aktovku s dvojitým dnem plnou marxistické literatury.
Po návratu do Ruska spolu s Martovem založil Svaz boje za osvobození dělnické třídy, sdružující tehdejší petrohradské marxistické kroužky. Tato skupina podporovala stávky a odborářskou činnost, rozšiřovala marxistickou literaturu a vyučovala v dělnických vzdělávacích kroužcích. V Petrohradě se seznámil s Naděždou Krupskou.

Dílo Lenina je nesmrtelné.

V noci 8. prosince 1895 byl zatčen a odsouzen k 15 měsícům vězení. V roce 1897, po vypršení trestu vězení, přidalo samoděržaví další tři roky, za pokračující psaní a organizační činnost za pobytu ve vězení. Lenin byl poslán do vyhnanství do vesnice Šušenskoje na Sibiři. Brzo byla pro svoji revoluční činnost do vyhnanství poslána i Krupská, kde pak společně pracovali na organizování strany, na monumentálním díle Rozvoj kapitalismu v Rusku a na překladu díla Sydney a Beatrice Webových Průmyslová demokracie.
Po uplynutí vyhnanství emigroval Lenin do Mnichova s cílem sjednotit Ruskou sociálně demokratickou dělnickou stranu, která byla po policejní perzekuci po prvním kongresu strany v roce 1898 rozehnána. Založil revoluční noviny Jiskru.
V roce 1917 přivedl sověty dělnických, rolnických a vojenských zástupců k moci. V roce 1919 založil celosvětovou Komunistickou internacionálu. V roce 1921 zavedl Novou ekonomickou politiku (NEP).

Plakát připomíná dva první přijaté zákony sovětskou rolnicko-dělnicko-vojenskou lidovou vládou: Dekret o míru a o půdě

Až do roku 1922 byl předsedou sovětské vlády – Rady lidových komisařů RSFSR. Během roku 1922 prodělal řadu záchvatů, které mu zabránily aktivně pracovat ve vládě. Následně v důsledku špatného zdraví (především v důsledku atentátu, kdy byl 30. srpna 1918 těžce zraněn) odstoupil do pozadí. Pomáhal dál radou a diktoval poslední své myšlenky.
V konci svého života – koncem roku 1922 a v roce 1923 napsal (nadiktoval) Lenin svoje poslední práce, ve kterých shrnul program boje proti byrokratizaci komunistické strany a sovětského státu. Tyto drobné leč obsahem významné práce jsou známy pod shrnujícím názvem Leninova závěť.
Lenin za svůj krátký život (54 let) napsal neuvěřitelné množství prací, které mohou sloužit pracujícím v boji za spravedlivý svět ještě po staletí. Sebrané spisy tvoří tisíce stran ve více jak 50 svazcích. Byly přeloženy téměř do všech jazyků světa.
K nejznámějším dílům jen namátkou patří: Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (vyšla v červnu 1920); Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu (napsaná v červnu 1916 a poprvé zveřejněna o rok později); Kdo jsou „přátelé lidu“ a jak bojují proti sociálním demokratům (napsal na jaře 1894); Levičáctví – dětská nemoc komunismu (napsal v květnu 1920, jedna z prací, které by měli znát funkcionáři KSČM právě i dnes!); Stát a revoluce (napsáno v září 1918); Tři zdroje a tři součásti marxismu (práci napsal Lenin k třicátému výročí úmrtí Karla Marxe. Byla uveřejněna roku 1913 v časopisu Prosvěščenije); Úkoly proletariátu v naší revoluci (napsáno v dubnu 1917); Dubnové teze (spis, který napsal roku 1917, je rozpracováním stranické taktiky pro přechod politického vývoje v Rusku od revoluce buržoazně demokratické k revoluci socialistické); Co dělat? (napsal na přelomu let 1901 a 1902. V této práci Lenin vyzývá k vytvoření revoluční, jednotné avantgardní strany pracujících, která bude hájit zájmy dělnické třídy vytvořením diktatury proletariátu).

Žádné ozvučení, žádný internet ani mobily… Lidé přišli na Lenina. Jemu naslouchali, jemu věřili a za ním také šli.

Ve všech Leninových dílech tvoří politický základ nového spravedlivého uspořádání světa – úplné odbourání soukromého vlastnictví výrobních prostředků a kolektivizace zemědělství a drobné výroby. Zemřel 21. ledna 1924.
Rozsah Leninova díla je tak obrovský, že jej asi v současnosti u nás mnoho lidí nezná, i když skýtá nejen studnici objektivně správných názorů a metodu poznání, ale po boku Marxe a Engelse a dalších, zůstává i 150 let po své smrti největší osobností dělnického revolučního hnutí v historii lidstva.

Lidé na celém světě si 22. dubna připomenuli 150. výročí narození génia.

Využijme dnešní „karantény“ a internetu k zopakování a připomenutí si moudrostí tohoto génia.
MiHav

Také názor…

Soukromé ordinace (a všechny zdravotní obchodní organizace což jsou téměř všechny nemocnice a zařízení v zemi – pozn. metéra) fasují zdravotnický materiál a odepisují si to z daní, takže nemohou po státu chtít, aby to platil za ně! A pokud si ho nezajistili dopředu, je to jejich věc.

V Hrádku nad Nisou polistopadoví politici položili Vulkán, který vyráběl gumové rukavice a tak jim můžeme poděkovat, že dnes chybí. Jen liberečtí polistopadoví politici zbourali Textilanu, a další budovatelé kapitalismu Vlněnu, zavřela se Seba Tanvald, Kolora Semily, TIBA, Texlen, zbourali se Slezan, Benar, Čemolen, Perla, Primona, Hedva, Loana a další, takže jim můžeme poděkovat, že chybí textilní materiál na ochranné pomůcky.

Mnozí tito hrobaři našeho průmyslu dosud sedí ve vládě včetně Senátu a pomlouvají prezidenta a premiéra, že je to všecko jejich vina, že ve zdravotnictví to či ono chybí. Měli by se chytit pěkně za nos a zastydět se.

Obzvláště opozice by se měla umravnit a v této těžké době neštvat lidi proti sobě a místo věčné kritiky by měla začít pomáhat, kde se dá. Tak, jak to dělá většina národa. 

 V devadesátých letech jsem pozorně sledoval základní poučení nových politických lídrů pro nové časy. Co nejmenší stát, který do ničeho nezasahuje, soukromé je nejlepší a postará se o sebe bez státu, volný trh vše vyřeší, že pane Klausi!

V soupisu zdravotnického materiálu jsem se dočetl, že ochranné roušky (ústenky) jsou normální spotřební materiál, jako jednorázové rukavice či toaletní papír. Takže pane Netolický, nejsou náhodou krajské nemocnice a většina zdravotnických zařízení ve Vašem kraji podřízena přímo Vám? Není zásobování těchto zdravotnických zařízení zdravotnickým materiálem Vaše zodpovědnost?! Takže pane Šmuclere, Vy jste ve svých soukromých ordinacích používali roušky při své práci dlouho před koronavirem. To vám je dříve sháněla vláda? Jak to, že jste jich ve svých skladech měli tak málo?! Takže pane Kubek, můžete mi vysvětlit, proč by spotřební materiál včetně roušek měl shánět pro soukromé ordinace lékařů stát (v době volného trhu)?!

Takže pánové, zdá se mi, že svalováním viny na vládu byť kapitalistickou, pouze zastíráte svoji vlastní neschopnost! Všichni ti dnešní řvouni tady chtějí kapitalismus, chtějí soukromě podnikat, ale mít socialistické výhody. To, ale přece nejde!

Váš Honza z Horní Dolní

Další střípek do mozaiky

Přátelé, jako starý sběratel military, jsem zaznamenal na maršálu Koněvovi jednu zajímavost! Mimo to, že je nositelem Sovětského řádu za vítězství, což je pro sběratele nejcennější řád na světě, tak získal i Vojenský řád Bílého lva , 1. třída (Československo), Vojenský řád Bílého lva 1. třídy „Za vítězství“; Československý válečný kříž 1939-1945; Medaile „Za osvobození Prahy“ Československo; Vojenský kříž (Velká Británie); důstojník čestné legie (Francie); Řád Maďarské svobody (Maďarsko);
Ale pozor, nyní to přijde? Získal také řád Legion of Merit. Je to vojenské ocenění ze Spojených států, které se uděluje za mimořádné zásluhy a morální a hrdinské chování. Takže ten zázračný a miloučký Kolář, odstranil sochu člověka, kterého v podstatě vyznamenal celý svět! Francie, Británie, Jugoslávie, Polsko, Německo, Mongolsko, Čína, Maďarsko, Československo atd., atd. Tak získal i vysoké americké ocenění!
Všechny řády a medaile, jsou těch nejvyšších stupňů!

To je tedy ukázka „akčnosti“ a aktuální reakce!

Od ostudného a hanebného činu starosty a zastupitelů Prahy 6, kteří se drze a v rozporu s fakty, vysmívají obětem druhé světové války, zejména těm, kteří nesli tíhu a strádání bojů za porážku fašismu, uplynuly již dva týdny. Jejich nenávist k Rusku je očividně chorobná, neomluvitelná a zločinná. Důvody svého počínání nemohou ničím obhájit, ať už vymýšlejí cokoli.
Proti nim a jejich odporným činům se zvedla vlna odporu lidí, kteří neztratili paměť. To také vyjadřují reakce krajských a okresních výborů KSČM i základních organizací na výzvy KV KSČM Olomouc a Praha a OV KSČM Klatovy. A připojují se každým dnem další. Vyjadřují v nich rozhořčení, ale také odhodlání nesmířit se s tímto aktem nepřátelství, nevděku a zvůle jednotlivců, kteří pomateně a fanfarónsky usilují o přepis historie k vlastnímu zviditelnění a politickému prospěchu.
Zdá se však, že jejich snaha byla prvním impulzem k jednání vedení ÚV KSČM, tzv. kolegia volených funkcionářů, které se sešlo až 14. dubna, tedy po dvou týdnech od této události. Do této doby se uskutečnilo pouze jednání vedení strany (4. 4.), které hanebný čin odsoudilo a navrhlo komunistům protestovat nošením rudých roušek, jako výraz odporu. A to byly veškeré iniciativy z jeho strany!

Pokračovat ve čtení „To je tedy ukázka „akčnosti“ a aktuální reakce!“

Nejen o koronaviru a kolaborantech

Na pohádku tehdejších politických vůdců 90. let, kterak Československo do 20 roků ekonomicky dožene vyspělý Západ, si velmi dobře vzpomenou nejen bezdomovci, ale i statisíce lidí, čelících exekucím.
Vize vyspělého kapitalistického státu se splnila nakonec jen hrstce vyvolených oligarchů. Těm, kteří se přes noc mávnutím kouzelného proutku stali pro ostatní občany dokladem o existenci amerického snu v českých podmínkách.
V současné době pandemie koronaviru věští z křišťálové koule o našem blahobytu ministryně financí Alena Schillerová. Podle jejich slov se Česko do stavu před krizí vrátí za osm let. A dobré zprávy, kterak svět úspěšně zvládne záměrně vyvolanou krizi, přichází i odjinud! Vůdkyně Evropské unie by uvítala nový Marshallův plán. Mezinárodní měnový fond dokonce odpustí na půl roku splácení dluhu 25 zemím bojujícím s pandemií. Mezinárodní měnový fond je zločinecká organizace, která likviduje suverénní státy! Instituce, ovládající světovou politickou scénu, která doposud přispívala k zadlužení jednotlivých států světa!
Pochvalme ale ministryni Schillerovou za její (zatím) alespoň slovní ambice v podobě finanční pomoci státu zachránit strategické firmy. Po majetkovém převratu před třiceti lety jich moc nezbylo, přesto je stále co „rozkrást“ a více tak ukotvit naši republiku do pozice koloniálního státu.
Splnit vizi Aleny Schillerové nebude lehké. Michael Kocáb pyšnící se polistopadovým vyhnáním sovětských vojsk z tehdejšího Československa v jedné ze svých písní na adresu představitelů tehdejší komunistické moci sdílel – „krysy už jsou tady, je jich plno všady“. Krys v podobě kolaborantů pane Kocábe neubylo. Právě naopak a jen slouží druhé straně, představitelům vysněné Západní demokracie a globálního kapitalismu, které se bravurně starají o výchovu „svých kádrů“ nejen u nás, ale i v dalších státech. Příkladem budiž financování politických tzv. neziskových organizací se zahraničním napojením, či nejrůznější americké nadace (např. Carnegie Corporation, The Rockefeller). Své by o tom mohli vyprávět nejen někteří členové současné vlády, ale i poslanci z řad STAN či TOP 09, novináři, finančníci či herci. Rozebrat celou vertikálu řízení našeho státu, možná dojdeme k číslu deset tisíc, včetně osob BIS. Jak skvělou kolaborantskou práci dělá tzv. „pražská trojka“ Hřib, Kolář, Novotný netřeba lidem zdůrazňovat!
Svět po rozpadu světové socialistické soustavy se zásadně změnil. Úsilí o řešení přibývajících problémů lidstva mírovou cestou bylo nahrazeno americkým vyvoláváním lokálních válek a konfliktů po celém světě s cílem destabilizace daného státu a jeho vydrancování. Svět se změnil po 11. září, aniž by lidstvo dostalo odpověď, kdo ve skutečnosti „stál“ za tímto scénářem.
Svět se změnil a ještě změní i po odeznění pandemie. Již dnes je jisté, že ke splnění pohádky Aleny Schillerové po avizovaných osmi letech nedojde. Věřím ale, že většina (nejen) našich občanů upřednostní před ekonomickou prosperitou život v míru, bez vyprovokování zničujícího světového válečného konfliktů, který „díky“ koronaviru byl zatím oddálen.
Miroslav Kavij

Koště před vlastní práh

Jako vždy výborné vystoupení Dr. Josefa Skály.

(Poznámka metéra:
To je tak, když nám nevládnou ti nejmoudřejší…, ale pohrobci fašistů.
Přátelství s bratry nejbližšími nám protéká mezi prsty. Na co máme Ústavní soud, když se tady nedodržují elementární zákony slušné společnosti?! To se fakt chceme vrátit do jeskyně?
Dobrým zvykem našich předků byl jarní úklid doma. Co kdybychom si uklidili od zlořádu a zlých lidí i v celé společnosti?! )

Když Tomio plní usnesení ÚV KSČM

Předseda SPD Tomio Okamura k Velikonocům a hlouposti našich politiků

(Poznámka metéra: Chtěl bych mít předsedu ve straně, který by uměl takhle každý den ve Slově ke dni oslovovat tisíce slušných lidí. Po vyslechnutí Tomio Okamury jsem dal za okno fotografii Ivana Stěpanoviče Koněva a připomněl si pravdivá slova slavného Čecha – „Nechoď, Vojto, s pány na led, neboť mnohý příklad známe, že pán Babiš sklouzne a KSČM si za něj nohu zláme. /KHB/.)

Podivné pozadí akce „Koněv“

(e-mail od známého. A souhlasí s jeho kompletním uveřejněním. Takže tady je průběh utajené akce včetně popisu zneužití mimořádných okolností.)

Dokumenty Rady MČ Prahy 6 o odstranění sochy maršála I. S. Koněva a níže jsou shrnutá některá data:

– za působení Rady MČ Prahy 6, začátek jednání této rady začínal vždy mezi časy od 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 16:00. Jen toto mimořádné 13. jednání začínalo ve 22:00 hod. Co je na odstranění sochy maršála I. S. Koněva tak mimořádného, že se Rada MČ Prahy 6 musí scházet ve 22:00 hod. (viz příloha „seznam zápisů ze zasedání Rady MČ Praha 6“)

Pokračovat ve čtení „Podivné pozadí akce „Koněv““

Jak chutná moc…

Poslechněte a pošlete dál…

Zamyšlení Dr. Josefa Skály

(Poznámka metéra: Z obrovské sociálně ekonomické krize, která se na nás valí a i bez války ji budeme řešit desetiletí a uvrhne nás o desítky let nazpátek, nám může pomoci jen slušné, rovné a bratrské chování k ostatním především slovanským národům. Omluvme se národům bývalého Sovětského svazu a především národům Ruské federace. Nevzdělanost, hloupost a neumětelství našich politiků, ale i ztrátu socialistické spolupráce a solidarity – pocítíme velice brzy.)