Nenechat padnout

krizí ohrožené podniky, významné pro celou republiku či určitý region, je v zájmu všech daňových poplatníků. Nikomu z nás neprospěje ani to, stanou-li se bezbrannou hříčkou cizích či domácích predátorů. Otázkou, jak těmto podnikům pomoci, se zabývá i ekonomický tým při krizovém štábu vlády. Vyjadřují se k ní i ústavní činitelé. Vedle myšlenek, s nimiž lze souhlasit, zaznívají názory, vyvolávající otazníky. Proto jsem inicioval otevřený dopis vládě ČR a získal k jeho podpisu osobnosti, respektované širokou veřejností. Cílem je posunout řešení otázky žádoucím směrem – a včas upozornit i na hrozící úskalí a omyly. Josef Skála

Vláda České republiky, Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
V Praze, dne 9. 4. 2020

Vážené paní, vážení pánové,
Česká republika čelí nákaze Covid-19 úspěšněji, než nejedna z evropských i světových mocností. I její ekonomické dopady se daří zvládat k většinovému porozumění. Čekají nás však ještě tvrdší zatěžkávací zkoušky. Krize, jež mnohé připraví o zdroj obživy a dolehne i na životy ostatních, se očekává i v řadě rentiérských zemí. Tím větším tlakům a otřesům vystaví naši republiku, neuralgicky závislou na vnějších trzích i zdrojích.

O tom, nakolik jim dokáže odolat, se rozhoduje už dnes. Všem, kdo by se jinak ocitli v nedůstojné tísni, se musí dostat pomoci i v budoucnu. Nátlaku agresívních menšin, které se od státu dožadují „odškodnění“ za to, že stát chrání lidské životy a zdraví, nelze ustoupit ani o píď!

Neméně rozhodně třeba uhájit ekonomické zdroje naší země a nedopustit, aby se staly bezbrannou kořistí zahraničních finančních či konkurenčních subjektů.
Nemá-li krize ohrozit naši národní bezpečnost, a vážně tak poškodit i budoucí generace, vyžaduje to podle našeho názoru především:
– urychleně přijmout normu, která po celou dobu krize zabrání zcizení významných ekonomických zdrojů do zahraničí;
– podpořit tyto podniky způsobem, který je v nezpochybnitelné shodě s veřejným zájmem – nákupem jejich obchodních podílů ve výši, odpovídající veřejným financím vynaloženým k jejich záchraně;
– zaručit jejich majitelům právo na zpětný odkup obchodních podílů;
– a garantovat zároveň všem daňovým poplatníkům, že nebude-li jejich pomoc soukromým podnikům v nouzi uhrazena zpět, zůstanou jejich kolektivními akcionáři s právem na spravedlivý podíl z dosahovaného výnosu.

Daňový poplatník, k jehož tíži se zachraňuje soukromý podnik, musí mít i jinou spolehlivou záruku. A sice že nezůstane jen užitečným idiotem jeho oddlužení a vydání do jiných soukromých rukou hluboko pod cenou, tak jako v případě mnoha bank a podniků od počátku 90. let.
Heslo o státu jako „nejhorším ze všech vlastníků“ dostává právě ránu z milosti. Vydat veřejné zdroje chamtivému sobectví je to poslední, co lze připustit tváří v tvář výzvám, číhajícím na naši zemi.

Stanislav Novotný, bezpečnostní a mediální expert
MUDr. Marek Obrtel, lékař
Lenka Procházková, spisovatelka a signatářka Charty 77
PhDr. Josef Skála, CSc., historik a vydavatel internetové revue
Ing. Karel Sýs, básník a spisovatel
Ing. Jaroslav Šulc, CSc., makroekonom a národohospodář
Doc. Radim Valenčík, CSc., ekonom a vysokoškolský pedagog
PhDr. Vladimíra Vítová, PhD., politoložka a novinářka

(Komunikační adresa: PhDr. Josef Skála, CSc., „dr.skala@seznam.cz“)