Zaznělo na zasedání ÚV – 20. června 2020

Soudružky, soudruzi, máme za sebou první a doufejme i poslední vlnu koronakrize. Před sebou pak volby a odložený a hodně očekávaný sjezd. Koronakrizi jsme přečkali tak nějak na způsob HIBERNACE. To je organismus v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů přečká ve vhodném úkrytu nepříznivé období.
Myslím, že jsme mohli – tedy odborné týmy a zejména tzv. stínová vláda – využít ten čtvrtrok ke zpracování nejrůznějších analýz a prognóz toho, CO koronakrize způsobila, CO lze čekat a JAK dopadům, které budou zřejmě hodně dramatické, čelit.
Možná se začnou projevovat a dopadat na početné skupiny obyvatel už v době voleb do krajských zastupitelstev a Senátu.
Bylo by nesmírně žádoucí, abychom konečně vybočili z toho sestupného trendu mnoha posledních voleb, který nás posouvá blíž a blíž k propasti. Ale zastavíme onen nepříznivý trend?
Výsledek doplňovacích senátních voleb v Teplicích – v „nejrudějším“ kraji, s jediným našim hejtmanem – moc povzbudivý signál nevyslal. A zveřejňované preference náladu rozhodně nevylepšují. Opět se ukazuje, že rozhodují obecné trendy a celkový obraz strany. To podstatné v kostce před rokem popsal respektovaný politolog prof. Oskar Krejčí v článku „Smrt české levice“. Jsou v něm vysloveny hořké pravdy, které ne a ne vzít na vědomí. Tomu se říká: „Vítězství pevné vůle nad zdravým rozumem!“
Co tedy koronakrize způsobila?

Ekonomický šok, rekordní schodek rozpočtu, astronomické zadlužení, probuzení nezaměstnanosti, inflaci utrženou ze řetězu a ta dopadá nejvíce na obyčejné lidi, zejména na důchodce.
Stále více je rozčiluje to každoroční vzrušené handrkování, zda jim přidat osm či devět stovek, doprovázené naparováním a překřikováním, KDO to vybojoval a současně v tichosti proběhlé navyšování platu poslanců o deseti násobně vyšší částku. Nepleťme se ani na okamžik, tohle lidé vnímají a budou pamatovat. Nevycházíme z toho u nich nejlépe a čekají, jak se postavíme k současným návrhům Maláčové, Okamurovců a Trikolóry, když už jsme to neiniciovali sami, jak by se od komunistů (alespoň kdysi) čekalo.
Co je ale důležité – koronakrize ukázala na ROLI A VÝZNAM STÁTU. Lidé si na své praktické zkušenosti, v reálné situaci uvědomili, jak je pro ně stát a jeho instituce důležitý!
Myslím, že teď je ta správná příležitost, abychom programově a kategoricky nastolili téma postátňování, nebo chcete-li znárodňování. Podrobněji jsem o tom mluvil na ideologické komisi ÚV a mělo to plnou podporu.
Voda a vodní hospodářství, nerostné suroviny a jejich těžba, energetika a rozvodné sítě, zemědělství, ochrana půdy a potravinová soběstačnost, jeden obchodní řetězec, jedna banka, pojišťovna a zdravotní pojišťovna, státní dopravce – železniční, autobusový a letecký, státní zdravotnictví, výroba léčiv a léková politika, pošta, výstavba bytů a státně důležité infrastruktury…
Dnes by na to lidé slyšeli mnohem více, než v uplynulých 30 letech od převratu. A mohli jsme to ještě zesílit tím, kdybychom lidem na faktech popsali, jak by stát zvládal takovou pandemii a nouzový stav za minulého, normálního režimu.
Navíc je tu i ten argument, že ti, kteří na stát nejvíce útočili, chtěli co nejmíň státu, nejmíň daní, nejmíň omezení, teď nejvíce natahovali ke státu ruce (a nestyděli se).
Stát by měl nejen rozdávat a zadlužovat se, ale i šetřit, kde to jen jde – zbrojní nákupy, zahraniční mise, dotace politickým neziskovkám, výrazná redukce armády státních úředníků, hanebné církevní restituce…
Měli bychom daleko více přitvrdit v otázce armády a vojenských misí. Ještě jednou se odvolám na prof. Krejčího a jeho výtečnou stať „Armáda malého státu“. Popisuje v ní, jakou armádu bychom měli budovat, jaký typ armády stát a její občané potřebují. Strukturou zcela jinou – a zemi prospěšnější i při méně, než 2 % HDP určených zejména cizím zbrojovkám.
Ještě jednu stránku koronakrize je třeba vzpomenout. To období bylo využito k zesílení tlaku na liberalizaci veřejného prostoru. Bezostyšně se přepisují dějiny, jedny pomníky se bourají a druhé staví, ve školách se vymývají dětem mozky, rozkládá se morálka a zpochybňují tradiční hodnoty, všechno normální je vydáváno za nenormální a nenormální za normální, společenské povědomí se odnárodňuje a odslovanšťuje, v ofenzívě pokračují duhové komunity LGBT – a to vše pod patronací EU a patrně z jednoho centra řízených politických neziskovek.
Náš návrh zákona o neziskovkách neprošel, ale ve vztazích s ANO a ČSSD nepřibyl ani mráček, natož bouřkový mrak. Petříček dál kraluje na ministerstvu zahraničí, Babiš ho hájí a chválí, a on si ještě přivedl jako politickou náměstkyni Michaelu Marxovou – Tominovou, známou to účastnici sudetoněmeckých srazů. Spolu se Senátem a několika starosty udávají tón české zahraniční politice a páchají stále větší škody. A vláda to toleruje a my tolerujeme vládu!
Nehledejme zástupné problémy a témata, pojďme do těchto stěžejních otázek. Pokud do toho ještě můžeme mluvit. V Senátu už nejsme, tak tedy ve Sněmovně.
Pokusme se – zachránit si budoucnost!
Karel Klimša

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *