Nejen o Jourové a Třech čunících
Kdo z nás nezná, dnes již zlidovělou píseň Jarka Nohavici Tři čuníci. Pokaždé při pohledu na předvolební billboard účelově vytvořené pravicové koalice SPOLU zobrazující tváře lídrů stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se mi právě tato skladba vybaví. Chybí jen přeplněná koryta, od kterých byla pravicová vláda tehdejšího premiéra Nečase předčasně „vyhnána“ v roce 2013, na billboardu nahrazena úsměvem lídrů této koalice Fialy, Pekarové a Jurečky.
Na jiném z billboardů zobrazující tváře lídrů stran ANO, SPD a KSČM, pravice v podání tria SPOLU apeluje směrem k voličům na hrozbu vzniku povolební vlády znázorněných stran! Není náhodou, že k ovlivnění voličů s cílem napomoci sestavit pravicovou vládu míří i prohlášení eurohujerky Věry Jourové. Podle jejich slov má mít nový kabinet autoritu v Evropské unii. Vláda ANO spolu s SPD je proto nepřijatelná!
Zpátky ke koalici SPOLU. Ta voličům slibuje postavit ročně 40 tisíc nových bytů, ukončit zadlužení státu aniž by zvyšovala daně a další populistické nesmysly. I když nepochybuji o tom, že v jejich řadách jsou stejně jako v minulosti kouzelníci, kteří umí stále co privatizovat a rozkrást jako za dob vládnutí pravicových stran. Z nekončící škály kauz a jejich „výrazných“ tváří polistopadových pravicových stran je na co vzpomínat! Lehké topné oleje, krach bank, Harvardské fondy, nákup letadel CASA ministryně Parkanové, Dalíkovy Pandury, projekty v rezortu zdravotnictví za Topolánkova vládnutí, exministr Vondra a jeho ProMoPro a mnohé, mnohé další!
Zda příští vláda bude zastoupena nebo podporována, podle Jourové, extremistickou stranou naštěstí rozhodnou naši voliči, nikoliv Brusel. Nálada ve společnosti ale naznačuje, že stále více našich občanů za extremistické nepovažuje žádnou ze současných parlamentních politických stran, ale samotnou Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Komunisté se dlouhodobě netají svojí snahou o vystoupení České republiky z dnes jasně útočného vojenského paktu NATO, což byl také hlavní důvod, proč vládu premiéra Babiše pouze tolerovala a nevstoupila do ní.
V otázce setrvání České republice v Evropské unii je situace obdobná. Nastal nejvyšší čas na vypsání referenda na vystoupení z tohoto uskupení a následovat (zatím) Velkou Británii.
Jak velký strach končící vláda z možného výsledku hlasování občanů v této otázce má, je zřejmé. Na vypsání referenda za celé čtyři roky odvahu nenašla! Na jeho případné vypsání si tak musí naši občané počkat nejméně do vzniku příští vlády!
Miroslav Kavij
(Poznámka metéra: Všelidové referendum je skutečně jedním z nejvyšších atributů demokracie, ale… Víte proč se mu říká všelidové? No proto, že se ho musí zúčastnit všechen lid a ne jako při volbách do senátu, kdy může ve stotisícovém volebním obvodu rozhodnou tisíc pět set voličů o zvolení senátora! Za výsledek všelidového referenda musí nést zodpovědnost hlasující voliči a ne předkladatelé. Referendum musí mít náročná argumentačně silná objektivní pravidla. Nemůže to být jako při volbě prezidenta u nás či ve Spojených státech, kde o zvolení rozhodnou desetitisíce hlasů, ale musí být alespoň 30% rozdíl! Takže jestliže máme 8,4 milionu voličů, tak nemůže zvítězit názor 4,2+1 voličů, ale alespoň 6 milionový mandát. Určitě se dá organizovat a naplánovat všechna referenda v době voleb, kterých je u nás „neúrekom“. Tím se referendum nestane drahou záležitostí, a naopak donutí více lidí jít k volbám a tím i více zdemokratizovat výsledek. Je zajímavé, že v sociologických průzkumech většina dotázaných se domnívá, že se před převratem žilo u nás lépe. U generací 50+ je podobná odpověď u 70 procent respondentů… A kde jsou při volbách, když se možná ani socani ani komunisté do parlamentu nedostanou? A poznámka poslední. Cinkali jsme klíči, že chceme kapitalismus, tak žijeme v kapitalismu. V kapitalismu je jedinou „hodnotou“ nikoliv Pravda a láska Gándího, ale peníze. Tak si dejme do Volebního zákona také restrikci „nechodičům“ k volbám. Vím, že pět deset tisíc korun pro mnohé nic neznamená, ale při představě že 2,5 milionů nechodí k volbám a zaplatí po 10 tisících, tak by to bylo dobrých 25 miliard do státní kasy za každé celostátní volby, kde se rozhoduje o všech i těch co k volbám nechodí. Zaplatilo by to samotné volby i přidalo důchodcům a matkám samoživitelkám.)
A pamatujte: „Kdo nechce válku – volí osmnáctku!“