Česká politika nadále v područí Západu

Schválení nového ministr zahraničí, pirátského Jana Lipavského, je na světě.

Media mají nové téma. Spekulace, co je příčinou vstřícného kroku prezidenta Zemana ohledně jeho jmenování. Pekarová, Rakušan a další ministerští odborníci nové vlády ujišťují veřejnost, že nic. Snad jen kouzlo a diplomatický um nového premiéra Fialy!

Naprosté většině občanů, řešící své existenční problémy jsou tyto tahanice ale v podstatě šuma fuk. Své finanční záležitosti spojené s pokračující a narůstající inflací za ně nová pravicová vláda nevyřeší. Stejně jako enormní doplatky za dodávky plynu a elektrické energie, které budou pro domácnosti nemilým dárečkem v příštím roce.

Pokud se týká české zahraniční politiky a jejího ministerstva, není žádným překvapením, že její scénář se v Černínském paláci nepíše. Česká republika již dávno ztratila svoji suverenitu, a to nejenom v prosazování své zahraniční politiky.

Zadání Spojených států a z ní pramenící naše poslušnost směrem k Americe, Západu a vojenskému spojenci NATO nevidí jen slepý. Skutečností je, že Západ může být s rolí České republiky v prosazování její zahraniční politiky směrem k Ruské federaci a Číně spokojen. Kádry, které si k prosazování své velmocenské a imperialistické politiky v českém politickém prostředí vychoval se nadále rozšiřují a jsou ochotny udělat pro cíle Západu prakticky cokoliv!

Zlikvidování Česko-ruských vztahů na pozadí akce Vrbětice, neustálé volání po rozšíření sankcí vůči Rusku v souvislostí s jeho okupací Krymu a rozdmýchávání napětí s Ukrajinou – jsou toho příkladem.

V pozici koloniálního postavení České republiky je tak nepředstavitelné např. podepsání našeho přímého kontraktu na odběr plynu s Putinovým Ruskem a napodobení tak počínání maďarské vlády. Nebo se vzepřít Evropské unii, jak to v těchto dnech udělal polský premiér Mateusz Morawieki, který jako jediný nepodepsal bruselský klimatický závazek a pro „specifické Polsko“ si vymohl výjimku.

Další období mezinárodních vztahů bude ještě více složitější a napjatější. Spojené státy, které se nechtějí smířit s vyklizením pozice světového četníka, světového strážce demokracie a ochrance míru dle jejich definice, se jen těžko smiřují se svojí ztrátou ve prospěch „komunistické“ Číny, která stále více ekonomicky a vojensky spolupracuje právě s Ruskou federací.

Výsledkem je eskalace vojenského napětí ve světě, navyšování vojenských výdajů a vývoj nových zbraňových systémů, včetně arsenálu jaderných zbraní. Bohužel, paradoxem zůstává, že právě jaderné a ještě modernější a nebezpečnější světu a lidské civilizaci zbraně, jsou tou pojistkou proti válečným snahám USA k rozpoutání válečného konfliktu v Evropě, čehož jsou si velmi dobře vědomi nejen Rusko a Čína, ale například i KLDR. Ale vyprávějte tohle ministryni TOP 09 Heleně Langšádlové!

Ministerstvo obrany České republiky se může těšit na svoji novou ministryni v osobě Jany Černochové. Stejně tak na postupné navyšování financí svého resortu, které má na konci vládnutí pravicové vlády činit 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti současným cca 1,35 procentům. V době chystaných vládních úspor nové vlády, přiškrcení financí na důchody a výdaje v sociální oblasti celkem nemilé zjištění. Prosazování hodnot Západu a osobní svobody v jejich podání nebylo nikdy zadarmo. Alespoň podle dosavadního ujišťování válečných štváčů českého prostředí. Zcela jistě nás o tom budou neustále přesvědčovat prostřednictvím mainstreamu i v budoucnu!

Miroslav Kavij

(Minipoznámka metéra: Vždy jsem si myslel, že když půjde více žen do vrcholné politiky, že bude svět nejen hezčí, ale i starostlivější, klidnější a bezpečnější. Ale teď vidím, že jsem si naběhl. Zmýlená neplatí. Je to jak s těmi dětmi, když jim říkáte „Nesahej na ty kamna! Spálíš se!“ Ale teď to vypadá, že dokud nedostanou tací jako Pekarová, Černochová, Langšádlová, Jourová a další amazonky ze skupiny Vlastiných dcer po čuni, tak na ta kamna budou sahat. Pod rouškou zaslepené vidiny vlastní výjimečnosti a bezpracných odměn zapomněly tyto amazonky doma selský rozum a na to základní poučení v politice – že diplomacie je politika možného. Znovu se potvrdila pravdivost mého dlouholetého volebního hesla: „Kdo nevolí komunisty – podporuje agresivitu, násilí, nespravedlnost, fašismus a válku!“)