Otevřený dopis…

Vážená soudružko, vážený soudruhu, rád bych navázal na svá stanoviska, rozeslaná stovkám komunistů už v minulých týdnech. Většina soudruhů, kteří na ně reagují, nejenže s nimi vyjadřuje souhlas, ale leckdy vyjadřuje i ještě kritičtější názor. Hlavně v hodnocení chyb těch, kdo byli ve vedení strany v posledních letech a někteří jsou v různých funkcích nadále nehledě na množící se žádosti, aby z nich odešli.

Slýchám i ojedinělé názory, že je již čas s připomínáním volebních porážek a jejich příčin přestat a soustředit se už jen na naši dnešní a budoucí práci. S tím by se i dalo souhlasit, jen ovšem za situace, že se závěry z našich porážek promítnou do jednání celé strany, a hlavně jejích orgánů i jednotlivých představitelů. Tak tomu však v řadě případů není. Svědčí o tom i případ uvedený v mém dopisu komunistům z 16. ledna, kdy jedna předsedkyně okresu z jihočeského kraje hodlá na konferenci navrhnout bývalého předsedu strany V. Filipa do nějaké významné funkce. A to přesto, že jedna z praxí prověřených zásad tkví v tom, že po takových porážkách, jaké jsme utržili v minulých letech, není pro podobné „ztroskotance“, ba „hrobaře strany“ místo ani ve výboru základní organizace.

Tato zásada se osvědčila nejen v praxi naší, ale i jiných politických stran. Na posledním zasedání ÚV KSČM však měl jeden předseda OV proti návrhu předsedkyně strany Kateřiny Konečné, aby naším kandidátem na prezidenta byl Josef Skála, požadovat, aby se uvážila kandidatura bývalého předsedy strany. Tento navrhovatel podle mne úplně opomněl, co vše má zmíněný soudruh vůči straně na svědomí, a jen tak znovu potvrdil oprávněnost kritiky v mém minulém dopisu komunistům.

Na tak neuvěřitelný návrh přesto, pokud mám správné informace, nikdo z přítomných nereagoval ani slovem! Takže strana má kandidovat na prezidenta člověka, kterému před nedávnem odejmula všechny funkce? To má být kandidát strany na prezidenta? To snad autor zmíněného návrhu ani nemohl myslet vážně. Zvlášť poté, co se přistupovalo příliš benevolentně k tomu, jak porušoval stanovy, zejména článek 67. A jaké vysvětlení podával ke sdělení policie, resp. jejího národního útvaru proti organizovanému zločinu, že inkriminované peníze obdržel. A na svou obranu dokonce ani nezažaloval tři lidi, kteří to o něm říkají. To vše jeho slova zpochybňuje ještě víc.

Proto by mělo být zavedeno stranické řízení za porušení stanov, zvlášť když se ví, že k němu došlo proto, aby se na návrh 31 okresních výborů KSČM nekonal mimořádný sjezd, na němž se obával svého odvolání z funkce. Čili z nízkých osobních pohnutek. Onen půl milionu korun odmítl nechat posoudit na půdě Výkonného výboru. Sám ale potom někde prohlašoval, že mu podal podrobnou informaci. Až tak daleko zašel. Stranu to poškodilo ve volbách. V tom, co se stalo, musí být zcela jasno. Stanovisko policejního útvaru pro boj s organizovaným zločinem platí a zní tak, že policie sice neprokázala, že šlo o úplatek, ale současně konstatovala důkazy, že ty peníze obdržel.

Proto je třeba s ním v dané věci zavést stranické šetření. Jednat v souladu se Stanovami, podle nichž jsme si ve straně všichni rovni. Tak, aby se na její půdě otázka projednala do všech důsledků. Doufejme jen, že proces s podnikatelem Horáčkem nám kolem V. F. již nic horšího nepřinese. Na jednání ústředního výboru bylo na podporu možnosti, aby kandidoval na prezidenta, řečeno, že ho „lidé znají“ a to je prý pro nás výhoda. Ten, kdo to navrhoval, již asi zapomněl, že kandidoval i tentokrát také do Sněmovny. Jeho osoba straně nepřináší žádnou výhodu již delší dobu. To je nutné pochopit do všech důsledků a smířit se jednou provždy s tím, že je pro stranu osobou zcela nepoužitelnou.

Fakta, proč tomu je tak, jsou dobře známa nejen nám, členům strany, ale probírána i na internetu, často nevybíravě. Proto jen velmi stručně. Lidé ho za prvé znají jako komunistu, pod jehož vedením strana už nemá nikoho v Senátu ani ve Sněmovně i ve většině krajských zastupitelstvech. Za druhé jako člověka, který v minulém roce proto, aby se udržel u moci, nerespektoval Stanovy naší strany, což Ústřední rozhodčí komise zhodnotila jako hrubý přečin vůči celé členské základně!

Lidé ho znají i pod přezdívkou „hrobař“ strany. Právem se mu dává za vinu, že problémy strany neřešil a ta je dnes na pokraji zhroucení. A to jak pod tíhou své finanční situace, tak také trvalého úbytku členů po řadu let a toho, že přestala být přitažlivá i pro mnohé ze svých dřívějších voličů. Lidé V. F. znají i jako člověka, který proti korupci bojoval slovy, ale 500 tisíc korun podle důkazů policie převzal a jako právník musí vědět, že jedinou obranou je žaloba na ty, kteří to o něm tvrdí. Navíc v Seznamu.cz bylo vloni uvedeno, že policie má nezvratné důkazy v podobě nahrávek z telefonních odposlechů. To vše je známo i lidem, majícím o politiku, byť jen minimální zájem. Navzdory opatřením, která jsme dělali ve snaze, aby se zmíněná kauza nestala ohniskem předvolebních diskusí. Faktů, která je třeba docenit v zájmu naší odpovědné volby, je dostatek.

A tak už jen můj názor na návrh K. Konečné na J. Skálu a na její energickou obranu tohoto návrhu. Takovou sílu, aby se prezidentem republiky stal náš kandidát, strana přirozeně dnes nemá. Rozhodnutí kandidovat je dáno potřebou stranu zviditelnit. Předpokládá se, že kandidáti dostanou prostor v televizních pořadech, aby vyslovili svůj názor na stejná témata. O Josefu Skálovi se ví, že jeho znalosti v téměř všech oblastech života jsou veliké a dovede je sdělit srozumitelně a jednoznačně v souladu s politikou naší strany. Proto byl navržen a věří se, že by nám mohl přinést potřebné body.

Doufejme, že se jeho příslib K. Konečné nezmění. Pro J. Skálu to bude jenom práce, velmi odpovědná politická práce. Někteří z jeho kritiků možná z návrhu předsedkyně Konečné nejsou nadšeni. Uvědomíte-li si však stav strany, pak říkám otevřeně, kéž se někdo za naši stranu té volby zúčastní. Pokud máte lepší návrh, ale na opravdu lepšího rétora a diskutéra, tak vám ústřední výbor dává možnost ho navrhnout.

Nemáte-li lepšího kandidáta, tak neváhejte s podporou návrhu předsedkyně naší strany.

Stanislav Vodsloň