Třídní válku proti imperialistické

Nejnovější agrese USA-NATO-Kyjev v ukrajinském válečném divadle – exploze na mostě na Krym a u plynovodů Nord Stream 1 a 2 – vyostřily boje a hrozí kontinentální nebo dokonce celosvětový požár. Nejbohatší šéfové světa, bankéři a miliardáři a jejich agenti ve Washingtonu, Londýně, Berlíně a Bruselu vnutili válku na Ukrajině světovým pracujícím.

Od převratu na Majdanu v roce 2014, jenž vyvolaly Spojené státy a jenž v Kyjevě nastolil reakční protiruský režim, aby umožnil expanzi NATO k ruským hranicím, vytvořili imperialisté existenční hrozbu pro Moskvu, takže válka byla téměř nevyhnutelná. (Viz články na www.workers.org/tag/nato)

Mezi oběti války patří dělnická třída na Ukrajině a v Rusku, která platí krví, národy globálního jihu, jimž jsou odpírány normální zdroje potravin, a pracující v západní Evropě, jimž hrozí enormní zdražení cen pohonných hmot a potravin a potenciální ztráta pracovních míst v souvislosti s tím, jak se jejich průmysl uzavírá. Americkým dělníkům hrozí vyšší ceny potravin i bydlení, a navíc odklonění vládních prostředků ze sociálních programů k ziskům pro vojensko-průmyslový komplex.

Vzhledem k ceně, kterou dělníci platí za válku, musí antiimperialisté a další organizátoři socialistického světa najít prostor, aby se mohli proti válce zorganizovat. K tomu musí odstranit vážnou překážku.

Válečná propaganda

USA a NATO odpověděly na přímou ruskou intervenci sankcemi a vyzbrojením kyjevského režimu. Kapitalistický mediální monopol, stejně dominantní jako Pentagon, zvěčňoval lži, překrucování, přehánění a absurdity, které se tisíckrát opakovaly, aby utvářely diskurz.

Miliardářská vládnoucí třída dominuje ideologii a vnucuje světu svou válečnou propagandu. Hlavním cílem této propagandy bylo démonizovat Vladimira Putina, ruského prezidenta. To začalo dávno před válkou a po ruské intervenci se to ztrojnásobilo.

Putinova démonizace probíhala podle vzoru dřívějších útoků na jakéhokoli vůdce, na něhož se Washington zaměřil. Abychom jmenovali jen některé, Saddám Husajn z Iráku (dvakrát), Moammar Kaddáfí z Libye a Slobodan Milošević z Jugoslávie byli všichni démonizováni před a během doby, kdy imperialistická armáda bombardovala a/nebo napadala jejich země, ničila je a trhala na kusy. Američtí prezidenti skutečně těmto zemím udělali to, z čeho je Putin obviněn na Ukrajině.

Ve velké části Asie, Afriky a Latinské Ameriky obyvatelstvo zacházelo s imperialistickou válečnou propagandou jako s obvyklým pokrytectvím USA, které zažilo mnohokrát předtím. A během hlasování OSN o odsouzení Ruska – zavedeného s nejtěžším americkým tlakem – dokonce i vlády desítek těchto zemí odmítly souhlasit a hlasování se zdržely.

Velká lež v Evropě

Velkou lží buržoazních sdělovacích prostředků v Evropě bylo, že Putin pohrozil obnovením kapitalistického ruského impéria se starými hranicemi socialistického Sovětského svazu, a dokonce pohrozil neutrálním zemím v západní Evropě. Lež měla dopad.

Až do letošního roku mohla protiválečná hnutí ve Finsku a Švédsku rychle a vojensky mobilizovat proti vstupu do NATO. Vládci těchto zemí se pod lavinou propagandy mohli ucházet o členství v NATO pouze s pouhým symbolickým odporem.

Německý režim využil počátečního zmatku v protiválečném hnutí, zdvojnásobil své vojenské výdaje, dodával zbraně na Ukrajinu a přešel od spoléhání se na relativně levný ruský plyn k pohonným hmotám s vyšší cenou – z velké části na štěpením získávaný zemní plyn z USA. Německá dělnická třída na to doplatila. Londýn – samozřejmě – a Řím a Paříž zvýšily vojenské výdaje a poslaly zbraně kyjevskému režimu.

Politici zastupující německou, francouzskou, italskou a britskou vládnoucí třídu, spolu s dalšími kapitalistickými politiky v Evropě, se v tomto okamžiku rozhodli chránit třídní zájmy evropských bankéřů a miliardářů tím, že přijmou vedení amerického imperialismu, jak tomu bylo téměř v každé krizi od roku 1945. Zjevným cílem evropské vládnoucí třídy je udržet si své role menších partnerů v imperialistickém gangu vedeném USA, který vykořisťuje světové producenty.

Když se zdálo, že někteří v německém režimu zpochybňují moudrost odmítnutí dlouhodobých dohod o nákupu ruského plynu, někdo vyhodil do povětří plynovody přepravující ruský plyn do Německa a otázku uzavřel. Jak ukázal nedávný článek v časopise Workers World, motiv a prostředky k tomu měla pouze americká armáda – a v té době měla poblíž těchto plynovodů americké a britské lodě. (www.workers.org/2022/10/66955)

Úkolem pro ty, kdo se staví proti imperialistickým válkám, je najít způsob, jak zlomit ideologický vliv vládnoucí třídy a jejích dominantních médií na dělnickou třídu. Důležitým krokem je připojit se k obraně zájmů dělnické třídy v boji proti válce.

Třídní boj propuká

Ačkoli se protiválečné demonstrace konaly v mnoha zemích, centrální zemí pro vypuknutí třídního boje byla Francie. Zaměstnanci rafinérií, rozzlobení, že šéfové pohonných hmot bohatnou, zatímco oni si nemohou dovolit měsíční nezbytnosti, udeřili. Francouzský prezident Emmanuel Macron, zatímco dodával zbraně na vyzbrojení Ukrajiny, se pokusil snížit zaměstnancům důchody a povolat zaměstnance rafinérií, aby je donutil pracovat – čímž přerušil stávku. Zatím to stávku jen rozšířilo.

Je pozoruhodné, že organizace ve Francii nejen pomohly vybudovat protesty odborů z 18. října, ale připojily se k dělnickému boji s bojem proti imperialistické válce na Ukrajině. Demonstrace 140 000 lidí v Paříži 16. října, požadující nižší ceny a větší ochranu životního prostředí, ukázala potenciál pro takové hnutí.

Protiválečné hnutí v Portugalsku vyzvalo k demonstracím 26. října v Lisabonu a 27. října v Portu.

Při mnoha demonstracích v USA 15. a 16. října proti agresi USA/NATO slogany zdůrazňovaly třídní zájmy pracujících a to, jak jim válka ubližuje. Na shromáždění na náměstí v sousedství nejchudší čtvrti New Yorku řečníci hlásali: „Kde je těch 60 miliard dolarů pro Bronx?“

Zatímco toto zárodečné mezinárodní hnutí má před sebou dlouhou cestu, ti nejuvědomělejší revoluční aktéři by měli udržovat při životě stejné poselství, jaké učil ruský revolucionář Lenin během první světové války a které nám připomínali francouzští soudruzi: Hlavním nepřítelem je vládnoucí třída vaší vlastní země a cílem je proměnit imperialistickou válku (proti dělníkům) ve válku proti vládnoucí třídě a za socialismus.

John Catalinotto, 18. října 2022, přeložil Vladimír Sedláček

(Autor je americký socialista a byl svého času první, kdo v New Yorku /a asi i v USA/ zorganizoval demonstraci k osvobození Miamské /Kubánské/ Pětice.)