Rusko a Čína – partnerství pro budoucnost!

Jsem potěšen, že mám možnost promluvit ze stránek jednoho z největších a nejvýznamnějších světových deníků k přátelskému čínskému lidu v předvečer státní návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga v Rusku. Tato významná událost znovu potvrzuje zvláštní povahu rusko-čínského partnerství, které bylo vždy založeno na vzájemné důvěře, respektu k suverenitě a zájmům druhé strany.

Od nadcházejících rozhovorů máme velká očekávání. Nepochybujeme o tom, že dají nový silný impuls celému komplexu dvoustranné spolupráce. Je to pro mě také skvělá příležitost vidět starého dobrého přítele, s nímž máme ty nejvřelejší vztahy.

Se soudruhem Si Ťin-pchingem jsme se setkali v březnu 2010, kdy navštívil Moskvu v čele početné čínské delegace. Naše první setkání bylo velmi věcné a zároveň upřímné a přátelské. Tento styl komunikace mě osobně hluboce oslovil. Vím, že v Číně přikládají přátelství a lidským vztahům velký význam. Ne nadarmo řekl mudrc Konfucius: „Není to radost, když přijde přítel z daleka?!“ My v Rusku si těchto vlastností také velmi vážíme, pro nás je opravdový přítel jako pokrevní bratr. Naše národy jsou si v tomto ohledu velmi podobné.

O tři roky později, také v březnu, přibližně ve stejnou dobu, jsme se setkali v ruském hlavním městě znovu. Si Ťin-pching vykonal svou první státní návštěvu naší země po svém zvolení prezidentem Čínské lidové republiky. Tento summit udával tón a dynamiku rusko-čínským vztahům na mnoho let, stal se živým důkazem zvláštní povahy rusko-čínských vztahů a určil směr jejich zrychleného a udržitelného rozvoje.

Uplynulo deset let, což je z hlediska historie našich zemí, které spojují staleté tradice dobrého sousedství a spolupráce, pouhý okamžik. Za tu dobu se ve světě mnohé změnilo, a často ne k lepšímu, ale co zůstalo neměnné, je pevné rusko-čínské přátelství, které se neustále posiluje ku prospěchu a v zájmu našich zemí a národů.

Pokrok dosažený v bilaterálních vztazích je impozantní. Rusko-čínské vztahy dosáhly nejvyšší úrovně ve své historii a nadále sílí, svou kvalitou převyšují vojensko-politické aliance z dob studené války, nemají vůdce ani následovníka, neexistují v nich žádná omezení či zakázaná témata. Náš politický dialog se stal mimořádně důvěryhodným, strategická interakce se stala komplexní a vstupuje do nové éry. S prezidentem Si Ťin-pchingem jsme se setkali asi čtyřicetkrát a vždy jsme si našli čas a příležitost komunikovat v různých zaužívaných formátech – i v prostředí „bez kravaty“.

Jednou z našich priorit je obchodní a hospodářské partnerství. V roce 2022 se již tak solidní bilaterální obchodní obrat zdvojnásobil na 185 miliard USD. To představuje nový rekord. A máme všechny důvody věřit, že cíl 200 miliard dolarů, který jsme si stanovili s prezidentem Si Ťin-pchingem, bude překročen již letos, nikoliv až v roce 2024. Důležité je, že podíl zúčtování v národních měnách v našem vzájemném obchodě roste a naše vztahy se stávají ještě suverénnějšími.

Dlouhodobé společné plány a programy jsou úspěšně realizovány. Například rusko-čínský plynovod „Síla Sibiře“ se stal bez nadsázky „obchodem století“. Výrazně se zvýšily objemy domácích dodávek ropy a uhlí. V Číně se za účasti našich odborníků staví nové jaderné bloky, čínské společnosti se aktivně zapojují do projektů se zkapalněným zemním plynem, posiluje se průmyslová a zemědělská spolupráce. Společně zkoumáme vesmír a vyvíjíme nové technologie.

Rusko i Čína jsou velmoci s původními starobylými tradicemi a obrovským kulturním bohatstvím. Nyní, když byla zrušena všechna pandemická omezení vzájemných kontaktů, je důležité co nejdříve zintenzivnit humanitární a turistické výměny a posílit tak sociální základ rusko-čínského partnerství. Zvláštní roli přitom hraje organizování mezistátních tematických období. Například roky 2022 a 2023 jsou věnovány velmi žádané spolupráci v oblasti tělesné kultury a sportu.

Na rozdíl od některých hegemonistických a rozkolnických zemí, staví Rusko a Čína obrazně i doslova mosty. V loňském roce byly například propojeny naše pohraniční oblasti dvěma mostními přechody přes Amur, který je již dlouho „řekou přátelství“. Uprostřed „vln a větrů“ na planetě úzce spolupracujeme v mezinárodních záležitostech a stojíme bok po boku „jako skála uprostřed rozbouřeného proudu“, účinně koordinujeme zahraničněpolitické postoje, bojujeme proti společným hrozbám a reagujeme na současné výzvy. Aktivně rozvíjíme takové demokratické mnohostranné struktury, jako jsou ŠOS a BRICS, které získávají stále větší autoritu i vliv a získávají nové partnery a přátele. K tomu směřuje i práce na sladění výstavby Euroasijské hospodářské unie a iniciativy – „Jeden pás, jedna cesta“.

Společně s podobně smýšlejícími lidmi se naše země důsledně zasazují o vytvoření spravedlivějšího multipolárního světového řádu založeného na mezinárodním právu, a nikoli na nějakých „pravidlech“ sloužících potřebám „zlaté miliardy“. Rusko a Čína důsledně pracují v zájmu vytvoření spravedlivého, otevřeného a inkluzivního bezpečnostního systému v regionu a ve světě jako celku, který nebude nasměrován proti třetím zemím. V tomto ohledu si všímáme konstruktivní role čínské Iniciativy pro globální bezpečnost, která souzní s přístupy Ruska k této oblasti.

Vidíme, že vnější geopolitické prostředí prochází radikálními změnami. „Kolektivní Západ“ stále zoufaleji lpí na archaických dogmatech a své pomíjivé nadvládě, čímž ohrožuje osud celých států a národů. Americká politika dvojího zadržování Ruska a Číny, stejně jako všech, kdo se vzpírají americkému diktátu, je stále ostřejší a asertivnější. Architektura mezinárodní bezpečnosti a spolupráce je demontována. Rusko bylo prohlášeno za „bezprostřední hrozbu“ a Čína za „strategického konkurenta“.

Jsme vděčni za vyvážený přístup Číny k událostem na Ukrajině a za pochopení jejich pozadí a skutečných příčin. Vítáme ochotu Číny hrát při řešení krize konstruktivní roli. Stejně jako naši čínští přátelé se zasazujeme o přísné dodržování Charty OSN a respektování mezinárodního práva, včetně humanitárního. Jsme oddáni zásadě nedělitelnosti bezpečnosti, kterou blok NATO hrubě porušuje. Jsme hluboce znepokojeni nezodpovědným a nebezpečným jednáním, které může ohrozit globální jadernou bezpečnost.

Nesouhlasíme s nelegitimními jednostrannými sankcemi, které musí být zrušeny.

Rusko je otevřeno politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize. Nicméně mírová jednání v dubnu 2022 nebyla ukončena z naší strany. Budoucnost mírového procesu závisí pouze na ochotě k seriózním rozhovorům s ohledem na současnou geopolitickou realitu. Bohužel ultimáta vznášená vůči Rusku prozrazují pouze odtržení od těchto reálií a nezájem o nalezení východiska ze současné situace.

Krize na Ukrajině, kterou vyprovokoval a pilně podněcoval Západ, je přitom nejjasnějším, ale zdaleka ne jediným projevem jeho záměru udržet si na mezinárodní scéně svou dominanci a unipolární světový řád. Nemůžeme si nepovšimnout, že NATO se snaží dát svým aktivitám globální rozměr s cílem proniknout do asijsko-pacifického regionu. Že určité síly vytrvale usilují o rozdrobení celého euroasijského prostoru na síť „exkluzivních klubů“ a vojenských bloků, jejichž cílem je brzdit rozvoj našich zemí a porušovat jejich zájmy. To se však nikomu nepodaří.

Právě rusko-čínské vztahy jsou dnes základním kamenem regionální, a dokonce i globální stability, stimulují hospodářský růst a jsou zárukou pozitivní agendy v mezinárodních záležitostech. Jsou příkladem harmonické a konstruktivní spolupráce mezi velkými mocnostmi.

Jsem si jist, že naše přátelství a partnerství, založené na strategické volbě národů obou zemí, bude i nadále růst a posilovat v zájmu blahobytu a prosperity Ruska a Číny. A k tomu nepochybně přispěje i současná návštěva prezidenta Čínské lidové republiky v Rusku.

Vladimir Putin v časopise Žen–min ž´-pao; 19. března 2023; přeložila PhDr. Jana Görčöšová