Největší podvod v dějinách lidstva

Nebýt počítačů, zlodějů, tiskáren cenin, vládních lží, bankovních spekulací a časových pásem… nemohla by být nejlepším kšeftem výroba zbraní a byt 3+kk by u nás nemohl stát čtyři miliony.

Dobré vědět

Výplatní páska církví

Zdravím a mám dotaz za naše důchodce… Jak je možné… takto vyhodit miliony, když není žádná návratnost. Na důchodech přidali cca jak komu 900,- Kč, ale už je v tisku seznam veškerých zvýšených cen potravin a dalších věcí. To znamená i při přidání jsme my důchodci zase v mínusu!
V každém případě by bylo dobré a prospěšné provést kontrolu účetnictví neziskovek a zrušit je. Proč jsou funkcionáři placený z těchto peněz?
Měly by to být čestné funkce… a neplacené!

VÝPLATNÍ PÁSKA CÍRKVÍ

Pokračovat ve čtení „Výplatní páska církví“

List Nemcom

Volám sa Jegor Prosvirnin a som šéfredaktor ruského webu  sputnikipogrom.com, ktorý šíri európske hodnoty. Počul som, že jedna z  európskych a najmä nemeckých hodnôt sú dejiny.  Ak sa obzrieme do nedávnej histórie, tak uvidíme ako mohutná skupina sovietskych vojsk v počte 300 000 ľudí, 5000 tankov, 1500 lietadiel a 10 000 diel, vrátane taktických jadrových zbraní, opustila bez jediného výstrelu práve zjednotené Nemecko.

Bola to ako rozsahom, tak aj termínmi, bezprecedentná operácia, keď celé sovietske armády boli demobilizované doslova na holé pole. Desiatky tisíc sovietskych dôstojníkov počúvlo rozkazy najvyššieho velenia, opustilo teplé kasárne a premiestnilo sa do špinavých stanov uprostred zasnežených polí. Často spoločne so svojimi rodinami.

Kvôli čomu? Pre nádej. Pre nádej na to, že temné stránky histórie medzi našimi krajinami  zostali navždy v minulosti.  Pre nádej, že už nebudeme musieť mať tankové armády v strede Európy a Európa bude brať ohľad na naše záujmy. Pre nádej, že získame v zjednotenom Nemecku dobrého priateľa a spojenca, s ktorým Rusi uskutočnia sen Charlese de Gaulla o zjednotenej Európe od Lisabonu po Vladivostok.

Pokračovat ve čtení „List Nemcom“

Spojené státy už zase v roli teroristů

Usmrcení šéfa íránských revolučních gard Kásima Solejmániho. Odmítnutí USA vydat vízum šéfovi íránské diplomacie Mohammadovi Džavádovi Zarífovi, který chtěl ve čtvrtek 9. ledna 2020 vystoupit před Radou bezpečnosti Organizace spojených národů a vyjádřit se ke smrti íránského generála, kterého americká armáda na příkaz Donalda Trumpa zabila.

Dvě události s příchodem nového roku, které dokazují jak si světový vůdce boje proti terorismu – Spojené státy Americké – ve skutečnosti vysvětlují a představují pojmy boj proti terorismu a dodržování demokracie.

Spojené státy i v tomto případě opětovně ukázali, že Severoatlantická aliance k libovolnému rozhodnutí nepotřebuje souhlas žádného ze svých spojenců, natož České republiky!

Je zřejmé, že napětí mezi Spojenými státy a Íránem bude po tomto americkém teroristickém činu eskalovat a svět bude do něj vtahován.

Naši nejvyšší státní činitelé k událostem zatím spíše mlčí. Netýkají se totiž válečných hrůz, nelidskostí a zabíjení v Ruské federaci nebo v Číně. To už by křičeli jak pominutí ve všech médiích. Jedná se ale o největšího našeho spojence, který je u nás každodenně prezentován jako kolébka nejvyšších humanitárních hodnot – Spojené státy Americké.

Lze ale vůbec očekávat, a to nejen od prezidenta republiky Zemana, který je neochvějným zastáncem našeho členství v teroristickém uskupení NATO, vyjádření, požadující naše vystoupení z něj?

Zatím to vypadá, že vůle mnohých občanů o vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance bude i tentokrát nevyslyšena. Čeští vojáci v zahraničních misích Afghánistánu, Mali, Iráku budou dále posluhovat zájmům USA, kteří se neštítí zabíjet kdekoliv a kdykoliv, pokud je to v jejich mocenském zájmu.

Miroslav Kavij

(Poznámka metéra: K čemu vlastně jsou Rada bezpečnosti a samotná Organizace spojených národů, když jejich policejní prezidium tvoří jen strýček Sam, který jediný má pravdu. K čemu je Evropský parlament, když přemýšlí jak u nás znovu vytvořit Protektorát Böhmen und Mähren místo, aby umravnil největší zbrojaře USA. My Ameriku nepotřebujeme. Spojené státy potřebují nás – Evropu, nerostné bohatství Ruska a směnky z Číny.)

TRAUMA 1968

Otevřený dopis premiéru Babišovi a ministru Petříčkovi ohledně jejich vyjádření k přijetí zákona o dni památky obětí invaze a následné okupaci vojsky varšavské smlouvy (oba se vyjádřili v tom smyslu, že prý srpen 1968 je pro český národ stále obrovské trauma).

Pánové Babiši a Petříčku (rozhodně nemůžu napsat vážení, protože si vás vůbec v ničem nevážím, neboť vážně není za co, promiňte), opravdový a skutečný český a slovenský národ, tedy obyčejní, normální, slušní a pracující lidé s pevným charakterem a morálně volními vlastnostmi (mimochodem – což vy ani jeden nejste), kteří řádně a poctivě platí daně, ze kterých jste placeni i vy jako jejich služebníci a sloužící těmto národům a jeho všem obyvatelům, mají trauma z vás, z vašich lží, překrucování a falšování dějin, z vašich podlostí, z vašich zlodějen, z vašeho chorobného podněcování k nenávisti k Rusku, k ruskému národu, z vašeho lokajského poklonkování západu, z vašeho vlísávání se Evropské unii, z vašeho patolízalského podbízení se USA, z vaší nechutné odporné servility k Bruselu, z vašeho cynismu a vaší snahy překrucovat fakta o vinících a obětech druhé světové války, z vaší odsouzeníhodné souhlasné podpory prohlášení Evropské komise o tom, že druhou světovou válku začal společně Hitler se Stalinem, tedy fašistické Německo a Sovětský svaz, z vaší úmyslné provokace namířené proti Rusku přijatým zákonem připomínat den 21. srpen 1968 jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Český a slovenský národ (a věřím pevně, že je to většina jejich obyvatel), rozhodně NEMAJÍ žádné TRAUMA ze dne 21. srpna 1968, jak stále usilovně, cíleně, promyšleně, záměrně podsouváte lidem a snažíte se tak již desetiletí přiživovat, vzbuzovat a u jisté části populace (neschopné analyzovat geopolitické události a vývoj) udržovat při životě jejich vzdor, odpor a nenávist ke všemu nejen tehdy sovětskému, ale i k ruskému, k Rusku.

Stručně vám to zopakuji: – „Babiši a Petříčku, český a slovenský lid NEMÁ TRAUMA z 21. srpna 1968, nýbrž MÁ TRAUMA z vás, z vás všech těch polistopadových zaprodanců, vlastizrádců a kolaborantů!“ (Petříček byl v té listopadové a polistopadové době ještě klouček, tak ten o tom ví navíc houby!)

Pokračovat ve čtení „TRAUMA 1968“

Setkání s přáteli…

Dne 16. prosince 2019 se v Praze uskutečnila beseda s velvyslancem Kubánské republiky Danilem Franciscem Alonsem Mederosem.
Níže odkaz na úvodní slovo velvyslance Kubánské republiky z této besedy.

Na besedě s Kubánským velvyslancem v Praze…

Debilové z ÓDéeSeS a starosta Řeporyjí tleskají pacičkama

Válka s Ruskem? USA přesunuje do Evropy obrovské množství techniky a 20 tisíc vojáků. Největší americká provokace Ruska za poslední desítky let. Poláci v roli užitečných idiotů – a nejsou v tom sami. Tahle válka není studená. Jede se naostro.

Po Evropě jezdí tisíce vojáků cizí, agresivní mocnosti a chovají se, jako by jim to tady patřilo. Nové americké cvičení Defender Europe 2020 je největší provokací Ruska za poslední desítky let. Stačí jediná chyba, jediná zbloudilá střela na ruských hranicích a Evropa se ocitne na prahu válečného konfliktu. Česká média o tom neinformují, protože řeší Čapí hnízdo.

„V rámci cvičení Defender Europe 2020 se američtí vojáci rozšíří po celém evropském regionu, vytvoří základny s mnohonárodními silami a účastní se různých cvičení,“ uvádí americký server U.S. Army Europe.

Všechno prasklo před pár dny v podstatě náhodou, když americké vrtulníky, letící ze základny v Chorvatsku do Polska, chtěly při přeletu Slovenska natankovat. Na slovenském ministerstvu obrany jim to nejprve nedovolili, pak po zásahu vyšších míst svolili.


Americká těžká technika při přepravě v Polsku
Pokračovat ve čtení „Debilové z ÓDéeSeS a starosta Řeporyjí tleskají pacičkama“

Odsuzujeme útok Američanů na Irák

Americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise.

 K zločinnému útoku

Světová rada míru co nejostřeji odsuzuje nedávný zločinný útok Spojených států amerických proti suverénní zemi – Iráku, při kterém byl zavražděn velitel jednotek Íránských revolučních gard Quds společně s vysokými důstojníky irácké armády.

Pokračovat ve čtení „Odsuzujeme útok Američanů na Irák“

Sjezd demokratické mládeže

Účastnil jsem se za Komunistický svaz mládeže jako delegát významné mezinárodní akce, a to sjezdu Světové federace demokratické mládeže (dále WFDY), největší antiimperialistické organizace mládeže na světě, jejíž je KSM členem. Sjezd se konal v Nikósii na Kypru od 3. do 7. prosince a EDON (Sjednocená demokratická organizace mládeže), tedy dosavadní předsednická organizace, byl hostitelem této významné události.

Pohled do jednacího sálu…

Na letišti v Larnace potkávám soudruhy. EDON tu má stánek a vítá zahraniční delegáty. Vše probíhá hladce a já se dostávám na místo určení. Ubytování máme v hotelu, který patří místním kyperským odborům. Je o nás dobře postaráno.

Přes únavu z cesty přemáhám touhu po odpočinku a vrhám se na bilaterální jednání a setkání s organizacemi z celého světa. Také není čas na odpočinek nebo užívání si krás Kypru. Přijel jsem pracovat.

První dny probíhají relativně klidně. Oficiální jednání začíná později a tak se zatím seznamujeme a nacházíme v sobě nejenom partnery jednání, ale i dobré přátele a veselé soudruhy. Kyperští soudruzi nám nachystali bohatý kulturní program. Máme možnost navštívit místa spojená s utrpením kyperského lidu během turecké intervence a pomníky padlým. Jednání jsou obohacena recitacemi básní a video o strastech dětí a mládeže z válečných zón s performancí kyperské dívky. Také se účastníme demonstrace za sjednocení Kypru a za odchod všech okupačních vojsk.

Nový předseda Federace

Jednání začíná zprávou o činnosti Federace. Připomínáme si naše zápasy a kampaně za posledních pět let. Bojujeme na všech kontinentech, ve většině zemí světa za mír, sociální spravedlnost, proti zahraničním intervencím proti imperialismu a jeho posluhovačům. Antiimperialistická mládež neustupuje, nehledá menší zlo, nedělá si iluze o Evropské unii, možnostech reformace imperialismu ani o vládě oligarchů.

Pokračují pozdravy a malé referáty o situaci v našich domovských zemích. Slyšíme o situaci v Indii, Nepálu, Peru a dalších a dalších zemích. Posloucháme syrské komunisty hovořící o dění ve své zemi a o tvrdém chlebu syrského lidu, který čelí tlaku sionistů, vpádu tureckých hord (podobně jako Kypr), lokálním islamofašistům a snahám imperialistických mopslíků o rozbití země. I já zde mám za KSM projev. Mluvím o tlaku imperialistů v České republice, o „našich“ vojácích a jejich provokacích u ruských hranic, o šovinismu českých maloměšťáků a o snahách vládnoucí třídy ničit památníky a hroby rudoarmějců.

Dále probíhají jednání a schvalování dokumentů. V politickém dokumentu je mimo jiné řečeno: „Naše prapory a hesla jsou mnohem více než pouhé vlajky ve větru, představují tužby milionů mladých lidí všech zemí, kultur a věr o uskutečnění světa míru, suverenity, demokracie, sociálního pokroku a práv mládeže na všech úrovních. Přestože čelíme mocnému nepříteli, imperialistickému světovému řádu, každý den nacházíme známky, díky kterým jsme stále optimističtější, že jednoho dne zvítězíme. Po celém světě lid, pracující a mládež povstanou a zanechají pocitu, že se nedá pro změnu světa nic dělat. Jakmile národy světa bojují jednotně a organizovaně, jsou neporazitelné. Proto posilujme WFDY a zesilujme antiimperialistický zápas, za život míru, solidarity, spolupráce, pokroku a revoluční sociální transformace.“

Závěrečný koncert…

Diskuse a jednání jsou na vysoké úrovni, kádři z celého světa znají svoji historii, svoji ideologii a analyzují v marxistických termínech. Zcela otevřeně se k vědeckému, marxistickému, světonázoru hlásí a nemají potřebu jej zahalovat do pseudomoderní terminologie.

Složení nově zvoleného vedení Federace…

Potom probíhá volba do Všeobecné rady a následné hlasování o novém prezidentu a viceprezidentech WFDY. Prezidentství připadá španělské organizaci UJCE (Svaz mladých komunistů Španělska). KSM do jednání a výběru vedení aktivně zasáhl, jak ve svém regionálním výboru Evropy a Severní Ameriky, tak na nejvyšší úrovni. Navázali jsme mnohé cenné kontakty.

Autor článku, při vlastním vystoupení na sjezdu

Sjezd pomalu končí, loučíme se zpěvem hymny demokratické mládeže a pomalu se chystáme domů. Hostitelé nám připravili ještě slavnostní večeři s představiteli AKEL (Pokroková strana práce) a krásný koncert tradiční řecké hudby na rozloučenou.

Tak se i já ráno balím, loučím a jedu na letiště. Z výšky letadla se naposledy podívám na tuto krásnou leč stále rozdělenou zemi. Tento sjezd byl za posledních 25 let největší, děláme dobrou práci. Hnutí mládeže, které bylo založeno v roce 1945, dále pokračuje v zápasu proti svému nepříteli – imperialismu.

Jak jsem vydal Reportáž…

(K 25. výročí vydání prvního úplného vydání Fučíkovy Reportáže psané na oprátce)

Po převratu, kdy všechno co bylo jen trochu červené, solidární, kolektivistické, veselé, úsměvné, přátelské až bratrské… bylo špatné, tak nejvíce zaplakala historická pravda. Z hrdinů se začali dělat zločinci a z vrahů hrdinové. Bůh se v tu chvíli buď zbláznil, nebo si vzal mateřskou dovolenou.
Statisíce „ukomunistů“ zahazovalo a ostentativně trhalo legitimace se srpem a kladivem, symbolem pracujících celého světa vytvářejících společensky potřebné hodnoty. Mezi nimi i řada předních umělců, vědců, řídících pracovníků… A jak jsme se z jejich pozdějších přiznání dozvěděli – byli ve straně jen proto, aby ji mohli škodit zevnitř. Bezcharakternost našich knedlíkových národů se v tu dobu projevila v plné své kráse. Loď opouštěly i krysy, které v ústavou daných politických stranách spoluvládly v této zemi v rámci Národní fronty. Nejvyšší představitelé se projevili jako křivopřísežníci, lháři a podvodníci… Všechno, co se v období budování nové poválečné společnosti vytvořilo – bylo špatné… Šílenství nahnědlých fanatiků dosahovalo stupně mentální retardace, kdy například navrhovali zasypat pražské metro, protože bylo vybudováno ještě před pučem a tak podobně. Doba vymknuta z kloubů.
Od dětství jsem chtěl najít pravdu. Jak říká Mistr Jan Hus: „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti!“ Nejprve jako horlivý čtenář, později jako funkcionář pionýra, mládežnického hnutí i strany až jsem se jako ideolog, lektor, pedagog… hledáním pravdy živil.
Ještě dávno před převratem, kdy se ještě lidé mohli a uměli smát, jsem přicházel s návrhy, jak propagandistickou a agitační práci s lidmi vylepšit. Jak známkované biflování mnohdy nepochopitelných pouček zaměnit za přirozenou touhou mladých po pravdě a uvědomělém poznávání.
Bohužel strach a hloupost po převratu i ve vedení komunistické strany vhodilo členskou základnu, ale i miliony nečlenů, normálních lidí do bažiny známé z Kachyňova Krále Šumavy. Nedošlo sice ke středověkým trestům jako v Rumunsku, ale v rámci zachování si vlastní kůže, byla celá plejáda dříve vyzdvihovaných představitelů pracujícího lidu zahrabána do stoky. Umělci se začali omlouvat, že hráli v Sequensových filmech. Šaškové ovládli Pražský hrad a poslancem se mohl stát jen ten, kdo nejvíce vykřikoval protikomunistická hesla. Političtí a hospodářští funkcionáři odstupujícího režimu se stěhovali do méně známých míst a nechali si narůst vous, funkcionářky začali nosit barety, aby mohli jít vůbec nakoupit. Mnozí si sáhli i na život. Takové situace v mnohých místech nastaly. Jen na vesnici, kde se přece jenom lidé znali lépe z konkrétní práce a vzájemné pomoci, měla antikomunistická nenávist mírnější podobu. Odsednutí si v hospodě, prořezané pneumatiky, rozbité okno na výměnku…

Pokračovat ve čtení „Jak jsem vydal Reportáž…“

Drang nach osten

„Je to východním směrem, stále a pouze na východ, kam se musí naše lidská rasa rozšířit. Je to směr, který pro expanzi německých obyvatel nařídila sama příroda.“ (Adolf Hitler)

Petr Máj

Pokud jste neemigrovali, nevycestovali, nešli za prací někam jinam, třeba až za moře – pokud stále žijete na území někdejšího Protektorátu Čechy a Morava, potom děkujte (nejenom Bohu), že jste ještě naživu nebo že jste se vůbec mohli narodit.

Hitler, Stalin, Roosevelt, Chamberlain, Daladier, Mussolini, Churchill… ti všichni nejsou již dávno na tomto světě. S nikým z nich nemůžeme mluvit, nikoho z nich se nemůžeme na nic zeptat. Zůstala pouze historická fakta.

Jsou tu však velmi patrné snahy vykládat historická fakta dost zvláštním způsobem. To, že se dnes může říkat již pravda celá, budí v některých lidech pravděpodobně dojem, že fakta dříve zamlčovaná mají poněkud větší pravdivost. Pro někoho dokonce tak velkou pravdivost, že to, co se mohlo říkat již dříve, vynechávají nebo dokonce považují za lživé. A tak se stává, že namísto pravdy s velkým P, se v jejich podání začíná šířit stejně nebezpečný jednostranný výklad, jako za doby minulé – pouze jen otočený o sto osmdesát stupňů. Z východu na západ…

Mnichov. Např. veřejnoprávní media se letos už ani nezmínila o tomto smutném výročí „ani jediným slovem“. To, že jsme se vymanili ze Sovětského vlivu, ještě neznamená, že jsme se vymanili z vlivu jakéhokoli. Právě pohled na Mnichov je toho důkazem. Jsme opět součástí západu a někteří politici, novináři, Wikipeďáci, blogeři… prostě mnozí z nás, mají pravděpodobně dojem, že bychom se měli zavděčit. Potěšit své znovu spojence… alespoň zmírněním toho ošklivého slova „ZRADA“.

Pokračovat ve čtení „Drang nach osten“

Pět let po vrácení metálů…

Pplk. MUDr. Marek Obrtel

Tento článek začínám psát 23. prosince 2019 v 08:30 SEČ. Tedy nachlup přesně pět let poté, kdy jsem se smíšenými pocity po náročné noční službě na záchrance předával úřednici na poště doporučené dopisy pro ministra obrany Stropnického a Vládu České republiky s úmyslem vrátit všechna svá válečná vyznamenání, udělená NATO.

Ten myšlenkový zmatek nepramenil ani v nejmenším z toho, že bych si nebyl jist tím, co v otevřeném dopise píšu. Ty věci jsem si odžil, k takovému poznání jsem dospěl a o pravdivosti svých slov jsem byl (a zaplaťpánbůh stále jsem) bezvýhradně přesvědčen. Smíšené pocity panovaly spíše z toho, co bude následovat…

Nejen ve formě možných, ale domníval jsem se, že téměř jistých sankcí, na což jsem byl připraven a ochoten si za svou pravdou stát a dokázat ji do nejmenších detailů obhájit celou řadou velmi pádných a podložených argumentů. Ale také a zejména jsem měl obavy z toho, jak bude tehdy poměrně pravdou nedotčená a mediokracií zmanipulovaná česká, moravská a slezská veřejnost reagovat. Jestli budu za svůj postoj jednomyslně zavržen a dehonestován anebo prohlášen za „smyslů zbaveného“…

Následné reakce mne pak velmi překvapily a to převážně velmi pozitivně. Protistranu až na malá překvapení pak reprezentovaly samé profláknuté známé tváře, reprezentující cizí zájmy proti zájmům naší vlasti a jejích občanů.

A jak to vypadá po dlouhých pěti letech, které utekly jak voda? Domnívám se, že soud, který jsem vynesl nad zločineckou organizací, kterou jsem poznal do hloubky a odmítl jí sloužit, jenž se zove NATO, se pomalu naplňuje a skutečnost je horší, než jsem ji tenkrát před pěti lety sám popsal.

Marek na Hrad!“ – co říkáte vážení čtenáři? Inteligentní, vzdělaný, soudný, lékař, voják, otec od rodiny, vlastenec s odvahou našich předků… Nebyl by to dobrý tip na budoucího prezidenta? Obzvlášť, když by mu další rozumní vlastenci pomohli?!

Na povrch se pozvolna derou další a další svědectví o zločinech proti mezinárodnímu právu na Balkáně, na Blízkém Východě i v severní Africe, ale i v dalších zemích, mnohé se máme ještě dozvědět o situaci ve Venezuele, jak je to s celou slavnou migrační krizí a situací v západní Evropě, jak je to vlastně s Brexitem a se souvisejícím protiruským tažením a proč se má Evropa znovu stát válčištěm korporátních fašistů v bezohledném boji o moc a peníze, což je vlastně jedno a totéž.

Pokračovat ve čtení „Pět let po vrácení metálů…“

Aha, už jsem to pochopil…

Všichni rozumní a trochu vzdělaní lidé si občas ( i když neradi) přiznávají, že nebýt televizních pořadů „vyrobených“ před listopadovým pučem, tak se nemají na co koukat. A nepomáhají tomu ani snahy o zesměšňování pohádek a vymýšlení skrytých dvojsmyslů. Je vidět, že u nás dostává na chleba stále dost lidí, kteří by se měli živit poctivou prací a ne intrikami a pomluvami. Ale to je kapitalismus.
Jednou z nemnoha výjimek popřevratového období v oblasti zábavy byly i pořady baviče Petra Novotného a jeho hostů. Nechyběl vtip, nadsázka, ironie a občas i moudro! V jednom takovém pořadu vyprávěl…, že má doma živou opici, která dělá hrozný bordel a protože nemá svěrač tak sere všude, na všechny a na všechno. Teprve v současné době jsem pochopil, o kom vlastně tento bavič mluvil… MiHav

Stoleté výročí Komunistické Internacionály

Vladimír Iljič Lenin, vůdce Ruské Revoluce, před sto lety, 2. března 1919, zahájil v Moskvě první kongres třetí Komunistické Internacionály. Na jednání pozval jen rozhodné revolucionáře – po zkušenostech s Druhou Internacionálou, jež zkolabovala spoluprací s buržoasií.

Larry Holmes

Jednapadesát delegátů reprezentovalo 35 organizací z 22 zemí. Menší počet účastníků byl způsoben tím, že imperialistické státy blokovaly Sovětský svaz, a dostat se do Moskvy bylo obtížné.

Tenkrát se „revoluční vlna“ dělnické třídy přelila přes oceány až k břehům Spojených států. Velká generální stávka ve městě Seattle provázela několik týdnů moskevské jednání.

I když tehdy válka právě skončila, bylo zřejmé, že v krizi kapitalismu nová válka klíčí. Kominterna rozhodla učinit vše, co bude v jejích silách, aby změnila imperialistickou válku ve válku občanskou mezi dělníky a imperialisty – jež povede k světovému vítězství socialismu.

Lenin chápal, že osud Ruské revoluce závisí na revolucích v dalších zemích, v podstatě na světové revoluci.

Kominterna neomezila internacionalismus na akt solidarity, ale koordinovala světový boj za vítězství komunismu nad kapitalismem.

Lenin zastával názor, že strana dělnické třídy nemůže stanovit své cíle jen na analýze podmínek ve své zemi. Musí vycházet z analýzy krize kapitalismu a stavu třídního boje v globálním měřítku. Třídní boj ve všech zemích je vzájemně závislý. Jestliže toto platilo v době Kominterny, platí to daleko víc dnes.

Pokračovat ve čtení „Stoleté výročí Komunistické Internacionály“