Lidice v atmosféře přepisování dějin

75 let uplynulo v sobotu 10. června od vyhlazení obce Lidice fašistickými okupanty v r. 1942. Je to období jen těsně pod průměrnou délkou života v ČR. Pamětníků druhé světové války už je poskromnu a většina občanů mladších generací je zřejmě k této tragické dějinné zkušenosti lhostejná. Nezajímá se o krutost tyranů, o utrpení obětí, o příklady lidského hrdinství ani tragédii kolaborace, nezajímá se skoro o nic než o sebe. A právě v období půlkulatého výročí lidické tragédie můžeme vidět více indicií nasvědčujících tomu, že současnému režimu ztráta historické paměti a nezájem dokonce i o nejnovější dějiny vlastního národa v podstatě vyhovuje. Pokračovat ve čtení „Lidice v atmosféře přepisování dějin“

Diskusní vystoupení s. Václava Čermáka na 41. pražské teoreticko-politické konferenci

Diskusní vystoupení soudruha Václava Čermáka na 41. pražské teoreticko-politické konferenci 13. 5. 2017  Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci, co a jak dál.

 

Dějiny lidstva mají mnoho společenských revolucí, ale žádnou z nich nelze přirovnat k Velké říjnové socialistické revoluci v Rusku, k jejímu charakteru a obsahu, k její velikosti šíři a hloubce, k jejímu nesmírnému vlivu na ostatní země světa. Byla nejmohutnější lidovou revolucí svým rozmachem a nejhlubší revolucí svými úkoly a následky. O jejím světodějném významu není pochyb.  Její odkaz pro dnešek vidím zejména v tom – bránit a rozvíjet odkaz Velké říjnové socialistické revoluce jako živou inspiraci perspektiv lidstva. Jak vnímám situaci, tak si troufám říci, že je současný svět doslova těhotný nutností revolučního boje za novou společensko-ekonomickou formaci. Pokračovat ve čtení „Diskusní vystoupení s. Václava Čermáka na 41. pražské teoreticko-politické konferenci“

Kam, kudy, proč a jak?

Úvodní referát soudružky Věry Klontza-Jaklové na 41. pražské teoreticko-politické konferenci „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci – co a jak dál“ 13. 5. 2017

Kdo se alespoň trochu pohybuje mezi lidmi, jistě potvrdí, že během posledních pár měsíců se velmi změnilo tematické pole debat. Lidé se stále častěji domáhají rozhovorů na téma budoucnosti, vyjadřují obavy z války, použití jaderných zbraní, obávají se ekologické katastrofy, ale také si stěžují na stále se zhoršující životní podmínky svoje nebo svých blízkých, nedostatek času, neutuchající stres, hovoří o strachu o práci, o zdraví. Důchodci žijí téměř bez výjimek na hranici bídy, lidé v produktivním věku frustrovaní, ve stálém shonu plni obav o budoucnost svou i svých dětí. Mladí lidé také téměř bez výjimky hledají alternativy nespokojení se svými perspektivami. Po dlouhé době vyrůstají generace, které nedosáhnou ani na základní standard svých rodičů a dokonce prarodičů. Zároveň je možné ilustrovat, jak tradiční politická nabídka nemá podporu a lidé se snaží ve volbách, pokud se k nim dostaví, preferovat neokoukané, nevyzkoušené tváře, které není možné spojit se žádnou z tradičních stran nebo své naděje obracejí k představitelům nacionální buržoazie. Nespokojenost stoupá a lidé čím dál tím více pociťují krizi systému, o jehož budoucnosti a přínosnosti začínají výrazně pochybovat. Krize systému se prohlubuje každým dnem a také v rámci KSČM je stále intenzivnější dialog, možná i zápas o to, jak dál a proč. Pokračovat ve čtení „Kam, kudy, proč a jak?“

100. výročí VŘSR nesmí patřit nostalgii, ale boji za lepší budoucnost

Přidáno ve čtvrtek 25. května 2017


Tématu „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci, co a jak dál“ se věnovala 41. pražská teoreticko-politická konference v Praze 13. května 2017, situovaná sice do velkého sálu budovy ÚV KSČM, ale většinou vedení této strany už tradičně pomlouvaná a bojkotovaná. Není divu. Většina řečníků se nevěnovala jen dějinám Říjnové revoluce, ale i jejímu vztahu k současnosti a budoucnosti, a v tomto ohledu byla velmi kritická především k teorii a praxi KSČM, která je široce považována za následnici revolučních tradic vzešlých z VŘSR. Zjevně ne příliš oprávněně. Pokračovat ve čtení „100. výročí VŘSR nesmí patřit nostalgii, ale boji za lepší budoucnost“

Odkaz Fidela Castra přetrvá!

Přidáno ve středu 30. listopadu 2016

25. 11. 2016 skonal ve věku 90 let vrchní velitel kubánské revoluce Fidel Castro Ruz. Kubánský lid a pracující celého světa ztratili velkého bojovníka proti kapitalismu a imperialismu, bojovníka za ideje marxismu-leninismu, socialismu oddaného komunistu, zásadového internacionalistu. Fidel Castro se nikdy nesklonil před nenávistí imperialismu ani před zradou oportunistů a renegátů. Úspěšně čelil stovkám pokusů o atentát a spiknutí. Uměl přesvědčovat i naslouchat lidu. Inspiroval desítky národů a stovky milionů lidí na celém světě. Zasvětil celý svůj mimořádný život realizaci revolučních ideálů humanity a socialismu. Byl duší kubánského lidu, nesmiřitelným obráncem suverenity své země a strůjcem jejího společenského pokroku. S nezměrnou obětavostí a statečností naplňoval heslo kubánské revoluce: „Vždy až k vítězství!“
Čest jeho památce! Pokračovat ve čtení „Odkaz Fidela Castra přetrvá!“

99. výročí Velké říjnové socialistické revoluce

Přidáno ve středu 9. listopadu 2016

Projev s. Jiřího Horáka na shromáždění k 99. výročí Velké říjnové revoluce, Praha dne 7. 11. 2016

Vážené soudružky a soudruzi!

Je mi ctí, že mohu vystoupit na dnešním shromáždění k 99. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která nemilosrdně sežehla absolutismus nejen ve své zemi, ale v širokém okruhu dalších částí světa a svým příkladem ukázala zdeptanému proletariátu jedinou cestu k vlastnímu osvobození. Pokračovat ve čtení „99. výročí Velké říjnové socialistické revoluce“

60 let neúcty ke Klementu Gottwaldovi

Přidáno ve středu 9. listopadu 2016


Projev s. Lukáše Vrobela na 40. pražské teoreticko-politické konferenci 5. 11. 2016

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

připomínáme si dnes život a dílo soudruha Klementa Gottwalda nejen u příležitosti 120. výročí jeho narození, ale současně i v roce 60. výročí XX. sjezdu KSSS, který nedlouho po Gottwaldově smrti udělal tlustou čáru za bolševickou politikou a otevřel cestu tragédii světového revolučního hnutí, jaká neměla v dějinách obdoby. Destalinizace a revize marxistického pohledu na úlohu revolučních vůdců však začala probíhat ještě o něco dříve. Stačí porovnat české vydání knihy „Historický materialismus“ v redakci prof. F. V. Konstantinova z let 1952 a 1955. Stalinská verze má 886 stran, destalinizace umožnila zkrácení na 576, při zachování ještě 55 pozitivních zmínek o Stalinovi, ale už s dodatkem o kultu osobnosti, který je marxismu cizí. Není náhodné, že za života Stalina a Gottwalda nebyla otázka „kultu“ nastolena. Jejich všeobecné uznání jako revolučních vůdců ze strany všech pokrokových lidí pramenilo z celoživotní oddané práce pro pokrokové hnutí, nikoli z jakéhosi „kultu“. Pokračovat ve čtení „60 let neúcty ke Klementu Gottwaldovi“

O úloze osobností v revolučním hnutí

Přidáno ve středu 9. listopadu 2016


O úloze osobností v revolučním hnutí pojednávala 40. pražská teoreticko-politická konference (PTPK), kterou pořádal v sobotu 5. listopadu 2016 OV KSČM Praha 1 společně s 11 dalšími obvodními a okresními výbory, Městským výborem KSČM Jirkov, Klubem pokrokové inteligence Olomouc, Komunistickou stranou Československa a Komunistickým svazem mládeže. Pokračovat ve čtení „O úloze osobností v revolučním hnutí“

75 let od napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem

Přidáno v pátek 1. července 2016


      Po obsazení téměř celé Evropy stála vojska hitlerovského Německa na hranici se Sovětským svazem. Ani ne dva roky poté, co byla podepsána smlouva o neútočení mezi SSSR a Německem.
Psal se 22. červen 1941. Ve 3 hodiny 30 minut ráno napadli Němci a jejich spojenci Sovětský svaz.
Pro útok na SSSR vytvořilo nejvyšší velení Wehrmachtu tři mohutná uskupení vojsk, z nichž každé mělo útočit na jednom strategickém směru. Skupina armád Sever pod velením polního maršála von Leeba měla zničit nepřátelské síly v Pobaltí a poté dobýt Leningrad. Skupina armád Střed pod velením polního maršála von Bocka měla zničit sovětská vojska v prostoru Brest – Smolensk a poté dobýt Moskvu. Skupina armád Jih pod velením polního maršála von Rundstedta měla zničit protivníka na západní Ukrajině, překročit řeku Dněpr, dobýt Kyjev a poté postupovat ve směru na hospodářsky důležitou Doněckou pánev. Pokračovat ve čtení „75 let od napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem“