Archiv rubriky: Dějiny a teorie

Úvodní referát soudružky Věry Klontza-Jaklové na 41. pražské teoreticko-politické konferenci „Svět 100 let po Velké říjnové socialistické revoluci – co a jak dál“ 13. 5. 2017

Kdo se alespoň trochu pohybuje mezi lidmi, jistě potvrdí, že během posledních pár měsíců se velmi změnilo tematické pole debat. Lidé se stále častěji domáhají rozhovorů na téma budoucnosti, vyjadřují obavy z války, použití jaderných zbraní, obávají se ekologické katastrofy, ale také si stěžují na stále se zhoršující životní podmínky svoje nebo svých blízkých, nedostatek času, neutuchající stres, hovoří o strachu o práci, o zdraví. Důchodci žijí téměř bez výjimek na hranici bídy, lidé v produktivním věku frustrovaní, ve stálém shonu plni obav o budoucnost svou i svých dětí. Mladí lidé také téměř bez výjimky hledají alternativy nespokojení se svými perspektivami. Po dlouhé době vyrůstají generace, které nedosáhnou ani na základní standard svých rodičů a dokonce prarodičů. Zároveň je možné ilustrovat, jak tradiční politická nabídka nemá podporu a lidé se snaží ve volbách, pokud se k nim dostaví, preferovat neokoukané, nevyzkoušené tváře, které není možné spojit se žádnou z tradičních stran nebo své naděje obracejí k představitelům nacionální buržoazie. Nespokojenost stoupá a lidé čím dál tím více pociťují krizi systému, o jehož budoucnosti a přínosnosti začínají výrazně pochybovat. Krize systému se prohlubuje každým dnem a také v rámci KSČM je stále intenzivnější dialog, možná i zápas o to, jak dál a proč. Pokračovat ve čtení „Kam, kudy, proč a jak?“

Přidáno ve středu 9. listopadu 2016

---

Projev s. Lukáše Vrobela na 40. pražské teoreticko-politické konferenci 5. 11. 2016

Vážené soudružky, vážení soudruzi,

připomínáme si dnes život a dílo soudruha Klementa Gottwalda nejen u příležitosti 120. výročí jeho narození, ale současně i v roce 60. výročí XX. sjezdu KSSS, který nedlouho po Gottwaldově smrti udělal tlustou čáru za bolševickou politikou a otevřel cestu tragédii světového revolučního hnutí, jaká neměla v dějinách obdoby. Destalinizace a revize marxistického pohledu na úlohu revolučních vůdců však začala probíhat ještě o něco dříve. Stačí porovnat české vydání knihy „Historický materialismus“ v redakci prof. F. V. Konstantinova z let 1952 a 1955. Stalinská verze má 886 stran, destalinizace umožnila zkrácení na 576, při zachování ještě 55 pozitivních zmínek o Stalinovi, ale už s dodatkem o kultu osobnosti, který je marxismu cizí. Není náhodné, že za života Stalina a Gottwalda nebyla otázka „kultu“ nastolena. Jejich všeobecné uznání jako revolučních vůdců ze strany všech pokrokových lidí pramenilo z celoživotní oddané práce pro pokrokové hnutí, nikoli z jakéhosi „kultu“. Pokračovat ve čtení „60 let neúcty ke Klementu Gottwaldovi“

Přidáno ve čtvrtek 28. dubna 2016

---

Vážené soudružky, vážení soudruzi,
rád bych reagoval na některé teze svých předřečníků. Zejména oceňuji referát s. Štefka, který vystihl, co všechno měla a dokázala v kapitalismu prvorepubliková KSČ a co vše nemá a nedokáže v kapitalismu dnešní KSČM. Samozřejmě, že naše podmínky jsou v mnohém odlišné od tehdejší doby, jak uvedl s. Štefek, ale to nesmíme brát jako omluvu pro to, co všechno dnes nedokážeme, jak špatná je dnes naše pozice ve společnosti, především mezi střední a mladou generací, kde je naše podpora velmi nízká.
Soudruh Filip zde hovořil o různých cestách k socialismu. Samozřejmě, že cesty k socialismu jsou různé v závislosti na době a zemi, ale mají něco společného. Po XX. sjezdu KSSS a zvláště od 60. let bylo zdůrazňováno, že je možné pokojné, nenásilné vítězství socialismu. Často je dáván za příklad Vítězný únor 1948 v Československu a je považováno za zásluhu Klementa Gottwalda, že k vítězství pracujícího lidu došlo poklidně bez krveprolití. To je samozřejmě jeho velkou zásluhou, ale nelze opomíjet, že k pokojnému převzetí moci v Československu došlo jen díky porážce nejreakčnějších sil vítězstvím nad fašismem a osvobozením Rudou armádou, miliony obětí nejen Rudé armády, ale i sovětských a čs. partyzánů a ilegální KSČ. Potvrdila se tak teze Stalina i Lenina, že buržoazie se dobrovolně vzdá moci jen tehdy, bude-li k tomu donucena, uvědomí-li si svou bezvýchodnou situaci, tedy zvítězí-li revoluční hnutí v blízkém státě nebo území ozbrojenou cestou. To byl případ Sovětského svazu, to byl i případ osvobození ČSR od fašismu. Pokračovat ve čtení „Diskusní příspěvek s. Lukáše Vrobela na konferenci k 95. výročí KSČ 23. 4. 2016“

Diskusní vystoupení s. Věry Klontza-Jaklové na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016

---

      Ve svém příspěvku jsem se zaměřila na dvě přímo související otázky:
Znamená 95letá existence KS, že jsme zestárli a je čas odejít?
Je dnes aktuální změna společensko-ekonomického řádu?
Pokouším se odpovědět prostřednictvím aplikace historické kritiky, na základě sledování analogických situací v minulosti, srovnáváním určujících faktorů tehdy a dnes.
V programu a jiných stranických materiálech (včetně sjezdových) stojí, že dlouhodobým cílem KSČM je socialismus, ale že momentálně je tento cíl daleko a tudíž strana volí politiku tzv. konstruktivní opozice. Zastánci této politiky obvykle argumentují, že lidé nejsou na změnu připraveni, že se ještě necítí tak beznadějně, aby do takového zápasu a střetu šli. Nebo že dnes není na místě tuto velkou, téměř filozofickou otázku otevírat, ale naopak je třeba zaměřit se pouze na konkrétní, na ty nejhorší dopady. Nejenom v naší straně, ale v celém světě se odehrává souboj dvou směrů: subjektivního idealismu spatřujícího smysl strany, coby určitého regulátora statu quo, a objektivního materialismu, který stranu chápe jako iniciátora revolučního hnutí. Pokračovat ve čtení „V. SJEZD KSČ A SOUČASNOST“

Diskusní vystoupení s. Lukáše Vrobela na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016

---

      Vážené soudružky, vážení soudruzi,
v letošním roce si nepřipomínáme jen 95. výročí založení KSČ, ale také 120. výročí narození jejího největšího revolučního vůdce s. Klementa Gottwalda. Gottwaldova politika byla bolševickou politikou pro Československo, byla linií, na jejímž formování se s. Gottwald podílel v Komunistické internacionále a současně prosazoval a prosadil politiku Kominterny v KSČ. Mezi linií Kominterny a linií VKS(b) nebylo rozdílu a v čele VKS(b) stál po téměř celé období revoluční činnosti s. Gottwalda s. Stalin. Lze tedy říci, že gottwaldovská linie, linie bolševické KSČ, byla linií stalinskou. To dobře věděli nepřátelé Stalina, nepřátelé leninismu, kteří záhy po smrti Stalina a Gottwalda provedli kontrarevoluční zvrat v mezinárodním komunistickém hnutí v podobě XX. sjezdu KSSS a následujícího vývoje. Výsledkem nebylo proklamované vítězství komunismu během jedné generace, ale obnova kapitalismu takřka v celém světě během jedné generace. Klement Gottwald by se obracel v mauzoleu, kdyby jeho tělo zrádci z řad jeho někdejších spolupracovníků lokajsky nenechali spálit, jako to učinila Chruščovova klika s tělem Stalina. Pokračovat ve čtení „Bolševická KSČ, dnešní KSČM a mládež“

Diskusní vystoupení s. Zdeňka Košťála na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016

---

      Zabývat se dějinami KSČ je – zvláště dnes – v podmínkách restaurovaného predátorského kapitalismu zdrojem velkého poučení:
ZAPRVÉ prokazují, že její (KSČ) založení v roce 1921 se stalo základním a nezbytným předpokladem k nalezení a umožnění cesty pro naplnění historické role dělnické třídy v našich zemích, že tato třída se může osvobodit jedině zrušením kapitalistické, vykořisťovatelské společnosti. A to jen pokud je vedena svou skutečně revoluční politickou stranou – stranou komunistickou. Stranou nového, marxisticko-leninského typu. Zároveň je ale nezbytné, aby byla dělnická třída schopna udržet její revoluční, bolševický charakter a nepřipustila to, aby její vedoucí činitelé opouštěli a posléze i zrazovali její zájmy i zájmy ostatních pracujících. Pokračovat ve čtení „POUČENÍ Z DĚJIN KSČ – Teze k 95. výročí založení KSČ“

Diskusní vystoupení s. Jiřího Jeřábka na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016

---

      Jak vyplývá z úvodního referátu, v dějinách naší strany existují historické momenty, které bezpochyby musíme považovat za důležité mezníky ve vývoji našeho komunistického a dělnického hnutí. A jak se ukazuje v současné polistopadové politické situaci v našem státě, můžeme vysledovat řadu styčných bodů z historie k vývoji komunistického hnutí v dnešní době. Proto je dobré se k těmto mezníkům vracet – ne z nostalgie, ale jako k poučení při hledání dalších cest v taktice a strategii naší strany. Pokračovat ve čtení „V. SJEZD KSČ A SOUČASNOST“

Přidáno v úterý 17. listopadu 2015

---

      „Jste dnes rád, že došlo k sametové revoluci?“, otázal se časopis Týden Viliama Plevzy. „Samozřejmě, že ano,“ odpovídá v rozhovoru publikovaném 16. listopadu 2015 Viliam Plevza (81), „poradce a přítel prezidenta Gustáva Husáka“.
V r. 1976 vydalo nakladatelství Pravda dva svazky publikace „Trvalé hodnoty“ téhož autora. Popisuje v nich dějiny dělnického hnutí v Československu od jeho počátků až po tehdejší současnost, s důrazem na Slovensko. Každý z dílů pojednává o tomto tématu na zhruba 370 stránkách. „Období socialistické výstavby je nesporně největší, nejvýznamnější a nejpřevratnější kapitolou dějin Československa. … Potvrdilo se, že jen socialismus může přinést a přináší šťastnější, bohatší, spokojený a mírový život,“ psal tehdy Plevza (II. díl, s. 8-9)
Autor těchto slov dnes prohlašuje, že je „samozřejmě“ rád, že došlo v r. 1989 ke kontrarevolučnímu převratu a k obnově kapitalismu v ČSSR. „A jsem rád, jak blízko jsem mohl být. Z pozice akčního výboru jsme dokonce na území tehdejší Slovenské socialistické republiky zrušili vedoucí úlohu komunistické strany dříve, než to udělali v Praze. To překvapilo i Václava Havla, pochválil nás a podotkl, že v Čechách ještě tak daleko nejsou.“ Pokračovat ve čtení „Není nad trvalé hodnoty“