Proč Rusko prodává energonosiče téměř výhradně za fyzické zlato…?

Předkládám vám text, který nejspíš vyvolá zvolání nevole i „vole“, nicméně doporučuji si odfiltrovat tendenční pochvaly geniality ruského vůdce a personifikace ruských úspěchů…., a zamyslet se nad obsahem. Možná to, uvedeno do souvislostí, pomůže nalézt si odpověď na řadu otevřených otázek o rostoucí protiruské hysterii, ale i o vnitřním dění „u nás na západě“… (Pozn. překl.)

Západní masmédia nezřídka srovnávají Putinovu schopnost rychlého analytického myšlení ke schopnosti šachového velmistra při simultánce v bleskovém šachu. Poslední události, které sledujeme v americkém a vůbec západním hospodářství, umožňují učinit závěr, že v této části hodnocení Putinovy osobnosti mají západní masmédia naprostou pravdu.

Bez ohledu na četné vítězné relace ve stylu Fox News a CNN se hospodářství Západu v čele s USA ocitlo v Putinově pasti. Možnosti úniku z ní na Západě nevidí a neumí najít nikdo. A čím více se Západ snaží se z této pasti dostat, tím víc se dostává do stále beznadějnější situace.

V čem tkví ta skutečně tragická situace, ve které se Západ a Spojené státy ocitly? A proč všechna západní masmédia a přední západní ekonomové o tom mlčí, jako o největším vojenském tajemství? Pojďme se pokusit vyznat v podstatě probíhajících hospodářských událostí, právě z hlediska ekonomiky, aniž bychom se rozptylovali detaily morálky, mravnosti a geopolitiky…

Takže poté, co si Západ v čele s USA uvědomil svůj neúspěch na Ukrajině, vytyčil si za cíl zničit hospodářství Ruska cestou snížení cen ropy a s ním souvisejícího plynu, tedy hlavních zdrojů příjmů ruského exportu a hlavních zdrojů doplňování ruských zlatých a měnových rezerv (ZVR). Tady je třeba poznamenat, že hlavní zdroje neúspěchu Západu na Ukrajině vůbec nejsou vojenské ani politické. Nýbrž spočívají ve faktickém Putinově odmítnutí financovat tento západní projekt Ukrajiny na úkor rozpočtu Ruské federace (RF), což činí tento projekt Západu apriori neživotaschopným v blízké i nevyhnutelné budoucnosti.

Naposledy, za Reagana, vedly podobné kroky (snížení cen ropy) k úspěchu a k rozvratu SSSR. Historie se ale neopakuje. Pro Západ tentokrát vše vypadá jinak. Putinova odpověď připomíná zároveň šachy i judo, kde se síly, vynaložené protivníkem na útok, obracejí proti němu samému, ovšem s minimálním vydáním vlastních sil a prostředků bránícího se. Reálná Putinova politika je neveřejná. Proto je zaměřena více na efektivitu než na efekt.

Velmi málo lidí chápe to, co Putin v daném momentě dělá. A prakticky nikdo neví, co udělá dál. Ať se to zdá být jakkoli divné, tak Putin prodává ropu a plyn výhradně za fyzické zlato.

Pokračovat ve čtení „Proč Rusko prodává energonosiče téměř výhradně za fyzické zlato…?“

Agrese

Napadení suverénního státu bez schválení Rady bezpečnosti OSN se hodnotí obvykle jako agrese. Bombardování zbytkové Jugoslávie vojenskými silami NATO, které začalo přesně 24. 3 1999 ve 20 hodin a trvalo více, jak 70 dní – bylo co?

Naše oficiální média o tomto výročí bombardování vojenských i civilních cílů zbytkové Jugoslávie nic moc nepřipomínala. A bylo by co připomínat!

Je to vlastně nejmasivnější agrese zahraničních vojenských sil v Evropě vůči samostatnému státu, členu OSN, který nebyl členem této vojenské aliance, bez požehnání Rady bezpečnosti OSN, od ukončení druhé světové války. Je to vlastně napadení jiného státního útvaru vojenskou aliancí, jejíž tento suverénní stát nebyl. Napadením silami Varšavské smlouvy vůči ČSSR v roce 1968 bylo napadením uvnitř vojenské aliance. Totéž platí o roce 1956 a Maďarsku, kdy MLR napadl jiný člen téže aliance (VS), ve které byly MLR i SSSR.

V roce 1999 byly silami NATO (do kteréžto organizace jsme vstoupili pouhých 12 dní před tím) nasazeny zbraně zakázané Ženevskou konvencí, jako jsou kazetové bomby a bomby s ochuzeným uranem. Ty na bombardovaném území způsobily nárůst onkologických onemocnění.

NATO a naše sdělovací prostředky tehdy tvrdily, že jsou bombardovány pouze vojenské cíle. Při bombardování Bělehradu byla však zasažena porodnice a nemocnice, televize, dětský uprchlický tábor v Černé Hoře, uprchlická kolona prchající z Kosova, zničen byl rychlík na trase Skopje – Bělehrad, čínská ambasáda, několik mostů, např. v Novém Sadu ve Vojvodině, která leží na úplně opačném konci Srbska než je Kosovo atd.

Smutné je, že se zprostředkovaně zúčastnila i naše vláda v čele s Milošem Zemanem. Pouze tři ministři hlasovali proti povolení přeletu aliančních letadel přes naše území. Tehdejší vláda si to omlouvala tím, že by se i při neschválení nic nevyřešilo, že by nás nikdo nebral v potaz.

Jenže, právě v tu chvíli jsme mohli projevit národní hrdost a postavit se za stát, který se vždy stavěl za naši zem v našich těžkých chvílích, v letech 1938, 1939, 1968. I ještě v předvečer první světové války měl pozdější prezident ČSR Beneš srbský pas, protože mu rakouský nebyl vydán.

Václav Havel prohlásil v interview před svou cestou do USA v dubnu 1999 pro agenturu Reuters: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít. Nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je čistě humanitární…“

Takže smrt nevinných 2500 civilistů, dětí, ničení civilních cílů, mostů atd. je povaha humanitární? A co se týká té nezištnosti. V Kosovu vnikla poté druhá největší vojenská základna USA na evropském území. Dále pokračuje Havlův monolog: „… čas dovolí objektivně zhodnotit…“

Hodnotíme: Výsledkem je vyhánění křesťanského a slovanského etnika z Kosova, ničení pravoslavných (236 chrámů a klášterů).

Koalice Rozumní a Národní demokracie pro volby do evropského parlamentu má na rozdíl např. od SPD a dalších subjektů ve volebním programu vystoupení z NATO, protože se nechceme podílet na něčem takovém, jako bylo bombardování historicky spřáteleného státu a podpoře islámu na úkor křesťanské pravoslavné víry, tak, jak se to dělo v Kosovu.

Proto jsem se účastnil vzpomínky této neblahé události dne 24. 3. 2019 před srbskou ambasádou: https://www.facebook.com/silvia.weiszova/posts/10218123966832819

Mgr. Petr Hannig, předseda ROZUMNÝCH a 2. na kandidátní listině ROZUMNÝCH a Národní demokracie do Parlamentu EU

25. 03. 2019 Zdroj: https://hannig.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=706340

Průvodce Českem v pár větách

Jeden moudrý Moravák z Poštorné se vyjadřuje vtipně k politice. Klepl jako vždy hřebíček na hlavičku. Svět se v prdel obrací.
Židi válčí, Němci obchodují. Ti, co chodí do práce, migranty nechtějí. Ti, co se válejí v charitách, by je vítali. Nějaká divná Pirátka by jich dokonce u nás chtěla desetitisíce. Faráři przní děcka. V ODS se mezi sebou jebou – Brňák Fiala s Pražákem Klausem. Jedni vyhnali z ČSR po šesti letech okupace Wermacht, SS a německé nespokojence ze Sudet, jiní začali po 50ti letech jezdit na jejich zahradní vzpomínkové party do Bavor. Filosofové místo toho, aby filosofovali ve školách a pomáhali v blázincích alespoň trochu uzdravovat pacienty, by se chtěli a cpou do řízení státu…
No sere mere Maryčko Magdónova a mene tekel. Vypadá to, že zdravý rozum zůstal už jenom u nás amatérských rybářů, myslivců, zahrádkářů, chovatelů holubů, kteří jsme absolvovali základní školu ještě za bolševika. Učitel dnes nesmí lištit po hubě hajzla, který dělá ve třídě bordel a dělá si z kantora prdel po vzoru svých dementních rodičů. Policajt se musí nechat napřed od hajzla zastřelit a teprve potom se bránit, aby náhodou nepoužil nepřiměřenou obranu. Povaleči se chechtají lidem spěchajícím do práce, a kdejaký vaginoid otlačující si prdel na židli pořízené ze státních peněz, se nám bude snažit vykládat, jak je naše armáda potřebná v nějaké řiti, která se jmenuje Afghánistán a jak Putin ohrožuje Poštornou.
Inteligenci děcek jste šmahem vyřešili podle svých představ. Zrušili jste blbšůle a přifařili jste to do ZŠ a nechť se učitel z toho i třeba posere. Tak toto by nenapadlo ani moje žáky z vojny, vojína Emila Šarkéziho ze Žiaru nad Hronom či vojína Rezanku z Bardějova, kteří příklad kolik je součet 5 + 7 nespočítali ani na prstech obou rúk. A to měli všechny prsty, protože v práci o žádný z nich přijít nemohli. Máme to na salámu vy lunti od pravdy a lásky.
Alespoň jste mohli na Hradčanském náměstí, kde jste k soše TGM kladli věnce, jej trochu omýt. V televizi to vypadalo, že je osraný holubama víc než je zdrávo. Už jenom v Benátkách, na tom velkém náměstí (před chrámem dóžů), je těch hoven od holubů víc jak jich má tatíček na hlavě a saku…
Co dodat? Ten chlapec má pravdu!

Prvý historický pokus o vládu ľudu

Od 18. marca do 28. mája 1871 fungovala tzv. Parížska komúna. Prvý krát v dejinách sa uskutočnila, aj keď iba na krátky historický záblesk, socialistická utópia s medzinárodným dosahom. Parížska komúna je povstalecké obdobie v histórii Paríža, ktoré trvalo o niečo viac ako dva mesiace. Toto povstanie proti vláde, vyplývajúce z Národného zhromaždenia, ktoré bolo práve zvolené občianskym hlasovaním, navrhlo pre mesto organizáciu blízku samospráve alebo komunistickému systému. Komúna je čiastočne reakciou na porážku vo francúzsko-pruskej vojne (1870) a zároveň reakciou na vládu Adolfa Thiersa.
Ľud si prvý krát vládol skutočne sám a fungovalo to až do momentu, kým tento experiment nebol krvavo potlačený. Prvý pokus o socializmus (resp. išlo skôr o lokálny priamo-demokratický komunizmus) skončil kontrarevolúciou, ktorá sa do histórie zapísala ako Krvavý týždeň (La semaine sanglante). Počas krvavého týždňa bolo usmrtených tisíce ľudí. Na počesť komúny bolo vytvorené pamätné miesto – Stena komunardov, ktoré symbolizuje boj ľavice za slobodu národa.
18. marca Parížania (remeselníci) vystúpili proti vláde Adolfa Thiersa. Vytvorili vlastnú Národnú gardu, ku ktorej sa pridali vojaci. Vláda následne opustila Paríž, resp. ušla do Versailles. Už 26. marca sa konali priamo-demokratické voľby členov Komúny. Socialisti chceli legitímnu vládu, ktorej programom boli nasledujúce body:
Národná garda nahradí políciu a armádu
Odstránenie nastávajúceho štátneho systému
– Zavedenie nových orgánov moci
– Zavedenie volených a odvolateľných úradníkov
– Zavedenie sociálnych opatrení v prospech pracujúcich
– Bezplatné vzdelanie
– Riešenie bytové politiky
Spoluúčasť robotníkov pri vedení podniku
– Vyhlásenie rovnoprávnosti žien

28. marca vzniklo vyhlásenie Rady komúny, nazývanej Komúna Paríž, ktorej ústredný výbor Národnej gardy odovzdáva svoje právomoci. Komúny vznikali aj v mestách Lyon, Toulouse a Marseille. Počas vlády komúny bol zavedený revolučný kalendár.
Za oficiálneho vodcu komúny bol formálne zvolený utopický socialista Louis Auguste Blanqui, ktorý bol po celú dobu komúny väznený. Blanqui mal tisíc nasledovníkov, ktorí boli organizovaní do buniek po 10 osobách a každá bunka fungovala nezávisle a nevedela o členoch ostatných skupín. Skupiny komunikovali s vedúcimi iba prostredníctvom kódov, podľa Blanquiho príručky pre revolucionárov. Blanquisti patrili k najdisciplinovanejším predstaviteľom komúny. Ďalšou významnou skupinou boli radikálni republikáni, ktorí sa pokúšali o kompromis medzi komúnou a vládou. Najvýznamnejším vojenským veliteľom komúny bol Eugène Varlin, francúzsky komunista a člen Prvej internacionály, ktorý viedol tisíc vojakov Národnej gardy k pochodu, ktorý sa preslávil spevom „Dlhý život komúne!“ Bol jedným z priekopníkov francúzskeho anarchokomunizmu.
Odkaz tohto experimentu je dodnes inšpiráciou.
Lukáš Perný, 18. marca 2019

Digitální omluva příštím generacím

Za přicházející globální kolaps životního prostředí bychom měli v prvé řadě vinit bohaté lidi a jimi podporovaný kapitalistický kult bohatství. 
Bohatí lidé horečnatým a sobeckým hromaděním bohatství vytvářejí největší uhlíkovou stopu způsobující globální oteplování.
Dnes lituji, že jsem se jako aktivista v disentu podílel na kolapsu bývalých socialistických hospodářských a politických systémů ve východní Evropě.
Za socialistických systémů byly výrobní prostředky a veškeré území celospolečensky vlastněno. Což by dnes, pokud by to ještě existovalo, dalo celé společnosti do ruky mocný nástroj a základnu, jak přistupovat udržitelně k naší existenci na zeměkouli a radikálně změnit způsob jakým vyrábíme zboží, používáme přírodní suroviny, energii a všechny veřejné statky.
Socialismus (vedle anarcho-socialismu) byl a doposud stále zůstává, nejrealističtější ekonomickou a politickou platformou, která může zbrzdit globální oteplování, které ohrožuje život na celé planetě.
Socialistický ekonomický systém je založen na myšlence rovného sdílení všech zdrojů, na společném vlastnictví území a na myšlence produkování k životu pouze nejpotřebnějšího zboží, které je vyráběno tak, aby bylo trvanlivé.
Naproti tomu kapitalistický systém (schovávající se za jménem demokracie) je v přesném opaku k této myšlence, neboť je založen na nekonečném ekonomickém růstu, na filozofii plánované krátkodobé životnosti výrobků a neomezeném drancování přírodních zdrojů. Hlavním ekonomickým a politickým cílem kapitalismu je zvýšení soukromých zisků, bez ohledu na skutečné potřeby lidí a udržitelnost životního prostředí. 
A protože je kapitalistický ekonomický systém vlastněn a diktován různými soukromými, navzájem soutěžícími vlastníky výrobních prostředků, tak se společnost zákonitě nedokáže dohodnout na žádné jednotné akci, která by zpomalila nebo zvrátila katastrofální globální klimatický kolaps.
Proto se chci omluvit, že jsem jako součást československého disentu slepě pomáhal zavést principy takzvaných individualistických lidských práv, která ve svých důsledcích vedou jen k sobectví a atomizaci členů společnosti, tak typické pro kapitalistickou společnost. 
Taková práva jsou falešnými lidskými právy.
Nyní uznávám, že zásady lidských práv by neměly být odděleny od přírodních práv a globální ekologie.
Dnes lituji, že jsem pomohl zničit socialistické systémy.
Zvláště se chci omluvit mé šestileté dceři, která bude v budoucnu platit krutou cenu za mé bývalé chybné kroky.
Milan Kohout

Bez komentáře

John Swinton, bývalý personální šéf novin New York Times, při projevu v rámci přípitku v New York Press Club mimo jiné řekl:
„V současné době neexistuje taková věc, jako je nezávislý tisk. Víte to stejně dobře, jako já. Není mezi vámi ani jeden novinář, který by se odvážil upřímně vyjádřit svůj vlastní názor. Víte předem, že kdyby to udělal, nikdy by se to neobjevilo v tisku. Jsem týdně placen za to, že své upřímné mínění nezveřejňuji v novinách, pro něž pracuji. Vy ostatní jste placeni za stejnou věc, a kdo z vás by byl tak pošetilý, aby napsal svůj upřímný názor, brzy by se ocitl na dlažbě a hledal si jiné zaměstnání. Kdybych dovolil, aby se v jednom čísle mých novin objevil můj poctivý názor, do dvaceti čtyř hodin bych přišel o místo. Prací žurnalistů je zabíjet pravdu; bezostyšně lhát; překrucovat pravdu; hanobit; plazit se u nohou mamonu a prodávat svou vlast a rasu za svůj denní chléb. Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazalové bohatých mužů za scénou. Jsme skákající tajtrdlíci. Oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.
Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazalové bohatých mužů za scénou. Jsme skákající tajtrdlíci. Oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.“

Putin zastavil rozpad Ruska…

(Rozhovor s Jaromírem Novotným: Diplomatem, který přivedl ČR do NATO a který říká: Putin zastavil rozpad Ruska a jeho rozkrádání ze zahraničí a místními oligarchy. Otázkou je, zda se ho nepokusí sundat.)

Martina: Na začátku 90. let se Rusko prakticky zhroutilo. Po všech stránkách: hospodářsky, vojensky, bezpečnostně, státní moc přestala fungovat, ale vztahy se Západem byly tehdy dobré.

Jaromír Novotný: Jistě, Západ měl zájem na tom, aby se Rusko rozpadlo.

Martina: Znamená to tedy, že Rusko, které je nyní silnější a nemá vnitřní problémy, je Západu nebezpečné?

To je logická úvaha.

Jaromír Novotný: Jaká je historie? Vždy zde byl zájem o ruské nerostné suroviny. Rusko je obrovská země, s obrovskými zásobami nerostných zdrojů. Už carské Rusko bylo nepřítelem, protože mělo velké nerostné zdroje. A nic se nezměnilo. Západ chtěl zničit a rozdělit carské Rusko. To se nepovedlo a vznikl Sovětský svaz. Kdo financoval Lenina? Poslala jej tam německá tajná služba, aby v této zemi vznikl chaos. Rusko se téměř rozpadlo, ale přežilo, vznikl Sovětský svaz, nastoupil komunismus.

Stalin byl opravdu zloduch, miliony lidí byly v gulazích a tak dále. Ale na začátku 90. let se chopil vlády Jelcin, Rusko bylo znovu před rozpadem – a tak se tleskalo. Už se tiskly mince Sibiřské republiky a Uralské republiky a jiných. Tak daleko to došlo. Jelcin předal moc Putinovi pravděpodobně za slib, že jeho rodině se nic nestane. A také nestalo, nikdo nešel do vězení.

Putin jako důstojník tajné služby, který je zvyklý jednat, dal Rusko do latě a zastavil jeho rozpad. To už se ale nikomu nelíbí. Rusko už není kamarád, už nenaskočí na všechny finty, které tam byly prováděny. A tak začali Rusko pro změnu rozkrádat oligarchové. Putin je poté dal do latě tím, že Chodorkovského zavřel na deset let – a ostatní utekli na Západ. A teď je otázkou, jestli už jim nešlápl na kuří oko moc, jestli se oligarchové nepokusí Putina sundat. Myslím, že Putin má v hlavě všech pět pohromadě a zatím to zvládá.

Martina: Vidíte nějaké indicie, že se o to pokoušejí?

Jaromír Novotný: Divil bych se, kdyby se nepokoušeli, protože Putin řekl, že jim dá amnestii, pokud stáhnou ukradené miliony ze zahraničí domů. A co udělal Západ? Donutil je, aby tyto investice do Ruska vrátili, protože si nebyli jisti, že jim je Západ nesebere. Takže Západ pomohl Putinovi.

Martina: Ale je tady Krym. Rusku je vyčítána především jeho anexe, což je záležitost, kterou proti sobě poštvalo snad celý svět. Vnímáte to stejně?

Jaromír Novotný: Ne.

Pokračovat ve čtení „Putin zastavil rozpad Ruska…“

„Elity“ NATO čeká tvrdý test. Víme, kdo jsou paraziti

Převzatý rozhovor s politologem Josefem Skálou

Premiér Andrej Babiš obsáhle kritizoval na sněmu hnutí ANO 90. léta. Šlo prý o dobu, kdy naší zemi vznikly „nevratné škody“, kdy si ODS „nakradla miliardy“ a „ničila celý demokratický systém“. Po „divokých 90. letech“ dle Babiše nastalo období, kdy se toto rozkrádání „tutlalo a legitimizovalo“. Kdy se naše „zdevastované hospodářství“ otevřelo zahraničnímu kapitálu, který nahradil neúspěšnou českou cestu. V důsledku toho tečou z naší země stovky miliard na dividendách. Sdílíte toto hodnocení?

Tečou tam nejen „na dividendách“. Bezednou „černou děrou“ jsou i „reexporty“. Z vývozu do Německa, tedy na náš hlavní trh, činí 60 procent. Míří hlavně do Číny i jiných zemí, kam jsme dřív vyváželi sami – a inkasovali z nich i celou přidanou hodnotu. Hodnotu o to větší, že z kompletních dodávek „na klíč“ – či nákladních vozů, tramvají, trolejbusů a spousty podobných artiklů. Dneska tam, až na pár čestných výjimek, proudí jen dílčí „vstupy“. Desítky procent komponent tvoří i v německých automobilech. Jsou to však právě jen „díly“. Platí nám za ně jen těsně nad výrobní režií. Tam, kde jde o finální produkt, putuje na třetí trhy většinou rovnou od nás. Ze zemí, jimž vynáší zisk, jsou jen dodací doklady a faktury. Třetím do té ponižující party je „transfer pricing“ – ceny mezi cizími „matkami“ a jejich českými „dcerami“. Cokoli dodají „matky“, účtují za to „dcerám“ i mastný zisk. V opačném gardu to bývá zase jen „za režii“. „Dcerám“ se fakturují i „poradenské“ a všelijaké jiné služby. Z hodnoty, přidané českou prací, se platí i zahraniční management. Své faraónské příjmy však většinou zdaňuje doma.

Českou republiku to oškubává o 750 – 800 miliard korun ročně. Víc než o celou šestinu našeho HDP. Takhle to stojí v nedávné analýze, zpracované hlavní odborovou centrálou. Hromadu cizích zisků, které jsou naší ztrátou, však nevyčísluje ani ta. Například z vývozu mléka či jatečných zvířat – a dovozu masných a mléčných výrobků. Mnohé už tvoří většinu domácí spotřeby. Lepší to není ani v případě dřevní hmoty. Rok co rok se jí exportují milióny kubíků. Ještě víc teď, za kůrovcové kalamity, decimující i zásoby vody a krajinný reliéf. Dovážíme však dokonce i většinu prken a lišt. Frapantní kapitolou je monopol cizích bank. Frapantní byl už pakatel, za nějž ho pořídily. Tvořil jen zlomek hodnoty nemovitostí, v nichž převzaly i bankovní trh a personál. Zmocnily se jich i banky s menší bilanční sumou, než české peněžní domy, které jim spadly do klína. Následky neseme i jako jejich klienti. Záporný úrok, zohlední-li se inflace, nesou i spořicí účty a termínované vklady. Lepší to není ani v letech, vykazujících několikaprocentní růst. Termínované vklady nabízela i socialistická spořitelna. Ten roční vynášel 4 procenta. Nezdaněná a inflací téměř nedotčená. Monopol cizích bank škrtí i domácí byznys. Projekty, nehodící se do krámu cizí konkurenci, nefinancuje z principu. Supům šel naproti i vekslácký kurs místo reálné parity. Nás vyraboval víc, než reforma měny zmrzačené okupací a válkou. Zlatý důl pro cizí parazity kutala i agrese proti české koruně, vedená českou centrální bankou v minulých letech. Stála ji přes dva tisíce miliard. Na jaký kurs a dokdy se dá spekulovat bez rizika, hlásila šejdířům sama. Za cenu vlastní ztráty ve stovkách miliard.

Premiér zvedá prst právem. „Transformace“ skončila gigantickým mankem. Dřívější vládní konstelace tu pravdu blokovaly. Dnes je i v zájmu vítěze voleb, vystaveného tlaku zprava. Tím víc to chce premiéra vzít za slovo – a tlačit na zjištění směrodatných dat. Například skutečné tržní hodnoty kladenských hutí, plzeňské Škodovky nebo ČKD. Klenotů našeho „rodinného stříbra“, než padly za oběť „loupeži tisíciletí“. Byly to kolektivní investice. Práce, úspor a odložené spotřeby. Mozků a rukou řady generací. Tím víc mají právo vědět, kolik by za ně utržil soukromý kapitál. Zvlášť ten s domicilem v Německu, Izraeli či USA. Doba si koleduje i o jinou mapu – klíčových českých odvětví a podniků v časové řadě. Tedy na prahu I. světové války, za „první republiky“, od osvobození do 80. let – a po „sametu“. Jen tak se ukáže jako na dlani, kdo a jak moc zděděné kapacity rozvíjel – a po kom z nich zbyly jen rezaté „brownfieldy“. Té „transformaci“ bude už třicet. Čeká se velká trachtace. Premiér bude z prvních na ráně. Tím víc nabijí i jeho hlavně fakta, která tu demagogii svléknou do naha. Ilona Švihlíková nemaluje čerty po zdech. „Transformace“ z nás udělala kolonii. V mnohém jsme jí víc, než v c. a k. monarchii. Premiér, který si o „transformaci“ iluze nedělá, by měl rozumět i „cestovní mapě“ z pasti ven. Plánu razantní obnovy ekonomické suverenity a rozvoje. Investiční a komerční strategie, kterou se vrátíme na vlastní nohy. A ne její atrapy, co z našich daní postaví hřiště pro privátní kapitál. Ten, co zbyl v českých rukou, už na suverénního hráče ve světě nemá. Jeho celkový výkon stagnuje už čtvrt století. Z někdejších komplexních vertikál zbyly jen izolované fragmenty. Na roli „gründera“, který je postaví pro dnešní svět, má už jen stát. Včera bylo pozdě.

Presstitutky zamlčují zprávu OSN o Venezuele

Nepokládáte za podezřelé, když si presstitutky vymyslí příběh o „humanitární krizi“ ve Venezuele a přitom obě oči i uši zavřou před skutečnou humanitární krizí v Jemenu a v Gaze?

Nemyslíte si, že je podivné, když expert Alfred Naurice de Zayas, vyslaný OSN do Venezuely, aby zjistil, jaká situace tam skutečně je a OSN o tom informoval, najednou shledává, že o jeho svědectví nemá zájem ani jedno západní médium a ani jedna západní vláda?

Nemáte za to, že je za hranou, když Washington ukradne Venezuele 21 miliard dolarů, uvrhne na ni hospodářské sankce s cílem tuto zemi destabilizovat a dostat ji do kolen, a obviní venezuelský socializmus a konkrétně pak jeho znárodněný ropný průmysl z toho, že přinesl lidu jen „hlad“? A pak nabídne Venezuele humanitární „pomoc“ ve výši žalostných 21 milionů dolarů?

Pokud jde o domnělý hlad a humanitární krizi ve Venezuele, uvádí se v de Zayasově zprávě pro OSN tohle: „Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvádí ve své zprávě z prosince 2017 a března 2018 37 zemí, trpících nedostatkem potravin. Bolívarská republika Venezuela mezi nimi není.“

V roce 2017 požádala Venezuela Globální fond pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií o pomoc ve formě dodávky léků. Její žádost však byla odmítnuta s tím, že Venezuela zůstává bohatou zemí a jako taková nemá na tuto pomoc nárok.

„Krizi ve Venezuele“ nelze ani v nejmenší přirovnat ke krizi v Gaze, Jemenu, Libyi, Syrské demokratické republice, Iráku, Středoafrické republice, Somálsku a na Haiti“, píše se v Zayasově zprávě pro OSN. A v paragrafu 37 své zprávy de Zayas uvádí:

„Současné hospodářské sankce lze přirovnat ke středověkým obklíčením měst, vedených s úmyslem přimět tato města ke kapitulaci. Sankce 21. století nesměřují ovšem k tomu, aby se vzdala města, ale suverénní státy. A další rozdíl spočívá v tom, že sankce 21. století doprovází manipulace veřejného mínění s pomocí falešných a vymyšlených zpráv a pseudohumanistické rétoriky, jež jsou šířeny s úmyslem posílit ve veřejnosti názor, že „porušování“ lidských práv ospravedlňuje použití kriminálních prostředků coby odpovědi.

Lidská práva se tak v rukou mocných stávají zbraní proti méně mocným rivalům.“

Bez ohledu na to, že Zayasova zpráva o Venezuele pro OSN byla první takovou zprávou o Venezuele za posledních 21 let, nesetkala se podle názoru jejího autora s takovým ohlasem, jaký by si zasloužila. Ignorovala ji nejen OSN a média a nevyvolala významnější debatu ani v Radě OSN pro lidská práva.

A.N. de Zayas má pro to logické vysvětlení: „Je ignorována proto, proto že jde proti oficiální západní linii, tvrdící, že Venezuela potřebuje změnu režimu.“

A co je za tím vším ještě hlouběji?

A.N. De Zayas má i zde jasno: „Venezuela má nejen největší přírodní zásoby ropy na světě, ale vlastní i bohatá ložiska zlata, bauxitu a kobaltu. Za vlády Madura však není toto bohatství volně přístupné americkým či nadnárodním korporacím.“

Vybral a přeložil Lubomír Man

Doplnění učebnic dějepisu

Padesátníci, začněte konečně říkat svým dětem a vnukům pravdu!

  • Kdo vybudoval školní budovy s tělocvičnami a hřišti?
  • Kdo zajistil opravdu bezplatné školství na všech stupních?
  • Kdo vybudoval pionýrské domy a staral se o aktivity mládeže ve volném čase?
  • Kdo postavil rekreační zařízení?
  • Kdo postavil zimní stadiony na hokej, fotbalové stadiony, sportovní haly, plovárny a jiná sportovní zařízení?
  • Kdo vybudoval bezprašné cesty tak, aby bylo spojení do každé vesnice?
  • Kdo vybudoval železniční tratě, kdo je elektrifikoval?
  • Kdo zajistil levné spojení do každé vesnice od rána do půlnoci?
  • Kdo poskytoval slevy na dopravu pro studenty a pracující?
  • Kdo elektrifikoval zemi?
  • Kdo nastavěl vodní a tepelné elektrárny?
  • Kdo plynofikoval zemi?
  • Kdo postavil fabriky v každém městě?
  • Kdo vybudoval zemědělská družstva ve většině vesnic a měst?
  • Kdo nastavěl směšné králíkárny pro lidi, co dnes mají hodnotu milionů?
  • Kdo umožnil bydlet mladým rodinám v levných nájemních bytech?
  • Kdo zajistil, že věci pro malé děti byly za směšné nízké ceny?
  • Kdo zajistil, že nebyli bezdomovci?
  • Kdo zajistil, že lidé vydělávali tolik, aby každý mohl vyžít?
  • Kdo dával nevratné půjčky rodinám na koupi zařízení a stavbu rodinných domů?
  • Kdo vybudoval v obcích vodovody, regulaci potoků?
  • Kdo vybudoval i ve větších obcích kina, knihovny, kulturní domy, požární zbrojnice, obchody?
  • Kdo dokázal mobilizovat lidi, aby zlepšovali stav své obce bez nároku na odměnu?
  • Kdo dokázal dát práci všem svým občanům?
  • Kdo poskytl mladým rodinám nenávratné, novomanželské půjčky?
  • Kdo zajistil bezplatnou zdravotní péči pro všechny?
  • Kdo poskytoval pracujícím rekreace na zotavenou zdarma?
  • Kdo postavil nemocnice a zdravotnická střediska?
  • Kdo vybudoval telekomunikační systémy, rozhlasové a televizní vysílání?
  • Kdo zajistil, že lidé se nebáli chodit v noci po městech a vesnicích a cítili se bezpečně?
  • Kdo zajistil, že všichni cikáni museli chodit do zaměstnání?
  • Kdo zajistil, že když do práce nechodili, nedostali výplatu ani rodinné příplatky?

Je mnoho otázek, které by bylo třeba doplnit, ale není to až tak důležité. Je však třeba připomenout, za jakých podmínek se vše dělo.

Pokračovat ve čtení „Doplnění učebnic dějepisu“

Co jste možná neslyšeli…

„My, Srbové, nikdy nezapomeneme, co NATO udělalo naší zemi.

Srbský lid nezapomíná, a proto nikdy do NATO nevstoupíme.

Srbsko není bohatá země, ale je hrdá a náš osud bude určovat náš národ, ne Evropská unie ani NATO.

Stejně tak nikdy nedovolíme, aby bylo Srbsko použité jako nástroj nátlaku proti bratrskému, ruskému národu.

Srbský národ a ruský národ společně bojovali a umírali celá staletí. Proto nás spojuje pouto nejsilnější.

Srbsko nikdy, nepředá svoji hrdost, ani svobodu za žádné peníze, ani jiné výhody.

Nikdy nedovolíme, aby nám Evropská unie vnutila falešnou solidaritu, ohledně přijetí imigrantů.

My jsme nebombardovali ani Sýrii, ani jiné státy, a proto nedovolíme, aby Srbsko ohrožovaly hordy utečenců.“

Aleksandar Vučić, prezident Srbska


(Aleksandar Vučić (v srbské cyrilici Александар Вучић) narozen 5. března 1970 v Bělehradě. Bývalý předseda srbské vlády a od roku  2017 srbský  prezident. Ve vládě Ivici Dačiće, která vládla v letech 2012–2014, zastával resort ministra obrany; byl generálním sekretářem Národní bezpečnostní rady. V současné době je rovněž předsedou Srbské pokrokové strany. Vzděláním je právník.

Vyrůstal v Novém Bělehradě. Jeho matka byla žurnalistka a otec ekonom. Vystudoval gymnázium v Zemunu, později studoval na Právnické fakultě Bělehradské univerzity. Svá studia dokončil v roce 1994. Po nějakou dobu také studoval v Brightonu ve Spojeném království.

V letech 1992–2008 působil v Srbské radikální straně, kde byl 14 let generálním tajemníkem. V roce 1993 byl také zvolen jako poslanec do srbské Skupštiny. V letech 1998–2000 zastával resort ministra informací ve vládě Mirka Marjanoviće (tj. pod prezidentem Miloševićem).

V roce 2008 od Radikálů odešel. V roce 2012 se stal předsedou Srbské pokrokové strany poté.

V roce 2014 byl předním kandidátem v parlamentních volbách za Srbskou pokrokovou stranu (která volby vyhrála). Ještě v témže roce se osobně angažoval při záchraně motoristů z kolony zaváté sněhem při kalamitě na dálnici nedaleko města Feketić.

V roce 2017 vyhrál v prvním kolem prezidentských voleb s nadpoloviční většinou hlasů. Jako prezident prohlásil, že země bude dále usilovat o členství v EU a zůstane vojensky neutrální, bude však spolupracovat s NATO i s Ruskem.

V prosinci 2017 získal čestný doktorát na Moskevském státním institutu pro mezinárodní vztahy; v roce 2018 získal ocenění „Zlatý lev“ v Benátkách a v roce 2019 Řád Alexandra Něvského.)

Germáni a Slované

(Kruté, bohužel pravdivé…Rozhodně je to k zamyšlení.)

Pokaždé, když se Rusové podívají do Stalingradu, dnešního Volgogradu, tak musí vidět, že to bylo místo, kde došlo k obratu celé světové války, ale především to bylo místo, kde byl ukončen plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu planety.
Neustále se hovoří o židovském holokaustu, ale že Německo v Rusku provádělo holokaust mnohem větší, holokaust slovanské rasy, o tom se mlčí. A to je chyba. Po skončení války plánoval Berlín velkolepý plán „GENERALPLAN OST“ na etnické vyčištění evropské části Ruska od slovanské rasy a vysídlení slovanských národů z Evropy za Ural, kde měli Slované jako otroci až do vymření pracovat v dolech, ze kterých by Říše zdrojově zajišťovala budování projektu „Germania“. Evropská část Ruska by byla zcela zbavena původního obyvatelstva – Rusové měli skončit v plynových komorách stejně jako židé a pozemky měly být rozdány za odměnu německým vojákům a dosídlencům z Říše.
Projekt Generalplan Ost měl být „mistrovským“ dílem realizačního týmu Reinharda Heydricha. Na jeho konečnou realizaci nedošlo jen díky obrovské oběti sovětských obránců Stalingradu. Jenže už během německého tažení byly jednotlivé prvky Generalplan Ost realizovány na úrovní vyčišťování území od ruského obyvatelstva, na což dohlížel osobně právě Heydrich. Etnické vyhlazování prováděly jednotky SS, které šly těsně za wehrmachtem ve druhém sledu za frontovou linií. Jenže ani wehrmacht nebyl bez viny, protože celé vesnice byly vypalovány a srovnávány se zemí, protože wehrmacht nechtěl za svými zády centra odporu Rusů. Obsazované Rusko bylo pro německou armádu tak rozlehlé, že armáda neměla dostatek mužů, aby mohla za sebou nechávat okupační jednotky, které by dobyté vesnice a malá městečka mohly kontrolovat.
Wehrmacht proto vesnice kompletně srovnával se zemí. Dobře je to vidět na dobových filmových záběrech wehrmachtu hlavně z roku 1941. Proto bylo zastavení wehrmachtu před Moskvou a posléze u Stalingradu tak důležité. Bez vítězství Rusů u Stalingradu by dnes nebyla ani Česká republika, ani Slovensko, ani Polsko, a hlavně nebyly by naše slovanské národy. A ti, kteří takový osud nám chtěli dopustit, zrádci z Velké Británie, Francie a Itálie, dnes poučují Ruskou „demokracii“.
Znovu se opakují chyby slovanských národů.
Znovu se dostávají pod křídla západu, který se pokusí slovanské národy zničit, přeformátovat, tentokrát ne válečně, ale migračně. Německo opět velí slovanským armádám, znovu se slovanské národy staví proti Rusku, které zachránilo naše národy před genocidou.
I dnes zažíváme takový projekt – Generalplan Islam. Nasunování muslimských migrantů do Evropy, do společnosti, do školních tříd…
Opět nám Západ diktuje osud a úděl. A co je nejvíce hrozivé – opět v tom údělu není budoucnost pro slovanské národy. Zrádci národa promítají našim dětem propagandistická videa o dobrotivých džihádistech v Čečně, našim dětem je vnucována inkluze s dětmi Arabů.
Média přináší programovací články o tom, že Islám je tolerantní.
Největším zabijákem národů je čas. Čas vede k zapomínání, národy zapomínají na procesy a události minulosti, a proto budou nuceny si je zopakovat. Jenže tentokrát už nemusí přijít na pomoc Stalin nebo obránci Stalingradu. Tentokrát slovanské národy mohou zaniknout v tichosti a dokonce – z vlastního rozhodnutí.
    A Banderovci…, kteří vraždili na území Polska, Slovenska, Česka a dalších zemí… jsou na Ukrajině za hrdiny!

Tak tohle je opravdová národní katastrofa!

Rusko má jasno, že Metnarův výrok v rozhovoru pro Právo je přípravou informačního pole v České republice pro rozmístění amerických základen. Náměstek předsedy bezpečnostního výboru ruské Dumy Jurij Švitkin na Metnarův výrok již reagoval a uvedl, že ho to nepřekvapuje, protože americké odstoupení od smlouvy INF se má stát pretextem pro rozmístění amerických raket a vojenských základem v Česku, Polsku, na Slovensku a zejména v Pobaltí. Za tímto účelem probíhají v České republice mohutné opravy mostů a mostků s cílem zvyšování jejich nosnosti, aby unesly americké kolové a pásové nosiče mobilních odpalovacích komplexů americké armády, které váží desítky tun. Odstoupení od smlouvy INF povede v následujících měsících v Evropě k mohutné vojenské eskalaci.

Odpor proti americkým základnám v České republice bude dnes daleko menší, než byl před více jak deseti lety, když se protestovalo proti umístění amerického radaru v Brdech. Tehdy nebylo Rusko nepřítelem, nebylo vykreslováno jako agresor a dnešní mediální hysterie proti Rusku prý funguje na velkou část obyvatelstva, takže pokud dojde v příštích měsících k rozhodnutí rozmístit v České republice americké vojenské základny, vláda Andreje Babiše to odsouhlasí.

A vzhledem k rozložení sil ve sněmovně by to odsouhlasila i poslanecká sněmovna, protože proti rozmístění základen by se podle všeho postavily jen dvě strany – KSČM a SPD, což by nestačilo na zablokování amerických základen. A podle všeho by KSČM nepoužila proti Babišovi blokační pojistku v podobě ukončení tolerance menšinové vlády Hnutí ANO a ČSSD, protože i kdyby padla vláda a byly by předčasné volby, všechny průzkumy ukazují, že Babiš by s přehledem vyhrál a nic by se na rozdělení moci vlastně nezměnilo

Prezident republiky Miloš Zeman jako vrchní velitel ozbrojených sil je velkým zastáncem Severoatlantické aliance, včetně české účasti na misích NATO v cizině.

Je docela možné, že by proti rozmístění amerických základen u nás nic neměl, pokud by to bylo zdůvodněno hrozbou a zhoršením bezpečnostní situace České republiky, např. rozmístěním nových ruských raket v Kaliningradské oblasti. Zemanův „reset“ z minulého týdne, kdy nepravdivě u Jaromíra Soukupa na TV Barrandov tvrdil, že venezuelský parlament odvolal z funkce Nicolase Madura (což je nesmysl, ve Venezuele může prezidenta odvolat pouze Ústavní soud), nemusí být nějakým úletem, ale promyšlenou změnou Zemanovy zahraniční politiky s cílem zlepšit vztahy Pražského hradu a Bílého domu.

Zeman nechce odejít v roce 2023 s nálepkou proruského politika kvůli své dceři a bude chtít do konce svého mandátu postupně otevřít své dceři Kateřině „dveře“ do vysoké mezinárodní politiky. Ta nyní studuje v Londýně na University College London (UCL), kde se zabývá lingvistickou antropologií, lékařskou antropologií a také biologickou antropologií.

Roční školné, včetně ubytování, stravy a dalších nákladů vycházejí zhruba na 1 milion korun za akademický rok. Londýnská UCL je přední školou globalistů. Školu v 19. století pomáhal založit a štědře ji dotoval židovský mecenáš, advokát a finančník Sir Isaac Lyon Goldsmid. Ten pracoval jako obchodník se zlatem pro Rothschildovu Bank of England a pro nejznámější židovskou globální firmu 19. století – Východoindickou obchodní společnost. Kancléřkou (v ČR bychom řekli rektorem) této univerzity je Princezna Anna, druhorozená dědička britského trůnu po princi Charlesovi.

Dcery a synové prezidentů, králů, panovníků, ale i premiérů a významných osob studují na UCL zadarmo, tedy resp. na základě stipendia, které schvaluje stipendijní výbor UCL. A je velmi pravděpodobné, že Zemanova dcera Kateřina studuje na UCL právě díky stipendiu.

Celý obraz tak najednou dostává jasné kontury a barvy.

Lubomír Metnar začal několik dnů po americkém odstoupení od smlouvy INF kout železo, dokud je žhavé a připravuje veřejný informační prostor pro veřejnou diskusi o amerických základnách v České republice. Bude se to nově stavět do rámce ruské hrozby – ruských raket namířených na Českou republiku, což bude ovšem pravda, protože Rusku de facto nic jiného nezbude. Američané mají odvést v Evropě špinavou práci pro světové sionisty.

Nelze dokončit plán na světovládu bez toho, aby Rusko bylo poraženo a rozparcelováno mezi globalistické subjekty, které ovšem budou mít v pozadí jediného majitele, světové sionisty. A není náhodou, že osm dní po americkém odstoupení od smlouvy INF poskytuje český ministr obrany rozhovory, ve kterých nevylučuje rozmístění amerických základen v České republice.

https://aeronet.cz/news/overtonovske-okno-se-posunulo-cesky-ministr-obrany-nevyloucil-rozmisteni-americkych-vojenskych-zakladen-na-uzemi-cr-v-pripade-ze-vypovezena-smlouva-inf-mezi-usa-a-ruskem-povede-k-ohrozeni/

    (Poznámka metéra: Blaničtí rytíři nevyjedou. Nad hlupáky a zrádci zlomili hůl. Hrstka křiváků bez morálky ovládá naší zemi. Bůh někam zalezl a v klidu spolu s Harpagonem přepočítává nakradené chechtáky. Je jen jedno hnutí nehlásící se sice k srpu a kladivu, ale aspoň k času třešní a pár vlasteneckých organizací, které by ještě mohly nahlas křičet.
    Komunisté, vlastenci, pokud vám zbylo trochu charakteru, tak se probuďte! Již není kam ustoupit! Za námi Moskva!)

 

No to je nám, ale překvapení!

Victoria Nulandová na plnou hubu prozradila, že USA mají v Evropě výcvikové kempy pro novináře, aby psali proti Rusku! No to je překvapení!

Náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová se rozpovídala včera při slyšení v americkém kongresu. Probíraly se tam ruské hrozby, ruská dezinformační propaganda a vliv ruského étosu na lidi, především v zemích východní Evropy. Celé její vystoupení bylo o tom, jak americké orgány nemají dostatek peněz na svoji vlastní propagandu a jak štědré peníze prý dostává ruská stanice RT. Jak se však ukázalo, Victoria Nuland měla špatná čísla, protože americká propaganda má více peněz, než jakákoliv jiná propaganda. Broadcasting Boardof Governors (BBG), což je dozorčí orgán americkou vládou sponzorovaných neziskovek, disponuje více než 750 miliony dolarů.

Victoria Nulandová, náměstkyně ministerstva zahraničí USA Američané mají v Evropě „výcvikové kempy“ pro novináře.

Daleko zajímavější však bylo její vyprávění o tom, jaké metody kontra propagandy USA používají. Victoria Nuland odhalila, že na různých místech Evropy mají USA tréninkové kempy, kde cvičí novináře. Victoria Nuland hovořila o novinářích, kteří z Ruska utekli anebo se jenom přihlásili, že chtějí projít výcvikem a potom se chtějí do Ruska vrátit a tam psát proti Putinovi a rozvracet Ruskou federaci zevnitř. Toto skandální odhalení nás občany, ale nepřekvapuje. Už dlouho víme o tom, jak Open Society Fund ve spolupráci s dalšími fondy, neziskovkami a organizacemi napojenými na americké ambasády a americkou federální neziskovku USAID ovlivňují český žurnalistický prostor, aby zahlcoval mainstreamová média americkou propagandou. Rozdávání novinářských cen redaktorům České televize, Bakalových médií, neustálé reportáže o ruské propagandě, to všechno jsou notičky, které mají původ ve výcvikových kempech pro novináře.

V Pobaltských státech a na Ukrajině se snaží ovlivňovat ruskojazyčnou populaci, a když to nefunguje, tak alespoň vycvičení novináři mají tzv. „ruskou“ propagandu odrážet zpět, tedy mají do Ruska šířit protiruskou propagandu. A to už jsme doma a nemusíme ani jezdit do Pobaltí. Toto odvracení tzv. ruské propagandy americkou kontra propagandou vidíme od rána do večera v českém mainstreamu. Od České televize, přes Český rozhlas, až po tištěná média a internet. Všude čteme o hrozbě Ruska a naopak o potřebě transatlantických vazeb s USA, jak o nich hovořil pan redaktor Kundra z Respektu na Českém rozhlasu.

Takže čeští novináři a žurnalisté nám podstupují výcvikové kempy v amerických „nalejvárnách“, jak se má dělat ta protiruská agenda. Už je jasné, kde se berou peníze na všechny ty fiat-alternativní servery, kde se berou peníze na časopisy, které vydává jisté uhlobaronovo vydavatelství v obrovské ztrátě. BBG má velký rozpočet, ze kterého se bez problému zalepí schodkové rozpočty ztrátových vydavatelství. Stačí, když jejich redaktoři začnou psát o vlivu ruské propagandy, o ruských hrozbách, a hned se peníze najdou.

Paní Nulandová je velice schopná. Když přijela v prosinci 2013 do Kyjeva s igelitkou a koláčky, které rozdávala majdanistům, tak si mnozí mysleli, že je to nějaká chudá příbuzná, protože ta modrá prošívaná bunda se k ní hodila jako pěst na oko. Ale peníze sehnat umí, to se jí musí nechat.

V Česku se „nalejvá“ v Americkém centru v Praze. Ruská „propaganda“ spočívá v tom, že lidé v Evropě se dozvídají pravdu, což je dnes v EU pomalu velezrada všech těch evropských hodnot. Lidé musí žít v iluzi, že neomarxismus podle Bruselu je jediná volba, že islámská invaze není invazí, ale žádoucím obohacením kultury, že nasunování vojsk k hranici s Ruskem a budování protiraketové obrany je pouhou opatrností před rozpínavostí Ruska.

Když Rusko postavilo americké neziskovky v Moskvě mimo zákon a udělalo z nich agenty cizí mocnosti, kteří nemají nárok na působení ve veřejném sektoru v Rusku, strýčků Sórošů a všech Makabejských „nosatců“ se to těžce dotklo. Vladimir Putin jim začal rozvracet Nový světový řád a Rusko už jaksi není k mání za pár šupů a nelze ho zplundrovat.

USA ID je federální neziskovka USA napojená na CIA.

Takže se použijí služby novinářů, kteří za úplatu napíšou pamflet i proti vlastní matce, jen když to něco hodí.

Česká televize je na čele. Její zaměstnanci pravidelně navštěvují Americké centrum v Praze, kde probíhají školení a výcvikové kempy pro novináře, nejen ty české, ale i z Pobaltí a z Ukrajiny. Učí se tam, jak psát proti Rusku a jak prosazovat do svých médií, ve kterých pracují, americké světonázorové pohledy. Nejvíce je to potom vidět na redakci zpravodajství ČT. Ti lidé jsou kvalitně proškolení, dokáží třeba z dobrovolnických serverů udělat ruské kremelské servery a dát jim nálepku projektů financovaných z ruské ambasády.

Není pro ně problém vyrobit „zpravodajská falza“, která mají za úkol zdiskreditovat např. lidové hnutí odporu proti členství ČR v NATO nebo proti arabské migraci do Evropy.

Je dobře, že se Victoria Nulandová odkopala a řekla, jak to Američané v Evropě mají zmáknuté a jak si ve svých kempech trénují své úplatné novináře. Práci ale asi nedělají moc kvalitně, protože ti novináři odvádějí prvoplánovou a průhlednou práci a jejich protiruské propagandě postupně věří méně a méně lidí. Alespoň však už víme, jak fungují procesy ve výrobě protiruské propagandy v České republice.

Společné teze a notičky novinářů mainstreamu mají svůj původ v amerických výcvikových kempech pro žurnalisty v Evropě.

Povzdech

Styďte se!

Josef Peterka

Styďte se, že jste dosud Češi, to jest čecháčci.
Styďte se, že jste nikdy neemigrovali.

Styďte se, že nepatříte k žádnému aristokratickému rodu,
že je vám ukradený ýbrmenš.

Styďte se, že nejste třetí pohlaví, lesby ani gayové,
že ještě rodíte děti – někdy dokonce v rodinách.

Styďte se, že se za vás musí dobrotivý Pastýř modlit jako za stádo ovcí.
Styďte se, vy šetřílci mrzutí z církevních restitucí.

Styďte se, že pro svůj rasismus nechcete uživit
ani pár milionů afrických junáků.

Styďte se, že pro své zápecnictví
nechápete naše humanitární bomby.

Styďte se, že jste nebyli umučeni v koncentráku.
Styďte se, že jste nebojovali v žádném odboji,
že jste místo vepřoknedlozelo nedrželi hladovky,
že jste se ani neupálili,
že jste neprožívali Chartu ani Antichartu,
že jste byli apolitičtí.

Že jste žili a přežili.

Hanba vám národe Švejků.
Hanba vám národe simulantů.
Hanba vám mazaní čeští Honzové z populistických pohádek.

Jako koza drbání potřebujete Pokání.
Metlu masochismu na vás!

U voleb vás na chvíli potřebuju,
ale jinak jste lůza.

Upřímně váš, vámi oduševněle opovrhující

Lepší Člověk