Virologům celé planety

V současnosti je v hlavách lidí na celém světě totéž – pandemie COVID 19. Lidé nežijí, ale bojí se. Bojí se, že se nakazí novým virovým přistěhovalcem a zemřou.

Jaké velké poznatky 21. století jste, pánové virologové připravili, abyste ochránili lidi před tím neštěstím? Jsou tři: mýt si ruce mýdlem, nosit masku a izolovat se od ostatních. Zajisté, vaše zásluhy pro lidi je těžké příliš vysoko hodnotit. Říká se, že jste naučili lékaře určovat přítomnost viru v nosohltanu člověka. V současnosti lékaři všech zemí mezi sebou soutěží, kdo udělal více testů. Ale proč je dělat? No, aby určili, že nemocný je nakažen koronavirem. A co? Přece neumíte léčit koronavirovou chorobu: léky nejsou, vakcína není a není známo, kdy bude. A zatímco se bude připravovat vakcína, objeví se mutant, který pro ni nebude vnímavý. A vy, bezmocní, odsoudíte nemocného k tomu, že virus bez překážek sestoupí z nosohltanu do dýchacích cest, pronikne do buněk plicní tkáně, vyvolá pneumonii a jako důsledek jejich odumření. Ale nějak za cenu životů milionů lidí pandemie sama od sebe skončí. A najednou druhá, pátá, desátá „vlna“? Znovu pandemie, znovu karanténa, nevratné poškození světové ekonomiky, lid, který zůstane bez práce, má bídu, hladoví atd.

Velký Einstein kdysi řekl: „Objevy dělají nevzdělanci.“ Ve virologii jsem nevzdělanec. Ale k medicíně mám velmi bezprostřední vztah. Jsem Gennadij Vasiljevič Judin, doktor medicínských věd, profesor transplantolog, zasloužilý vynálezce SSSR. Třicet let jsem vedl dvě katedry na lékařské fakultě, mám tisíce žáků, bývalých studentů. A bylo mi tak stydno, že já, vynálezce a profesor nemohu ničím pomoci svým bývalým studentům, nyní lékařům, kteří hynou spolu se svými pacienty. A rozhodl jsem se pootevřít „zbytky svého stařeckého mozku“ a vypracoval jsem „Způsob prevence a léčení koronavirové nemoci v raném stádiu zničením viru v nosohltanu působením vysokých teplot.“

Protože jsem diplomovaným vědcem v oboru patentů, hned jsem napsal formuli objevu. Vědecký základ způsobu. Virus je nový. Vědecká literatura zcela chybí, proto jsem musel použít fakta z internetu. COVID 19 je molekula RNK, pokrytá lipidovým (tukovým) obalem. Při teplotě 60 stupňů zahyne během 10 minut. Prvních 4 až 6 dní proniká do lidského organizmu vzdušně kapénkovou cestou. Viry se nacházejí ve slinách ústní dutiny a v hlenu nosohltanu, odkud se také berou pro diagnostiku nákazy. Při nádechu viry dále klesají dýchacími cestami a pronikají do alveolárních buněk, mimo něž nemohou existovat. To vede ke vzniku zánětu plic a v konečném výsledku k nekróze plic.

Navrhuji: zničit a inaktivovat viry, které ještě nepronikly do buněk, působením teploty 80 až 90 stupňů a nejprve rozpustit jejich lipidový obal sodou.

Dělá se to následovně.

Lékař infekčního oddělení, který je celý den v kontaktu s pacienty nakaženými COVID 19, přichází domů, myje si ruce dobrým mýdlem, potom nalije do čajníku 1 litr studené vody z vodovodu, nasype do ní 1 polévkovou lžíci jedlé sody a přivede roztok k varu. Potom skloní nos a ústa nad čajník a vdechuje páru po dobu 15 minut.

Je jasné, že takovou inhalaci může kdykoliv dělat a spolehlivě tak inaktivovat všechny viry, které se dostaly do úst a nosohltanu. Soda přitom rozpouští lipidový obal viru a horká pára ve slinách a hlenech doslova nahaté viry uvaří. V případě pochybností je možné proceduru opakovat, aniž bychom organizmu způsobili nějakou škodu.

Můj zpovědník otec Vadim tuto proceduru prodělal a řekl, že je velmi příjemná. V noci z 16. na 17. března tohoto roku, když se o pandemii objevily pouze první zprávy, probudil jsem se s tím, že jsem měl stažený hrudník a nemohl jsem se zhluboka nadechnout. Ráno jsem se oblékl a šel jsem do lékárny (500 m). Byl jsem tak dušný, že jsem se při cestě tam i zpět asi pětkrát zastavil. Všechno doprovázel suchý, častý, namáhavý kašel. Nebyly při tom symptomy jako rýma, zvýšená teplota a bolesti hlavy. Když jsem přišel domů, dlouho jsem se nerozmýšlel a udělal jsem si obvyklou sodovou inhalaci a zopakoval jsem ji v poledne a večer. Stav se zřetelně zlepšil. 17. března jsem inhalaci zopakoval třikrát. K večeru symptomy zmizely a já jsem na tu nepříjemnou událost zapomněl.

Proč jsem bez rozmýšlení zvolil tuto proceduru? Jde o to, že v naší vesnici Orlovščina se léčily všechny nemoci z nachlazení u dětí i dospělých stejným způsobem: dýchala se pára nad hrncem s vařenými bramborami. A až moje negramotná babička Paša, která pracovala jako služka, se u pánů naučila tuto metodu se sodou a ta se stala v naší rodině tradicí již po více než sto let. Později, když jsem začal svůj způsob zdůvodňovat, pochopil jsem, že jsem byl nakažen Covidem 19, který jsem vyléčil opakovanými inhalacemi horké vodní a sodové páry v těch nejranějších stádiích onemocnění v průběhu dvou dnů. Jako potvrzení posloužil případ, kdy se na mne s podobnými symptomy obrátila neteř, důchodkyně, která uposlechla moje doporučení a také se za dva dny vyléčila.

Samozřejmě, že dva případy nejsou hodnověrným potvrzením, avšak jsem hluboce přesvědčen, že není dobré připouštět popsané symptomy, ale zavčas dělat prevenci vzniku choroby. Pochopil jsem blahodárnou funkci sody.

Protože neexistuje analogie a prototyp mého způsobu, nemám možnost jej srovnávat s jinými způsoby léčby. Proto ihned přejdu k očekávanému užitku jeho používání.

1. Způsob zaručeně předchází koronavirovou nemoc inaktivací působením zvýšené teploty v ústech a v nosohltanu.

2. Způsob je vědecky opodstatněn, je levný, jednoduchý a může jej provádět kdokoli v domácích podmínkách.

3. Způsob je perspektivní, protože zaručeně zničí každý mutant, jsou-li jeho vlastnosti analogické Covidu 19.

4. Světu opakované vlny nehrozí, protože při správné organizaci prevence tímto způsobem bude problém Covidu 19 vyřešen.

Vyzývám: Lidé celého světa! Když dostanete tuto informaci, neodkládejte to a podýchejte nad čajníkem páru z roztoku vody a sody po dobu 15 minut a dále podle okolností.

Přeji všem pevné zdraví!1. 5. 2020 v Ivanovu, profesor G. Judin (přeložila Libuše Bělousová)

Když ona je ta pravda, tak jednoduchá…

Poznámka metéra: Když si to poslechnete, tak zjistíte proč „Trio debilito“ a tisíce dalších zbohatlíků, zlodějů, restituentů, nemakačenků…, tak nenávistně proti budování socialismu brojí. Zjistili totiž že toho, co zvládli dělníci, rolníci a pokroková inteligence za bratrské pomoci skutečně bratrských národů před politickým pučem, nejsou schopni ani s třemi plzeňskými tituly.

Moudrá slova evolucionáře…

Co se stalo s naší dobou? Zažíváme vážnou krizi? Proč mají najednou lidé pocit, že se něco zlomilo, a cítí se zklamaní? Co nás v budoucnosti čeká?

Každý student lékařství je už od prvního ročníku studia veden svými profesory k tomu, aby si u každého pacienta položil dvě zásadní otázky – proč a jak.

Proč má nemocný potíže? Otázka diagnostická, která vede k určení choroby. Jak ji léčit? Otázka terapeutická, hledání cesty k uzdravení.

Je-li naše společnost nemocná, a ona bezesporu nemocná je, klademe si obě otázky všichni. Až na několik vrcholných politiků, kteří mají většinou jiné starosti, než jaké musí řešit lid obecný. Ovšem co hlava, to názor. Jedni ze současného stavu obviňují komunismus, jiní konzumismus, další neoliberalismus nebo hédonismus.

Z mého pohledu nepůsobí v této zemi tajemné abstraktní -ismy, ale hlavně tři silně zhoubné choroby.

Pokračovat ve čtení „Moudrá slova evolucionáře…“

Předposlední zvonění

Pod rouškou noci, skoro ještě nezačalo svítat, přikázal jistý starosta jeřábníkům strhnout sochu maršála Koněva. Svině v prasečinci nemají jména.
Maršál prý neměl roušku a tu přece musíme nosit všichni – už jen za tenhle výrok se bude smažit v pekle. Vysmívat se virové smrti se vymstí. Je mi však líto rudoarmějců, kteří padli, aby přežily i zrůdy.
Z klop a batohů chvilkařů mizí přesýpací hodiny. Že by jim došel písek, který sypali do už tak vrzajícího soukolí? Že by dotahali pilku? Nikoli, přikrčeni v rouškách čekají, až se budou moci vyhrnout do odmořených ulic, aby je znovu zamořili.
Intelektuálové – studené ryby – po kolikáté už zklamali!?
Herec musí z profese klamat tělem – nasadí si jen jinou masku. Odpoledne vraždí, večer je odsouzen. Komedianti, co ještě včera posílali dědky a báby do krematorií, se dnes na ně tlemí z dobře placených plakátů, jukají na penzisty vyvalenými ksichty z televizních šotů.
Nejsou to však jen šmíráci. Jsou mezi nimi i skuteční umělci, kteří se vzpírají vidět, že národní neštěstí přišlo daleko dřív, než na nás bůh ukázal trestajícím prstem.
Co nejméně státu, vykřikovali na svatého Václava, aby se dnes od téhož státu dožadovali podpory. V září 1938 jejich předkové vyzývali stát, aby jim dal zbraně: „Dali jsme si na ně!“ Dnes žebrají: „Odpusť nám naše viny, dej nám roušky, třeba i z proklaté Číny.“
Básník, aby byl básníkem, je vidoucí. Vidí nejen dozadu, to umí každý pisálek, ale dopředu. Jak možná věřit, že kapitalismus, řád znovu vyhrabaný ze smetiště, vyřeší nějakou lidskou otázku? Ovšem, své kolaboranty si režim zaplatí. Bakšiš zlomí nejeden chatrný charakter. Ale přibývá těch, co hořekují, že všechno přece mělo být jinak, že takhle si to nepředstavovali, že nadarmo nekrváceli na listopadových barikádách, že pravda a láska měly zvítězit a pak že nastane konec dějin – ráj.
Pravda se však nechala koupit a láska se nechala prodat.
Svět ke své obrodě nepotřebuje šašky přisáté k pohádkově ziskovým neziskovkám. Potřebuje nové Guttusy, nové Sartry, nové Werichy, nové Novomeské, nové Nezvaly…
Kolikrát ještě zazní zvonec? Možná už zvonil dvakrát a my ho neslyšeli.
A zatím
Gajdar přestoupil do Bílé gardy
Aurora skasala plachty
na stožáry světa vyletěly vlajky s lebkou a hnáty
Hvězdy opadaly zběhly nebo přeběhly
na stromech se rodí křížaly
na trávě leží padavky
spravedliví propadli sítem
na nebi vyšel Velký Cedník
Blbů – jako vždy – naseto
KAREL SÝS

Aktuální matematická úloha ze života

Pokrok na naší železnici ničím nejde zastavit…
Tak děti, spočítáme si jednoduchý příklad: Anička pojede o prázdninách z Liberce k babičce do Strážnice. Z Liberce do Hradce pojede rychlíkem v tarifu ČD. Z Hradce do Pardubic v tarifu hradeckého a pardubického kraje. Z Pardubic do Olomouce vlakem Regio Jet. Z Olomouce do Starého Města rychlíkem ČD. Ze Starého Města do Strážnice osobákem v tarifu Zlínského kraje.
Takže úloha zní: Kolik bude Anička potřebovat jízdenek? Kolik Anička celkem zaplatí? A kdy Aničku propustí z psychiatrie?
(Že se na to Anička nevys…. Vždyť v Liberci je taky pěkně.)