Výročí Stalina

1. prosince 2018 se v Moskvě konalo tradiční pokládání květin k hrobu Josifa Vissarionoviče Džugašviliho – Stalina u Kremelské zdi, na počest výročí jeho narození. Bylo položeno 13 500 rudých karafiátů od vděčných potomků. Počtem květů to byla rekordní akce za celou dobu.

Stalinovy úžasné předpovědi

     Stalin neodešel do minulosti, ale rozprostřel se v budoucnosti…

Překvapivě přesné předpovědi zanechal potomkům J. V. Stalin a některé z nich se již vyplnily. Prorocká slova Stalina týkající se Ruska – SSSR, ruského lidu a Východu (citováno podle článku R. Kosolapova „Co vlastně znamená Stalin?“ – Noviny „PRAVDA“ ze dne 4. července 1998).

Právě v předvečer války s Finskem pozval Stalin k sobě do úřadu slavnou revolucionářku Alexandru Kollontajovou. Rozhovor byl velmi důvěrným a u A. M. Kollontajové zapůsobil zcela mimořádně.

Sama vzpomíná: „Když jsem vyšla z Kremlu, nešla jsem, nýbrž doslova běžela. Stále jsem si opakovala vůdcova slova, abych nezapomněla, co mi Stalin říkal. Jakmile jsem se dostala domů, usedla jsem a začala psát. Byla už hluboká noc a já si uvědomila, že věty Josifa Vissarionoviče ve mně zanechaly opravdu nesmazatelný dojem! A já se počala na svět kolem sebe dívat zcela jiným způsobem.“

K tomuto rozhovoru jsem se mnohokrát, skutečně mnohokrát v letech války a po ní znovu vracela. Znovu jsem o smyslu rozhovoru se Stalinem přemýšlela a vždy v něm našla něco nového… A ještě dnes, stejně jako tehdy ve skutečnosti, vidím Stalinovu kancelář v Kremlu, dlouhý stůl a Stalin stojíc u něj říká:

     Buď odvážná. Nastávají těžké časy. Musíme je všichni překonat… Společně je přemoci dokážeme. Musíme to zvládnout a my to určitě zvládneme! Přeji ti pevné zdraví a mnoho sil do přicházejících bojů!

Pokračovat ve čtení „Stalinovy úžasné předpovědi“

Manifest

MANIFEST (návrh pracovní verze)

Lidská existence na Zemi je velmi křehká a zranitelná!

Marxův a Engelsův Manifest komunistické strany v únoru 1848 začínal slovy: Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu.

Dnes celým světem obchází strašidlo – strašidlo kapitalismu. Kapitalismus pro svůj život potřebuje korupci. Pro svůj život potřebuje neparazitičtější lidskou činnost, militarismus, zbrojení a válečné působení na celém světě. Tedy činnosti, které vyčerpávají přírodní a energetické zdroje a lidskou práci a přinášejí za to lidstvu ničení jím vytvořených hodnot, lidských bytostí a přírodního prostředí na celé planetě. To ohrožuje přežití lidstva na Zemi.

Komunismus ještě nikde nebyl, i když jeho idea některé strašila již v době Marxe a Engelse a rodila se ještě před nimi. Komunismus by byl pravým opakem kapitalismu. Znamenal by svět bez válek, lidského utrpení a neustálého ničení lidmi vytvořených hodnot a životního prostředí. Znamenal by konec „bezúčelné práce“ a skutečnou všestrannou a promyšlenou péči o životní prostředí.

Čteme-li Komunistický manifest, jsme překvapeni obrazem světa podobnému našemu, kdy technologie hrozí rozbít dosud existující společenské vztahy. Revolucionizující nástroje výroby proměňují vztahy ve společnosti a přináší neustálou destabilizaci sociálních podmínek. Vznikla nesnesitelná nerovnost chtivostí po penězích a únos parlamentní demokracie bankéři a miliardáři. Otroci práce za mzdu nebudou mít existenci, v níž by mohli přežít.

Lidé probuďte se! Planetu Zemi je třeba zachovat pro příští generace. Aby to bylo možné, musíme se snažit změnit mnohé lidské vlastnosti – bezuzdnou spotřebu, pýchu, domýšlivost, aroganci. Ale také lenost, závist, podvod a lež. Zisk, který je jen rentou pro několik parazitů a neslouží obecnému blahu.

Společnost bude asi vždycky názorově rozdělená, ale spravedlivé řešení je možné jen všeobecným kompromisem. Je nutné nově formulovat lidskou svobodu a řešit duchovní prázdnotu současné doby.

Vezměte naši budoucnost do svých rukou. Marxismus je návodem ke způsobu myšlení. Marxismus patří k myšlenkové výbavě lidí, kteří seriózně uvažují o stavu a perspektivách lidské společnosti. Postavme se proti duchovnímu ustrnutí, které přinesla radost z obnovy kapitalismu.

L. Urban – listopad 2018

Společné prohlášení vlasteneckých organizací

My, nástupnické organizace vzešlé z původního lůna Českého svazu protifašistických bojovníků, jehož posláním byl od samého konce druhé světové války boj proti veškerým novodobým projevům nacismu, nemůžeme a nesmíme mlčet k nejnovějšímu dění na Ukrajině.

Ve čtvrtek 6. prosince 2018 totiž ukrajinský parlament, Vrchní rada, uzákonil právní rovnost bývalých bojovníků kolaborantské Ukrajinské povstalecké armády s veterány Velké vlastenecké války. Důležitost zákona při projednávání obhajoval přímo syn velitele UPA z let 1943 až 1950 Romana Šucheviče. Toho velitele, za jehož éry docházelo k největším zvěrstvům těchto bojůvek, které na západní Ukrajině vraždily vojáky Rudě armády i polské civilisty, smrt rozsévaly také na území Československa v létě 1947. Na svědomí měly tehdy životy našich vojáků a příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

Nejen veteráni Velké vlastenecké války na samotné Ukrajině, ale také čeští pamětníci protifašistického odboje i následného boje proti banderovským hordám považují tento zákon současného ukrajinského režimu za plivnutí do tváře. Vládci v Kyjevě tímto zcela odkryli svou pravou tvář podporovatelů neonacistických tendencí, majících skvělé podhoubí tam, kde existuje zaslepená militantní rusofobie, tedy na Ukrajině a v Pobaltí.

Tyto tendence považujeme za nesmírně alarmující a závažné pro další mírový vývoj na evropském kontinentě. Provokace tohoto typu nelze přehlížet. Jde o další pokus o falšování relativně nedávné historie v zájmu boje jednoho politického dobrodruha a party oligarchů o mocenské přežití v čele těžce zkoušené Ukrajiny.

Důrazně se také ohrazujeme proti perzekucím, kterým jsou ze strany ukrajinské tajné služby SBU vystaveny tamější veteránské organizace. Ty se už po určitou dobu fakticky nacházejí v režimu stanného práva. Jako údajní agenti Kremlu jsou SBU vyšetřováni a předvoláváni k výslechům. Chovat se takto k hrdinům, kteří pomohli osvobodit svou vlast od hitlerovských okupantů, je hanebné.

Prohlašujeme tímto společně, že naše organizace se nadále hlásí k pokrokovým tradicím protifašistického odboje v době druhé světové války a potírání veškerých projevů neonacismu, kterých v současné Evropě přibývá. Budeme nadále aktivně působit především na mladou generaci, aby pochopila historii našeho národa a ctila ty, kteří za jeho svobodu položili své životy.

Vlastenecké sdružení antifašistů České republiky, z.s.

Přichází čas adventu

Po roce začíná opět čas adventu, který bývá spojován s dobročinností, nadějí a rozjímáním.

První mrazivé noci mají za následek první lidské oběti z řad bezdomovců. V médiích pokračuje každodenní lynč prezidenta Zemana a premiéra Babiše (ve skutečnosti je to štvanice na současnou vládu hnutí ANO).

Svět hlásí masové nepokoje ve Francii spojené nejen se stovkami zraněných demonstrantů, ale i úmrtími z jejich řad.

Ve znamení demonstrací odpůrců kapitalistické globalizace proběhl i summit představitelů nejsilnějších světových ekonomik G20 v Buenos Aires. Každodenní zprávy o úmrtí příslušníků armády USA a jejich spojenců z NATO v nekonečné válce v Afghánistánu zatím nic nenasvědčují ani o brzkém ukončení vojenského konfliktu v této části světa.

Narůstající eskalace napětí mezi Ukrajinou a Ruskou federací bude především pro zbídačelé ukrajinské obyvatele v zimním období ve znamení jejich dalšího strádání způsobeného výpadky v dodávkách plynu, elektrické energie a potravin.

Pár střípků mozaiky současného světa každodenně dokazující prohlubující se rozpory současného kapitalismu, ve kterém je hra na demokracii a dodržování tzv. lidských práv jen zástěrkou k posilování imperialismu a skupiny nejbohatších oligarchů planety.

Nejen tyto událostí zatím nasvědčují, že s příchodem nového roku na konci druhé dekády 21. století k zásadní změně světového vývoje nedojde. Spíše naopak.

Výsledkem narůstajících imperialistických antagonismů budou další miliony ekonomických migrantů, politických uprchlíků i nevinných válečných obětí. Stejně jako narůstající úsilí o získání dalších přírodních zdrojů a získání nových světových trhů.

Nejen v čase adventním tak obyčejným přáním většiny lidí zůstane to nejdůležitější, aby eskalace řešení sporů kapitalismu, nepřerostla ve zničující světový válečný konflikt.

Miroslav KAVIJ

Skripal má pokračování…

Po aféře „Skripal“ zde máme novou protiruskou aféru. Provokace v Kerčském průlivu, ve kterém ruská pobřežní stráž zajala tři ukrajinská plavidla a 23 námořníků. Na základě této události ukrajinský parlament schválil vyhlášení válečného stavu na třicet dní.

Slovní pomoci se bleskově dostalo Ukrajině nejen od německé kancléřky Merkelové ale i dalších představitelů států Evropské unie. Také veřejnoprávní televize skladbou svých přizvaných hostů do zpravodajského vysílání neponechala nic náhodě. Jednostranná neobjektivní informovanost diváka je jako vždy na prvním místě!

Divák, posluchač a čtenář na základě těchto vyjádření by měl být přesvědčen, kdo je agresor a kdo „napadeným“. U mnohých občanů ale právě z důvodu jednostranného hodnocení určitá pochybení přetrvávají a ztotožňují se spíše s hodnoceními, která se objevují v internetových médiích mimo „hlavní proud“. K těm patří i komentář Paula Craiga Robertsna, amerického novináře a ekonoma, který pracoval jako asistent tajemníka ministerstva financí za vlády prezidenta Reagana. Dovoluji si uvést jeho publikovaný překlad:

     „Ukrajinská válečná plavidla při své akci v Azovském moři porušila články 19 a 21 konvence OSN o mořském právu. Překročila totiž ruskou námořní hranici a vstoupila tak do uzavřené oblasti ruských teritoriálních vod. Za tuto akci je odpovědný Washington, protože Ukrajina sama by se podniknout takovýto agresivní čin nikdy neodvážila. Prostě jen další Skripal.“

     Ruské námořnictvo ukrajinské lodě podle práva zadrželo a západní presstitutky, z nichž mnohé figurují na výplatní pásce CIA, spustily plánovaný povyk o ruské agresi. Tak Washington a jeho presstitutky dělají vše možné i nemožné, aby do říše snů poslaly cíl, který pro své prezidentské období vyhlásil prezident Trump – vytvořit normální vztahy s Ruskem. Mluvčí NATO Oana Lungescu prohlásila, že NATO se plně staví za Ukrajinu: „NATO podporuje integritu Ukrajiny, a to včetně všech jejích navigačních práv v jejích teritoriálních vodách.“

     Vojensko-bezpečnostní komplex USA tímto dává najevo, že upřednostňuje riziko nukleární války před jakoukoli možností snížit svůj současný biliónový rozpočet. A presstitutky v jedné řadě s ním den po dni zostřují démonizaci Ruska a Putina jako hrozbu.

Myslím, že právě poslední dvě věty Robertsna dávají občanům odpověď na otázku, kdo a proč stojí za rozpoutáním zatím poslední kauzy v rusko-ukrajinských vztazích. Možná se ale pletu. Vždyť internetové médium Nová republika, které uveřejnilo názor amerického novináře, dlouhodobě patří mezi „dezinformační weby“, které bedlivě střeží bývalý pornoherec Jakub Janda. A ten na otázku, co má naše republika v této záležitosti udělat, má jasno. Poslat Ukrajině více zbraní!

     Miroslav Kavij

Účel světí prostředky – platí i pro Českou televizi

Výběr hostů do posledního dílu „Máte slovo“ moderátorky Michaeli Jílkové k tématu zahraničních vojenských misí byl pro diváky pestrý a přitažlivý. (Premiéra 8. 11. 2018 na ČT 1).

Zatímco v řadách „odpůrců“ k účasti našich vojáků v zahraničních misích vystoupili např. Hynek Blaško – generálmajor ve výslužbě, Marek Obrtel – lékař, voják v záloze, který vrátil vyznamenání za účast v misích NATO, či poslanec KSČM a místopředseda Výboru pro bezpečnost PSP ČR Zdeněk Ondráček, zastánce zahraničních misí „reprezentovali“ Pavel Růžička – poslanec ANO a válečný veterán, Ladislav Sornas – člen Sdružení válečných veteránů ČR nebo Pavel Štefka – bývalý náčelník GŠ Armády ČR.

Nevím z jakého „tábora“ diskutujících je snadnější získat aktéry do televizního studia, stejně jako nevím, kolik diváků si spojilo jméno Pavla Štefka s dobou, kdy zastával funkci náčelníka generálního štábu, na kterém tehdy vznikaly černé fondy. S krásnou dobou, kdy z takto podvodně získaných více než 17 milionu korun si důstojníci objednávali horská kola, soupravy luxusních per, chromované dýky s vykládanými rukojeti, lyže, alkohol či dovolené a armádní špičky se těšily z obdarovaných hudebních nástrojů, plyšových medvědů nebo pastelek. Jak řekla soudkyně v odůvodnění rozsudku, „byl to systém, o kterém všichni věděli, a všem vyhovoval“. Úsměvnou epizodou se jeví i skutečnost, že generál Štefka pobíral příspěvek na bydlení ještě tři měsíce poté, kdy opustil generální štáb, i když neoprávněně získanou částku několik měsíců po odchodu z armády nakonec vrátil.

Korupce v armádním prostředí byla nakonec důvodem, proč vláda doporučila tehdejšímu prezidentu republiky Václavu Klausovi, aby již schváleného Štefku z diplomatické mise – velvyslance v Uzbekistánu odvolal. Sluší se říci, že armáda řešila za dobu existence samostatného českého státu daleko závažnější a finančně řádově vyšší korupční záležitosti, do kterých byl „zatažen“ nejeden armádní či politický činitel. Pandury, causa letadel CASA, padáky, zakázky na střežení muničních skladů jsou střípky pomyslného vrcholu.

O tom, že účel světí prostředky, platí i pro publicistické zpravodajství veřejnoprávní televize. Diváci se o tom přesvědčují každý den. Přesto se domnívám, že přizvaní diskutující hosté do takto sledovaných pořadů, ke kterým pořad Máte slovo patří, by měli být pro diváky více důvěryhodní a nespojováni s žádnými korupčními a jinými aférami.

     Miroslav Kavij

Ve hře „na mrtvého brouka“ se zase hraje o prachy

Poslanci po několika letech opět předvádějí na jevišti poslanecké sněmovny osvědčenou hru na „mrtvého brouka“. V případě jejího „vítězství“ bude představovat „skokový“ nárůst poslaneckých platů až o 20 procent. V případě „prohry“ bude měsíční navýšení o pár tisícovek menší.

Nechci polemizovat o výši platu poslanců v restaurovaném kapitalismu. Koneckonců výše platů poslanců za báječné první republiky, ve které občas docházelo k umravňování „neuvědomělých dělníků“ ke kapitalistickému zřízení pomocí střelby, nebyla v porovnání k dalším profesím také zrovna nízká.

Pouze za socialismu poslanci přicházeli o více než zkrátka. Komunističtí poslanci vykonávali svoji funkci bezplatně.

Náhradu ušlého výdělku za dobu výkonu poslanecké funkce jim vyplatila jejich mateřská organizace. Těšit se tak mohli alespoň z „bonusu“ v podobě bezplatného užívání hromadné dopravy, který však povětšině nevyužívali ani nezneužívali.

Tiše snad můžou závidět jen pracující senioři a zaměstnanci, kteří „dosáhnou“ na svoji měsíční almužnu ve výši minimální mzdy. Určitě by si ale tyto dvě uvedené kategorie občanů na podobnou hru typu „mrtvého brouka“ zahrály rádi také!

     Miroslav KAVIJ

 (Poznámka metéra: Při představě, že většina z dvou a půl milionu důchodců nedosahuje ani na jedenáct tisíc korun měsíčně, tak při představě podobné hry by to manželům důchodcům mohlo dohromady „hodit“ až padesát tisíc ročně. To už by se daly opravit možná i zuby nebo šedej zákal a zajít jednou za rok do divadla? U šetrnějších by to možná mohlo stačit i na lázně, které si dnes u nás hojně užívají chudáci cizinci z rozvojových zemí, ale našinec na ně nemá, i když by si je (za vytvořené – celoživotní prací – hodnoty, po většině asi zasloužil?! Co říkáte?)

Sté výročí v zrcadle reality

Kulaté, sté výročí vzniku samostatného československého státu by mělo být důvodem k oslavám našich občanů. Nestane se ale oslavou především pro „privatizátory“ typu Bakaly, kteří využili hadrákového majetkového převratu uskutečněného kolaborantem Havlem za vydatného přispění cizích zpravodajských služeb ve svůj prospěch?

Mnozí si v souvislosti s tímto výročím položí oprávněnou otázku. Která oblast veřejného života společnosti si vlastně polepšila oproti období do roku 1989, jež je prezentováno jako obdobím nesvobody a politického útlaku?

Školství se zavedenou inkluzí, proti které se stavěli samotní učitelé, „produkující “ vysokoškoláky, neznající, jaký svátek je spojen s 28. říjnem?

Zemědělství, ve kterém jsme přišli o potravinovou soběstačnost a obchodní řetězce zaplavily náš trh podřadnými potravinami a šunty?

Armáda, která se smrskla na expediční sbor podporující dobyvačné mise NATO (USA) v Afghánistánu, či stále více dráždící zatím spícího medvěda Ruské federace?

Zdravotnictví, na jedné straně finančně podhodnocené a na druhé bující s korupcí a předraženými nákupy (stejně jako u jiných resortů) prvotně určené pro vyvolené a majetné, kteří si rádi připlatí nejen na dřívější operaci?

Máme se pyšnit přilákáním nadnárodních společností a firem vysávajících na dividendách každoročně náš stát řádově ve stovkách miliard a napomáhající tak ke stále se zvyšujícímu státnímu dluhu?

Nebo snad máme být hrdí na obchod s chudobou, který čítá téměř milion občanů v exekuci, desetitisíce bezdomovců a statisíce občanů žijících na hranici chudoby?

Jaké sociální jistoty poskytuje stát (v porovnání s rokem 1989) v otázkách bydlení, založení rodiny a zabezpečení v důchodu? Jsou jimi pro naprostou většinu mladých lidí finančně nedostupné hypotéky na bydlení, v lepším případě splácení ve výši, která na dalších 30 let výrazně omezuje jejich rodinný život? Nebo snad využití úžasné možnosti spořit si již od prvního zaměstnání na důchod?

Republika zatím sociálním státem není a nemá k němu ani nakročeno!

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu v naší zemi byla odmítnuta dříve, než se o ní začalo diskutovat. Reálné navyšování životní úrovně se týká jen menšiny občanů.

Uspokojením má být pro mnohé postupné navyšování minimální mzdy, která ale zdaleka nestačí všeobecnému zdražování a svou výší 12 200 Kč je almužnou oproti sousednímu Německu (cca 38 tisíc Kč), které si z naší republiky udělalo dojnou krávu.

Utěšením dnešní doby obnovené kapitalistické společnosti budiž pro naše občany pluralita názorů a zdánlivá svoboda slova. Mnohým lidem využívající k přespání a žití nejrůznější veřejná prostranství či zapomenutá zákoutí sice nepomůžou, ale proč se touto nepodstatnou „drobností“, patřící k současné společnosti chudých a bohatých vůbec zaobírat!

Těm, kteří vidí společnost (nejen) v roce stého výročí založení republiky v podstatně lepším stavu přeji hezké chvíle s Českou televizí, která za peníze daňových poplatníků nás bude v pozitivně laděném tónu informovat nejen po celý, pro některé z nás, sváteční den.

Miroslav Kavij

Spirála smrti se dále roztáčí

V Afghánistánu se bojuje za zájmy Spojených států. Vývoz západní demokracie roztáčí další spirálu smrti na tomto území a to nejen pro naše vojáky. Nesmyslně zmařené životy a zranění českých příslušníků za poslední týdny v této misi jsou neklamným důkazem.

Dalším lidským tragédiím v podobě příštích úmrtí nepomůžou ani přijatá opatření, která by měla vzejít po schůzce premiéra Babiše s ministrem obrany Metnarem. Opatření se koneckonců přijímala po každé tragédii, která příslušníky české jednotky na tomto území postihla.

Řešením nejsou bláboly generálů o odvetě, stejně jako přijímaná další rádoby bezpečnostní opaření. Ukončení letů vládních speciálů s převozy těl předčasně vyhaslých životů našich vojáků může zastavit pouze ukončení účasti příslušníků naší armády (pokud je ještě naše) nejen v Afghánistánu, ale i v dalších misích.

Konec zahraničním misím by uvítala naprostá většina našich občanů. Bylo by to i důkazem, že Česká republika je suverénní stát, který o své budoucnosti rozhoduje samostatně a nikoliv v zájmu cizích velmocí.

Miroslav Kavij