Stanovisko K AKTUÁLNÍ POLITICKÉ SITUACI

Vystoupení České republiky ze Severoatlantického paktu (NATO)
je v zájmu udržení míru ve světě i v zájmu našich občanů.

Jak jednoduché, a co idiotů v parlamentu a senátu to není schopno pochopit!

Členové Výkonného výboru Plzeňského KV KSČM se připojují k výzvě Krajského výboru KSČM Praha ze dne 25. června 2020, ve které důrazně protestují proti zkreslování a přepisování historické pravdy o průběhu a výsledcích druhé světové války a proti rozdmýchávání antikomunistické nenávisti.


Přesněji nazývají mladí komunisté Severoatlantickou alianci – North Atlantic Terorist Organization

Právě komunisté od samého vzniku komunistické strany, jejíž 100. výročí si v příštím roce připomeneme, vždy usilovali o důstojný život bez válek, bídy, hladu a vykořisťování.
Bojovali za priority, které i dnes ve 21. století jsou stále stejně aktuální. Navíc současný svět balancuje na pokraji vzniku nového globálního válečného konfliktu, který by znamenal zánik civilizace.

V médiích zveřejněný plánovaný přesun téměř deseti tisíc vojáků Spojených států doposud působících na amerických základnách v Německu – na území Polska, blíže k hranicím Ruské federace – představuje další varovný signál ohrožení světového míru.
Severoatlantický pakt tak opět potvrzuje svoji rozpínavou a agresivní povahu.

Z protestu na Václavském náměstí v Praze
NATO = fašismus

Požadavek Komunistické strany Čech a Moravy na vystoupení z tohoto vojenského paktu je proto nejen oprávněný, ale i nutný k tomu, aby Česká republika a její občané nebyli nadále zatahováni do válečných výbojů Spojených států amerických na územích jiných států k naplňování jejich mocenských cílů.
7. července 2020

Výkonný výbor Plzeňského KV KSČM 

To je tedy ukázka „akčnosti“ a aktuální reakce!

Od ostudného a hanebného činu starosty a zastupitelů Prahy 6, kteří se drze a v rozporu s fakty, vysmívají obětem druhé světové války, zejména těm, kteří nesli tíhu a strádání bojů za porážku fašismu, uplynuly již dva týdny. Jejich nenávist k Rusku je očividně chorobná, neomluvitelná a zločinná. Důvody svého počínání nemohou ničím obhájit, ať už vymýšlejí cokoli.
Proti nim a jejich odporným činům se zvedla vlna odporu lidí, kteří neztratili paměť. To také vyjadřují reakce krajských a okresních výborů KSČM i základních organizací na výzvy KV KSČM Olomouc a Praha a OV KSČM Klatovy. A připojují se každým dnem další. Vyjadřují v nich rozhořčení, ale také odhodlání nesmířit se s tímto aktem nepřátelství, nevděku a zvůle jednotlivců, kteří pomateně a fanfarónsky usilují o přepis historie k vlastnímu zviditelnění a politickému prospěchu.
Zdá se však, že jejich snaha byla prvním impulzem k jednání vedení ÚV KSČM, tzv. kolegia volených funkcionářů, které se sešlo až 14. dubna, tedy po dvou týdnech od této události. Do této doby se uskutečnilo pouze jednání vedení strany (4. 4.), které hanebný čin odsoudilo a navrhlo komunistům protestovat nošením rudých roušek, jako výraz odporu. A to byly veškeré iniciativy z jeho strany!

Pokračovat ve čtení „To je tedy ukázka „akčnosti“ a aktuální reakce!“

Prohlášení vedení KSČM

k odstranění sochy maršála Koněva

Komunistická strana Čech a Moravy ostře protestuje proti rozhodnutí Městské části Prahy 6 a Magistrátu hlavního města Prahy o odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel vojskům Rudé armády, jež přispěchala na pomoc povstalé Praze a přinesla jí konečné osvobození. Vládnoucí elity Prahy složené z Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a dalších pravicových subjektů nemají žádnou úctu k vlastním dějinám, ani k našim osvoboditelům.

 Je neakceptovatelné, že takovým veřejným funkcionářům nic neříká ani mezinárodní právo a ani závazky mezi Českou republikou a Ruskou federativní republikou o válečných hrobech. Za nepodstatné považují souhlas Vlády České republiky či alespoň Ministerstva obrany.

Brutální a amorální čin Městské části Prahy 6, Magistrátu hlavního města Prahy: Pirátů, ODS, TOP 09 a KDČSL nesmí nikoho nechat na pochybách, že jejich sympatie opravdu nepatří našim osvoboditelům. Jejich skutečné sympatie tedy patří těm, kteří nám přinesli nacistickou porobu a okupaci s více než 365 tisíci mrtvými spoluobčany. Veřejnost vidí, jak lživé a nemorální jsou jejich politické cíle. Československo a Česká republika ale nebude nástupním prostorem pro přepsání dějin druhé světové války, rehabilitaci Sudetoněmeckého landsmanšaftu a německého fašismu.

KSČM vyzývá občany, kteří nesouhlasí s odstraněním památníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a ctí úlohu všech armád našich spojenců při osvobozování Československa včetně rozhodující úlohy Rudé armády, aby na protest proti přepisování dějin např. nosili proti nákaze červené roušky.

Skutečnost, že k tomuto kroku přistoupily v předvečer 75. výročí ukončení druhé světové války, výročí porážky nacistického Německa a výročí osvobození Prahy a Československa, symbolizuje pohrdání našimi osvoboditeli, mezi něž největší měrou, s více jak 140 tisíci položených životů, patřili vojáci Rudé armády Svazu sovětských socialistických republik, vedle vojáků dalších spojenců a národního vlasteneckého odboje. Krok Městské části Prahy 6 je plivnutím do tváře všem, kdo položili své životy za naší dnešní svobodu.

Hnutí ANO tomu bezmocně přihlíží. Vyzýváme vládu ČR, aby bez jakéhokoliv odkladu zjednala nápravu a návrat pomníku maršála Koněva.

Vojtěch Filip, Stanislav Grospič, Petr Šimůnek, Kateřina Konečná, Václav Ort, Pavel Kováčik, Marie Pěnčíková, Helena Vrzalová

Stanovisko Aliance národních sil

Stanovisko Aliance národních sil k prohlášení ministrů zahraničí 11 států proti falzifikaci výsledků druhé světové války.

Aliance národních sil souhlasí s Prohlášením ministrů zahraničí 11 zemí, které bylo přijato u příležitosti 75. výročí vítězství nad fašismem ve druhé světové válce na jednání OBSE v Bratislavě v prosinci 2019.
Ministři zahraničí Ázerbájdžánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Ruska, Srbska, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu v rámci Rady ministrů zahraničních věcí přijali společné prohlášení, ve kterém jsou odsuzovány pokusy o falzifikaci výsledků druhé světové války, která byla jedním z nejkrutějších a nejkrvavějších konfliktů v dějinách a přinesla lidstvu strašlivé utrpení.
Aliance národních sil odsuzuje fakt, že se k Prohlášení nepřipojila vláda České republiky, jejíž obyvatelé měli být dle nacistických plánů vyhlazeni. Odsuzujeme skutečnost, že toto „Prohlášení…“ ignorují všichni poslanci a všichni senátoři Parlamentu České republiky, včetně všech parlamentních i neparlamentních politických stran.
Členové a sympatizanti Aliance národních sil jsou rozhořčení zřejmým porušování zákonů ze strany některých českých politiků a politických stran a jejich snahou rehabilitovat a dělat hrdiny z nacistických zločinců a jejich spolupachatelů. Zároveň jsme znepokojeni skutečností, že policie i státní zastupitelství toto veřejné porušování zákonů zcela ignoruje a nekoná.
Hrdinství vítězných vojáků druhé světové války a jejich sebeobětování musí být věčným poselstvím pro budoucí generace. Je nezbytné budovat svět na zásadách spravedlnosti, rovnosti a nedělitelné bezpečnosti! Považujeme za rouhání všechny projevy neúcty k památkám vojáků a velitelů Rudé armády. Odsuzujeme zneuctění památky těch, kteří položili svůj život za osvobození Evropy od nacistů. Vandalismus vůči pamětním místům nelze nijak omluvit.
Odsuzujeme přepisování historie a příčin druhé světové války a zásluh Rudé armády při osvobození velké části Evropy, včetně naší země. Toto přepisování dějin direktivně zavádí Evropská unie. Evropský parlament schválil dne 18. září 2019 Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, které lživě přepisuje dějiny. Dokument má číslo 2019/2819. Toto evropské usnesení dává na stejnou rovinu vinu Německa a Sovětského svazu při zahájení druhé světové války a zcela pomíjí význam Sovětského svazu na poražení nacistického Německa a v některých bodech z něj dělá dokonce hlavního viníka.
V dokumentu je například zcela vynechána Mnichovská dohoda a nikde není uvedeno ani datum 1. září 1939, kdy skutečně vypukla druhá světová válka napadením Polska nacistickým Německem.
Zato dokument zdůrazňuje, že druhá světová válka byla zahájena v bezprostředním důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení ze dne 23. srpna 1939 (tzv. pakt Molotov-Ribbentrop), a že „jejím prostřednictvím si tyto dva totalitní režimy s celosvětovými dobyvatelskými ambicemi“ prý rozdělily Evropu na dvě zóny vlivu. Dále dokument žádá všechny členské státy Evropské unie, aby si tento den podepsání paktu Molotov – Ribbentrop (23. srpen) připomínaly jako Evropský den památky obětí totalitních režimů a aby to v zájmu mladé generace zařadily do osnov a učebnic pro všechny školy.
V dokumentu se dokonce konstatuje, že po druhé světové válce jsme ve střední a východní Evropě žili ve zločinném režimu, který byl stejný jako nacismus.
Evropský parlament je prý hluboce znepokojen snahami současného ruského vedení překrucovat historické skutečnosti a maskovat zločiny spáchané sovětským totalitním režimem, což považuje za nebezpečnou součást informační války vedené proti demokratické Evropě s cílem Evropu rozdělit, a žádá proto Komisi, aby proti těmto snahám přijala rozhodná protiopatření.
Dokument konstatuje, že skutečnost, že v některých členských státech stále zůstávají na veřejných prostranstvích (v parcích, na náměstích, na ulicích apod.) pomníky a památníky oslavující totalitní režimy, připravuje půdu pro překrucování historických faktů o důsledcích druhé světové války a pro propagaci totalitního politického systému. To znamená, že pro Evropský parlament a tedy i českou vládu a celý parlament (jelikož se od usnesení nedistancovaly) je žádoucí odstraňování soch našich osvoboditelů – jako například sochy maršála Koněva.
Národ, který popírá vlastní minulost, nemá ani vlastní budoucnost. A o to patrně stávajícím výkonným politikům České republiky jde. Aliance národních sil a její sympatizanti však s takovýmto přístupem k národu a jeho historii absolutně nesouhlasí a důrazně žádají vládu, aby pověřila ministra zahraničních věcí, aby připojil svůj podpis k Prohlášení 11 států proti zkreslování výsledků druhé světové války.

V Praze, dne 16. prosince 2019
PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., předsedkyně ANS
JUDr. Karel Hais, 1. místopředseda ANS

Protestujeme!

Po pražském „samoznalci“ historie, primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti), podle jehož názoru se Praha osvobodila sama 8. května 1945 a Rudá armáda tak o den později přijela do již osvobozeného hlavního města…, po starostovi městské části Prahy 6, Ondřeji Kolářovi (TOP 09), který, jak tvrdí, rozumí vandalům hanobícím pomník maršála Koněva (ostatně on sám ho dehonestuje a činí kroky k jeho odstranění), se objevuje další, po zviditelnění toužící falzifikátor dějin.
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) vyhlásil do světa, že chce vybudovat v této městské části pomník vlasovcům. Tohoto, vulgaritami a sprostými urážkami proslulého politika, zjevně nezajímají historická fakta. Například to, že Vlasov organizoval koncem roku 1944 armádu, jejímž velitelem byl se souhlasem Hitlera jmenován. Že se ve službách německých okupantů vlasovci podíleli na protipartyzánských akcích, že byli využíváni jako konfidenti proti obyvatelstvu a jako agenti provokatéři.
Na konci války, aby si zachránili kůži a získali alibi, připojili se k pražskému povstání. Ze strany vlasovců nešlo o nic jiného než o snahu vykoupit se na poslední chvíli za zradu a spáchaná zvěrstva.
Když zjistili, že se k Praze blíží Rudá armáda, urychleně opustili Prahu a snažili se dostat do amerického zajetí. V souladu s Chartou Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku jsou zločiny Andreje Vlasova a jeho kompliců kvalifikovány jako účast na nacisty spáchaných válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a napomáhání jim.
Jménem pražských komunistů vyjadřuji zásadní nesouhlas s vybudováním pomníku vlasovcům.
Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha

Táborský manifest

V sobotu 26. října 2019 se z podnětu Klubu českého pohraničí, Veteránů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a dalších spolků sdružených ve Vlasteneckém fóru České republiky uskutečnilo v husitském městě Tábor shromáždění občanů, aby připomnělo význam 101. výročí vzniku Československé republiky a podíl prezidenta Budovatele dr. Edvarda Beneše na jeho vzniku, obraně a zakotvení ve společenství demokratických států.

Na pět set vlastenců, účastníků Táborského shromáždění jednomyslně tento Manifest schválilo.

Přítomní účastníci přijali jednomyslně „Táborský manifest“ v tomto znění:

Dvacátý osmý říjen 1918 je nejvýznamnějším svátkem všech občanů České republiky, kteří uznávají dílo T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika jako základ pro zachování odkazu husitů, národních obroditelů, československých legionářů, hrdinů 1. a 2. odboje pro budoucnost českého národa.

Jméno Edvarda Beneše je jedním ze symbolů české státnosti získané po třistaletém útlaku Čechů v Rakousko-Uherské monarchii, při budování a obraně Československa v letech 1918 až 1948. Edvard Beneš byl mezinárodně uznávaným státníkem a představitelem Československé republiky. Tuto skutečnost vyjádřil prezident Zakladatel T. G. Masaryk rčením: „Bez Beneše bychom republiku neměli.“

Za mimořádné zásluhy byl Edvardu Benešovi udělen titul „Prezident Budovatel“ a v roce 2004 schválil Parlament České republiky zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“.

Jako pokračování imperiální politiky nacistického Německa a za projevy revanšismu považujeme sílící útoky bývalých občanů Československa a jejich potomků, tzv. sudetských Němců, na prezidenta dr. Edvarda Beneše a též hrubé urážky, kterými jej častují představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Za závažné a nebezpečné pro český národ a naši vlast považujeme výroky kancléřky Spolkové republiky Německo Angely Merkelové, které pronesla v Berlíně 20. června 2018, když mimo jiné řekla: „Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění.“

Za skandální považujeme také názory a stanoviska mnohých českých politiků, urážející odkaz a osobnost prezidenta Beneše a podporující požadavky sudetoněmeckého landsmanšaftu. Negativním příkladem a dokladem této skutečnosti jsou známé výroky představitelů KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana, zakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga, bývalého europoslance za ČSSD Libora Roučka, bývalého primátora Brna Petra Vokřála a mnohých dalších českých politiků.

Za akt ponižující suverenitu republiky považujeme vyslání velvyslance České republiky ve Spolkové republice Německo na letošní sjezd landsmanšaftu v Řezně ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem z ČSSD. Jeho dosavadní působení ve významné státní funkci neodpovídá národním a státním zájmům České republiky.

Pro naši vlast a její budoucnost jsou nepřijatelná rozhodnutí soudních orgánů České republiky, která jsou de facto prolamováním platnosti prezidentských dekretů zejména v oblasti konfiskace majetku etnických Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a ztráty státního občanství Němců a Maďarů.

Prohlašujeme, že poválečné prezidentské dekrety byly konkrétní aplikací jurisdikce podložené rozhodnutím vítězných mocností Sovětského svazu, Spojených států a Velké Británie na Postupimské konferenci 2. srpna 1945 a byly v zájmu demokratického a bezkonfliktního vývoje Československé republiky v období po druhé světové válce.

Odmítáme obvinění, že odsun bývalých občanů Československa německé národnosti byl vyhnáním a porušením principu kolektivní viny. V Československé republice mohli nadále zůstat a také zůstali němečtí antifašisté a lidé, kteří se neprovinili proti demokratické Československé republice a českému národu.

Do odsunu byli zařazeni Němci, kteří se aktivně podíleli na rozbití Československa a dopustili se zločinů proti zemi, ve které požívali nadstandardní výsady národnostní menšiny. Ti, kteří pod prapory a hesly „HEIM INS REICH“, „EIN FÜHRER, EIN REICH, EIN VOLK“ vítali v Československé republice svého zločinného vůdce, vyháněli z domovů české občany, terorizovali, vraždili a unášeli je na území Velkoněmecké říše, ti kteří se podíleli na 360 tisících zmařených životů občanů naší vlasti a na nejkrvavější genocidní válce lidské historie vyvolané nacistickým Německem. Byli to také ti, kteří se nepoučili ani po prohrané válce a zejména v pohraničních oblastech se dopouštěli ve formacích organizací Wehrwolf, Guttenberg a Zeppelin teroru na českých občanech a sabotovali úsilí československých úřadů k obnově hospodářského a společenského života v českém pohraničí.

Připomínáme fakt, že jeden milion 162 tisíc 617 sudetských Němců bylo vyznamenáno Adolfem Hitlerem za aktivní podíl na rozbití předválečné Československé republiky.

POŽADUJEME – omluvu sudetských Němců za lidské oběti a materiální škody, na kterých se za nacistické okupace podíleli, ale také za hrubé urážky demokraticky zvoleného prezidenta Dr. Edvarda Beneše, které považujeme za urážky a opovržení českým národem.

POŽADUJEME – aby vláda České republiky zabezpečila výchovu mladé generace a činnost veřejnoprávních médií v souladu s historickou pravdou.

POŽADUJEME – aby vláda České republiky neumožnila konání sudetoněmeckých sněmů na území České republiky a takovou činnost sudetoněmecké kanceláře v Praze a prosudetských spolků v České republice, která nebude v souladu s Česko-německou deklarací z 21. ledna 1997.

POŽADUJEME – aby vláda ČR připravila návrh na zakotvení českého národa a českého jazyka do Ústavy ČR a aby jej parlament po projednání přijal ještě v tomto volebním období.

POŽADUJEME – aby římskokatolická církev ctila zájmy českého národa a výroky svých představitelů nenahrávala revanšistickým zájmům landsmanšaftu.

Nejdůležitějším požadavkem současnosti a budoucnosti je zachování světového míru a přátelských vztahů mezi státy a národy. Vážíme si proto také činnosti mírových organizací ve Spolkové republice Německo a jinde ve světě a jsme připraveni k takovým vztahům přispět za předpokladu, že nebude nastolován požadavek likvidace dekretů prezidenta dr. Edvarda Beneše.

Konstatujeme, že narůstající požadavky landsmanšaftu neprospívají přátelství mezi českým a německým národem, ani míru ve světě.

Cesta ke smíření nemůže vést nastolováním revanšistických požadavků, ale jen vzájemným pochopením a praktickým uplatněním historické pravdy!

V Táboře 26. října 2019, účastníci manifestace k 101. výročí vzniku ČSR

Británie a Evropská unie

(Toto prohlášení bylo navrženo před chaotickým hlasováním v Britském parlamentu.)

Dohoda o brexitu, ležící teď na stole, dosažená mezi Evropskou unií a britskou konzervativní vládou, je jasně ohřátá dohoda z května, ale z pohledu irské demokracie s několika důležitými změnami. Obsahuje i smlouvu o volném obchodu, která v květnové dohodě nebyla. Tato nová dohoda nevylučuje těsnější vztah s Evropskou unií, ale spíše nechává budoucí vládě otevřená dvířka k vyjednávání a dovoluje tak Johnsonově vládě přiřadit se k Evropské unii co nejtěsněji.

Určité síly uvnitř dělnické třídy v Británii – stejně jako jejich protějšky v Evropské unii – šíří i nadále iluzi, že práva a zájmy pracujících budou lépe pokryty ve strukturách a smlouvách současné Evropské unie. Nic není dál od pravdy. Což se odráží v jejich hlubokém pesimismu, ztrátě víry v dělnickou třídu a schopnosti pracujících vzdorovat.

Pracující získali a udržují si tato práva jen vlastním organizovaným bojem. Sociální demokracie se opět postavila za zájmy velkých monopolů a za strategické zájmy imperialismu – další epizoda v dlouhých dějinách zrazování pracujících.

Touto dohodou o brexitu, bude-li přijata, hra nekončí, boj bude pokračovat, jak se Británie pokouší ztvárnit svůj vztah k Evropské unii. Nikdy nenadcházel jasný rozchod, protože britská vládnoucí třída je hluboce rozdělená.

Zvítězili ti, kteří chtěli zajistit co nejlepší dohodu, zůstat co možná nejtěsněji u Evropské unie. Byla to už od referenda jejich strategie. Johnson možná dobře dodá to, co nepřinesla Mayová, i když se zdálo, že je pro odchod.

Unionismus, proimperialistická ideologie, se opět ocitla na špatné straně dějin, když vložila svou víru do marné naděje, že britská vládnoucí třída se o unionisty postará. Unionistické veto, pokud jde o pobláznění dohodou mezi britskou vládou a Evropskou unií, odmítli oba. Dějiny opět potvrdily, že imperialismus protěžuje a chrání jen zájmy, nikoli přátele. Unionismus byl a je užitečným nástrojem, odklizeným a vyřazeným, když to vyhovuje Britům.

Přesto jásot Lea Varadkara a váhání irských prorežimních sdělovacích prostředků ukázaly, že zájmy irského lidu nezajímaly ani britské, ani eurounijní vyjednavače.

Irští unionisté v dosažené dohodě jasně prohrávají s návrhem celních předpisů mezi severem Irska a Británií. Ten by spolu s dalším vývojem celoirské ekonomiky mohl zvýšit jednotu irského lidu. Irské dělnické hnutí teď musí předložit požadavek na větší ekonomickou i společenskou integraci napříč Irskem.

Odsouhlasení dohody by potom znamenalo, že „zůstat“ je smeteno se stolu, ale budoucí vztah je stále otevřený pro debatu. Terén boje se teď otevírá. Chybí jen jasně protiimperialistický hlas.

Rozdělení zklamalo irské pracující, a je to jasnější stále více lidem. Potřebujeme také získat jasnou politickou strategii pro národní jednotu. Naše jednota není ani jakýmsi druhem fúze dvou jurisdikcí, ani rozšířením stávajícího uspořádání na jih, jakýmsi hybridem toho, v němž teď pracující žijí, severního a jižního. Ne, teď je třeba mít novou republiku, novou ústavu, demokracii, jež zhojí historická zranění a do svého srdce vloží práva a zájmy pracujících.

Prohlášení Komunistické strany Irska, 19. října 2019

(Překlad Vladimír Sedláček. Ještě připomínám, že i když vedení KS Irska sídlí v Dublinu, tedy v Irské republice, strana působí v celém Irsku, bez ohledu a bez uznání jeho rozdělení.)

Odsuzujeme poničení památníku

Komunistická strana Čech a Moravy v Ostravě odsuzuje odporný čin vandalského poničení Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě. Památník byl odhalen v roce 1946 k výročí osvobození Ostravy od nacistického jha a jsou zde uloženy ostatky vojáků, kteří padli při osvobozování našeho města. Ostravané u něj pravidelně vyjadřují svou úctu, pietu a vděk osvoboditelům, kteří bojovali za svobodu nejen obyvatel našeho města, ale i za svobodu naší země a celé Evropy.

Toto posvátné místo bylo barbarsky postříkáno a pomalováno červenou barvou vandaly a politickými psychopaty, kteří tak vyjadřují svůj odpor ke všemu ruskému a sovětskému, aniž by respektovali alespoň elementárně historická fakta a lidskou slušnost.

Nelze opomenout, že tento ubohý a současně odporný čin není prvním v řadě a je přímým následkem atmosféry agresivní protiruské a protisovětské hysterie a relativizace úlohy Rudé armády při osvobozování Evropy, která je šířena ve veřejném prostoru po mnoho let.

Je také následkem konkrétních činů jako natírání tanků či připravované odstranění sochy maršála Koněva z Náměstí Interbrigády v Praze.

Vyzývám proto ty, kteří přispívají k vyvolávání atmosféry nenávisti i ty, kteří obhajují vandalské činy, aby takového počínání zanechali. Současně vyjadřuji přesvědčení, že Policie ČR viníky co nejrychleji vypátrá a že tito budou po zásluze potrestáni.

Martin Juroška, Ph.D., předseda MěV KSČM Ostrava

Prohlášení k turecké agresi a invazi do Sýrie

Světová rada míru rozhodně odsuzuje novou, v pořadí již třetí, invazi turecké armády do Sýrie.

Po období shromažďování ozbrojených složek Turecka poblíž syrských hranic a ostřelování syrských cílů dochází v současné době k nebezpečné eskalaci situace – invazi pozemními vojsky.

Tato agrese v severovýchodní části Sýrie je pokračováním předchozích agresí v této oblasti a je zároveň součástí expanzivních plánů tureckého režimu. Děje se tak s plnou spoluúčastí USA a jejich spojenců, kteří udržují svá vojska v této oblasti již několik let. Tato agrese a tichá tolerance z mnoha stran vytváří nové hrozby a nebezpečí pro obyvatele tohoto regionu, především pro syrský lid, který již osm let trpí bezprecedentní a dobře připravenou imperialistickou agresí, zatímco USA, NATO, EU, Turecko a jejich regionální spojenci nashromáždili, financovali, vycvičili a vedli desítky tisíc ozbrojených žoldáků pro násilnou změnu režimu v Damašku.

Turecká invaze a okupace svrchovaného území Sýrie povede pouze k nové vlně migrace a zvýší příliv uprchlíků. Tvrzení Turecka o vytvoření „bezpečnostní zóny“ podél hranic se Sýrií je pokrytecké a nemůže zakrýt skutečný úmysl vytvoření velkého území kontrolovaného Tureckem a změn demografického charakteru dané oblasti. Skutečná hrozba míru a stability vyplývá z imperialistických plánů kontroly energetických zásob, plynovodů a sfér vlivu za pomoci ochotných režimů na Blízkém Východě.

Světová rada míru důrazně odsuzuje tuto agresi a požaduje stažení cizích okupačních sil, podporujíc právo na sebeurčení syrského lidu, aby se sám a svobodně mohl rozhodovat o své budoucnosti a osudu. Světová rada míru vyjadřuje svou solidaritu se statečným syrským lidem a s antiimperialistickými silami v Turecku a zároveň vyzývá své členy a přátele k odsouzení probíhající agrese.

Ruce pryč od Sýrie!

Sekretariát Světové rady míru, 10. října 2019

Náhrada za Koněva je již hotová…

Omlouvám se národům Sovětského svazu, které bojovaly proti fašismu a nacismu a osvobodily celou Evropu, a přišli o své nejstatečnější muže – hrdiny, za to, jací jsme my Češi zbabělý a nevzdělaný pronárod. MiHav

Mírové hnutí protestuje

České mírové hnutí důrazně protestuje proti skandálním krokům vedení Městské části Praha 6, především jejího starosty Ondřeje Koláře, namířeným proti pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva v pražských Dejvicích a hanobícím památku vojáků Rudé armády, kteří v roce 1945 osvobodili nejen naše hlavní město od hitlerovské okupace.

České mírové hnutí požaduje zachování uvedeného památníku na stávajícím místě jako symbolu vyjádření díků osvoboditelům Prahy a naší země od fašismu a hrůz druhé světové války.

České mírové hnutí zároveň vyzývá všechny demokratické a mírové síly, aby se rozhodně postavily na obranu pomníků, památníků a dalších veřejných upomínek na hrdinný zápas proti hitlerovskému fašismu a odmítly tak stupňující se hanebné snahy o přepisování a falšování historie.

Milan KRAJČA, předseda Českého mírového hnutí

Manifest

MANIFEST (návrh pracovní verze)

Lidská existence na Zemi je velmi křehká a zranitelná!

Marxův a Engelsův Manifest komunistické strany v únoru 1848 začínal slovy: Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu.

Dnes celým světem obchází strašidlo – strašidlo kapitalismu. Kapitalismus pro svůj život potřebuje korupci. Pro svůj život potřebuje neparazitičtější lidskou činnost, militarismus, zbrojení a válečné působení na celém světě. Tedy činnosti, které vyčerpávají přírodní a energetické zdroje a lidskou práci a přinášejí za to lidstvu ničení jím vytvořených hodnot, lidských bytostí a přírodního prostředí na celé planetě. To ohrožuje přežití lidstva na Zemi.

Komunismus ještě nikde nebyl, i když jeho idea některé strašila již v době Marxe a Engelse a rodila se ještě před nimi. Komunismus by byl pravým opakem kapitalismu. Znamenal by svět bez válek, lidského utrpení a neustálého ničení lidmi vytvořených hodnot a životního prostředí. Znamenal by konec „bezúčelné práce“ a skutečnou všestrannou a promyšlenou péči o životní prostředí.

Čteme-li Komunistický manifest, jsme překvapeni obrazem světa podobnému našemu, kdy technologie hrozí rozbít dosud existující společenské vztahy. Revolucionizující nástroje výroby proměňují vztahy ve společnosti a přináší neustálou destabilizaci sociálních podmínek. Vznikla nesnesitelná nerovnost chtivostí po penězích a únos parlamentní demokracie bankéři a miliardáři. Otroci práce za mzdu nebudou mít existenci, v níž by mohli přežít.

Lidé probuďte se! Planetu Zemi je třeba zachovat pro příští generace. Aby to bylo možné, musíme se snažit změnit mnohé lidské vlastnosti – bezuzdnou spotřebu, pýchu, domýšlivost, aroganci. Ale také lenost, závist, podvod a lež. Zisk, který je jen rentou pro několik parazitů a neslouží obecnému blahu.

Společnost bude asi vždycky názorově rozdělená, ale spravedlivé řešení je možné jen všeobecným kompromisem. Je nutné nově formulovat lidskou svobodu a řešit duchovní prázdnotu současné doby.

Vezměte naši budoucnost do svých rukou. Marxismus je návodem ke způsobu myšlení. Marxismus patří k myšlenkové výbavě lidí, kteří seriózně uvažují o stavu a perspektivách lidské společnosti. Postavme se proti duchovnímu ustrnutí, které přinesla radost z obnovy kapitalismu.

L. Urban – listopad 2018

Provolání

Vážené soudružky a soudruzi, signály z řady posledních voleb jsou jasné, výmluvné a nepřehlédnutelné! Nesmíme je trvale odmítat vzít na vědomí!

Krajské, poslanecké, senátní i obecní volby byly vyloženým propadákem a v hodnocení politologů byly označeny jako VOLEBNÍ DEBAKL.

Víme, že na výsledcích všech voleb se podílí:

a) silně celkový obraz strany

b) osobnosti, hlavně charisma lídra a jeho nasazení ve volební kampani

c) dlouhodobá příprava a popularizace osobností

d) obrat k mladým členům a sympatizantům strany

e) spolupráce se sympatizanty, pracujícími i levicovou inteligencí

f) stručný a jasný volební program

g) pravidelné hodnocení plnění volebního programu mezi volbami

h) základní trvalý dlouhodobý program – manifest

Pokud je obraz strany mdlý, matný nepřitažlivý, lídr nikomu nic moc neříká a program rozvláčný a opatrný nemůžeme čekat dobré volební výsledky.

Proto nesmíme být ustrašení, ale obraťme se na ZO KSČM, raďme se s nimi i se sympatizanty. Pomáhejme si vzájemně a lépe působme na další občany.

K tomu vyzýváme členy strany, ZO KSČM, OV KSČM a celou naši stranu. Je nutná neustálá komunikace a získávání vzájemné důvěry.

Okresní výbor Komunistické strany Čech a Moravy Domažlice

Společné prohlášení vlasteneckých organizací

My, nástupnické organizace vzešlé z původního lůna Českého svazu protifašistických bojovníků, jehož posláním byl od samého konce druhé světové války boj proti veškerým novodobým projevům nacismu, nemůžeme a nesmíme mlčet k nejnovějšímu dění na Ukrajině.

Ve čtvrtek 6. prosince 2018 totiž ukrajinský parlament, Vrchní rada, uzákonil právní rovnost bývalých bojovníků kolaborantské Ukrajinské povstalecké armády s veterány Velké vlastenecké války. Důležitost zákona při projednávání obhajoval přímo syn velitele UPA z let 1943 až 1950 Romana Šucheviče. Toho velitele, za jehož éry docházelo k největším zvěrstvům těchto bojůvek, které na západní Ukrajině vraždily vojáky Rudě armády i polské civilisty, smrt rozsévaly také na území Československa v létě 1947. Na svědomí měly tehdy životy našich vojáků a příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

Nejen veteráni Velké vlastenecké války na samotné Ukrajině, ale také čeští pamětníci protifašistického odboje i následného boje proti banderovským hordám považují tento zákon současného ukrajinského režimu za plivnutí do tváře. Vládci v Kyjevě tímto zcela odkryli svou pravou tvář podporovatelů neonacistických tendencí, majících skvělé podhoubí tam, kde existuje zaslepená militantní rusofobie, tedy na Ukrajině a v Pobaltí.

Tyto tendence považujeme za nesmírně alarmující a závažné pro další mírový vývoj na evropském kontinentě. Provokace tohoto typu nelze přehlížet. Jde o další pokus o falšování relativně nedávné historie v zájmu boje jednoho politického dobrodruha a party oligarchů o mocenské přežití v čele těžce zkoušené Ukrajiny.

Důrazně se také ohrazujeme proti perzekucím, kterým jsou ze strany ukrajinské tajné služby SBU vystaveny tamější veteránské organizace. Ty se už po určitou dobu fakticky nacházejí v režimu stanného práva. Jako údajní agenti Kremlu jsou SBU vyšetřováni a předvoláváni k výslechům. Chovat se takto k hrdinům, kteří pomohli osvobodit svou vlast od hitlerovských okupantů, je hanebné.

Prohlašujeme tímto společně, že naše organizace se nadále hlásí k pokrokovým tradicím protifašistického odboje v době druhé světové války a potírání veškerých projevů neonacismu, kterých v současné Evropě přibývá. Budeme nadále aktivně působit především na mladou generaci, aby pochopila historii našeho národa a ctila ty, kteří za jeho svobodu položili své životy.

Vlastenecké sdružení antifašistů České republiky, z.s.