Výplatní páska církví

Zdravím a mám dotaz za naše důchodce… Jak je možné… takto vyhodit miliony, když není žádná návratnost. Na důchodech přidali cca jak komu 900,- Kč, ale už je v tisku seznam veškerých zvýšených cen potravin a dalších věcí. To znamená i při přidání jsme my důchodci zase v mínusu!
V každém případě by bylo dobré a prospěšné provést kontrolu účetnictví neziskovek a zrušit je. Proč jsou funkcionáři placený z těchto peněz?
Měly by to být čestné funkce… a neplacené!

VÝPLATNÍ PÁSKA CÍRKVÍ

Pokračovat ve čtení „Výplatní páska církví“

List Nemcom

Volám sa Jegor Prosvirnin a som šéfredaktor ruského webu  sputnikipogrom.com, ktorý šíri európske hodnoty. Počul som, že jedna z  európskych a najmä nemeckých hodnôt sú dejiny.  Ak sa obzrieme do nedávnej histórie, tak uvidíme ako mohutná skupina sovietskych vojsk v počte 300 000 ľudí, 5000 tankov, 1500 lietadiel a 10 000 diel, vrátane taktických jadrových zbraní, opustila bez jediného výstrelu práve zjednotené Nemecko.

Bola to ako rozsahom, tak aj termínmi, bezprecedentná operácia, keď celé sovietske armády boli demobilizované doslova na holé pole. Desiatky tisíc sovietskych dôstojníkov počúvlo rozkazy najvyššieho velenia, opustilo teplé kasárne a premiestnilo sa do špinavých stanov uprostred zasnežených polí. Často spoločne so svojimi rodinami.

Kvôli čomu? Pre nádej. Pre nádej na to, že temné stránky histórie medzi našimi krajinami  zostali navždy v minulosti.  Pre nádej, že už nebudeme musieť mať tankové armády v strede Európy a Európa bude brať ohľad na naše záujmy. Pre nádej, že získame v zjednotenom Nemecku dobrého priateľa a spojenca, s ktorým Rusi uskutočnia sen Charlese de Gaulla o zjednotenej Európe od Lisabonu po Vladivostok.

Pokračovat ve čtení „List Nemcom“

Spojené státy už zase v roli teroristů

Usmrcení šéfa íránských revolučních gard Kásima Solejmániho. Odmítnutí USA vydat vízum šéfovi íránské diplomacie Mohammadovi Džavádovi Zarífovi, který chtěl ve čtvrtek 9. ledna 2020 vystoupit před Radou bezpečnosti Organizace spojených národů a vyjádřit se ke smrti íránského generála, kterého americká armáda na příkaz Donalda Trumpa zabila.

Dvě události s příchodem nového roku, které dokazují jak si světový vůdce boje proti terorismu – Spojené státy Americké – ve skutečnosti vysvětlují a představují pojmy boj proti terorismu a dodržování demokracie.

Spojené státy i v tomto případě opětovně ukázali, že Severoatlantická aliance k libovolnému rozhodnutí nepotřebuje souhlas žádného ze svých spojenců, natož České republiky!

Je zřejmé, že napětí mezi Spojenými státy a Íránem bude po tomto americkém teroristickém činu eskalovat a svět bude do něj vtahován.

Naši nejvyšší státní činitelé k událostem zatím spíše mlčí. Netýkají se totiž válečných hrůz, nelidskostí a zabíjení v Ruské federaci nebo v Číně. To už by křičeli jak pominutí ve všech médiích. Jedná se ale o největšího našeho spojence, který je u nás každodenně prezentován jako kolébka nejvyšších humanitárních hodnot – Spojené státy Americké.

Lze ale vůbec očekávat, a to nejen od prezidenta republiky Zemana, který je neochvějným zastáncem našeho členství v teroristickém uskupení NATO, vyjádření, požadující naše vystoupení z něj?

Zatím to vypadá, že vůle mnohých občanů o vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance bude i tentokrát nevyslyšena. Čeští vojáci v zahraničních misích Afghánistánu, Mali, Iráku budou dále posluhovat zájmům USA, kteří se neštítí zabíjet kdekoliv a kdykoliv, pokud je to v jejich mocenském zájmu.

Miroslav Kavij

(Poznámka metéra: K čemu vlastně jsou Rada bezpečnosti a samotná Organizace spojených národů, když jejich policejní prezidium tvoří jen strýček Sam, který jediný má pravdu. K čemu je Evropský parlament, když přemýšlí jak u nás znovu vytvořit Protektorát Böhmen und Mähren místo, aby umravnil největší zbrojaře USA. My Ameriku nepotřebujeme. Spojené státy potřebují nás – Evropu, nerostné bohatství Ruska a směnky z Číny.)

TRAUMA 1968

Otevřený dopis premiéru Babišovi a ministru Petříčkovi ohledně jejich vyjádření k přijetí zákona o dni památky obětí invaze a následné okupaci vojsky varšavské smlouvy (oba se vyjádřili v tom smyslu, že prý srpen 1968 je pro český národ stále obrovské trauma).

Pánové Babiši a Petříčku (rozhodně nemůžu napsat vážení, protože si vás vůbec v ničem nevážím, neboť vážně není za co, promiňte), opravdový a skutečný český a slovenský národ, tedy obyčejní, normální, slušní a pracující lidé s pevným charakterem a morálně volními vlastnostmi (mimochodem – což vy ani jeden nejste), kteří řádně a poctivě platí daně, ze kterých jste placeni i vy jako jejich služebníci a sloužící těmto národům a jeho všem obyvatelům, mají trauma z vás, z vašich lží, překrucování a falšování dějin, z vašich podlostí, z vašich zlodějen, z vašeho chorobného podněcování k nenávisti k Rusku, k ruskému národu, z vašeho lokajského poklonkování západu, z vašeho vlísávání se Evropské unii, z vašeho patolízalského podbízení se USA, z vaší nechutné odporné servility k Bruselu, z vašeho cynismu a vaší snahy překrucovat fakta o vinících a obětech druhé světové války, z vaší odsouzeníhodné souhlasné podpory prohlášení Evropské komise o tom, že druhou světovou válku začal společně Hitler se Stalinem, tedy fašistické Německo a Sovětský svaz, z vaší úmyslné provokace namířené proti Rusku přijatým zákonem připomínat den 21. srpen 1968 jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Český a slovenský národ (a věřím pevně, že je to většina jejich obyvatel), rozhodně NEMAJÍ žádné TRAUMA ze dne 21. srpna 1968, jak stále usilovně, cíleně, promyšleně, záměrně podsouváte lidem a snažíte se tak již desetiletí přiživovat, vzbuzovat a u jisté části populace (neschopné analyzovat geopolitické události a vývoj) udržovat při životě jejich vzdor, odpor a nenávist ke všemu nejen tehdy sovětskému, ale i k ruskému, k Rusku.

Stručně vám to zopakuji: – „Babiši a Petříčku, český a slovenský lid NEMÁ TRAUMA z 21. srpna 1968, nýbrž MÁ TRAUMA z vás, z vás všech těch polistopadových zaprodanců, vlastizrádců a kolaborantů!“ (Petříček byl v té listopadové a polistopadové době ještě klouček, tak ten o tom ví navíc houby!)

Pokračovat ve čtení „TRAUMA 1968“

Debilové z ÓDéeSeS a starosta Řeporyjí tleskají pacičkama

Válka s Ruskem? USA přesunuje do Evropy obrovské množství techniky a 20 tisíc vojáků. Největší americká provokace Ruska za poslední desítky let. Poláci v roli užitečných idiotů – a nejsou v tom sami. Tahle válka není studená. Jede se naostro.

Po Evropě jezdí tisíce vojáků cizí, agresivní mocnosti a chovají se, jako by jim to tady patřilo. Nové americké cvičení Defender Europe 2020 je největší provokací Ruska za poslední desítky let. Stačí jediná chyba, jediná zbloudilá střela na ruských hranicích a Evropa se ocitne na prahu válečného konfliktu. Česká média o tom neinformují, protože řeší Čapí hnízdo.

„V rámci cvičení Defender Europe 2020 se američtí vojáci rozšíří po celém evropském regionu, vytvoří základny s mnohonárodními silami a účastní se různých cvičení,“ uvádí americký server U.S. Army Europe.

Všechno prasklo před pár dny v podstatě náhodou, když americké vrtulníky, letící ze základny v Chorvatsku do Polska, chtěly při přeletu Slovenska natankovat. Na slovenském ministerstvu obrany jim to nejprve nedovolili, pak po zásahu vyšších míst svolili.


Americká těžká technika při přepravě v Polsku
Pokračovat ve čtení „Debilové z ÓDéeSeS a starosta Řeporyjí tleskají pacičkama“

Odsuzujeme útok Američanů na Irák

Americká armáda při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabila íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise.

 K zločinnému útoku

Světová rada míru co nejostřeji odsuzuje nedávný zločinný útok Spojených států amerických proti suverénní zemi – Iráku, při kterém byl zavražděn velitel jednotek Íránských revolučních gard Quds společně s vysokými důstojníky irácké armády.

Pokračovat ve čtení „Odsuzujeme útok Američanů na Irák“

Jak jsem vydal Reportáž…

(K 25. výročí vydání prvního úplného vydání Fučíkovy Reportáže psané na oprátce)

Po převratu, kdy všechno co bylo jen trochu červené, solidární, kolektivistické, veselé, úsměvné, přátelské až bratrské… bylo špatné, tak nejvíce zaplakala historická pravda. Z hrdinů se začali dělat zločinci a z vrahů hrdinové. Bůh se v tu chvíli buď zbláznil, nebo si vzal mateřskou dovolenou.
Statisíce „ukomunistů“ zahazovalo a ostentativně trhalo legitimace se srpem a kladivem, symbolem pracujících celého světa vytvářejících společensky potřebné hodnoty. Mezi nimi i řada předních umělců, vědců, řídících pracovníků… A jak jsme se z jejich pozdějších přiznání dozvěděli – byli ve straně jen proto, aby ji mohli škodit zevnitř. Bezcharakternost našich knedlíkových národů se v tu dobu projevila v plné své kráse. Loď opouštěly i krysy, které v ústavou daných politických stranách spoluvládly v této zemi v rámci Národní fronty. Nejvyšší představitelé se projevili jako křivopřísežníci, lháři a podvodníci… Všechno, co se v období budování nové poválečné společnosti vytvořilo – bylo špatné… Šílenství nahnědlých fanatiků dosahovalo stupně mentální retardace, kdy například navrhovali zasypat pražské metro, protože bylo vybudováno ještě před pučem a tak podobně. Doba vymknuta z kloubů.
Od dětství jsem chtěl najít pravdu. Jak říká Mistr Jan Hus: „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti!“ Nejprve jako horlivý čtenář, později jako funkcionář pionýra, mládežnického hnutí i strany až jsem se jako ideolog, lektor, pedagog… hledáním pravdy živil.
Ještě dávno před převratem, kdy se ještě lidé mohli a uměli smát, jsem přicházel s návrhy, jak propagandistickou a agitační práci s lidmi vylepšit. Jak známkované biflování mnohdy nepochopitelných pouček zaměnit za přirozenou touhou mladých po pravdě a uvědomělém poznávání.
Bohužel strach a hloupost po převratu i ve vedení komunistické strany vhodilo členskou základnu, ale i miliony nečlenů, normálních lidí do bažiny známé z Kachyňova Krále Šumavy. Nedošlo sice ke středověkým trestům jako v Rumunsku, ale v rámci zachování si vlastní kůže, byla celá plejáda dříve vyzdvihovaných představitelů pracujícího lidu zahrabána do stoky. Umělci se začali omlouvat, že hráli v Sequensových filmech. Šaškové ovládli Pražský hrad a poslancem se mohl stát jen ten, kdo nejvíce vykřikoval protikomunistická hesla. Političtí a hospodářští funkcionáři odstupujícího režimu se stěhovali do méně známých míst a nechali si narůst vous, funkcionářky začali nosit barety, aby mohli jít vůbec nakoupit. Mnozí si sáhli i na život. Takové situace v mnohých místech nastaly. Jen na vesnici, kde se přece jenom lidé znali lépe z konkrétní práce a vzájemné pomoci, měla antikomunistická nenávist mírnější podobu. Odsednutí si v hospodě, prořezané pneumatiky, rozbité okno na výměnku…

Pokračovat ve čtení „Jak jsem vydal Reportáž…“

Drang nach osten

„Je to východním směrem, stále a pouze na východ, kam se musí naše lidská rasa rozšířit. Je to směr, který pro expanzi německých obyvatel nařídila sama příroda.“ (Adolf Hitler)

Petr Máj

Pokud jste neemigrovali, nevycestovali, nešli za prací někam jinam, třeba až za moře – pokud stále žijete na území někdejšího Protektorátu Čechy a Morava, potom děkujte (nejenom Bohu), že jste ještě naživu nebo že jste se vůbec mohli narodit.

Hitler, Stalin, Roosevelt, Chamberlain, Daladier, Mussolini, Churchill… ti všichni nejsou již dávno na tomto světě. S nikým z nich nemůžeme mluvit, nikoho z nich se nemůžeme na nic zeptat. Zůstala pouze historická fakta.

Jsou tu však velmi patrné snahy vykládat historická fakta dost zvláštním způsobem. To, že se dnes může říkat již pravda celá, budí v některých lidech pravděpodobně dojem, že fakta dříve zamlčovaná mají poněkud větší pravdivost. Pro někoho dokonce tak velkou pravdivost, že to, co se mohlo říkat již dříve, vynechávají nebo dokonce považují za lživé. A tak se stává, že namísto pravdy s velkým P, se v jejich podání začíná šířit stejně nebezpečný jednostranný výklad, jako za doby minulé – pouze jen otočený o sto osmdesát stupňů. Z východu na západ…

Mnichov. Např. veřejnoprávní media se letos už ani nezmínila o tomto smutném výročí „ani jediným slovem“. To, že jsme se vymanili ze Sovětského vlivu, ještě neznamená, že jsme se vymanili z vlivu jakéhokoli. Právě pohled na Mnichov je toho důkazem. Jsme opět součástí západu a někteří politici, novináři, Wikipeďáci, blogeři… prostě mnozí z nás, mají pravděpodobně dojem, že bychom se měli zavděčit. Potěšit své znovu spojence… alespoň zmírněním toho ošklivého slova „ZRADA“.

Pokračovat ve čtení „Drang nach osten“

Aha, už jsem to pochopil…

Všichni rozumní a trochu vzdělaní lidé si občas ( i když neradi) přiznávají, že nebýt televizních pořadů „vyrobených“ před listopadovým pučem, tak se nemají na co koukat. A nepomáhají tomu ani snahy o zesměšňování pohádek a vymýšlení skrytých dvojsmyslů. Je vidět, že u nás dostává na chleba stále dost lidí, kteří by se měli živit poctivou prací a ne intrikami a pomluvami. Ale to je kapitalismus.
Jednou z nemnoha výjimek popřevratového období v oblasti zábavy byly i pořady baviče Petra Novotného a jeho hostů. Nechyběl vtip, nadsázka, ironie a občas i moudro! V jednom takovém pořadu vyprávěl…, že má doma živou opici, která dělá hrozný bordel a protože nemá svěrač tak sere všude, na všechny a na všechno. Teprve v současné době jsem pochopil, o kom vlastně tento bavič mluvil… MiHav

Otevřený dopis prezidentu Ruska

Vážený pane prezidente, s velikým žalem a pocitem hlubokého studu registrujeme přibývající provokace proti Rusku i Vám osobně. Téměř všechny jsou spojeny s pražskou politickou galérkou – etickou škarpou společnosti, která však sama sebe označuje za elitu. Srdce těchto nešťastníků se proměnila v kámen, jejich vědomí zastřely perutě nenávisti, jejich krev byla nahrazena roztokem lží, hulvátství a nabubřelosti, jejich svědomí otrávila chamtivost, egoismus, korupce a vlastizrada. Rozbíjejí společnost, devastují tradiční rodinu, pošlapávají hodnoty prověřené generacemi našich předků, zaměňují pravdu za lež a naopak. Věřte však, že odpornosti, které tito šílení pomatenci produkují, nemají s názory většiny našeho národa zhola nic společného.

Budiž jim omluvou, že i naše země byla zasažena nemocí šílených krav a že i touto zemí prošel ptačí mor, který kontaminoval ducha elitářského ptactva. Bylo vybito mnoho chovů, jak se však zdá, epicentrum nákazy v Řeporyjích zůstalo nedotčeno. Osud občas vtělí do podoby člověka i to nejodpornější, co má, a obraz společnosti, která takovému hnusu dá zelenou, pak podle toho vypadá. Dopis a útoky psychopatického chudáka, jehož jménem tento dopis znesvěcovat nebudeme, adresovaný Vám a Rusku, jakož i fraška kolem pomníku maršála Koněva, vlastizrádná propaganda největšího televizního výrobce fejků a předsudečná nenávist politických neziskovek hovoří za vše.

Nicméně tato galérka vydatně podporovaná západními majdanisty, tuzemskými loupežníky a nadnárodními agresory dosadila své agenty do vlády, médií, škol a bohužel, jak se zdá, i do části justice, aby se v rozporu s výsledky voleb ujala vlády nad celou zemí. V jejich režii se úchylnost stává normou a klasické hodnoty úchylností. Co dřív bylo trestné, díky jim je čestné a naopak. Tito tmáři zneužívají svobody slova, aby ji odebrali vizionářům, kteří před její ztrátou varují! Jejich vlajkovou lodí je chaos, devastace všeho hodnotného, tradičního a vlasteneckého, zmatení pojmů a padělání historie. Zavedli cenzuru, nezákonné šmírování a udavačství a nazvali je bojem proti dezinformacím. Nenávidí šiřitele necenzurované pravdy a trestají je za předsudečnou nenávist k jejich vlastní nenávisti. Prolamují Benešovy dekrety, aby se landsmanšaft konečně mohl zmocnit toho, co ani Hitler nedokázal natrvalo ukrást. Rodí se tak fašistická demokreatura zneužívající demokracie proti těm, kteří ji ctí. Chtějí nás vehnat do bratrovražedné války Slovanů proti Slovanům. Až v gejzírech nezměrných válečných bolestí pochopí, co činí, bude už pozdě. Tito nešťastníci zřejmě vůbec netuší, že tím vším připravují černou budoucnost jen sami sobě a svým blízkým. Neboť porušují vyšší zákony Života, které varují: „Jak v myšlenkách a emocích, tak v životě! Co vysíláme (tvoříme), to se k nám vrací! Co zasejeme, to sklidíme! Čemu sloužíme, tím se stáváme!“

Vážený pane prezidente, plně si uvědomujeme, že etika a politika hodná třetího tisíciletí již nemůže být o moci – ale o pomoci, ne o boji – ale o souznění, ne o prolhané manipulaci – ale o pravdě, nikoliv o mazanosti – ale o moudrosti, ne o bezpráví – ale o spravedlnosti, ne o křiváctví – ale o cti, ne o chamtivosti – ale o nezištnosti, ne o destrukci – ale o tvoření, ne o hulvátství – ale o pokoře, nikoliv o rozeštvávání – ale o spojování, ne o bezohlednosti – ale o soucítění, ne o odsuzování – ale o porozumění … A také si uvědomujeme, že i Vy to víte. Vědí to obyčejní lidé v Rusku, v Americe, Evropě i Číně. Nevědí to jen ti, co by to vědět měli, především politická galérka, ať už pražská či bruselská, co sama sebe nazývá elitou. Jenomže hluchému těžko poradíte a slepému cestu sotva ukážete.

Rádi bychom Vám současně touto cestou blahopřáli, že Vám byla Mezinárodním výborem pro záchranu Evropy a jejího kulturního dědictví udělena Zlatá cena slovanských národů, a to za Vaši moudrost, statečnost, vlastenectví a mírové postoje. Obdivujeme, že se nenecháváte vyprovokovat budováním dalších základem NATO podél hranic Ruska, trapnými sankcemi zkorumpovaných vlád, křiváckými snahami o vyřazení ruských sportovců z olympijských her, provokacemi fašistů na Ukrajině, pokusem o převrat v Rusku připravovaným politickými neziskovkami (včetně vlastizrádné organizace Člověk v tísni), natož pak ubohostmi několika našich rádoby politiků. Možná již brzy se stanete velkou, ne-li poslední nadějí na záchranu Evropy před sebevražednou politikou vlastizrádců, multikulti a LGBT genocidou našich národů.

Za to vše Vám patří poděkování, vděčnost a hluboká úcta celé Evropy, ne-li světa.

Prosíme, abyste tento dopis předal lidu Ruska jako výraz omluvy za potupné a ubohé projevy nenávisti hrstky pomatených hulvátů a zkorumpovaných vlastizrádců vůči všemu ruskému.

Přejeme Vám hodně zdraví, moudrosti a úspěchů na všech frontách.

S úctou, pozdravem a přáním radostných a klidných Vánoc za Mezinárodní výbor pro záchranu Evropy a jejího kulturního dědictví, vlastenecká hnutí, prodemokratické aktivisty, protikorupční iniciativy, nezávislá média, politiky moudrosti a občany se zdravým selským rozumem… Kulatý stůl duchovních ochránců míru, křesťanských hodnot, pravdy a spravedlnosti

Pozn.: Po zveřejnění tohoto dopisu nás mainstream a galérka nejspíš začnou se zuřivostí sobě vlastní dehonestovat, pomlouvat a nálepkovat (extrémisté, Putinovi agenti, rusofilové, xenofobové, rasisté, nacisté…). Zloději začnou řvát „Chyťte zloděje!“, plácat nesmysly o dezinformacích a konspiracích či o novodobém „zvacím dopisu“. Zkrátka lze očekávat vodopád mentálních zvratků z chorých mozků zahlcených nenávistí. To však pro nás bude odměnou a nezvratným důkazem, že jsme s láskou k vlasti, spravedlnosti a demokracii nenapsali v tomto dopise nic víc, než holou pravdu.
Za uvedené a další organizace: O. Lukáš, Praha dne 12. 12. 2019

Lživá tvář České televize zůstává

29. prosince 2019 odvysílala veřejnoprávní ČT ve svých Událostech poslední díl od listopadu vysílané pohádky, kterak se z disidenta Václava Havla stal prezident republiky.
Zatímco z archívního záznamu Alexander DUBČEK na zasedání Federálního shromáždění ve Vladislavském sále konstatoval, že pan Václav Havel byl zvolený za prezidenta Československé socialistické republiky, Jakub Železný v hlavní roli pohádkového vypravěče sděloval koncesionářům z televizní obrazovky, kterak Václav Havel po zvolení prezidentem republiky skládal slib, který byl jeden den před jeho přednesením pozměněn a zmizela z něj tak slova o věrnosti socialismu.
K věrohodnosti byl přidán dobový střih, ve kterém z úst prvního polistopadového prezidenta zaznělo „…budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu“. Přesto se do scénáře vloudila malá chybička, která pokazila veškeré úsilí týmu, připravující uvedenou reportáž. To když pozornější divák postřehl na kamerovém záběru stránku s citovaným prezidentovým textem: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice, budu dbát blaha národů a národností v ní žijících. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony.“
Pomyslnou třešničkou na dortu celé pohádkové reportáže bylo vysvětlení Železného, kterak to bylo ve skutečnosti s prezidentovými krátkými kalhoty při jeho přehlídce Čestné stráže, kdy si prý jen příliš povytáhl kalhoty.
Reportáž na ČT tak vzbudila u diváků spíše rozpaky. Jasno měli ale ti, kteří sledovali v tento den Televizní noviny na Nově. Z archívního záběru mohli slyšet, kterak Václav Havel slibuje na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice, bude dbát blaha národů a národností v ní žijících.
Slibů Václava Havla, které se proměnily v lež již při jejich vyřčení, a jehož vládnutí se prodloužilo ze dvou na třináct let, bylo nespočet. Stejně jako narůstající počet novodobých mainstreamových Koniášů v čele s veřejnoprávní ČT, snažící se smazat a ospravedlnit největší prezidentovy lži.
Dílo se povedlo dříve, než si „stvořitelé“ Havla pomysleli. Návrat kapitalismu, rozbití společného československého státu – díla zakladatelů Masaryka, Beneše a Štefánika, zavlečení České republiky do zločineckého paktu NATO, rozkradení státu… To vše jsou „dary“ současným a dalším generacím, stávající se tak otroky současného režimu.
Miroslav Kavij

Nezačíná nám Česko nějak hnědnout?

Jaké jsou kořeny pana starosty Koláře? Jeho děd Otto Kolář narozen 17. 5. 1908 jako bývalý československý občan přijal v době okupace Československa – německou státní příslušnost! Roku 1941 vstoupil do služeb gestapa v Českých Budějovicích, kde se činil až do roku 1943. Pak přešel na gestapo do Prahy. Zúčastnil se mimo jiné zatýkání československých občanů v době heydrichiády, eskortoval spolu s gestapem tři čs. občany, odsouzené k trestu smrti za schvalování atentátu na Heydricha.
Dne 31. 8. 1967 mu byl zakázán pobyt na území ČSSR jako, rakouskému státnímu občanovi z Lince, z důvodu práce ve službách gestapa. (ww.ustrcr.cz doba 1938-1945.)
Sám pan starosta absolvent právnické fakulty ZUČ v Plzni, dělal tajemníka Schwarzenbergovi a nyní je jeho poradcem. Nezačíná nám naše společnost nějak hnědnout? To voliči v Praze 6 nevěděli, koho si volí do čela své radnice. Dnes mu vadí pomník Koněva, kdo mu bude vadit zítra? Budou to zase Židi, Romové, komunisti nebo homosexuálové. Zřejmě mu v genech zůstalo něco po dědovi, nenávist k Česku a láska k Německu a nacismu.
Karel Svoboda, Prostějov
(Poznámka metéra: A co teprve Pavlík, starosta Náckova. Tomu musela maminka, když byl malej, asi sednout na hlavičku.)

Drazí koncesionáři, byl to dobrý rok!

Drazí koncesionáři, Vám děkuji za vše, co se v letošním roce veřejnoprávní České televizi, tedy mně, podařilo. 

Nejprve mi byla koncem června přiklepnuta odměna, stejně jako v letech předchozích, ve výši 2,4 miliónu korun, rovnající se mým deseti platům.

V říjnu mi sněmovna přes počáteční průtahy schválila výroční zprávy o hospodaření a činnosti ČT za roky 2016 a 2017. Ukázalo se totiž nakonec, že všechny součty, nejen dva a dva jsou v pořádku. Překážkou nakonec nebyly ani její údajně začerněné zprávy.

V listopadu jsem byl zaskočen pozvánkou na oslavu padesátých narozenin bývalého šéfa energetického gigantu ČEZ Martina Romana do Londýna. Dlouho jsem přemýšlel, zda se mám na večírek bývalé Toskánské party dostavit. Vědom si, že v čele nestranného a vyváženého média ČT musí být člověk bez poskvrny. Jenže nebýt ve společnosti tak významných osobností jakými jsou exministr Mirek Topolánek či šéf karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška, se mi zdálo být urážkou.

V prosinci jsem byl nejprve trochu zaskočen, když můj sedmimiliardový rozpočet televize na rok 2020 podpořili jen dva radní ČT. Jsem ale přesvědčen, že současný negativní postoj zbývajících třinácti se v novém roce změní. Vždyť zástupci ostatních parlamentních stran chtějí mít také své stále místo ve vysílání mé, tedy Vaší, televize.

Drazí diváci, neskrývám, že jednou z mých priorit v příštím období je navýšení Vašich daní ze současných měsíčních 135 Kč o pár drobných navíc pro další zkvalitnění vysílání.

A tak závěrem přijměte ještě jednou mé poděkování za Vaši dosavadní přízeň, kterou opět nezklamu. Ani se mi nechce věřit, že mé nemovitosti ve stověžaté matičce zemi prý pomalu atakují magickou hranici 100 miliónů českých korun.

Do Nového roku přidávám moji milí koncesionáři doporučení, které jste mohli zaslechnout v živém vysílání na facebooku na stránkách Stardance: „Kdybych mohl vzkázat něco našim divákům, doporučil bych jim, aby až půjdou k volbám a budou volit ty, kteří je zastupují, měli by jim říct, že je Česká televize důležitá. Protože politici nám můžou hodně pomáhat, ale oni nám umí taky dobře škodit. A já bych byl rád, kdyby těch, kteří nám budou pomáhat, bylo v příštích letech mnohem víc, než…“

P. S.: Přeji Vám, pane generální řediteli naší veřejnoprávní ČT, aby diváků sdílejících mé řádky bylo co nejméně. I když poctivější by bylo, kdyby se o Vaše jméno rozšířil seznam osob, o jejichž skalp usiluje fanclub Milionu chvilek v čele s vůdcem a zachráncem českého národa Mikulášem Minářem. Ve vašem případě by byl jejich požadavek skutečně oprávněný!
M. Kavij

Cirkus na téma „stalinismus“ jako zbraň hromadného ničení

(Vystoupení na mezinárodní konferenci v Petrohradě u příležitosti 140. výročí narození nejpopulárnější osobnosti Ruska všech dob Josifa Vissarionoviče Džugašvili – Stalina)

Stalin si prý potrpěl na vlastní kult. Pak by však jistě nechal kanonizovat i pojem „stalinismus“. Ten se však narodil jako hanlivá nálepka. Jen tak koluje dodnes. A výlučně v podání všech, kdo nenávidí samu sovětskou moc – a ne jenom jejího lídra v dobách, kdy brala šturmem nebesa a čelila za to kruté pomstě.

Mohutné billboardy po celém městě zvali na setkání u příležitosti 140. výročí narození Stalina

Kde se ta zášť vzala – a čeho všeho se neštítila – věděl už Edvard Beneš. Řádky, z nichž budu citovat, vyšly poprvé v létě 1942 v Londýně – víc než půl roku před Hitlerovým debaklem u Stalingradu. Základem knihy, nazvané Demokracie dnes a zítra, jsou navíc Benešovy přednášky na univerzitě v Chicagu od února do června 1939. V Británii, která nás zradila v Mnichově, se cítil jako na trní. Už v Chicagu popsal plasticky to, jak se západní stavěly k Moskvě i poté, co porazila Trockého plány „exportu revoluce na bodácích“ – a převratnou modernizaci země spojila s politikou, usilující o včasné spojenectví proti fašismu a válce.
Jakmile se „po roce 1930 ukázala možnost spolupráce se Sovětským svazem“ (coby „rozhodujícím činitelem v boji buržoazních demokracií s autoritativními režimy“) – stojí v Benešově knize – vypukla „neostřejší propaganda o vnitřní situaci v Rusku, spojená s útočnými akcemi proti všem, kdož se dívali na komunismus liberálněji a hledali s ním soustavnou spolupráci… Ruský komunismus byl světu předváděn v nejhorších barvách… soustavně šířenou hrůzou, že zavede teror protiburžoazní, vyvraždí všechny příslušníky středních vrstev, zavede panství luzy a učiní konec dnešní západoevropské kultuře.“

A právě to přivedlo „mnohé z rozhodujících činitelů západoevropské buržoazie“ k domnění, že „mají volit mezi fašismem a sociální revolucí“. „Byli prostě ochotni nechat padnout měšťanskou demokracii a použít ke své záchraně autoritativnějších režimů… Od roku 1932 všecky konzervativní elementy buržoazní demokracie téměř bez výjimky hledaly útočiště v kompromisování s fašismem proti komunismu.“

Celoročně nosí domácí i zahraniční hosté květy ke Kremelské zdi hrdinů k soše J. V. Stalina

Hybridní válka proti „stalinismu“ trvá už skoro sto let. Být jenom věcí gážistů kapitálu, vyláme si zuby už dávno. Dosáhla však cílů, nedostižných ani pro stovky nacistických divizí a jaderné vyděrače. Dokázala to jen proto, že byla a je vedena nejen proti našemu hnutí, ale i přímo z jeho řad. Trockij se na prahu války neštítil ani uřvané agitace, sázející proti „stalinismu“ na nacistickou agresi. Parta jeho stoupenců v USA se – právě kanonádou na „stalinismus“ – snažila zmařit protihitlerovskou koalici s Moskvou. To z ní se pak vyklubala i první generace „neocons“ (neokonzervativci – pozn. red.), jejíž dnešní dědicové se snaží svrhnout i Donalda Trumpa. Trockistické předivo, válčící proti „stalinismu“ v západní Evropě, sponzorovaly napřed anglosaské „služby“, pak abwehr a gestapo, a po válce znovu americká a britská špionáž. 40 miliónů franků mu přihrál i Robert Schumann, zvěčněný coby „praotec evropské integrace“. Když už měl „Protektorát Böhmen und Mähren“ na kahánku, dal veřejná prostranství oblepit obludnou Stalinovou karikaturou. Stál pod ní nápis „Nepřítel číslo 1“.

Pokračovat ve čtení „Cirkus na téma „stalinismus“ jako zbraň hromadného ničení“