K problematice jednoty a součinnosti komunistického hnutí

Ve svém posledním příspěvku „Komunistická internacionála, V. sjezd KSČ a jejich odkaz dnešku“, který vyšel ve sborníku z předešlé konference, jsem věnoval pozornost významu mezinárodního komunistického hnutí na formování politiky KSČ od jejího založení až po současnou situaci v tomto hnutí a jeho vliv na KSČM.

KSČ od svého založení v roce 1921 přijala 21 podmínek pro vstup do Komunistické internacionály (dále jen KI) a usilovala o charakter strany jako strany, uplatňující důsledně proletářský internacionalismus, k čemuž přispěl druhý kongres v roce 1920, který tyto podmínky schválil a vymezil tak konkrétní kritéria toho, jaký má být charakter komunistických stran jako stran nového typu, stran ideově a organizačně věrohodných, schopných získat pracující masy k revoluční přeměně společnosti. Obsahová i věcná univerzálnost 21 podmínek a jejich uplatnění v praktické politice jednotlivých KS byla prokázána ve zkvalitnění jejich činnosti, což přineslo úspěch zejména v budoucnosti při vzniku světové socialistické soustavy.

Dodržování a respektování oněch principů v politice jednotlivých národních komunistických stran (KS) a vzájemná výměna názorů a zkušeností plynoucích i ze specifických podmínek těchto stran byl významný svorník upevňující mezinárodní jednotu komunistických stran.

Jaká je situace nyní? Lze uskutečnit obdobné ideově organizační uspořádání, jako byla KI a je možné inspirovat se a dále využívat oněch 21 podmínek k hledání sjednocujících východisek pro společnou cestu? Jak docílit zformování řady politických stran či hnutí hlásících se dnes ke komunistické identitě? Je žádoucí nastavit podobná kritéria, jako je před 100 lety přijal II. kongres KI?

Pokračovat ve čtení „K problematice jednoty a součinnosti komunistického hnutí“