Jako dialektický materialista musím s většinou vysloveného na našem „rudémpraporu.cz“ v poslední době souhlasit.
Pro kapitalismus jsou pojmy jako člověk, národ, mír, spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita…, jen sprostá slova. Každý uvažující člověk v nejkrásnější části Evropy ví, že utahování opasku teprve přijde a na otázku rádia Jerevan: „Kdy bude líp!“ zná i odpověď – „Lépe už bylo!“
„…Válka je řešení politiky jinými než mírovými prostředky,“ naznačoval Carl von Clausewitz.
Osmdesát procent dnešních obyvatel Evropy válku nezažilo a připomínky v podobě válečných hraných i dokumentárních filmů se už třicet let nesmějí mladé generaci promítat.
Pokud skončí celosvětově pandemie brzy, tak opláčeme své blízké a přátele a z úcty k nim budeme se životem bojovat. Pokud skončí později, než zvládneme, tak se budeme prát už jen o holý život.
Děkuji přírodě a Karčimu, že nebyl zvolen prezidentem Drahoš nebo nějaký další knížecí dement, to bychom už dnes byli v „hajzlu“.
Epidemie je jen dalším důkazem, že žádný Bůh neexistuje, a že si z nás církev dělá celou dobu pr… . Ani roušky šít neuměj.
Už vidím flanďáky, jak stojí u cesty a rozdávají plody z jejich nakradených lesů hladovějícím dětem, jejichž imunita se s pandemií vítězně poprala.
Ne, vážení! Lidé, lidský rozum a moudrost věků musí zvítězit. A ne pohrobci Hitlera a Lincolnovi šaškové. Jsou dnes stále silné národy, které nechtějí válku a umí pracovat a pomáhat. Jen si nemůžeme myslet, že jsme my ten „pupek světa“. Zachránit nás může jen práce, uskrovnění, solidarita, spolupráce, přátelství. Přátelství mezi lidmi i národy. Slovanské národy zblblé kapitalismem jakoby zapomněly na svou morální podstatu a humánní kulturní charakter daný stoletími.
Pokračovat ve čtení „Poznámka ke korodni a korolidem“
