Poznámka ke korodni a korolidem

Jako dialektický materialista musím s většinou vysloveného na našem „rudémpraporu.cz“ v poslední době souhlasit.
Pro kapitalismus jsou pojmy jako člověk, národ, mír, spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita…, jen sprostá slova. Každý uvažující člověk v nejkrásnější části Evropy ví, že utahování opasku teprve přijde a na otázku rádia Jerevan: „Kdy bude líp!“ zná i odpověď – „Lépe už bylo!“

„…Válka je řešení politiky jinými než mírovými prostředky,“ naznačoval Carl von Clausewitz.
Osmdesát procent dnešních obyvatel Evropy válku nezažilo a připomínky v podobě válečných hraných i dokumentárních filmů se už třicet let nesmějí mladé generaci promítat.
Pokud skončí celosvětově pandemie brzy, tak opláčeme své blízké a přátele a z úcty k nim budeme se životem bojovat. Pokud skončí později, než zvládneme, tak se budeme prát už jen o holý život.
Děkuji přírodě a Karčimu, že nebyl zvolen prezidentem Drahoš nebo nějaký další knížecí dement, to bychom už dnes byli v „hajzlu“.
Epidemie je jen dalším důkazem, že žádný Bůh neexistuje, a že si z nás církev dělá celou dobu pr… . Ani roušky šít neuměj.
Už vidím flanďáky, jak stojí u cesty a rozdávají plody z jejich nakradených lesů hladovějícím dětem, jejichž imunita se s pandemií vítězně poprala.

Ne, vážení! Lidé, lidský rozum a moudrost věků musí zvítězit. A ne pohrobci Hitlera a Lincolnovi šaškové. Jsou dnes stále silné národy, které nechtějí válku a umí pracovat a pomáhat. Jen si nemůžeme myslet, že jsme my ten „pupek světa“. Zachránit nás může jen práce, uskrovnění, solidarita, spolupráce, přátelství. Přátelství mezi lidmi i národy. Slovanské národy zblblé kapitalismem jakoby zapomněly na svou morální podstatu a humánní kulturní charakter daný stoletími.

Pokračovat ve čtení „Poznámka ke korodni a korolidem“

Vlastizrádci se to jen hemží

V době kdy stále více států zápasí se šířící se vlnou pandemie koronaviru, zaplavila i naši společnost vlna lidské solidarity, ohleduplnosti a přívětivosti. Přesto se najde nejeden člověk z řad především politiků, kteří se potřebují i v této nelehké době zviditelnit.
Podle senátora Fischera děkování českých vládních činitelů Číně za to, že umožnila nákup prostředků, hraničí s vlastizradou! Na poplach bije Rusofob Štětina. Ruská armáda neposílá do Itálie vojenské lékaře, ale zelené mužíčky, kteří mají plnit jiné úkoly.
Adept na příštího prezidenta Česka, generál Petr Pavel, upozorňuje občany, že nákup roušek a zdravotnického materiálu z Číny představují pro náš stát bezpečnostní riziko.
Šiřitel evropských hodnot Jakub Janda má jasno v tom, jak bude vypadat čínská „bratrská pomoc“, stejně jako v tom, že ministr vnitra Jan Hamáček řadu let slouží jako čínská spojka ve vedení českého státu.

Pokračovat ve čtení „Vlastizrádci se to jen hemží“

Aktuální matematická úloha ze života

Pokrok na naší železnici ničím nejde zastavit…
Tak děti, spočítáme si jednoduchý příklad: Anička pojede o prázdninách z Liberce k babičce do Strážnice. Z Liberce do Hradce pojede rychlíkem v tarifu ČD. Z Hradce do Pardubic v tarifu hradeckého a pardubického kraje. Z Pardubic do Olomouce vlakem Regio Jet. Z Olomouce do Starého Města rychlíkem ČD. Ze Starého Města do Strážnice osobákem v tarifu Zlínského kraje.
Takže úloha zní: Kolik bude Anička potřebovat jízdenek? Kolik Anička celkem zaplatí? A kdy Aničku propustí z psychiatrie?
(Že se na to Anička nevys…. Vždyť v Liberci je taky pěkně.)

Ani zlatou uzdou vrahy neočistíš

Provládní „veřejnoprávní média“ nám sdělují smutnou zprávu, že zemřel poslední člen teroristické skupiny bratří Mašínů. Vladimír Hradec (+88) se v padesátých letech přímo nezapojoval do vražd, které organizovali Mašínové. Získával a přechovával pro ně „pouze“ střelné zbraně, ale po jejich emigraci z ČSR byl zatčen a odsouzen k desetiletému vězení.

Také on se dočkal, stejně jako ostatní členové této teroristické skupiny, státního vyznamenání. Aby to však nevypadalo jako ocenění terorismu, vyrobili polistopadoví mocipáni zákon o III. odboji. Podle tohoto zákona jsou vyznamenáváni a finančně odměňováni všichni teroristé, záškodníci a špioni, kteří sabotovali poválečný vývoj v Československu.

Ano, jsou vyznamenáváni ti, kteří tehdejšímu lidově demokratickému režimu aktivně škodili, zatímco ti, kteří tehdejší společnost chránili a bránili, jsou označeni za nepřátele demokracie. Také pro ně si polistopadoví havloidi nechali schválit tzv. lustrační zákon a vyřadili je tak z aktivního společenského života. Dokonce jim ani nevadí, že tento zákon odporuje Listině základních práv a svobod občanů.

Ale dnes nejsou oslavování jenom teroristé skupiny Mašínů, ale i ozbrojené protivládní skupiny Dr. Horákové, převaděči, agenti chodci a další záškodníci. Pojmenovávají se po nich ulice, náměstí a stavějí se jim pomníky. Všichni prý bojovali proti komunistickému režimu. I tento pojem zapadá do protikomunistické propagandy, která má za cíl implantovat do hlav polistopadové generace nenávist k vlastním rodičům a prarodičům za to, že se podíleli na budování beztřídní společnosti v naší republice.

Připomeňme si tedy, proti jakému režimu ti dnes oslavovaní hrdinové bojovali. V Prohlášení k Ústavě z roku 1948 se praví:

My lid československý, prohlašujeme, že jsme pevně rozhodnuti vybudovat svůj osvobozený stát jako lidovou demokracii, která nám zajistí pokojnou cestu k socialismu. Jsme odhodláni bránit všemi svými silami vymoženosti naší národní a demokratické revoluce proti veškerým snahám domácí i zahraniční reakce, jak jsme znovu před celým světem osvědčili svým vystoupením na obranu lidově demokratických řádů v únoru 1948.

A právě zítra je ten den, kdy máme možnost připomenout si nezapomenutelné výročí vítězství pracujících v ČSR – 25. únor 1948

mk

(A poznámka metéra: Jestli tomu dobře rozumím, tak když teď začnu tajně a nezákonně shromažďovat vraždící zbraně a budu jimi vyzbrojovat zločince a vrahy, kteří zavraždí třeba policistu, předsedu družstva, zastupitele, vojáka, ministra a třeba primáře či ekonomického náměstka, tak až se u nás zase chopí vlády pracující lid, tak dostanu vyznamenání a odškodnění ?! Tak to jdu NA TO…)

V Mnichově se Pompeo potlesku nedočkal, tak snad v Plzni?!

Mnichov má za sebou další, v pořadí 56. bezpečnostní konferenci, které se zúčastnilo 60 ministrů zahraničí a 40 ministrů obrany a dalších členů vlád jednotlivých států.

Konference, nejen díky chybějícímu potlesku po skončeném projevu ministra zahraničí Spojených států Mike Pompea (o kterém naše média taktně mlčí), ukázala na současné prohlubující se rozpory mezi státy Evropské unie a zámořským rivalem. Evropští lídři se dokázali postavit proti USA, vyjádřit svůj zásadní nesouhlas s jejich politikou nelítostně prosazující heslo „Amerika na prvním místě“. Nepodpořili sdílený názor amerického ministra zahraničí, podle kterého Západ vítězí a dělá tak společně. Názor, který byl v příkrém rozporu s tvrzením německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, podle kterého se Spojené státy za administrativy Donalda Trumpa zříkají myšlenky mezinárodního společenství a prosazují názor, že každý stát má své zájmy stavět nad zájmy všech ostatních. Nejen v posledních letech, ale prakticky každým dnem nás o tom Spojené státy přesvědčují. Například nedávná obchodní dohoda s Čínou, díky které budou Spojené státy dodávat (mimo jiné) zkapalněný plyn a snižovat tak svůj vzájemný rekordně vysoký obchodní deficit. Vyčleněná miliarda dolarů USA na „podporu“ energetické nezávislosti Polska a dalších států sdružených v iniciativě „Trojmoří“ na dodávkách z Ruska. Chystané zvýšení cel americké vlády od 18. března na dovezená letadla z Evropské unie z dosavadních 10 na 15 %. Samostatnou kapitolou je dlouhodobé vnucování požadavku USA členským státům Severoatlantické aliance na vyčleňování financí ve výši 2 % z jejich HDP pro další válečná dobrodružství této teroristické zločinecké organizace.

Mnichov byl pro ministra zahraničí USA ve znamení absence potlesku, roztleskal snad jen „jeho“ ministra obrany Marka Espera. V květnu je Mike Pompeo pozván na oslavy 75. výročí osvobození Plzně. Bouřlivé ovace, kterých se mu dostane při vyzdvihování zásluh amerických vojsk v té době již osvobozené západočeské metropole, jej tentokrát zcela jistě neminou!

Miroslav Kavij

Výplatní páska církví

Zdravím a mám dotaz za naše důchodce… Jak je možné… takto vyhodit miliony, když není žádná návratnost. Na důchodech přidali cca jak komu 900,- Kč, ale už je v tisku seznam veškerých zvýšených cen potravin a dalších věcí. To znamená i při přidání jsme my důchodci zase v mínusu!
V každém případě by bylo dobré a prospěšné provést kontrolu účetnictví neziskovek a zrušit je. Proč jsou funkcionáři placený z těchto peněz?
Měly by to být čestné funkce… a neplacené!

VÝPLATNÍ PÁSKA CÍRKVÍ

Pokračovat ve čtení „Výplatní páska církví“

Jak jsem vydal Reportáž…

(K 25. výročí vydání prvního úplného vydání Fučíkovy Reportáže psané na oprátce)

Po převratu, kdy všechno co bylo jen trochu červené, solidární, kolektivistické, veselé, úsměvné, přátelské až bratrské… bylo špatné, tak nejvíce zaplakala historická pravda. Z hrdinů se začali dělat zločinci a z vrahů hrdinové. Bůh se v tu chvíli buď zbláznil, nebo si vzal mateřskou dovolenou.
Statisíce „ukomunistů“ zahazovalo a ostentativně trhalo legitimace se srpem a kladivem, symbolem to pracujících celého světa vytvářejících celospolečensky potřebné hodnoty. Mezi nimi i řada předních umělců, vědců, řídících pracovníků… A jak jsme se z jejich pozdějších přiznání dozvěděli – byli ve straně jen proto, aby ji mohli škodit zevnitř. Bezcharakternost našich knedlíkových národů se v tu dobu projevila v plné své kráse. Loď opouštěly i krysy, které v ústavou daných politických stranách spoluvládly čtyřicet let v této zemi v rámci Národní fronty. Nejvyšší představitelé se projevili jako křivopřísežníci, lháři a podvodníci… Všechno, co se v období budování nové poválečné společnosti vytvořilo – bylo špatné… Šílenství nahnědlých fanatiků dosahovalo stupně mentální retardace, kdy například navrhovali zasypat pražské metro, protože bylo vybudováno ještě před pučem a tak podobně. Jak říká klasik Karel Sýs byla to Doba vymknuta z kloubů.
Od dětství jsem chtěl najít pravdu. Jak říká Mistr Jan Hus: „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti!“ Nejprve jako horlivý čtenář, později jako funkcionář pionýra, mládežnického hnutí i strany… až jsem se jako ideolog, lektor, pedagog… hledáním pravdy živil.
Ještě dávno před převratem, kdy se ještě lidé mohli a uměli smát, jsem přicházel s návrhy, jak propagandistickou a agitační práci s lidmi vylepšit. Jak známkované biflování mnohdy nepochopitelných pouček zaměnit za přirozenou touhou mladých po pravdě a uvědomělém poznávání.
Bohužel strach a hloupost po převratu i ve vedení komunistické strany vhodilo členskou základnu, ale i miliony nečlenů, normálních lidí do bažiny známé z Kachyňova Krále Šumavy. Nedošlo sice ke středověkým trestům jako v Rumunsku, ale v rámci zachování si vlastní kůže, byla celá plejáda dříve vyzdvihovaných představitelů pracujícího lidu zahrabána do stoky. Umělci se začali omlouvat, že hráli v Sequensových filmech. Šaškové ovládli Pražský hrad a poslancem se mohl stát jen ten, kdo nejvíce vykřikoval protikomunistická hesla. Političtí a hospodářští funkcionáři odstupujícího režimu se stěhovali do méně známých míst a nechali si narůst vous, funkcionářky začali nosit barety, aby mohli jít vůbec nakoupit. Mnozí si sáhli i na život. Takové situace v mnohých místech nastaly. Jen na vesnici, kde se přece jenom lidé znali lépe z konkrétní práce a vzájemné pomoci, měla antikomunistická nenávist mírnější podobu. Odsednutí si v hospodě, prořezané pneumatiky, rozbité okno na výměnku…

Pokračovat ve čtení „Jak jsem vydal Reportáž…“

Drang nach osten

„Je to východním směrem, stále a pouze na východ, kam se musí naše lidská rasa rozšířit. Je to směr, který pro expanzi německých obyvatel nařídila sama příroda.“ (Adolf Hitler)

Petr Máj

Pokud jste neemigrovali, nevycestovali, nešli za prací někam jinam, třeba až za moře – pokud stále žijete na území někdejšího Protektorátu Čechy a Morava, potom děkujte (nejenom Bohu), že jste ještě naživu nebo že jste se vůbec mohli narodit.

Hitler, Stalin, Roosevelt, Chamberlain, Daladier, Mussolini, Churchill… ti všichni nejsou již dávno na tomto světě. S nikým z nich nemůžeme mluvit, nikoho z nich se nemůžeme na nic zeptat. Zůstala pouze historická fakta.

Jsou tu však velmi patrné snahy vykládat historická fakta dost zvláštním způsobem. To, že se dnes může říkat již pravda celá, budí v některých lidech pravděpodobně dojem, že fakta dříve zamlčovaná mají poněkud větší pravdivost. Pro někoho dokonce tak velkou pravdivost, že to, co se mohlo říkat již dříve, vynechávají nebo dokonce považují za lživé. A tak se stává, že namísto pravdy s velkým P, se v jejich podání začíná šířit stejně nebezpečný jednostranný výklad, jako za doby minulé – pouze jen otočený o sto osmdesát stupňů. Z východu na západ…

Mnichov. Např. veřejnoprávní media se letos už ani nezmínila o tomto smutném výročí „ani jediným slovem“. To, že jsme se vymanili ze Sovětského vlivu, ještě neznamená, že jsme se vymanili z vlivu jakéhokoli. Právě pohled na Mnichov je toho důkazem. Jsme opět součástí západu a někteří politici, novináři, Wikipeďáci, blogeři… prostě mnozí z nás, mají pravděpodobně dojem, že bychom se měli zavděčit. Potěšit své znovu spojence… alespoň zmírněním toho ošklivého slova „ZRADA“.

Pokračovat ve čtení „Drang nach osten“

Pět let po vrácení metálů…

Pplk. MUDr. Marek Obrtel

Tento článek začínám psát 23. prosince 2019 v 08:30 SEČ. Tedy nachlup přesně pět let poté, kdy jsem se smíšenými pocity po náročné noční službě na záchrance předával úřednici na poště doporučené dopisy pro ministra obrany Stropnického a Vládu České republiky s úmyslem vrátit všechna svá válečná vyznamenání, udělená NATO.

Ten myšlenkový zmatek nepramenil ani v nejmenším z toho, že bych si nebyl jist tím, co v otevřeném dopise píšu. Ty věci jsem si odžil, k takovému poznání jsem dospěl a o pravdivosti svých slov jsem byl (a zaplaťpánbůh stále jsem) bezvýhradně přesvědčen. Smíšené pocity panovaly spíše z toho, co bude následovat…

Nejen ve formě možných, ale domníval jsem se, že téměř jistých sankcí, na což jsem byl připraven a ochoten si za svou pravdou stát a dokázat ji do nejmenších detailů obhájit celou řadou velmi pádných a podložených argumentů. Ale také a zejména jsem měl obavy z toho, jak bude tehdy poměrně pravdou nedotčená a mediokracií zmanipulovaná česká, moravská a slezská veřejnost reagovat. Jestli budu za svůj postoj jednomyslně zavržen a dehonestován anebo prohlášen za „smyslů zbaveného“…

Následné reakce mne pak velmi překvapily a to převážně velmi pozitivně. Protistranu až na malá překvapení pak reprezentovaly samé profláknuté známé tváře, reprezentující cizí zájmy proti zájmům naší vlasti a jejích občanů.

A jak to vypadá po dlouhých pěti letech, které utekly jak voda? Domnívám se, že soud, který jsem vynesl nad zločineckou organizací, kterou jsem poznal do hloubky a odmítl jí sloužit, jenž se zove NATO, se pomalu naplňuje a skutečnost je horší, než jsem ji tenkrát před pěti lety sám popsal.

Marek na Hrad!“ – co říkáte vážení čtenáři? Inteligentní, vzdělaný, soudný, lékař, voják, otec od rodiny, vlastenec s odvahou našich předků… Nebyl by to dobrý tip na budoucího prezidenta? Obzvlášť, když by mu další rozumní vlastenci pomohli?!

Na povrch se pozvolna derou další a další svědectví o zločinech proti mezinárodnímu právu na Balkáně, na Blízkém Východě i v severní Africe, ale i v dalších zemích, mnohé se máme ještě dozvědět o situaci ve Venezuele, jak je to s celou slavnou migrační krizí a situací v západní Evropě, jak je to vlastně s Brexitem a se souvisejícím protiruským tažením a proč se má Evropa znovu stát válčištěm korporátních fašistů v bezohledném boji o moc a peníze, což je vlastně jedno a totéž.

Pokračovat ve čtení „Pět let po vrácení metálů…“

Co se neměl český národ nikdy dozvědět

Zatím je to stále aktuální. Po nevydařené volbě prezidenta se pokorně vrátil a ztotožnil s vládou, od které se pro účel voleb tak zásadně distancoval. Prostě „Volím Karla!“ a „Karel na Hrad!“

Co se neměl český národ nikdy dozvědět:

Týden poté, co sám K. Schwarzenberg rozvířil v TV duelu debatu o sudetských Němcích a Benešových dekretech, se objevilo svědectví muže, který byl v 90 letech u šokujícího výroku knížete, kdy přímo slíbil restituci majetku zabaveného šlechtické rodině, která kolaborovala s nacisty.

Schwarzenberg v duelu se Zemanem prohlásil, že Benešovy dekrety již 20 let neplatí a že za odsun sudetských Němců by tehdejší vláda i s prezidentem Benešem dnes stála před haagským tribunálem pro válečné zločince.

Na základě těchto slov se ozval ředitel státního zámku Sychrov na Liberecku pan POLANSKÝ a řekl toto: „Rozhovor se uskutečnil na Pražském hradě v kanceláři tehdejšího prezidenta V. Havla. Kancléřem byl tehdy K. Schwarzenberg. Rozhovor se odehrál před očima ředitele zámku Sychrov. Schwarzenberg rozmlouval s Marguerittou, princeznou z Rohanu, hraběnkou Kottulinský, dcerou Alaina Rohana, který byl do roku 1945 vlastníkem zámku v Sychrově.
Několik dní po listopadu 1989 telefonovala POLANSKÉMU Margueritte Rohanová-Kottulinský, že s napětím a radostí sleduje události u nás a že do konce roku 1989 určitě přijede na Sychrov. To se taky v prosinci 1989 stalo. Margueritte se chtěla nejdříve setkat s V. Havlem a informovat ho o tom, že má v Americe známé, kteří ji pomohou s opravami zámku. Schůzka byla předjednána, ale jako první proběhla schůzka s kancléřem V. Havla, tj. K. Schwarzenbergem. Při loučení Margueritte s K. Schwarzenbergem se kněžna naléhavě dožadovala na Schwarzenbergovi, aby nezapomněl na RESTITUCE. Schwarzenbergova odpověď byla šokující: ´Margueritto, buďte trpělivá. Přišla doba, ve kterou jsme vůbec nedoufali. Uteče pár let, lidé tady budou mít problém se nažrat a pak jim bude jedno, co se komu vrátí!´, řekl tehdy Schwarzenberg.“

Taktika, jak se zbavit odrodilce Babiše

Jak zlikvidovat jeho firmu o jejíž funkční zbytky se poperou. Babiš vystoupil z pozadí a stal se tzv. personální unii tj. miliardář osobně u moci, tedy i jako vládnoucí a nikoli v pozadí na pozici součásti panujících tj. špiček kapitálu. Tím se stal protivníkem. Sice se ze všech sil snaží jim neškodit, ale to ho, jak se zdá, neochrání. Sice chrání banky před zdaněním, vzdoruje progresívní dani, ale dovolil si sáhnout na pojišťovny a internetové firmy. Nic nepomůže, že přidá příští rok i poslancům atd. A progresivní daň je pod tlakem levice dalším možným krokem a zde se sjednocují síly, jak multimilionářů, tak úředníků, živnostníků všech, kterých by se tento krok ke spravedlivější společnosti, mohl dotknout. Stačí tímto krokem jen vyhrožovat.
Ostatně stát by si měli platit ti, kterým nejvíce slouží a chrání soukromé vlastnictví a bohatství vůbec. (Proletář, dnes s velmi pomatenou hlavou, jak víme má jen své okovy. Hezky makat do sedmdesáti, jinak skončí pod mostem. A dnešními VŠ vzdělaný mládežník si s bídou za 30 let vydělá na vlastní střechu nad hlavou.)
Babiš se stal nepřítelem a boj, který proti němu vedou z pozadí, se stává otevřeným. Fašistické postupy (dnes již zdokonalené) se dostávají ke slovu. Neziskovky financované z pozadí a bojující údajně proti korupci. A nyní i velmi slušně protestující ulice (oproti minulosti bez pouličních bojůvek – letáky místo obušků) Frontální útok. Odpor ulice, 200 000 na Letné ani zahraniční média nepřehlédnou. Pár našich občanů dobře se živících v cizině se podepíše pod články ve světových denících a vedle toho boj na méně viditelné frontě na území bank! Bank, které financují a umožňují chod Babišových firem. Bez bankovní podpory, různých typů úvěrů, krátkodobých, dlouhodobých… se takový kolos jako Agrofert neobejde. A zde vyvíjejí nátlak bohatí hráči v pozadí, kteří jsou také dobrými zákazníky těchto institucí a snaží se u nich tou veřejnou kampaní Babiše znevěrohodnit jako zákazníka a navíc mohou i hrozit tím, že sami přejdou k jiném bance. Babiš má zatím přes dehonestující tlak médií podporu tiché většiny, která ale nemá na to jezdit do Prahy a pořádat „VzdoroLetnou“ a na rozdíl od kavárníků to nemají ani v genech. Osamocený Babiš nemá proti tomuto frontálnímu útoku moc naději. Mafie státních zástupců a po té soudců ho bude dál pronásledovat, protože to je v zájmu mafií. Na vyšetřování jejich zlodějin nezbývá čas, ale hlavně vyšetřovatelé nemají odvahu je vyšetřovat, protože pochybují, že to Babiš u vlády ustojí. Vidí trochu do systému zločinu a obávají se o budoucnost. Kauzy pak vyšetřují třeba deset let. Viz Babišova dozorujícího státního zástupce. Splnil zadání. Obvinil celou Babišovu rodinu a natáhl to na celé roky. Nyní chtěl zdrhnout do „civilu“, ale jednou se zaprodal a tak musí sloužit dál. Z mafie se jen tak neodchází.
Co bude po Babišovi, který se vydal veřejné kontrole? Panující skupina, jejímiž zákony se řídí společnost, bude dál ovládat režim z pozadí a žrát kaviár polévkovou naběračkou. Těch slouhů co chtějí v jejich prospěch za třicet stříbrných vládnout je celá ta demokratická opozice, co to má v názvu. Kapitál bude rád, že může prostřednictvím přistěhovalců tísnících se na ubytovnách, držet platy na nízké úrovni. Míra vykořisťování se zvýší. A obyčejný člověk co si troufne založit rodinu a porodit potomka se odsoudí k bídě. Měšťák hrající si na intelektuála bude dál snít o světlých zítřcích v náručí Evropské unie a doufat, že se její lídři s námi rozdělí o zisky z loupeže, kterou jim umožňuje ovládání světového trhu, čerpání monopolních zisků a drancování zemí třetího světa a přírody.
Josef Mráček

Chcete válku? Tak volte dál ty debily!

Obyvatelé oblastí dříve zvaných SUDETY by měli být ve střehu. Starosta Řeporyjí ve své prudérnosti poodhrnul roušku tajemství.

Německo, Česko, Sudety, Rusko, Koněv, Vlasov, Posselt, Walderode, Liechtenstein, Colloredo-Mansfeld – co vám to říká? Ano, jsou to současná témata mnohých diskusí, která však míjí její širší veřejnost. Ta se bohužel nedozvídá řadu podstatných věcí včas. Starosta Řeporyjí Novotný však asi nechtíc provalil fašistické a nacistické tendence. Je otázkou, jak dalece je již tato rakovina rozlezlá, či zda je to zatím „jen“ hlavně otázka Prahy.

Není asi dílem náhody, že se v poslední době tyto záležitosti tolik přetřásají. Určitě není dílem náhody záměrné vyvolávání protiruských tendencí a ještě více pozměňování dějin. Dochází k bagatelizování důsledků nacistické okupace naší země. Přičemž na straně druhé je záměrně umenšován podíl Sovětského svazu na porážce nacistů. Nevím jak vy, ale já zásadně nesouhlasím s výkladem, že nacisté osvobozovali Evropu od komunistů atpod. To jsou takové blbé kecy na pěst. Je však velice nebezpečné, když se někdo staví za pořádání sjezdu Sudetoněmeckého Landsmanšaftu v České republice.

Možná vám to, vážení spoluobčané, uniklo, ale proněmecká a pronacistická rétorika, ale i politika u nás sílí. Po návrhu na sjezd Sudeťáků v Čechách přišel dehonestující útok na pomník maršála Koněva, což byl cílený útok na jednoho z předních osvoboditelů Prahy, ale také to byl útok cílený na Ruskou federaci. Je vyvíjen tlak na odstranění sochy Koněva a na druhé straně starosta Řeporyjí chce pomník pro Vlasovce, tedy pro kolaboranty a nacisty v jedné osobě. Jaké je nyní pokračování?

Dle médií by v příštím roce mělo dojít ke zrušení Benešových dekretů a zde již jde o hodně! Je pravda, že Benešovy dekrety byly už několikrát prolomeny, ale budou-li zrušeny tak bůh s námi! Budou Čechy a Morava opět protektorát? Co dělá ministr Petříček? Proč neinformuje občany vláda?

Pokračovat ve čtení „Chcete válku? Tak volte dál ty debily!“