„Elity“ NATO čeká tvrdý test. Víme, kdo jsou paraziti

Převzatý rozhovor s politologem Josefem Skálou

Premiér Andrej Babiš obsáhle kritizoval na sněmu hnutí ANO 90. léta. Šlo prý o dobu, kdy naší zemi vznikly „nevratné škody“, kdy si ODS „nakradla miliardy“ a „ničila celý demokratický systém“. Po „divokých 90. letech“ dle Babiše nastalo období, kdy se toto rozkrádání „tutlalo a legitimizovalo“. Kdy se naše „zdevastované hospodářství“ otevřelo zahraničnímu kapitálu, který nahradil neúspěšnou českou cestu. V důsledku toho tečou z naší země stovky miliard na dividendách. Sdílíte toto hodnocení?

Tečou tam nejen „na dividendách“. Bezednou „černou děrou“ jsou i „reexporty“. Z vývozu do Německa, tedy na náš hlavní trh, činí 60 procent. Míří hlavně do Číny i jiných zemí, kam jsme dřív vyváželi sami – a inkasovali z nich i celou přidanou hodnotu. Hodnotu o to větší, že z kompletních dodávek „na klíč“ – či nákladních vozů, tramvají, trolejbusů a spousty podobných artiklů. Dneska tam, až na pár čestných výjimek, proudí jen dílčí „vstupy“. Desítky procent komponent tvoří i v německých automobilech. Jsou to však právě jen „díly“. Platí nám za ně jen těsně nad výrobní režií. Tam, kde jde o finální produkt, putuje na třetí trhy většinou rovnou od nás. Ze zemí, jimž vynáší zisk, jsou jen dodací doklady a faktury. Třetím do té ponižující party je „transfer pricing“ – ceny mezi cizími „matkami“ a jejich českými „dcerami“. Cokoli dodají „matky“, účtují za to „dcerám“ i mastný zisk. V opačném gardu to bývá zase jen „za režii“. „Dcerám“ se fakturují i „poradenské“ a všelijaké jiné služby. Z hodnoty, přidané českou prací, se platí i zahraniční management. Své faraónské příjmy však většinou zdaňuje doma.

Českou republiku to oškubává o 750 – 800 miliard korun ročně. Víc než o celou šestinu našeho HDP. Takhle to stojí v nedávné analýze, zpracované hlavní odborovou centrálou. Hromadu cizích zisků, které jsou naší ztrátou, však nevyčísluje ani ta. Například z vývozu mléka či jatečných zvířat – a dovozu masných a mléčných výrobků. Mnohé už tvoří většinu domácí spotřeby. Lepší to není ani v případě dřevní hmoty. Rok co rok se jí exportují milióny kubíků. Ještě víc teď, za kůrovcové kalamity, decimující i zásoby vody a krajinný reliéf. Dovážíme však dokonce i většinu prken a lišt. Frapantní kapitolou je monopol cizích bank. Frapantní byl už pakatel, za nějž ho pořídily. Tvořil jen zlomek hodnoty nemovitostí, v nichž převzaly i bankovní trh a personál. Zmocnily se jich i banky s menší bilanční sumou, než české peněžní domy, které jim spadly do klína. Následky neseme i jako jejich klienti. Záporný úrok, zohlední-li se inflace, nesou i spořicí účty a termínované vklady. Lepší to není ani v letech, vykazujících několikaprocentní růst. Termínované vklady nabízela i socialistická spořitelna. Ten roční vynášel 4 procenta. Nezdaněná a inflací téměř nedotčená. Monopol cizích bank škrtí i domácí byznys. Projekty, nehodící se do krámu cizí konkurenci, nefinancuje z principu. Supům šel naproti i vekslácký kurs místo reálné parity. Nás vyraboval víc, než reforma měny zmrzačené okupací a válkou. Zlatý důl pro cizí parazity kutala i agrese proti české koruně, vedená českou centrální bankou v minulých letech. Stála ji přes dva tisíce miliard. Na jaký kurs a dokdy se dá spekulovat bez rizika, hlásila šejdířům sama. Za cenu vlastní ztráty ve stovkách miliard.

Premiér zvedá prst právem. „Transformace“ skončila gigantickým mankem. Dřívější vládní konstelace tu pravdu blokovaly. Dnes je i v zájmu vítěze voleb, vystaveného tlaku zprava. Tím víc to chce premiéra vzít za slovo – a tlačit na zjištění směrodatných dat. Například skutečné tržní hodnoty kladenských hutí, plzeňské Škodovky nebo ČKD. Klenotů našeho „rodinného stříbra“, než padly za oběť „loupeži tisíciletí“. Byly to kolektivní investice. Práce, úspor a odložené spotřeby. Mozků a rukou řady generací. Tím víc mají právo vědět, kolik by za ně utržil soukromý kapitál. Zvlášť ten s domicilem v Německu, Izraeli či USA. Doba si koleduje i o jinou mapu – klíčových českých odvětví a podniků v časové řadě. Tedy na prahu I. světové války, za „první republiky“, od osvobození do 80. let – a po „sametu“. Jen tak se ukáže jako na dlani, kdo a jak moc zděděné kapacity rozvíjel – a po kom z nich zbyly jen rezaté „brownfieldy“. Té „transformaci“ bude už třicet. Čeká se velká trachtace. Premiér bude z prvních na ráně. Tím víc nabijí i jeho hlavně fakta, která tu demagogii svléknou do naha. Ilona Švihlíková nemaluje čerty po zdech. „Transformace“ z nás udělala kolonii. V mnohém jsme jí víc, než v c. a k. monarchii. Premiér, který si o „transformaci“ iluze nedělá, by měl rozumět i „cestovní mapě“ z pasti ven. Plánu razantní obnovy ekonomické suverenity a rozvoje. Investiční a komerční strategie, kterou se vrátíme na vlastní nohy. A ne její atrapy, co z našich daní postaví hřiště pro privátní kapitál. Ten, co zbyl v českých rukou, už na suverénního hráče ve světě nemá. Jeho celkový výkon stagnuje už čtvrt století. Z někdejších komplexních vertikál zbyly jen izolované fragmenty. Na roli „gründera“, který je postaví pro dnešní svět, má už jen stát. Včera bylo pozdě.

Protestujeme!

V souvislosti s 20. výročím zatažení České republiky do Severoatlantického paktu NATO, zveme vás na protestní shromáždění konané 12. března 2019.

V Praze se uskuteční demonstrace proti NATO pořádaná Českým mírovým hnutí, občanskou iniciativou Ne Základnám a dalšími mírovými organizacemi od 16 hodin na Klárově.

V Ostravě – Porubě na Hlavní třídě u kruhového objezdu se bude konat happening Komunistické strany Čech a Moravy proti NATO od 15:30 hodin.

„Elity“ NATO čeká tvrdý test. Víme, kdo jsou paraziti

Převzatý rozhovor s politologem Josefem Skálou

PhDr. Josef Skála, CSc.

Premiér Andrej Babiš obsáhle kritizoval na sněmu hnutí ANO 90. léta. Šlo prý o dobu, kdy naší zemi vznikly „nevratné škody“, kdy si ODS „nakradla miliardy“ a „ničila celý demokratický systém“. Po „divokých 90. letech“ dle Babiše nastalo období, kdy se toto rozkrádání „tutlalo a legitimizovalo“. Kdy se naše „zdevastované hospodářství“ otevřelo zahraničnímu kapitálu, který nahradil neúspěšnou českou cestu. V důsledku toho tečou z naší země stovky miliard na dividendách. Sdílíte toto hodnocení?
Tečou tam nejen „na dividendách“. Bezednou „černou dírou“ jsou i „reexporty“. Z vývozu do Německa, tedy na náš hlavní trh, činí 60 procent. Míří hlavně do Číny i jiných zemí, kam jsme dřív vyváželi sami – a inkasovali z nich i celou přidanou hodnotu. Hodnotu o to větší, že z kompletních dodávek „na klíč“ – či nákladních vozů, tramvají, trolejbusů a spousty podobných artiklů. Dneska tam, až na pár čestných výjimek, proudí jen dílčí „vstupy“. Desítky procent komponent tvoří i v německých automobilech. Jsou to však právě jen „díly“. Platí nám za ně jen těsně nad výrobní režií. Tam, kde jde o finální produkt, putuje na třetí trhy většinou rovnou od nás. Ze zemí, jimž vynáší zisk, jsou jen dodací doklady a faktury. Třetím do té ponižující party je „transfer pricing“ – ceny mezi cizími „matkami“ a jejich českými „dcerami“. Cokoli dodají „matky“, účtují za to „dcerám“ i mastný zisk. V opačném gardu to bývá zase jen „za režii“. „Dcerám“ se fakturují i „poradenské“ a všelijaké jiné služby. Z hodnoty, přidané českou prací, se platí i zahraniční management. Své faraónské příjmy však většinou zdaňuje doma.

Tečou tam nejen „na dividendách“. Bezednou „černou dírou“ jsou i „reexporty“. Z vývozu do Německa, tedy na náš hlavní trh, činí 60 procent. Míří hlavně do Číny i jiných zemí, kam jsme dřív vyváželi sami – a inkasovali z nich i celou přidanou hodnotu. Hodnotu o to větší, že z kompletních dodávek „na klíč“ – či nákladních vozů, tramvají, trolejbusů a spousty podobných artiklů. Dneska tam, až na pár čestných výjimek, proudí jen dílčí „vstupy“. Desítky procent komponent tvoří i v německých automobilech. Jsou to však právě jen „díly“. Platí nám za ně jen těsně nad výrobní režií. Tam, kde jde o finální produkt, putuje na třetí trhy většinou rovnou od nás. Ze zemí, jimž vynáší zisk, jsou jen dodací doklady a faktury. Třetím do té ponižující party je „transfer pricing“ – ceny mezi cizími „matkami“ a jejich českými „dcerami“. Cokoli dodají „matky“, účtují za to „dcerám“ i mastný zisk. V opačném gardu to bývá zase jen „za režii“. „Dcerám“ se fakturují i „poradenské“ a všelijaké jiné služby. Z hodnoty, přidané českou prací, se platí i zahraniční management. Své faraónské příjmy však většinou zdaňuje doma.

Českou republiku to oškubává o 750 až 800 miliard korun ročně. Víc než o celou šestinu našeho HDP. Takhle to stojí v nedávné analýze, zpracované hlavní odborovou centrálou. Hromadu cizích zisků, které jsou naší ztrátou, však nevyčísluje ani ta. Například z vývozu mléka či jatečných zvířat – a dovozu masných a mléčných výrobků. Mnohé už tvoří většinu domácí spotřeby. Lepší to není ani v případě dřevní hmoty. Rok co rok se jí exportují milióny kubíků. Ještě víc teď, za kůrovcové kalamity, decimující i zásoby vody a krajinný reliéf. Dovážíme však dokonce i většinu prken a lišt. Frapantní kapitolou je monopol cizích bank. Frapantní byl už pakatel, za nějž ho pořídily. Tvořil jen zlomek hodnoty nemovitostí, v nichž převzaly i bankovní trh a personál. Zmocnily se jich i banky s menší bilanční sumou, než české peněžní domy, které jim spadly do klína. Následky neseme i jako jejich klienti. Záporný úrok, zohlední-li se inflace, nesou i spořící účty a termínované vklady. Lepší to není ani v letech, vykazujících několika procentní růst. Termínované vklady nabízela i socialistická spořitelna. Ten roční vynášel 4 procenta. Nezdaněná a inflací téměř nedotčená. Monopol cizích bank škrtí i domácí byznys. Projekty, nehodící se do krámu cizí konkurenci, nefinancuje z principu. Supům šel naproti i vekslácký kurs místo reálné parity. Nás vyraboval víc, než reforma měny zmrzačené okupací a válkou. Zlatý důl pro cizí parazity kutala i agrese proti české koruně, vedená českou centrální bankou v minulých letech. Stála ji přes dva tisíce miliard. Na jaký kurs a dokdy se dá spekulovat bez rizika, hlásila šejdířům sama. Za cenu vlastní ztráty ve stovkách miliard.

Premiér zvedá prst právem. „Transformace“ skončila gigantickým mankem. Dřívější vládní konstelace tu pravdu blokovaly. Dnes je i v zájmu vítěze voleb, vystaveného tlaku zprava. Tím víc to chce premiéra vzít za slovo – a tlačit na zjištění směrodatných dat. Například skutečné tržní hodnoty kladenských hutí, plzeňské Škodovky nebo ČKD. Klenotů našeho „rodinného stříbra“, než padly za oběť „loupeži tisíciletí“. Byly to kolektivní investice. Práce, úspor a odložené spotřeby. Mozků a rukou řady generací. Tím víc mají právo vědět, kolik by za ně utržil soukromý kapitál. Zvlášť ten s domicilem v Německu, Izraeli či USA. Doba si koleduje i o jinou mapu – klíčových českých odvětví a podniků v časové řadě. Tedy na prahu I. světové války, za „první republiky“, od osvobození do 80. let – a po „sametu“. Jen tak se ukáže jako na dlani, kdo a jak moc zděděné kapacity rozvíjel – a po kom z nich zbyly jen rezaté „brownfieldy“. Té „transformaci“ bude už třicet. Čeká se velká trachtace. Premiér bude z prvních na ráně. Tím víc nabijí i jeho hlavně fakta, která tu demagogii svléknou do naha.

Ilona Švihlíková nemaluje čerty po zdech. „Transformace“ z nás udělala kolonii. V mnohém jsme jí víc, než v c. a k. monarchii. Premiér, který si o „transformaci“ iluze nedělá, by měl rozumět i „cestovní mapě“ z pasti ven. Plánu razantní obnovy ekonomické suverenity a rozvoje. Investiční a komerční strategie, kterou se vrátíme na vlastní nohy. A ne její atrapy, co z našich daní postaví hřiště pro privátní kapitál. Ten, co zbyl v českých rukou, už na suverénního hráče ve světě nemá. Jeho celkový výkon stagnuje už čtvrt století. Z někdejších komplexních vertikál zbyly jen izolované fragmenty. Na roli „gründera“, který je postaví pro dnešní svět, má už jen stát. Včera bylo pozdě.

Pokračovat ve čtení „„Elity“ NATO čeká tvrdý test. Víme, kdo jsou paraziti“

Doplnění učebnic dějepisu

Padesátníci, začněte konečně říkat svým dětem a vnukům pravdu!

  • Kdo vybudoval školní budovy s tělocvičnami a hřišti?
  • Kdo zajistil opravdu bezplatné školství na všech stupních?
  • Kdo vybudoval pionýrské domy a staral se o aktivity mládeže ve volném čase?
  • Kdo postavil rekreační zařízení?
  • Kdo postavil zimní stadiony na hokej, fotbalové stadiony, sportovní haly, plovárny a jiná sportovní zařízení?
  • Kdo vybudoval bezprašné cesty tak, aby bylo spojení do každé vesnice?
  • Kdo vybudoval železniční tratě, kdo je elektrifikoval?
  • Kdo zajistil levné spojení do každé vesnice od rána do půlnoci?
  • Kdo poskytoval slevy na dopravu pro studenty a pracující?
  • Kdo elektrifikoval zemi?
  • Kdo nastavěl vodní a tepelné elektrárny?
  • Kdo plynofikoval zemi?
  • Kdo postavil fabriky v každém městě?
  • Kdo vybudoval zemědělská družstva ve většině vesnic a měst?
  • Kdo nastavěl směšné králíkárny pro lidi, co dnes mají hodnotu milionů?
  • Kdo umožnil bydlet mladým rodinám v levných nájemních bytech?
  • Kdo zajistil, že věci pro malé děti byly za směšné nízké ceny?
  • Kdo zajistil, že nebyli bezdomovci?
  • Kdo zajistil, že lidé vydělávali tolik, aby každý mohl vyžít?
  • Kdo dával nevratné půjčky rodinám na koupi zařízení a stavbu rodinných domů?
  • Kdo vybudoval v obcích vodovody, regulaci potoků?
  • Kdo vybudoval i ve větších obcích kina, knihovny, kulturní domy, požární zbrojnice, obchody?
  • Kdo dokázal mobilizovat lidi, aby zlepšovali stav své obce bez nároku na odměnu?
  • Kdo dokázal dát práci všem svým občanům?
  • Kdo poskytl mladým rodinám nenávratné, novomanželské půjčky?
  • Kdo zajistil bezplatnou zdravotní péči pro všechny?
  • Kdo poskytoval pracujícím rekreace na zotavenou zdarma?
  • Kdo postavil nemocnice a zdravotnická střediska?
  • Kdo vybudoval telekomunikační systémy, rozhlasové a televizní vysílání?
  • Kdo zajistil, že lidé se nebáli chodit v noci po městech a vesnicích a cítili se bezpečně?
  • Kdo zajistil, že všichni cikáni museli chodit do zaměstnání?
  • Kdo zajistil, že když do práce nechodili, nedostali výplatu ani rodinné příplatky?

Je mnoho otázek, které by bylo třeba doplnit, ale není to až tak důležité. Je však třeba připomenout, za jakých podmínek se vše dělo.

Pokračovat ve čtení „Doplnění učebnic dějepisu“

Metnar oživuje nápady Vondry

O ministru obrany Lubomíru Metnarovi se v hlavních médiích příliš nehovoří. Možná i proto zapadla jeho zmínka v rozhovoru pro deník Právo, ve kterém nevyloučil, že v případě zhoršení mezinárodní situace po zrušení dohody INF může být v NATO zahájena diskuse o umístění amerických základen v Evropě, a to včetně České republiky. Nic na tom nemění jeho o tři dny pozdější sdělení na Twitteru, ve kterém se od svého výroku ohledně možné stavby raketové základny v České republice distancuje.

Metnar není prvním (ani posledním) ministrem, který by upřednostňoval zájmy NATO před zájmy naší republiky. Vzpomeňme na Alexandra Vondru, který v Topolánkově vládě z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti prosazoval umístění americké vojenské základny v České republice, která měla být součástí kontroverzního systému protiraketové obrany. Zatímco americký radar v Brdech exministr Vondra pro značný odpor veřejnosti neprosadil, tak pro daňové poplatníky po něm zůstala z kauzy ProMoPro škoda, kterou stát vyčíslil na 938 milionů korun.

Polistopadové vlády (stejně jako současná) zřejmě dobře věděly, proč se institutu celostátního referenda bránily zuby nehty. Občané se tak musí nadále smířit se skutečností, že ministr obrany Metnar svým oprášeným nápadem Alexandra Vondry v možnosti budování americké základny v České republiky se bude řadit k politickým činitelům, lobbujících ve prospěch NATO, podílejících se na růstu válečného napětí a pokračující tak v politice přímé válečné konfrontace Západu s Ruskou federací.

Miroslav Kavij

Germáni a Slované

(Kruté, bohužel pravdivé…Rozhodně je to k zamyšlení.)

Pokaždé, když se Rusové podívají do Stalingradu, dnešního Volgogradu, tak musí vidět, že to bylo místo, kde došlo k obratu celé světové války, ale především to bylo místo, kde byl ukončen plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu planety.
Neustále se hovoří o židovském holokaustu, ale že Německo v Rusku provádělo holokaust mnohem větší, holokaust slovanské rasy, o tom se mlčí. A to je chyba. Po skončení války plánoval Berlín velkolepý plán „GENERALPLAN OST“ na etnické vyčištění evropské části Ruska od slovanské rasy a vysídlení slovanských národů z Evropy za Ural, kde měli Slované jako otroci až do vymření pracovat v dolech, ze kterých by Říše zdrojově zajišťovala budování projektu „Germania“. Evropská část Ruska by byla zcela zbavena původního obyvatelstva – Rusové měli skončit v plynových komorách stejně jako židé a pozemky měly být rozdány za odměnu německým vojákům a dosídlencům z Říše.
Projekt Generalplan Ost měl být „mistrovským“ dílem realizačního týmu Reinharda Heydricha. Na jeho konečnou realizaci nedošlo jen díky obrovské oběti sovětských obránců Stalingradu. Jenže už během německého tažení byly jednotlivé prvky Generalplan Ost realizovány na úrovní vyčišťování území od ruského obyvatelstva, na což dohlížel osobně právě Heydrich. Etnické vyhlazování prováděly jednotky SS, které šly těsně za wehrmachtem ve druhém sledu za frontovou linií. Jenže ani wehrmacht nebyl bez viny, protože celé vesnice byly vypalovány a srovnávány se zemí, protože wehrmacht nechtěl za svými zády centra odporu Rusů. Obsazované Rusko bylo pro německou armádu tak rozlehlé, že armáda neměla dostatek mužů, aby mohla za sebou nechávat okupační jednotky, které by dobyté vesnice a malá městečka mohly kontrolovat.
Wehrmacht proto vesnice kompletně srovnával se zemí. Dobře je to vidět na dobových filmových záběrech wehrmachtu hlavně z roku 1941. Proto bylo zastavení wehrmachtu před Moskvou a posléze u Stalingradu tak důležité. Bez vítězství Rusů u Stalingradu by dnes nebyla ani Česká republika, ani Slovensko, ani Polsko, a hlavně nebyly by naše slovanské národy. A ti, kteří takový osud nám chtěli dopustit, zrádci z Velké Británie, Francie a Itálie, dnes poučují Ruskou „demokracii“.
Znovu se opakují chyby slovanských národů.
Znovu se dostávají pod křídla západu, který se pokusí slovanské národy zničit, přeformátovat, tentokrát ne válečně, ale migračně. Německo opět velí slovanským armádám, znovu se slovanské národy staví proti Rusku, které zachránilo naše národy před genocidou.
I dnes zažíváme takový projekt – Generalplan Islam. Nasunování muslimských migrantů do Evropy, do společnosti, do školních tříd…
Opět nám Západ diktuje osud a úděl. A co je nejvíce hrozivé – opět v tom údělu není budoucnost pro slovanské národy. Zrádci národa promítají našim dětem propagandistická videa o dobrotivých džihádistech v Čečně, našim dětem je vnucována inkluze s dětmi Arabů.
Média přináší programovací články o tom, že Islám je tolerantní.
Největším zabijákem národů je čas. Čas vede k zapomínání, národy zapomínají na procesy a události minulosti, a proto budou nuceny si je zopakovat. Jenže tentokrát už nemusí přijít na pomoc Stalin nebo obránci Stalingradu. Tentokrát slovanské národy mohou zaniknout v tichosti a dokonce – z vlastního rozhodnutí.
    A Banderovci…, kteří vraždili na území Polska, Slovenska, Česka a dalších zemí… jsou na Ukrajině za hrdiny!

Tak tohle je opravdová národní katastrofa!

Rusko má jasno, že Metnarův výrok v rozhovoru pro Právo je přípravou informačního pole v České republice pro rozmístění amerických základen. Náměstek předsedy bezpečnostního výboru ruské Dumy Jurij Švitkin na Metnarův výrok již reagoval a uvedl, že ho to nepřekvapuje, protože americké odstoupení od smlouvy INF se má stát pretextem pro rozmístění amerických raket a vojenských základem v Česku, Polsku, na Slovensku a zejména v Pobaltí. Za tímto účelem probíhají v České republice mohutné opravy mostů a mostků s cílem zvyšování jejich nosnosti, aby unesly americké kolové a pásové nosiče mobilních odpalovacích komplexů americké armády, které váží desítky tun. Odstoupení od smlouvy INF povede v následujících měsících v Evropě k mohutné vojenské eskalaci.

Odpor proti americkým základnám v České republice bude dnes daleko menší, než byl před více jak deseti lety, když se protestovalo proti umístění amerického radaru v Brdech. Tehdy nebylo Rusko nepřítelem, nebylo vykreslováno jako agresor a dnešní mediální hysterie proti Rusku prý funguje na velkou část obyvatelstva, takže pokud dojde v příštích měsících k rozhodnutí rozmístit v České republice americké vojenské základny, vláda Andreje Babiše to odsouhlasí.

A vzhledem k rozložení sil ve sněmovně by to odsouhlasila i poslanecká sněmovna, protože proti rozmístění základen by se podle všeho postavily jen dvě strany – KSČM a SPD, což by nestačilo na zablokování amerických základen. A podle všeho by KSČM nepoužila proti Babišovi blokační pojistku v podobě ukončení tolerance menšinové vlády Hnutí ANO a ČSSD, protože i kdyby padla vláda a byly by předčasné volby, všechny průzkumy ukazují, že Babiš by s přehledem vyhrál a nic by se na rozdělení moci vlastně nezměnilo

Prezident republiky Miloš Zeman jako vrchní velitel ozbrojených sil je velkým zastáncem Severoatlantické aliance, včetně české účasti na misích NATO v cizině.

Je docela možné, že by proti rozmístění amerických základen u nás nic neměl, pokud by to bylo zdůvodněno hrozbou a zhoršením bezpečnostní situace České republiky, např. rozmístěním nových ruských raket v Kaliningradské oblasti. Zemanův „reset“ z minulého týdne, kdy nepravdivě u Jaromíra Soukupa na TV Barrandov tvrdil, že venezuelský parlament odvolal z funkce Nicolase Madura (což je nesmysl, ve Venezuele může prezidenta odvolat pouze Ústavní soud), nemusí být nějakým úletem, ale promyšlenou změnou Zemanovy zahraniční politiky s cílem zlepšit vztahy Pražského hradu a Bílého domu.

Zeman nechce odejít v roce 2023 s nálepkou proruského politika kvůli své dceři a bude chtít do konce svého mandátu postupně otevřít své dceři Kateřině „dveře“ do vysoké mezinárodní politiky. Ta nyní studuje v Londýně na University College London (UCL), kde se zabývá lingvistickou antropologií, lékařskou antropologií a také biologickou antropologií.

Roční školné, včetně ubytování, stravy a dalších nákladů vycházejí zhruba na 1 milion korun za akademický rok. Londýnská UCL je přední školou globalistů. Školu v 19. století pomáhal založit a štědře ji dotoval židovský mecenáš, advokát a finančník Sir Isaac Lyon Goldsmid. Ten pracoval jako obchodník se zlatem pro Rothschildovu Bank of England a pro nejznámější židovskou globální firmu 19. století – Východoindickou obchodní společnost. Kancléřkou (v ČR bychom řekli rektorem) této univerzity je Princezna Anna, druhorozená dědička britského trůnu po princi Charlesovi.

Dcery a synové prezidentů, králů, panovníků, ale i premiérů a významných osob studují na UCL zadarmo, tedy resp. na základě stipendia, které schvaluje stipendijní výbor UCL. A je velmi pravděpodobné, že Zemanova dcera Kateřina studuje na UCL právě díky stipendiu.

Celý obraz tak najednou dostává jasné kontury a barvy.

Lubomír Metnar začal několik dnů po americkém odstoupení od smlouvy INF kout železo, dokud je žhavé a připravuje veřejný informační prostor pro veřejnou diskusi o amerických základnách v České republice. Bude se to nově stavět do rámce ruské hrozby – ruských raket namířených na Českou republiku, což bude ovšem pravda, protože Rusku de facto nic jiného nezbude. Američané mají odvést v Evropě špinavou práci pro světové sionisty.

Nelze dokončit plán na světovládu bez toho, aby Rusko bylo poraženo a rozparcelováno mezi globalistické subjekty, které ovšem budou mít v pozadí jediného majitele, světové sionisty. A není náhodou, že osm dní po americkém odstoupení od smlouvy INF poskytuje český ministr obrany rozhovory, ve kterých nevylučuje rozmístění amerických základen v České republice.

https://aeronet.cz/news/overtonovske-okno-se-posunulo-cesky-ministr-obrany-nevyloucil-rozmisteni-americkych-vojenskych-zakladen-na-uzemi-cr-v-pripade-ze-vypovezena-smlouva-inf-mezi-usa-a-ruskem-povede-k-ohrozeni/

    (Poznámka metéra: Blaničtí rytíři nevyjedou. Nad hlupáky a zrádci zlomili hůl. Hrstka křiváků bez morálky ovládá naší zemi. Bůh někam zalezl a v klidu spolu s Harpagonem přepočítává nakradené chechtáky. Je jen jedno hnutí nehlásící se sice k srpu a kladivu, ale aspoň k času třešní a pár vlasteneckých organizací, které by ještě mohly nahlas křičet.
    Komunisté, vlastenci, pokud vám zbylo trochu charakteru, tak se probuďte! Již není kam ustoupit! Za námi Moskva!)

 

Pragmatický prognostik

V blahopřejném dopisu, který prezident Miloš Zeman zaslal samozvolenému prezidentovi Bolívarovské republiky Venezuely Juanu Gerado Guaidó Márquezovi mohl připsat ještě další sdělení: „Spojené státy s vývozem své demokracie alias politickými převraty mají bohaté zkušenosti, včetně likvidace socialismu v tehdejší ČSSR a dalších státech patřících do zemí tzv. socialistického tábora. I já patřím k osobám, které napomohli pádu režimu v Československu. Svým lživým účelovým projevem na letenské pláni 25. listopadu 1989, ve kterém jsem srovnával životní úroveň v Československu na příklad s africkými státy.“

Z pohledu politické přelétavosti z KSČ přes ČSSD až ke SPO se Miloš Zeman jeví jako pragmatik. Nepřekvapí proto jeho prohlášení na sjezdu KSČM, že „Vítězný únor, byl prohraný únor“, přestože pro značnou část našich občanů je toto výročí spojeno s počátkem období výstavby socialismu – nejlepší etapy našich dějin.

Pragmatismus je zřejmý i v jeho vztahu k Severoatlantickému paktu prosazujícímu imperialistickou politiku Spojených států. Zatímco jeho prezidentský předchůdce Václav Klaus měl k americkému tažení na Irák zdrženlivý postoj, byl to tehdejší premiér Zeman, který za vládu odsouhlasil letecké útoky NATO na „vojenské“ cíle v Jugoslávii. Evergreenem zůstávají také Zemanovy časté výroky k angažmá a posilování účasti českých vojáků v Afghánistánu.

Zemanův dopis zaslaný Spojenými státy dosazenému venezuelskému vůdci, je jedním z jeho přehmatů zahraniční politiky. Chaos a politická nestabilita Ukrajiny, Libye, Iráku a dalších států je neklamným důkazem vývozu americké demokracie – vměšování USA do suverenity států.

Česká republika si bude letos připomínat 30. výročí importovaného politického převratu. Mnohé otázky s ním spojené zůstávají zatím neobjasněné, například pravý důvod vzniku Prognostického ústavu, s jehož historií je postava prezidenta Zemana spojena. Jedno je jisté. Zdá se, že svoji roli stejně jako další pracovníci „prognosťáku“ – Vladimír Dlouhý, Karel Dyba, Václav Klaus, Miroslav Singer, Tomáš Ježek, Ivan Kočárník či Dušan Tříska při restauraci kapitalismu naší republiky znamenající rozkradení a vytunelování země splnili!

Miroslav Kavij

Povzdech

Styďte se!

Josef Peterka

Styďte se, že jste dosud Češi, to jest čecháčci.
Styďte se, že jste nikdy neemigrovali.

Styďte se, že nepatříte k žádnému aristokratickému rodu,
že je vám ukradený ýbrmenš.

Styďte se, že nejste třetí pohlaví, lesby ani gayové,
že ještě rodíte děti – někdy dokonce v rodinách.

Styďte se, že se za vás musí dobrotivý Pastýř modlit jako za stádo ovcí.
Styďte se, vy šetřílci mrzutí z církevních restitucí.

Styďte se, že pro svůj rasismus nechcete uživit
ani pár milionů afrických junáků.

Styďte se, že pro své zápecnictví
nechápete naše humanitární bomby.

Styďte se, že jste nebyli umučeni v koncentráku.
Styďte se, že jste nebojovali v žádném odboji,
že jste místo vepřoknedlozelo nedrželi hladovky,
že jste se ani neupálili,
že jste neprožívali Chartu ani Antichartu,
že jste byli apolitičtí.

Že jste žili a přežili.

Hanba vám národe Švejků.
Hanba vám národe simulantů.
Hanba vám mazaní čeští Honzové z populistických pohádek.

Jako koza drbání potřebujete Pokání.
Metlu masochismu na vás!

U voleb vás na chvíli potřebuju,
ale jinak jste lůza.

Upřímně váš, vámi oduševněle opovrhující

Lepší Člověk

Mírové hnutí protestuje

České mírové hnutí protestuje proti uznání Juana Guaidó tzv. prozatímním prezidentem Venezuely

České mírové hnutí co nejrozhodněji protestuje proti uznání Juana Guaidó tzv. prozatímním prezidentem Venezuely ze strany vlády České republiky. Česká republika se tímto krokem hanebně připojila k snahám Spojených států amerických a Evropské unie o státní převrat v Bolívarovské republice Venezuela.

Společně se Světovou radou míru České mírové hnutí jednoznačně odsuzuje pokus o svržení legitimní vlády demokraticky zvoleného prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela Nicoláse Madura i stupňující se přípravy vojenské agrese proti Venezuele ze strany imperialismu Spojených států amerických.

České mírové hnutí stojí plně na straně venezuelského lidu, bránícího suverenitu své vlasti, demokracii a společenský pokrok představovaný Bolívarovskou revolucí proti pučistickým snahám o státní převrat i proti nebezpečí imperialistické vojenské agrese. Ruce pryč od Venezuely!

Milan Krajča, předseda Českého mírového hnutí

Válečné reparace

Stenozáznam vystoupení:

Místopředseda PSP Tomio Okamura:

Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout zařazení nového bodu na jednání Poslanecké sněmovny s názvem Německé válečné reparace.

Je nutné otevřít nedořešenou otázku válečných reparací, tedy náhrady škod, které nám dodnes dluží Spolková republika Německo jako nástupce hitlerovského Německa

Podle našich konzervativních odhadů na základě porovnání průměrných mezd tehdy a dnes nám k dnešku Německo dluží 10 až 15 tisíc miliard korun.

Tyto naše peníze mělo Německo po 70 let k dispozici a mohlo s nimi úspěšně budovat prosperitu. Nám naopak tyto peníze dodnes chybí a bezesporu se můžeme ptát, za čí peníze mají Němci vysoké platy, vysoké důchody a za čí peníze si koupili naše fabriky v devadesátých letech, z nichž opět mají miliardové zisky naši drazí sousedé.

Téma válečných reparací je zcela úmyslně zamlženo nepravdami, proto mi dovolte shrnout pár faktů.

Pokračovat ve čtení „Válečné reparace“

Kdo „řídí“ ve skutečnosti českou vládu?

Pondělní rozhodnutí vlády o uznání Juana Guaidó tzv. prozatímním prezidentem Venezuely ukázalo, jak je důležité mít v čele ministerstva zahraničí Petříčka, Hamáčka či Pocheho… prostě ministra z řad ČSSD.

Hra pravice na poplach proti odklonu naší zahraničí směrem k Ruské federaci a Číně, ve které TOP 09 vyniká před ODS, je pouze honbou za udržením posledního zbytku jejich voličů.

Česká vláda, stejně jako v kauze „novičok“, nebo v hlasování o protiruských sankcí potvrdila, že drží basu s Evropskou unií. V případě „prezidenta Venezuely“ občanům vyslala vzkaz, že jí není cizí ani znásilnění mezinárodního práva.

Zatímco prezident Zeman marně svádí úsilí směřující k jeho setkání s prezidentem Donaldem Trumpem, Babišovo setkání s hlavou velkého bratra je po tomto vyjádření vlády opět o krůček blíže. Otázek pro společné jednání bude jistě dost. Nemusí tak zůstat jen u plnění slibu České republiky na vyčleňování dvou procent HDP na zbrojení ve prospěch NATO (USA), příslib podpory na další zapojení českých vojáků do zahraničních expedičních misí (v závislosti na vývoji např. v Afghánistánu), či hledání možnosti a způsobu zapojení se amerických firem do dostavby jaderné elektrárny u nás.

Pokus o destabilizaci a státní převrat v Bolívarovské republice Venezuela je dalším krůčkem eskalace válečného napětí, ve kterém Spojené státy představují dominantní roli a potvrzují tak vývoz své demokracie do zemí, kde potřebují nastolit svůj režim.

Květnové volby do EP budou hlasováním, jakou roli chce naše republika v tomto společenství sloužící zájmům nadnárodního kapitálu plnit. Zda budeme slepě pokračovat v politickém kurzu směřujícím k jejímu zániku či napomáhat reformovat toto nesourodé uskupení. Na „Brexitu“ nám bohužel Evropská unie ukazuje, že zatím není připravena ani ke změnám kosmetickým!

Miroslav Kavij

Nakonec jsme se dočkali!

Další aféra s polskými potravinami, tentokrát vývoz hovězího masa z nemocných krav je na světě! Zatímco na Slovensku již před několika dny ministr školství vybídl školy, aby nakupovaly maso jen slovenského původu, naši občané si informaci o dovozu polského závadného masa do České republiky museli přečíst o několik dní později nejprve v „proruském“ internetovém Sputniku, aby o dva dny později se jim tohoto upozornění oficiálně dostalo od ministra zemědělství Tomana.

Co na tom, že ještě tři dny předtím nás stejný ministr ujišťoval, že žádné maso z těchto jatek mimo Polsko nebylo exportováno!!! Znepokojující a zarážející je skutečnost, že informaci vypustil do médií investigativní reportér, který se nechal zaměstnat na jatkách v Mazovském vojvodství, kde tuto nezákonnou praktiku skrytou kamerou natočil. Nechci polemizovat, jak dlouho tento způsob na zdejších jatkách byl ve skutečnosti provozován!

Kromě odpovědi na otázku, proč směrem k veřejnosti náš stát selhal, zůstávají i další neznámé. Například do kolika států a jaké množství se maso skutečně vyvezlo! Původní zveřejněné informace hovořily o vyvezení 2,7 tun masa do 10 států, později do 14 států. Česká republika zatím přiznala dovoz 300 kg, Slovensko 300 kg, Francie 800 kg. Na zbývajících 11 „postižených“ států včetně např. Španělska, Finska, Švédska či Portugalska tak zůstává pouhých 1300 kg!? Není tohle jasný případ dezinformace s cílem uklidnění nálad českých spotřebitelů?

Proč naši občané patří k zemím, kteří se o pravdivosti s vývozem polského masa dozvídají jako poslední?! Nejedná se v případě ministra zemědělství Tomana o jeho selhání, na základě kterého by měl na svůj ministerský post rezignovat?

Tento případ opět potvrdil ono známé, že kapitalismus nemá s lidskostí nic společného. Také vývoz polského hovězího masa z nemocných krav ukázal, že hlavním kritériem firem je dosažení zisku a udržení prosperity. V uvedeném případě bez ohledu na dopad lidského zdraví.

Miroslav Kavij

Když zloděj křičí – chyťte zloděje…

Rozběhla se mediální válka s čínskou Huawei, protože její technologie pomáhají čínské špionáži. S nadějí jsem čekal, že třaskavé téma média zanalyzují a zveřejní informace o tom, kým a jak jsme sledovaní a to ze všech stran.
Tedy i to, jak americká NSA nebo Britská tajná služba Government Communications Headquarters nonstop monitorují gigantickou část světové elektronické komunikace – maily, sms, telefonní hovory, WhatsUp, videochaty ale dokonce i naše neelektronické soukromí prostřednictvím kamer a mikrofonů našich telefonů a počítačů. (Viz např. https://webtrh.cz/227184-americka-vlada-volny-pristup-nasim) USA v roce 2014 aktivně sledovaly po celém světě neuvěřitelných 1,2 milionu lidí. Nejen oni a Britové, ale i jejich partneři. Jak se provalilo loni v létě, německá zpravodajská služba BND od 90. let minulého století sledovala a odposlouchávala téměř 2 000 institucí v Rakousku.
Cílem elektronické špionáže byly, vedle ambasád a ministerstev, také firmy, univerzity a novináři. Berlín informace sdílel s americkou rozvědkou NSA.(Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-spionaz-firmy-novinari-spojene-staty-bnd.A180616_071453_zahranicni_fer)
     A samozřejmě, že tzv. zadní vrátka – špionážní hardware či software mají Američané ve všech amerických produktech, od Apple po Microsoft. Výjimkou je pochopitelně Huawei. To, že Číňané se od amíků poučili a následují jejich příklad, je důvod k zamyšlení ale určitě ne k protičínské hysterii. Chápu taky, že pro amíky a další, tu je dvojí problém – nebezpečný špionský i byznysový konkurent.
Pro nás musí být alarmující, jak soukromá, tak hlavně veřejnoprávní média a zcela neuvěřitelně včetně české BIS, naprosto ignorují fakta známá nejpozději od Snowdenových odhalení. Pokud ČT a lepšolidi blábolí něco o dezinformacích, tak současné informování o odposleších a špionech je příkladnou ukázkou nebetyčné dezinformace a manipulace. Lepšolidi: Kdo je špion a kdo čučkař. Ano, na ruské a čínské ambasádě jsou pracovníci rozvědek a sbírají maximum použitelného. Jen čučkař by si ale myslel, že stejně to nefunguje i na dalších ambasádách. A jen čučkař si myslí, že ti hlavní špioni špiónují z ambasád, kde jsou nejvíc na očích. Jenže jsou v BIS čučkaři nebo zaměstnanci, kteří prostě jen na rozkaz dělají propagandu ve prospěch jiných mocností? Je 21. století. NSA má skrze program PRISM volný přístup k osobním datům u padesáti společností, mezi jinými Google, Facebook, Apple, Microsoft, Visa a Mastercard. Tohle ví, věřím, i poslední šofér v BISce.
Stejně tak všichni víme, že to amíci a další nás nešpehují ze strachu z komunismu nebo z Ruska. Když praskly odposlechy schůzek generálního tajemníka Pan Kimuna s Merkelovou šlo o jednání nad klimatickou konferencí a odposlechy si u americké NSA objednaly ropné společnosti, vyděšené bojem proti CO2 a dalším spalinám. Americká tajná služba NSA sleduje jen v Německu každý měsíc přibližně půl miliardy telefonátů, e-mailů a textových zpráv. Samozřejmě NSA nezajímala jen jednání o klimatu, ale také, utajované informace z bankovního sektoru, citlivé obchodní otázky a samozřejmě největší zájem měla o politiku. Ostatně agent Snowden promluvil o praktikách NSA právě po zjištění, že drtivá většina špionážní činnosti se vede proti spojencům v Evropě a proti spřátelenému Japonsku.
V případě Japonska padlo dokonce děsivé odhalení – v systémech, které ovládají celou japonskou infrastrukturu včetně dopravy a jaderných elektráren je americký malware (zákeřný zločinný software), který na povel zastaví nebo dokonce zlikviduje elektronické systémy v celém Japonsku. Po tomto zjištění dává najednou logiku, proč Německo zavírá jaderné elektrárny – nejde jen o elektřinu ale také o miny, které může kdykoli odpálit Washington. Stejně tak hysterie nad možností že u nás by elektrárny budovali Rusové. Je nepochybné, že proti americkému malware jsou odolnější. Kam se Číňani hrabou na Brity. Dokumenty, které zveřejnil Edward Snowden, ukazují, že také Britská GCHQ monitoruje v rámci operace Tempora celosvětově internetovou a telefonickou komunikaci. Odposlouchávají naše telefonáty, e-maily a ví, které webové stránky navštěvujeme.
Britové se mimo jiné „napíchli“ na transatlantický optický kabel TAT-14, přes který běží významná část datové komunikace mezi USA a Evropou. Podle Snowdenových dokumentů měla GCHQ přístup k neuvěřitelným 21 600 terabajtům denně. Když to prasklo, tak se eurokomisařka Viviane Redingová oficiálně dotázala britského ministra zahraničí Williama Haguea, čeho že se odposlechy týkají. Odpověď přišla obratem: Britové špehují pouze z důvodů národní bezpečnosti a boje s terorismem a do toho se Evropská komise nemá co plést.
     NSA odposlouchávala rozhovor italského premiéra Silvia Berlusconiho s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
     Odposloucháváno bylo i jednání mezi Berlusconim a bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který ho varoval, že italský bankovní systém se může zhroutit. Monitorováno bylo jednání ministrů obchodu EU a Japonska o tom, jaké budou nepřekročitelné hranice při vyjednávání ve Světové obchodní organizaci WTO.
Podle WikiLeaks byly „napíchnuty” také telefonáty vysoce postavených pracovníků WTO včetně švýcarského ředitele Johanna Humana a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
(viz https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/395705-americke-odposlouchavani-merkelove-a-dalsich-politiku-bylo-rozsahlejsi.html)
     Na základě důvěrných informací NSA sice považuje Německo za partnera, současně ale také za cíl útoku. Německo patří k tzv. „partnerům třetí kategorie“. Vyloučeny ze špionážních praktik jsou pouze Kanada, Velká Británie a Nový Zéland, které patří do druhé kategorie. V jedné prezentaci se uvádí: „Dokážeme napadnout signály většiny zahraničních partnerů třetí kategorie, což také činíme.“ (viz https://zpravy.idnes.cz/nsa-odposlouchavala-mekelovou-deset-let-fdh-/zahranicni.aspx?c=A131027_115839_zahranicn i_dam)
     Bezpečnostním rizikem se stávají samotní čučkaři a lepšolidi v České televizi. Shrnuto a podtrženo – pokud BIS ve své zprávě ignoruje činnost západních rozvědek, které nejen monitorují, ale také prokazatelně aktivně ovlivňují dění v Evropě a v naší zemi a naopak odvádějí pozornost směrem k Rusům a Číňanům, pak možná nejsou čučkaři ale dost možná na něčí rozkaz kolaborují s cizími mocnostmi proti zájmům své vlasti. Bezpečnostní informační služba se stala jedním z nástrojů lepšolidí jak manipulovat veřejným míněním.
     Tragikomedie je, že v tomto momentě by podle zákona BIS měla začít sledovat a šetřit sama sebe. Sama se totiž stala ohrožením naší vnitropolitické stability a naší vnitřní i zahraniční bezpečnosti. Máme tu údajného hlídacího psa – novináře včetně těch, které si platíme ze zákona. Veřejnoprávní psi ovšem na hlídání kašlou – štěkají jen na ty, na které jim páníček z Bruselu či Washingtonu ukáže. Tak, jako pes to nedělají jenom za buřta – oni svého pána milují a ve vší psí oddanosti ho milují.
To je fajn, ale psa krmeného zloději nemůžu nechat hlídat svůj dům. Soukromí to je svoboda. Sledování našeho soukromí není nic jiného, než formou kontroly a jakákoli kontrola omezuje svobodu našeho projevu. Se ztrátou soukromí přicházíme i o svobodu, protože se budeme bát vyjádřit, co si myslíme. A za „nesprávné“ názory se dnes už zase stíhá a trestá. Je mi fuk jestli mne špehuje Američan, Čech nebo Číňan – vadí to stejně. A první, komu by to ze zákona mělo vadit, jsou BIS, vláda a také veřejnoprávní média. Všichni jsou pozoruhodně v klidu a to by nás ostatní mělo sakra zneklidnit.
     Jaroslav Novák 

Nezničitelný odkaz

Dvacátého prvního ledna bude tomu devadesát pět let, co zemřela jedna z nejvýznamnějších postav 20. století  – Vladimír Iljič Lenin. Dnes jeho jméno, alespoň v českých zemích, je zpochybňováno a mnohými rádoby historiky či režimními ideology dokonce zesměšňováno. Nelze se divit, nejde o neznalost, ale o zámysl, i když připouštím, že u některých kritiků ovšem i o tupost.

Lenin, tento přední myslitel revolučního hnutí, dokázal to, oč jiní nedosažitelně usilovali, změnit svět. Posunul lidstvo o kousek dál ve společenské teorii. Jeho »Imperialismus…« totiž navázal na geniální dílo Karla Marxe a v politické rovině ukázal, co vlastně toto »nejvyšší stadium kapitalismu« je. Neznal ještě jeho globalizovanou podobu, ale dokázal ji teoreticky přesně vystihnout. Proto je toto dílo platné do dnešních dob a ti, kteří Leninův teoretický přístup k problému popírají, to dělají záměrně.

Ještě víc ovšem svět ovlivnila jeho politická činnost. Dokázal své názory dovést do praktického konce. Byl jedním z těch, kteří se odvážně postavili proti Velké imperialistické válce, při níž zemřely nebo padly sta tisíce lidí. To vše v zájmu rozpínajícího se kapitálu, kdy jedna skupina států, jedna kapitálová skupina, chtěla rozšířit své působení na druhou, podřídit si ji a při tom ovládnout surovinová naleziště, která potřebovala pro další expanze. Pro ty, co nejvíc trpěli válkou, to ovšem byla tragédie.

Lenin se postavil na stranu těchto trpících, ať již v zákopech nebo v zázemí, do čela těch, kteří se rozhodli změnit politický systém, do čela pracujících mas a skutečně ho změnili. Pak následovaly dva dekrety, dekrety nové k socialismu se hlásící vlády, která rozdělila půdu, což v tehdejším Rusku byl víc než revoluční čin, a vyhlásila konec nesmyslné války. Nabídla to všem válčícím stranám. To, že neuspěla, nebylo Leninovou vinou. Socialismus se však stal přitažlivým pro pracující celého světa.

A jsme u druhého jeho přínosu, jeho ovlivnění následného dění ve světě. Ukázalo se, že lidové masy si dokážou vládnout, že opravdu dokážou měnit svět, a to nejen v Rusku, ale i jinde. Pod tímto vlivem musely buržoazní vlády ustoupit, musel ustoupit kapitál, a zajistit strádajícím lidštější podmínky, než byly před Velkou válkou. Nebýt Lenina, nebylo by to.

Málokterá osobnost v dějinách dokázala tak ovlivnit i následné dění, jako to dokázal Lenin. Jeho smrt ovšem velmi poznamenala následující vývoj. Zřejmě, žil-li by dál, dokázal by přinést mnoho dalšího pozitivního do dění nejen ve vlastní zemi. Odklon od jeho myšlenek bohužel vyvolal řadu negativ. To hlavní však zůstalo. Jeho vliv na další vývoj, vliv jeho myšlenek, které zapalovaly a musel je brát na vědomí i kapitál. Proto jeho odkaz nelze zničit, ani vymazat z dějin. Je totiž, abych parafrázoval Bertholda Brechta, nezničitelný. Proto i dnes na Lenina vzpomínáme s úctou.

Stanislav GROSPIČ, poslanec a místopředseda ÚV KSČM