Co jsme to za lidi…

Vážení přátelé, sousedi a známí, velmi se omlouvám za rozhodnutí, odeslat vám tuto odpornou informaci. Možná zbytečně neboť s tímto Hutkovým nebezpečným počinem jste již dávno seznámeni. Vím, že zrovna vy těmi pravými adresáty nejste, přesto se to týká přímo také i vás. Takové projevy ani v našem systému tzv. liberální demokracie, kdy se domněle všechno může, nemají co pohledávat a jde spíše o její zneužívání v rámci jiných, podstatnějších záměrů, kterým tato osoba podlehla. Je mi líto, že několik skladatelových dřívějších vydařených dílek utrpělo touto škodlivou trapností etický šrám. Hutkou způsobená událost je k zavržení společně i s dalšími hojně se vyskytujícími domácími projevy, které maří svobodný vývoj českého státu s jeho společností.
Nastal čas k zamýšlení. Tím spíš (z mé zkušenosti), že můj spolužák ze školky, tedy dnes čtyřiaosmdesátiletý důchodce, na mé politické poznámky reaguje „chrabrou“ radou „Vy.er se na to, stejně h…o zmůžeš!“ Podobně reagovali v hospodě sousedi z Pěnčína u Turnova, když ozbrojený strýc Kamil s kamarády odcházel k železniční zastávce v Příšovicích 5. května 1945 bránit německým tankům v jízdě „pomáhat“ Praze. Jako zajatce ho zastřelili do týlu. Šlo mi na desátý rok, od té doby jsem i mu stále dlužníkem za život.
Schytává to především mladá generace s životem před sebou. Chybí jí zkušenosti a je „sofistikovaně“ ovládána rozkvetlou propagandou zamlžovaných a utajovaných cílů. Tož, co s tím uděláme, tolik v poslední době politiky oklábosený pane Masaryku? Mám knihovnu obohacenou Masarykovými spisy a jsem zvědav, kde se jednou ocitnou a nejen ty.

Rostislav Mráz

Zubatá už si jede pro Miloše s prasklou lebkou, opilec, vlastizrádce a ovar! Jaroslav Hutka vyzvracel do světa text, který lékař přisoudil psychopatovi! Nahrávku uveřejnila neziskovka Post Bellum podporovaná Českou televizí, Českým rozhlasem, americkým velvyslanectvím, českými ministerstvy a německými fondy! Odkaz na prasklou lebku lze hodnotit jako výzvu k fyzickému útoku na prezidenta republiky!

Prezident České republiky Miloš Zeman se stal obětí velmi nebezpečného mediálního útoku s kriminálním podtextem. Písničkář Jaroslav Hutka totiž ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum uveřejnil píseň, která při hlubším zkoumání textu odkazuje a vyzývá k provedení fyzického útoku na prezidenta republiky. Něco takového Česká republika ještě nezažila [1]. Nejde totiž o písničkářskou satiru namířenou proti politickým postojům prezidenta, což by se dalo respektovat v rámci svobody jedince a práva na svobodné vyjadřování.

Vysmátý Hutka při zpěvu písně, která oslavuje smrt Miloše Zemana.

Pokračovat ve čtení „Co jsme to za lidi…“

Novoroční…

Vstupujeme do roku, v jehož závěru si budeme připomínat třicet let od majetkového převratu znamenající obnovu kapitalistických poměrů v zemi. Období, představující historicky krátký časový úsek, které ale zásadním způsobem změnilo život minimálně jedné generace. Období, na jehož začátku byla divoká privatizace v podobě rozkradení národního majetku a na jeho konci likvidace obranyschopnosti státu a ztráta suverenity země.

Česká republika dnes vykazuje státní dluh, jehož výše díky praktické nesplatitelnosti představuje především politické riziko. Pro mnohé se ale nejhorším ukazatelem tohoto období jeví – likvidace národa – v podobě úbytku českého obyvatelstva, který je důsledkem všech polistopadových vlád, které nedokázaly vytvořit podmínky k motivaci mladých lidí pro zakládání rodin a výchovu svých dětí.

Dovolte mi vážení čtenáři, abych vám kromě pevného zdraví v novém roce poděkoval za všechny vaše komentáře k mým dosavadním publikovaným článkům. Budu rád, pokud se budu moci s vámi v budoucnu podělit o připomenutí si mnohých ze zločinů současného kapitalismu u nás, který vznikl v důsledku rozpadu světové socialistické soustavy.

Dnešní svět z pohledu dalšího vývoje lidské civilizace je na samotném okraji. Žijeme v době, která je především z pohledu nelegální migrace a možného jaderného zničujícího světového konfliktu velmi nestabilní a nebezpečná. Vývoj lidské civilizace je v současnosti na rozhodující křižovatce.

Pro pochopení současnosti je důležité znát svoji historii včetně připomínání si jejich jednotlivých událostí. Uvědomit si, že tato země patří nikoliv nejrůznějším vládním kolaborantům a neziskovým organizacím finančně napojené na zdroje ze zahraničí, ale nám – občanům tohoto státu a našim příštím pokolením. Potěšující je, že síla národa se projevuje i díky stále nově vznikajícím vlasteneckým hnutím a sdružením. Ta jsou protiváhou všem, kdo zpochybňují trvalé hodnoty, jakými jsou kultura, tradice, rodina či národ.

V listopadu 1989 sehrál náš národ roli užitečných idiotů. Je pouze na nás samotných, zda se oprostíme od opakování stejné chyby i v budoucnu.

   Miroslav Kavij

Chvála kapitalizmu

Ľavica často robí veľkú chybu, ak iba kritizuje kapitalizmus. Zvýrazňovaním jeho chýb robí, z ľudí donútených žiť v jeho osídlach, poľutovaniahodných hlupákov.
Niežeby neboli… Cítia sa však byť ľavicovým atakom ponížení. Necítia sa byť hlupákmi… Majú „dobré“ dôvody pre preferovanie kapitalizmu.
A propaganda kapitalizmu masívne, toto ich presvedčenie, podporuje. V zásade sa snaží nasadiť každej nekapitalistickej alternatíve (najmä socializmu a predovšetkým komunizmu) psiu hlavu. Všimnite si snahu spojiť ich s gulagmi (hoci tie vymysleli ruskí cári pre revolucionárov!) , hladomormi (cudne mlčia, že v rovnakom čase, ako na Ukrajine hynuli tisíce, milióny hladom skapali v USA – počas hospodárskej krízy hladom umrelo cca 5-6 miliónov Američanov!, nehovoria o írskom a indickom hladomore, pod vznešenou britskou korunou…). Zvýrazňujú tzv. stalinskú brutalitu, ktorá bola, len slabým, odvarom zločinov Mussoliniho a Franca, koloniálnych genocíd organizovaných Anglickom, Belgickom, Francúzskom v 20. storočí. A najmä sa dištancujú od nacistických zverstiev, akoby ich nefinancovali a sami neboli ich pokračovateľmi (chilské štadióny, vietnamské My-lai, iracký Abú-graib… desiatky, stovky iných).

Pokračovat ve čtení „Chvála kapitalizmu“

Som otrasený

Televízie vysielali cez sviatky „nebezpečnú komunistickú propagandu“.

Som otrasený. Včera večer STV odvysielala ťažkú stalinskú propagandu s nejakým bradatým Janom Werichom namiesto toho, aby dali na sviatočný večer nejakú super demokratickú kvalitku s našim milovaným Richardom Stankem.
No chápete?! To tu už v našom láskavom kapitalizme nikto nič negarantuje?

CISÁROV PEKÁR – MARXISTICKÁ PROPAGANDA!
Oni sa v tej RTVS akože už úplne opustili? Oni dávajú Cisárovho pekára?! To akože nemohli pustiť niečo od našich ľúbezných priateľov z Hollywoodu? To si fakt musíme ešte aj Vianoce ničiť budovateľskými filmami z 50.rokov?!
A ten boľševik Werich! Ach! Veď to je horšie než Marx. Ešte aj bradu má! A robí idiotov z vládcov! Vysmieva sa privilégiám! A vytvára dojem, že nejaký roboš môže spravodlivo vládnuť! No chápete – pekár! Žiaden finančník! Žiaden bankár! Žiaden podnikateľ! Ale pekár!

CHLEBA?! A KDE STE NECHALI HAMBURGERY!
Som zdrvený. Naše deti museli počas Vianoc počúvať, ako tam Werich spieva, že všetci na tom budú lepšie, keď všetko všetkým dáme. A vysmieval sa tým, čo nepracujú! Vraj sa čoskoro historicky znemožnia a vládu prevezmú ľudia, lebo majú pravdu.
Keď som videl, ako tam pečú chleba, tancujú a spievajú, normálne mi prišlo zle. Že chleba! Keby aspoň hamburgery, tak nepoviem! Ale chleba?!
Ako to, že toto nemravné, totalitárne dielo ešte naši drahí demokrati nezakázali?! Takáto komunistická agitácia! Vysielaná na Jednotke!

MIER A PRÁCA? NO FUJ!
Akože, nič v zlom, ale toto nie je trestné? Toto v tom filme zaznelo! Citujem:
„A budem společně svět a mír milovat, a budem společně pro ten svět pracovat, když všichni všechněm všechno dáme, tak budem všichni všechno mít dohromady.“
    No chápete – mier, práca, spoločenské vlastníctvo. V našej milovanej demokracii. Žiadna sloboda, žiadne podnikanie, žiaden individualizmus! Pcha, že práca a mier! To prekračuje všetky medze.

DOSŤ BOLO WERICHA!
A keď počúvam tie trápne výhovorky, že Werich s Voskovcom napísal tento príbeh ešte v 30. rokoch za prvej Československej republiky – kurník a koho to zaujíma!?
To je úplne jedno! Werich je proste komunista! Stalinista! Marxista! Tu nebude nikto beztrestne šíriť hodnoty práce a mieru! Dosť bolo Wericha!

SLUŠNÉ SLOVENSKO ZA DEMOKRATICKÚ KULTÚRU!
Vyzývam Slušné Slovensko, aby povstalo proti Werichovi. Zaplňme námestia s transparentmi Goléma za mrežami!
Súdruhovia Kalmus a Lorenz nám predvedú, čo je to skutočné demokratické umenie! Vyzlečú sa donaha a budú predstierať milostné scény so sochou Václava Havla!
Alebo oblejú farbou nejaký pamätník! Ó, áno, to bude ono! U-m-e-n-i-e! Stokrát lepšie než nejaký Werich.

MATĚJ A KATEŘINA! OBSCÉNNE!
Pavián Stanke bude viesť ulicu ako symbol pravého nefalšovaného herectva! Aký Matěj a Katěřina?! To je nechutný komunizmus! Richard a Štěpán! To je tá správna sloboda a demokracia! To je ono!
Budeme trepotať americkými vlajočkami! Spálime československý archív! Zničíme všetky komunistické filmy! Dosť bolo pekára! Dosť bolo Goléma! Nech žije sloboda, nech žijú hamburgery!
Ale vážne, priatelia. Toto všetko je samozrejme irónia. Na Cisárovho pekára sa teším každé Vianoce a ešte pár dní si budem pospevovať „a budem společně svět a mír milovat“… Snáď ma nezavrú…

    Ľuboš Blaha, poslanec SR

„www.youtube.com/watch?v=4MK_vNkiPRk“

Stahování amerických vojsk – počátek krize NATO?

     Stažení amerických sil čítající 2 600 vojáků ze Sýrie do sto dnů. Snížení počtu amerických vojáků z Afghánistánu ze současných 14 na 7 tisíc, z válečného konfliktu, v kterém USA za 17 let svého působení „proinvestovaly“ přes 900 miliard dolarů a smrt zde našlo více než 2 400 jejich vojáků.
Dvě překvapivá oznámení, pro někoho stále ještě nejmocnějšího prezidenta planety, Donalda Trumpa přináší i první negativní reakci. Tou je rezignace amerického ministra obrany Jamese Mattise na svoji funkci.
Zatímco je normální, že děti věří na Ježíška je komické kolik dospělých je stále přesvědčených, že USA bojují ve světě za svobodu a demokracii!
O tom, v jakém stavu se americká armáda nachází, je zřejmé nejen ze slov jejího válečného veterána Vincenta Emanuela. Podle něj, je armáda institucí smrti a destrukce, ve které 17. až 19. leté děti po absolvování vojenského výcviku jsou připraveni zabíjet. Stávají se kolečkem v gigantické mašinerii, a pro ty co mají bohatství a moc jsou jen dalším číslem. Pro generály pouhé tělo.
Na pravé důvody uvedených rozhodnutí si budeme muset nějakou dobu počkat. Jedním z nich může být „výše“ schváleného ročního rozpočtu USA na zbrojení v částce 716 miliard dolarů, který by postačil na to, aby veřejné vysoké školy a univerzity v USA byly zdarma pro všechny. Pro „americké jestřáby“ ale nepostačující k zabezpečení svých asi 800 vojenských základen a více než 150 tisíc vojáků působících po celém světě.
Pro světové mírové hnutí je Trumpovo rozhodnutí tím nejlepším vánočním dárkem. A pro naše nejen zarputilé vyznavače a příznivce NATO podnětem k diskusi o přehodnocení setrvání České republiky v tomto agresivním vojenském paktu.

    Miroslav Kavij

K problematice teorie, programu, strategie a taktiky v komunistickém hnutí

Sborník vystoupení na 44. pražské teoreticko-politické konferenci s mezinárodní účastí

Praha, 3. listopadu 2018

Co dál?

Viktor Pázler

Dnešní konference se koná na téma „ K problematice teorie, programu, strategie a taktiky v komunistickém hnutí“ Podle našeho názoru umožňuje prodiskutovat a zaujmout stanoviska k nanejvýš aktuálním otázkám a výzvám, s kterými se nejen u nás, ale v celém mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí nyní potýkáme.

Naše hnutí, ale i celá levice neprožívá v současnosti příliš dobré období, naše strana to nyní opakovaně zažila na své kůži velice špatným volebním výsledkem v komunálních volbách a volbách do Senátu. Proto cítíme potřebu se společně poradit co dál dělat v našem komunistickém hnutí. Říci si, jak a čím zdůvodnit platnost našeho cíle očima dnešního stadia vývoje kapitalismu. Posoudit, která jsou to dnes ta klíčová témata marxistické teorie a co jim dlužíme nejvíce. Nakolik máme opravdu ucelenou strategii doma i v mezinárodním hnutí a v čem tkví hlavní kritéria naší taktiky a nakolik se je daří uplatňovat nyní i do budoucna

Věřím, že účastníci této konference, jak naši zahraniční přátelé, tak naši soudruzi, soudružky a přátelé přispěji svými vystoupeními k hledání cest z krize, ve které se nyní nacházíme. Věřím, že diskuse bude podnětná, kritika a sebekritika soudružská a bude se týkat věcné podstaty problémů a nikoliv jen osob, zvláště těch, kteří nejsou dnes přítomni.

Tímto považuji naši konferenci za zahájenou.

ÚVODNÍ REFERÁT

K programu a politice, s nimiž spojí naděje většina

Josef Skála

Scházíme se už po čtyřiačtyřicáté. Na růžích ustláno nemáme. Už roky tu nastolujeme otázky, znějící leckomu nepříjemně. Stíhá je nepřízeň i prohibice. A nás, kdo je klademe – nadávky do senilních mozků, jimž prý ujel vlak.

Je to hloupá demagogie. To jí právě ujíždí vlak. Jarmark, vábící na sladké iluze, zavřel krám už s finanční a ekonomickou krizí. Teď jsou to „protestní hlasy“ – a ne ty, co natěšeně souhlasí – kdo vyhrává už i volby. To, čím se liší třetí od prvého čtení parlamentního lejstra, nebylo pupkem světa ani doposud. Tím méně jím bude v etapě, která už začala. Do centra politiky posouvá vůli po hluboké změně – a tedy i otázku skutečných alternativ. Ze šance, kterou to nabízí, však profitují politické novotvary. Za to důvěra v naši politiku je nejslabší od roku 1921. Ztrácíme u všech generací – včetně té, co bývala naší oporou.

Příčinou není „stalinismus“ – ani jiný bubák, na něž to svádí politická bezradnost. Parketou komunistické strany je radikální opozice. Punc radikální síly však ztrácíme už roky. A teď už nás jen málokdo vnímá i jako opozici. To ovšem přitáhne jenom ty, kdo si té změny ještě nestačili všimnout. To proto ta kaskáda volebních debaklů – a riziko, že přijdeme i o parlamentní status.

Pokračovat ve čtení „K problematice teorie, programu, strategie a taktiky v komunistickém hnutí“

Dezinformace a vyváženost

Macronovu Francii, potýkající se více než měsíc s vlnou sociálních nepokojů, klidné vánoční období nečeká. Hnutí žlutých vest ani přes slíbené ústupky prezidenta ve svých protestech nepolevuje.

Zatímco u nás neziskové organizace napojené na Sorosovy fondy lákají na demonstrace proti prezidentu Zemanovi a premiéru Babišovi občany „finančně přitažlivým všimným“ v částce 2 500 Kč a čeští kolaborantští europoslanci z řad pravice přicházející si ročně v této instituci na miliony korun neváhají jakýmkoliv způsobem za podpory veřejnoprávní televize a Evropského parlamentu destabilizovat činnost vlády a hlavy státu, tak francouzská televizní stanice sahá k dezinformacím, proti kterým jsou naši občané každodenně varováni. Jedním z příkladů je kolující fotografie pořízená fotografem nejstarší mezinárodní zpravodajské agentury AFP, na níž je možné číst „Macron dégage“, ale ve vysílání francouzské televizní stanice France3 je na stejné fotografii znak s pouhým nápisem „Macron“.

Na rozdíl od každodenních obsáhlých komentářů a široké publicistiky ohledně konfliktu mezi Ruskou federací a fašistickou Ukrajinou, podobné hodnocení současné vyostřené situace ve Francii našim občanům od České televize, které platí měsíční daň ve formě koncesionářských poplatků, chybí. Její „suplování“ tak musí „zabezpečovat“ soukromá nezávislá média. Za všechny uvádím Raptor-TV, která pravidelně sdílí v přímém přenosu na sociálních sítích sobotní francouzské nepokoje, a to i díky finanční podpoře našich občanů tomuto „médiu“.

Zda se Macron v následujících dnech bude z prezidentského paláce skutečně pakovat, uvolní cestu pro předčasné volby či zmizí z očí téměř 80 % voličů, kteří nemají prezidenta v současnosti v oblibě, ukáže následující vývoj na tamní scéně.

Vzkaz pro naše občany na pozadí nepokojů hnutí Žlutých vest je prostý. Nenechme se ovlivňovat českým mainstreamem, výroční zprávou BIS či neziskovkami finančně podporovanými ze Západu s varováním o narůstajícím a škodlivém vlivu proruských médií a dezinformací. Naopak, tato jsou protiváhou současnému probruselskému a prozápadnímu jednostrannému zpravodajství a napomáhají nám vytvářet si objektivnější pohled na současné světové a domácí události!

    Miroslav Kavij

Výročí Stalina

1. prosince 2018 se v Moskvě konalo tradiční pokládání květin k hrobu Josifa Vissarionoviče Džugašviliho – Stalina u Kremelské zdi, na počest výročí jeho narození. Bylo položeno 13 500 rudých karafiátů od vděčných potomků. Počtem květů to byla rekordní akce za celou dobu.

Uskutečnil se sjezd Komunistického svazu mládeže

V neděli 16. prosince se v sídle Ústředního výboru KSČM v Praze uskutečnil 13. sjezd Komunistického svazu mládeže (KSM). Po dvou letech se tak konalo zasedání nejvyššího orgánu komunistické mládeže, na kterém mladí komunisté zhodnotili svou dosavadní práci a její budoucí rozvoj v úsilí o dosažení socialismu a komunismu.

Mezi hlavní úkoly organizace mladých komunistů bude i v následujícím období patřit zápas proti imperialismu a válce. V dokumentu, který byl k této otázce na sjezdu komunistické mládeže přijat, se mimo jiné konstatuje: „Epocha imperialismu a její rozpory hrozí lidstvu vyhlazením. Soupeření imperialistických center, které jsou zároveň jadernými mocnostmi, může vyvrcholit až zánikem života na zemi. Vládnoucí třídy, v zájmu upevnění nadvlády monopolů mobilizují armády členských zemí imperialistických institucí NATO a Evropské unie. Pro svůj zisk jsou schopny vyvolat další světovou válku, stejně tak, jako vyvolaly dvě předešlé, které decimovaly miliony životů ve 20. století. V zájmu konkurenčního boje imperialistických center budou krvácet miliony alespoň do té doby, než vše utichne a vše pokryje radioaktivní spad. To je reálný scénář, který nám připravují imperialisté, pokud se jim všechny mírumilovné síly nepostaví na odpor.“

Svou práci chtějí mladí komunisté orientovat také na konfrontaci se stoupající vlnou antikomunismu v České republice i v zahraničí. Na svém sjezdu vedle jiného proto také deklarovali: „Antikomunismus Evropské unie sílí, jak můžeme sledovat nejen na rostoucích šikanách, kterým čelí komunisté u nás či na Slovensku, ale především na explicitně antikomunistické politice některých členských států. Vyjadřujeme především solidaritu soudruhům z Komunistické strany Polska, kteří čelí nekonečným, vyčerpávajícím soudním sporům a stále reakčnějšímu politickému prostředí, kde je na vzestupu jak nacionalismus, tak vliv katolické církve. Dále vyjadřujeme nemenší solidaritu soudruhům na Ukrajině, kteří trpí pod vládou majdanovské junty podporované Evropskou unií i NATO.“

Řada bratrských organizací mládeže zaslala svůj pozdrav 13. sjezdu KSM. Pozdravila ho také řada hostů z partnerských organizací, mimo jiné 1. místopředseda KSČM Petr Šimůnek, který zde promluvil také jako historicky první předseda Komunistického svazu mládeže po jeho obnovení v roce 1990. Svůj pozdrav zaslal také veterán českého a československého mládežnického hnutí historik František Kovanda, čestný člen KSM, který nedávno oslavil své devadesátileté jubileum. Na Sjezd zavítali zástupci vedení Komunistické strany Československa, Levé perspektivy, Českého mírového hnutí a předsedkyně Krajského výboru KSČM Praha Marta Semelová.

V neposlední řadě 13. sjezd KSM projednal také personální otázky, zvolil nové vedení komunistické mládeže – Ústřední radu KSM, její předsednictvo, složení Redakční rady časopisu Mladá pravda a schválil následující dokumenty – Prohlášení k studentům a mládeži; Prohlášení k současné světové politické situaci; Na obranu Ernesta Che Guevary a Všichni na obranu míru!

Stalinovy úžasné předpovědi

     Stalin neodešel do minulosti, ale rozprostřel se v budoucnosti…

Překvapivě přesné předpovědi zanechal potomkům J. V. Stalin a některé z nich se již vyplnily. Prorocká slova Stalina týkající se Ruska – SSSR, ruského lidu a Východu (citováno podle článku R. Kosolapova „Co vlastně znamená Stalin?“ – Noviny „PRAVDA“ ze dne 4. července 1998).

Právě v předvečer války s Finskem pozval Stalin k sobě do úřadu slavnou revolucionářku Alexandru Kollontajovou. Rozhovor byl velmi důvěrným a u A. M. Kollontajové zapůsobil zcela mimořádně.

Sama vzpomíná: „Když jsem vyšla z Kremlu, nešla jsem, nýbrž doslova běžela. Stále jsem si opakovala vůdcova slova, abych nezapomněla, co mi Stalin říkal. Jakmile jsem se dostala domů, usedla jsem a začala psát. Byla už hluboká noc a já si uvědomila, že věty Josifa Vissarionoviče ve mně zanechaly opravdu nesmazatelný dojem! A já se počala na svět kolem sebe dívat zcela jiným způsobem.“

K tomuto rozhovoru jsem se mnohokrát, skutečně mnohokrát v letech války a po ní znovu vracela. Znovu jsem o smyslu rozhovoru se Stalinem přemýšlela a vždy v něm našla něco nového… A ještě dnes, stejně jako tehdy ve skutečnosti, vidím Stalinovu kancelář v Kremlu, dlouhý stůl a Stalin stojíc u něj říká:

     Buď odvážná. Nastávají těžké časy. Musíme je všichni překonat… Společně je přemoci dokážeme. Musíme to zvládnout a my to určitě zvládneme! Přeji ti pevné zdraví a mnoho sil do přicházejících bojů!

Pokračovat ve čtení „Stalinovy úžasné předpovědi“

Manifest

MANIFEST (návrh pracovní verze)

Lidská existence na Zemi je velmi křehká a zranitelná!

Marxův a Engelsův Manifest komunistické strany v únoru 1848 začínal slovy: Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu.

Dnes celým světem obchází strašidlo – strašidlo kapitalismu. Kapitalismus pro svůj život potřebuje korupci. Pro svůj život potřebuje neparazitičtější lidskou činnost, militarismus, zbrojení a válečné působení na celém světě. Tedy činnosti, které vyčerpávají přírodní a energetické zdroje a lidskou práci a přinášejí za to lidstvu ničení jím vytvořených hodnot, lidských bytostí a přírodního prostředí na celé planetě. To ohrožuje přežití lidstva na Zemi.

Komunismus ještě nikde nebyl, i když jeho idea některé strašila již v době Marxe a Engelse a rodila se ještě před nimi. Komunismus by byl pravým opakem kapitalismu. Znamenal by svět bez válek, lidského utrpení a neustálého ničení lidmi vytvořených hodnot a životního prostředí. Znamenal by konec „bezúčelné práce“ a skutečnou všestrannou a promyšlenou péči o životní prostředí.

Čteme-li Komunistický manifest, jsme překvapeni obrazem světa podobnému našemu, kdy technologie hrozí rozbít dosud existující společenské vztahy. Revolucionizující nástroje výroby proměňují vztahy ve společnosti a přináší neustálou destabilizaci sociálních podmínek. Vznikla nesnesitelná nerovnost chtivostí po penězích a únos parlamentní demokracie bankéři a miliardáři. Otroci práce za mzdu nebudou mít existenci, v níž by mohli přežít.

Lidé probuďte se! Planetu Zemi je třeba zachovat pro příští generace. Aby to bylo možné, musíme se snažit změnit mnohé lidské vlastnosti – bezuzdnou spotřebu, pýchu, domýšlivost, aroganci. Ale také lenost, závist, podvod a lež. Zisk, který je jen rentou pro několik parazitů a neslouží obecnému blahu.

Společnost bude asi vždycky názorově rozdělená, ale spravedlivé řešení je možné jen všeobecným kompromisem. Je nutné nově formulovat lidskou svobodu a řešit duchovní prázdnotu současné doby.

Vezměte naši budoucnost do svých rukou. Marxismus je návodem ke způsobu myšlení. Marxismus patří k myšlenkové výbavě lidí, kteří seriózně uvažují o stavu a perspektivách lidské společnosti. Postavme se proti duchovnímu ustrnutí, které přinesla radost z obnovy kapitalismu.

L. Urban – listopad 2018

Provolání

Vážené soudružky a soudruzi, signály z řady posledních voleb jsou jasné, výmluvné a nepřehlédnutelné! Nesmíme je trvale odmítat vzít na vědomí!

Krajské, poslanecké, senátní i obecní volby byly vyloženým propadákem a v hodnocení politologů byly označeny jako VOLEBNÍ DEBAKL.

Víme, že na výsledcích všech voleb se podílí:

a) silně celkový obraz strany

b) osobnosti, hlavně charisma lídra a jeho nasazení ve volební kampani

c) dlouhodobá příprava a popularizace osobností

d) obrat k mladým členům a sympatizantům strany

e) spolupráce se sympatizanty, pracujícími i levicovou inteligencí

f) stručný a jasný volební program

g) pravidelné hodnocení plnění volebního programu mezi volbami

h) základní trvalý dlouhodobý program – manifest

Pokud je obraz strany mdlý, matný nepřitažlivý, lídr nikomu nic moc neříká a program rozvláčný a opatrný nemůžeme čekat dobré volební výsledky.

Proto nesmíme být ustrašení, ale obraťme se na ZO KSČM, raďme se s nimi i se sympatizanty. Pomáhejme si vzájemně a lépe působme na další občany.

K tomu vyzýváme členy strany, ZO KSČM, OV KSČM a celou naši stranu. Je nutná neustálá komunikace a získávání vzájemné důvěry.

Okresní výbor Komunistické strany Čech a Moravy Domažlice

Společné prohlášení vlasteneckých organizací

My, nástupnické organizace vzešlé z původního lůna Českého svazu protifašistických bojovníků, jehož posláním byl od samého konce druhé světové války boj proti veškerým novodobým projevům nacismu, nemůžeme a nesmíme mlčet k nejnovějšímu dění na Ukrajině.

Ve čtvrtek 6. prosince 2018 totiž ukrajinský parlament, Vrchní rada, uzákonil právní rovnost bývalých bojovníků kolaborantské Ukrajinské povstalecké armády s veterány Velké vlastenecké války. Důležitost zákona při projednávání obhajoval přímo syn velitele UPA z let 1943 až 1950 Romana Šucheviče. Toho velitele, za jehož éry docházelo k největším zvěrstvům těchto bojůvek, které na západní Ukrajině vraždily vojáky Rudě armády i polské civilisty, smrt rozsévaly také na území Československa v létě 1947. Na svědomí měly tehdy životy našich vojáků a příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

Nejen veteráni Velké vlastenecké války na samotné Ukrajině, ale také čeští pamětníci protifašistického odboje i následného boje proti banderovským hordám považují tento zákon současného ukrajinského režimu za plivnutí do tváře. Vládci v Kyjevě tímto zcela odkryli svou pravou tvář podporovatelů neonacistických tendencí, majících skvělé podhoubí tam, kde existuje zaslepená militantní rusofobie, tedy na Ukrajině a v Pobaltí.

Tyto tendence považujeme za nesmírně alarmující a závažné pro další mírový vývoj na evropském kontinentě. Provokace tohoto typu nelze přehlížet. Jde o další pokus o falšování relativně nedávné historie v zájmu boje jednoho politického dobrodruha a party oligarchů o mocenské přežití v čele těžce zkoušené Ukrajiny.

Důrazně se také ohrazujeme proti perzekucím, kterým jsou ze strany ukrajinské tajné služby SBU vystaveny tamější veteránské organizace. Ty se už po určitou dobu fakticky nacházejí v režimu stanného práva. Jako údajní agenti Kremlu jsou SBU vyšetřováni a předvoláváni k výslechům. Chovat se takto k hrdinům, kteří pomohli osvobodit svou vlast od hitlerovských okupantů, je hanebné.

Prohlašujeme tímto společně, že naše organizace se nadále hlásí k pokrokovým tradicím protifašistického odboje v době druhé světové války a potírání veškerých projevů neonacismu, kterých v současné Evropě přibývá. Budeme nadále aktivně působit především na mladou generaci, aby pochopila historii našeho národa a ctila ty, kteří za jeho svobodu položili své životy.

Vlastenecké sdružení antifašistů České republiky, z.s.

Krvavá služba George H. W. Bushe nakonec selhala

 

Úmrtí bývalého prezidenta USA George Bushe st. je v běžných sdělovacích prostředcích poznamenané nekonečnými smutečními obřady. Jeho “zásadové opravdovosti, odzbrojující vtipnosti a neochvějné oddanosti víře, rodině a zemi” vzdala hold ne menší autorita v otázce způsobů a morálky než Donald Trump.

Podlézavost, úslužnost a podřízenost; pochlebování moci je znakem buržoazního tisku, ale – když narazíme na vykonané zlo – nejsme vázaní úmluvou, abychom nemluvili zle o smrti. Nezapomínejme, že Bush starší byl ředitelem CIA.

Demonstroval věrnost vznešeným ideálům služby veřejnosti, když podkopával kongresová omezování CIA a Pentagonu, jež financovaly armádu proti sandinovské vládě v Nikaragui.

To bylo schéma k zajištění, aby byli propuštěni američtí rukojmí zadržovaní v Íránu, jež znamenalo, že Izrael tajně dodával zbraně do Íránu, s USA doplňujícími izraelský arzenál. Výnosy z této operace měly financovat kontrarevolucionáře v Nikaragui.

Trik tajného státu v této utajované operaci byl příliš dokonce i pro americký Kongres. Čtrnáct oficiálních činovníků bylo obžalováno, 11 odsouzeno, a všem udělil milost nástupce Ronalda Reagana, George Bush.

Bush byl ředitelem CIA velmi krátce, v létech 1976 a 1977. Byl pevným párem rukou vládnoucí garnitury USA, když po aféře Watergate vznesl jakýsi pořádek do organizace, jež se zmítala ve vytrvalé řadě skandálů, jež zahrnovaly plány atentátů, nezákonnou domácí špionáž, experimentování s drogami a řetěz oznamování korupcí mezi zasvěcenými.

Jeho základní příběh – aristokrat z vyšších tříd v Nové Anglii, proslulá služba během války, v Yale vzdělaný člen představenstva ropného průmyslu a kariérní pověřenec pro Čínu a za Richarda Nixona velvyslanec v OSN – jej pevně usadil v mocenských kruzích. Coby klíčový aparátčík Republikánské strany to byl právě on, kdo dal ránu z milosti, jež vedla k Nixonově rezignaci.

Právě během jeho sledování CIA svrhla pokrokovou jamajskou vládu Michaela Manleyho, tutlala washingtonský atentát na bývalého chilského velvyslance v USA a vydala, ve spojenectví s Izraelem a apartheidní Jižní Afrikou, nejvyšší částku z 25 milionů dolarů na podporu svržení vlády MPLA v Angole.

Tenhle katalog zločinů, jsou ale vedlejší operace pro bezpečnost USA. Zásadním úkolem po většinu minulého století bylo čelit vlivu světového socialismu, a to znamenalo dát mat Sovětskému svazu.

Správcovství Bushe staršího vidělo, jak právě tohle narostlo do nebezpečných rozměrů. Zatímco ostřílení zpravodajští odborníci sledovali, jak Sověti touží především po míru a bezpečí a usilují jen o vojenskou paritu, Bush dával přednost jestřábím tendencím, jež zveličovaly vojenskou kapacitu SSSR, což vedlo ke zvýšení vojenských výdajů ve prospěch zbrojení a získávání vesmírného prostoru.

Když Sadám Husajn vydal lstivou zprávu, že USA souhlasí s obnovou Kuvajtu a jeho ropných zařízení, Bush spustil drtivou vojenskou ofenzívu, ale nechal iráckého diktátora, americké aktivum ve strategii k izolaci Íránu, u moci.

Znovu demonstroval svou nespolehlivost coby partner, když USA přepadly svůj klientský stát, Panamu, poté, co zbloudil její narko-prezident Manuel Noriega.

Harold Pinter ve svém projevu při získání Nobelovy ceny v roce 2005 řekl: „Spojené státy teď zcela otevřeně vykládají karty na stůl. Tohle je ten případ. Jejich oficiálně deklarovaná politika je teď definovaná jako »nadvláda v plném spektru«.“

Celoživotní služba imperialismu byla promarněná. Následkem Bushovy strategie je neudržitelná dluhová krize USA, když se stává zřejmým, že existenční hrozba kapitalismu vychází z vlastních kapitalistických rozporů a z všelidového odporu, těmito rozpory zplozeného.

The Morning Star, redakční sloupek (překlad Vladimír Sedláček)