Česko-kubánské přátelství nepolevuje

V sobotu 1. února se v Praze uskutečnila Valná hromada Společnosti česko-kubánského přátelství.

Účastníci valné hromady

Po zahájení a přivítání hostů vystoupila se zprávou o činnosti předsedkyně SČKP Tereza Čechová Humpolcová.

V pozdravném vystoupení velvyslance Kubánské republiky v ČR Danila Francisca Alonse Mederose zaznělo hodnocení současné situace na Kubě. Poděkoval za pozvání na valnou hromadu i za práci, kterou pobočky SČKP u nás dělají. Připomněl, že v předvolebním prezidentském roce ve Spojených státech bude snaha D. Trumpa odvést Kubánce od budování socialismu, přijmout další opatření na zostření blokády Kuby a co nejvíce zasahovat do života Kubánců. Kuba si je vědoma, že jen v podmínkách revoluce je schopna žít v socialismu. Vyzdvihl úspěchy ve zdravotnictví, kdy všichni občané mají přístup k rovným podmínkám ošetření, průměrný věk dožití je 80 let, úmrtnost dětí do jednoho roku od narození je pod pět promile. Kuba patří mezi rozvojové státy, ale všichni mají právo na vzdělání, všechny děti chodí do škol i v odlehlých venkovských oblastech mají veškeré pomůcky včetně počítačů. Rozvoj turismu i přes opatření k omezení cestování na Kubu zaznamenal v roce 2019 růst na 4,3 milionu turistů z celého světa. Spojené státy chtějí blokádou dosáhnout toho, aby se Kubánci obrátili proti své vládě a oni mohli se zbraní vstoupit na Kubu a „zachránit“ kubánský lid. Proto je tak důležitá činnost SČKP a zintenzivnění vztahů solidarity. Dotkl se vztahů s vládou České republiky, kde jsou na některé otázky rozdílné názory. Pozastavil se nad urážlivým výrokem ministra zahraničí Petříčka ze 14. ledna na Twitteru vůči Kubě. Velvyslanec osobně předal protestní nótu na Ministerstvo zahraničí. Ekonomika 2019 na Kubě dosáhla jen malého růstu přesto dobrý výsledek – nespadli jsme do záporných čísel. Potřeba vyjadřovat podporu a solidaritu Kubě a mezinárodní solidarita je velice důležitá. V letošním roce budou probíhat různá setkání solidarity (Havana, Moskva). Každoroční brigády na Kubě pro mladé zájemce z celého světa. Osmdesát procent Kubánců podpořila v referendu novou ústavu, to je skutečný projev demokracie. V závěru kubánský velvyslanec připomněl ochotu vyjíždět k přátelům po celé naší vlasti.

Velvyslanec Kubánské republiky v Praze se svou chotí (na obrázku vpravo od něj)
Pokračovat ve čtení „Česko-kubánské přátelství nepolevuje“

Pohádky ministryně Maláčové

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová svým komentářem na facebookovém profilu k přípravě důchodové reformy posílá nespokojeným občanům uklidňující vzkaz: „Pro všechny, kdo 35 let pracovali, navrhuji ZÁKLADNÍ důchod ve výši 10 500 Kč. Ale pozor! K tomu se vám navíc přičtou ještě všechny ZÁSLUHY. Tedy jak dlouho jste pracovali, kolik jste za život odvedli na sociálním pojištění a nově se započítává i PÉČE o děti a osoby blízké. K důchodu bude také připočten pevný bonus 500 Kč za každé dítě.“

Komentář Maláčové představuje další pohádku o tom, kterak všestranně devastující kapitalismus v naší zemi zabezpečí důstojné stáří našich občanů. Kterak vychvalovaný a opěvovaný společenský systém nemá další zdroje příjmu k řešení prohlubujících se sociálních a dalších potřeb občanů státu.

Podobných pohádek bude v budoucnosti přibývat. Jsme v Čechách, nikoliv ve Francii, kde víc než rok se „žluté vesty“ domáhají oprávněně svých požadavků. Politici, kteří rozhodují o „životě otroků“ v naší zemi tak můžou mít nadále bezesný spánek. Vědomi si navíc, že žádná zlodějna z období rozkradení republiky po roce 1989 vyřešena nebude.

Příkladem budiž nekonečná kauza OKD, k níž byly (a možná ještě budou) zřizovány nejrůznější komise, které skončily svoje „pátrání“ bez „výsledku“. Veřejnosti je sděleno, že neexistují materiály, které by prokazovaly jakékoliv zločinné spolčení. Jako je tomu i u 48 stránkového dokumentu o OKD, který byl v minulosti předán jedním z mnoha „nespokojených občanů“ přímo na podatelnu PSP ČR, zveřejněn v některých médiích a dodnes „kolující“ na internetu. „Nepoužitý“ ale zřejmě pro náš právní stát, který podle mnohých občanů zastupuje a chrání zloděje, tuneláře a mafiány.

Ministryni Maláčové patří poděkování za její pohádku o důstojném stáří v naší zemi. Žijme i nadále v realitě, jejíž součástí se stanou přibývající pohádky v podání ostatních vládních ministrů. Námětů je bezpočet. Neexistující korupce v jednotlivých vládních resortech. Transparentní, (ne)cinknuté nákupy armádní techniky nezbytné k zabezpečení suverenity našeho státu. Zapojení českých vojáků do boje proti terorismu v zahraničních misích. Těžba lithia pod „dohledem“ státu. Námětů již dnes, víc než dost.

Miroslav Kavij

„Mým hříchem je, že jsem domorodec, levičák a antiimperialista“

V kapitalistické společnosti… je demokracie vždy sevřena těsnými omezeními, danými kapitalistickým vykořisťováním. (V. I. Lenin, 1917)

Jak opět prokázal surový puč v Bolívii, tato dusivá omezení demokracie jsou ještě užší u národů pod botou imperialismu a neokolonialismu.

Pod vedením prezidenta Evo Moralese a jeho strany MAS (Hnutí k socialismu), chudí a původní obyvatelé Bolívie dosáhli nesmírných zisků: vytažení milionů lidí z chudoby, zvýšení gramotnosti, snížení nezaměstnanosti, znárodnění zásob zemního plynu a dosažení toho, že se Bolívie stala nejrychleji rostoucí ekonomikou v oblasti.

Pokračovat ve čtení „„Mým hříchem je, že jsem domorodec, levičák a antiimperialista““

Hanba české justici

Stíhat staré dědky by současnému systému šlo, ale stíhat posametové zloděje – to ne! Kam až chce česká justice ještě klesnout? Kdopak dal politické zadání k zahájení stíhání takřka stoletých staroušků za údajné zločiny staré 40 let a více?? Komu tahle prasečina poslouží??

Česká justice má už takhle dost pošramocenou pověst i s ústavním soudem. To si chcete honit svá ega na starých dědcích?? Myslím, že vám to stejně nijak nepomůže. Česká justice a české právo má už dávno pověst prodejné děvky. Právo a spravedlnost se staly zbožím a platí tedy, že se jich domůže pouze ten, kdo na to má peníze. Etika a jakási morálka a čest-to se z českého práva a z české justice dávno vytratilo. Kauza okolo Jakeše, Štrougala a Vajnara. 

Nese znaky čistě politického procesu, jenž údajně vzešel z ústavu pro vyšetřování zločinů komunismu. Jaká to demagogie. Co je to za ústav? Vždyť už jeho název je lží! Jaké zločiny komunismu? Vždyť ten nikde ve světě nikdy nebyl zaveden a slučovat socialismus a komunismus je zákeřná demagogie. Je to tak jako bych já tady na tomto místě řekl, že brambořík je to samé jako brambory. Je tedy patrno už od samotného základu, že onen pochybný ústav vyšetřuje zločiny systému, jenž byl a je systémem čistě filozofického charakteru, který v reálné podobě nikdy neexistoval a nemohl tedy nikdy žádný zločin způsobit.

Slovo komunismus má působit hlavně jako strašák, aby se lidé báli komunistů a raději se nechali týrat kapitálem a privilegovanými společenskými strukturami, protože to privilegovaným přináší zisk a chudí jsou ještě chudší.

Je nesporné, že na státní hranici v době socialismu došlo k mnoha smutným událostem. Samozřejmě, že je škoda každého zmařeného života, ale na druhé straně – každý měl možnost volby. Nikdo nebyl režimem nucen utíkat z republiky. Nikdo nebyl nucen utíkat přímo přes hraniční pásmo, které oddělovalo Československo od Německa a Rakouska. Byly i jiné cesty a to přes Maďarsko, Jugoslávii nebo Vatikán. Každý, kdo si zvolil cestu přímo do Německa či Rakouska, tak dobře věděl, že tato cesta je nebezpečná, a že lze při ní přijít o život. Každý zběh věděl, že hraniční pásmo se skládá ze dvou až tří vrstev a všude byly rozmístěny informační tabule, které informovaly o tom, v jakém pásmu se člověk nachází, a že je do těchto míst vstup zakázán. Každý, kdo šel i přes tento zákaz dál, dobře věděl, že riskuje, ale byla to jen jeho volba, kde byl s riziky předem seznámen. Chcete tedy Jakeše, Štrougala a Vajnara soudit za to, že zběhům osobně nebránili v jejich svobodné vůli???

Ani jeden z obviňovaných nebyl čistě sám osobně tvůrcem tehdejší legislativy. To byste museli soudit celý tehdejší zákonodárný sbor. Nicméně to nic nemění na faktu, že každý občan dobře věděl, že hranice jsou střeženy a přecházet je bez povolení, je zakázáno. Nebo jsou představy dnešních odpůrců komunistů takové, že na hranicích měl stát sám předseda vlády a osobně bránit zběhům s roztaženýma rukama v útěku?? Což takhle vážení vyndat ruku z nočníků?? To byste tedy museli soudit i Klause st. za jeho privatizaci, kde byly okradeny tisíce lidí a někteří spáchali sebevraždu třeba skokem z Nuselského mostu! Jak to, že Klaus st. byl nečinný a nebránil jim v jejich svobodném rozhodnutí, které je stálo život!!!

Ačkoliv se to nebude takzvaným demokratům líbit, tak tvrdím, že hlídaná státní hranice měla své opodstatnění. Současnost to tvrdě potvrzuje a to s odkazem na špatně řešenou migrační problematiku. V dobách minulých (myšleno po druhé světové válce) mělo Československo značné problémy s lidmi německého původu, kteří byli na základě dosud platných a několikrát prolomených Benešových dekretů odsunuti mimo území Československa. Pro ty hloupější musím ještě říci, že Benešovy dekrety měly návaznost na závěry Postupimské konference a nebyly tedy nějakou zlovůlí Edvarda Beneše!! Německo, ale i Rakousko měly po válce značné problémy. Ekonomika i infrastruktura byly v troskách. Nebylo skoro co jíst. Do toho se přidaly problémy s lidmi odsunutými z Československa. Ti lidé museli u nás zanechat většinu majetku, který byl znárodněn. Nikoliv však komunisty, ale ještě demokraty. V Německu i Rakousku se formovaly nájezdné tlupy záškodníků, zlodějů, žhářů a vrahů, kteří díky místní znalosti působili násilí a teror na Českém obyvatelstvu. Kradli na našem území dobytek, stroje, jídlo, ale vykrádali i domy, kostely a továrny. Neštítili se ani vražd a mnoho civilistů, ale i příslušníků bezpečnosti bylo zabito. Proto se započal proces uzavírání hranic. Šlo prvotně o nutnost chránit naše občany a naše hospodářství před útoky zvenčí. Ono ani u nás nebylo jídla dostatek. Vytvoření infrastruktury k ochraně hranic byl dlouhodobý proces a budoval a zdokonaloval se neustále. Své ovoce přinesl a oněch přeshraničních lupičů a vrahů jsme se časem zbavili. Podařilo se i omezit pohyb zahraničních agentů.

Někdo by mohl namítnout, že v devadesátých letech takovéto opatření už pozbylo smyslu. Ano pozbylo a to v kontextu poválečného stavu. Nastaly však nové okolnosti podle, kterých se ochrana hranic nadále udržela potřebnou. Bránila takzvanému černému obchodu-chcete-li pašování zboží, bránila nelegální migraci, omezovala obchod s drogami či ženami a vykrádání republiky. My starší to víme a máme srovnání, avšak mladší generace to chápou těžko. Je smutno pravdou, že díky likvidaci ochrany hranic se zločin stal globální záležitostí a to obtížněji je řešitelný. Dost možná a myslím, že to nemusí dlouho trvat, budete vzpomínat na dobu uzavřené hranice. To už bude pozdě, ale teprve pak doceníte, co dobrého pro tuto zemi komunisté udělali a to i přesto, že se i mnohé nepovedlo! Jakeš, Štrougal i Vajnar se stávají obětí veřejného lynče v politickém procesu. Pravice se snaží zachránit ztracené pozice za každou cenu. I za cenu ubohé šikany stoletých starců. Měli byste se stydět. Co si na těch starcích vezmete? Političtí šmejdi, se nyní projevují ve své nahotě. Mašíni hrdinové, Koněv zločinec a pomník Vlasovcům. Už chybí jen pomník Hitlerovi. Fuj!

Profesor Klaus v čele důchodové komise národního porozumění?

Přijetí důchodové reformy – evergreenu polistopadových vlád zůstává přes všechny dřívější pokusy stále v nedohlednu. Před třiceti lety jsme zde měli vládu národního porozumění. Co tak navázat na uvedenou dobu vytvořením důchodové komise národního porozumění? A to z osobností, které zásadně změnily naši společnost. Mající bohaté životní, politické, ekonomické a další zkušenosti z politického a společenského výsluní. Předseda komise Václav Klaus – zakladatel ekonomického zázraku v Čechách, prognostik Miloš Zeman, expremiér Bohuslav Sobotka s oligarchou Zdeňkem Bakalou zosobňující prodej OKD, Miroslav Kalousek nejlepší ministr financí „mající prsty v kauze Diag humen, požadující odškodnění od státu ve výši téměř 15 miliard korun, světoznámý finančník Viktor Kožený, v jehož harvardských fondech „zmizelo“ na 77 miliard korun. K doplnění komise by se našlo jistě spoustu dalších jmen z řad ekonomických tunelářů, lobbistů a kmotrů, kterými se to především v řadách ODS v minulosti jen hemžilo!
Republika je bohužel rozkradena, je zbytečné dělat si iluze ve skutečnou reformu penzijního systému, pomineme-li kosmetické úpravy.
Odškodnění pro Českou republiku ve formě válených reparací zatím natrvalo zablokoval zakladatel humanismu v českých zemích, Václav Havel přijetím Česko-německé deklarace v roce 1997.
Roční výše odtékajících dividend v částce převyšující 300 miliard korun směr Západ do zemí, ke kterým stále s obdivem vzhlížíme, přestože tvoří většinu globálního dluhu, překračuje veškerá očekávání.
Naše země z pohledu americké investiční banky JP Morgan Chase byla ze skupiny vyspělých zemí přeřazena mezi země rozvojové!
Stát k zabezpečení svých příjmů zahajuje rozprodej kovů ze státních rezerv. 
Státní kasa je ruinována nákupy vojenského amerického šrotu a příspěvky na činnost „politických“ neziskovek, které podle mnohých občanů podkopávají základy právního státu.
Pozitivním hodnocením tak může zůstat pouze vyjádření ekonoma Tomáše Sedláčka – bývalého ekonomického poradce Václava Havla. Prý, když nám do konce života bude jako dnes, není to špatná zpráva. „Horních deset tisíc“ obyvatel mu jistě dá za pravdu.
Pro většinu občanů ale ekonomická situace příznivá již tak není. Výroky o tom, že se máme nejlépe v dosavadní historii, jsou, jak často s oblibou říká profesor Klaus, falešná.
Současné nedůstojné zabezpečení mnohých občanů ve stáří představuje pro současný režim, který má plnou hubu lidských práv, nelichotivé vysvědčení. Nehovoříc o tom, že o sociálních vymoženostech minulého režimu si může nechat i nadále jen zdát!
Berme jako realitu budoucího penzijního a sociálního zabezpečení našich občanů další rozšiřování řad bezdomovců, nárůst exekucí a lidí žijících v chudobě.
Chceme ale snad od kapitalismu, který je založen na vykořisťování lidské práce, čekat bláhově něco jiného? Nebo má být tím správným řešením vyvolání světového válečného konfliktu? Pak už zbývá jen si odpovědět na jedinou otázku. A co poté?
Miroslav Kavij

Válková – další pseudokauza

aneb Kdo ve skutečnosti tahá za nitky

Bývalá šéfka justice a současná zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která v minulosti pobouřila občany svým výrokem, kdy uvedla, že se Čechům za nacistické okupace „zas tolik nedělo“, svojí kandidaturou na ombudsmanku se nedobrovolně přiblížila konci své politické kariéry.

Čas ukáže, zda za precizní prolustrování své osoby může poděkovat lidem z ÚSTRku či někomu jinému. Na političce, i přes její bývalé členství v KSČ a doposud čisté jako lilie, ostražití ochránci demokracie a lidských práv přesto škraloup na kráse našli. Výsledkem tak je, že osoba podílející se v minulosti na potlačování disidentů, není hodna pokračování v práci „dosluhující“ ombudsmanky Anny Šabatové, věrné to kamarádky z „nejtěžších dob“ bývalého prezidenta Havla.

Nevím, zda Helena Válková bude zpytovat svědomí. Spíše může tiše závidět bývalým předlistopadovým politikům a strůjcům převratu v roce 1989, kteří nerušeně finančně profitují na vlně demokracie dodnes. Jedním z mnohých příkladů je expremiér a člen předlistopadové vlády Marián Čalfa.

Autor „pendrekového zákona“, který svůj hřích smazal v bravurně zvládnuté pozici „technokrata předání moci“ a „dokázal dosadit“ disidenta na prezidentský trůn. „Odstartovat“ zlatá léta rozkradení a rozprodeje státu s následným jeho rozdělením. Chameleón profitující od té doby z členství v nejrůznějších radách společností a firem. V současnosti člen představenstva Plzeňské teplárenské „patřící“ finančnímu energetickému oligarchovi Křetínskému.

Rokem 1989 pošlapávání lidských práv občanů České republiky neskončilo. Naopak, především u nejchudších občanů je tento problém možná ještě více, zřetelnější.

Věřme, že i z tohoto důvodu bude nový ombudsman zvolen na základě jeho skutečné odbornosti a bez poskvrny morálního kreditu, nikoliv na pozadí politických zájmů. Přejme si, aby účelových pseudokauz bylo v budoucnu co nejméně a vláda se mohla věnovat řešení přibývajících skutečných problémů tížících naše občany!

MiKav

TRESTNÍ OZNÁMENÍ

Advokát Jiří Vyvadil žaluje starostu Řeporyjí z výtržnictví, nebezpečného vyhrožování, schvalování trestného činu, z podpory a propagace hnutí a dalších činů! V trestním oznámení je i popis Zákřovské tragédie, při které v dubnu roku 1945 Vlasovci společně s Gestapem ještě zaživa upálili domlácené místní obyvatele v dřevěné boudě kvůli podezření, že jsou partyzáni! Šokující trestní oznámení přinášíme v plném znění, to si počtete!

Starosta pražské městské části Řeporyje Pavel Novotný a dalších 10 radních má problém. Známý advokát Jiří Vyvadil nám totiž dnes do redakce zaslal kopii podaného trestního oznámení na zmíněné osoby z Řeporyjí kvůli podezření ze spáchání několika trestných činů, jako jsou výtržnictví, nebezpečné vyhrožování, schvalování trestného činu, podpora a propagace hnutí, hanobení národa a rasy a z výčtu jmenovaných skutků lze odvodit i možné další paragrafy.

Samotné trestní oznámení obsahuje nejen výčet toho, co Pavel Novotný v poslední době předvedl, ale obsahuje i brutální historický popis tragédie z dubna roku 1945, která se odehrála v obci Zákřov a na které se podílelo Gestapo společně s oddílem Vlasovců. Naše redakce se proto rozhodla přinést plné znění trestního oznámení, protože obsahuje nejenom výčet žalovaných skutků, ale i historický popis děsivé události, na které se podíleli Vlasovci, kterým dnes chce Pavel Novotný a zastupitelstvo tamní radnice stavět pomník.

TRESTNÍ OZNÁMENÍ

Pokračovat ve čtení „TRESTNÍ OZNÁMENÍ“

Alexandru Vondrovi koule nechybí!

Sobotní volební kongres ODS, nejstarší pravicové polistopadové strany, překvapení ani zásadní změny nepřinesl. ODS zůstává nadále stranou jednoho muže. Nadále tuto roli bude sehrávat spřízněnec předáka Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernda Posselta, profesor Petr Fiala.

Oproti předcházejícím kongresům tentokrát ODS zařadila do programu i estrádní číslo v podobě vystoupení řeporyjského starosty Pavla Novotného. Politika pražského kalibru, známého i divákům ruské televize, kterého delegáti kongresu zaslouženě několikrát odměnili svým potleskem.

V současné personální vyprázdněnosti ODS tak nikoho nepřekvapil návrat Alexandra Vondry do nejvyšších pater ODS. Po zvolení europoslancem v loňském roce si ke svým dosavadním politickým úspěchům v sobotu připsal další – pozici místopředsedy. V přednesené vizi nenechal nikoho na pochybách, že vážně pomýšlí být ministrem zahraničí v příští vládě premiéra Fialy. Trvalá přítomnost amerických vojsk na území ČR je zřejmě noční můrou bývalého Havlova dvojčete a tak Vondra delegátům kongresu a občanům opětovně vypustil provokační balónek v podobě návrhu na založení společné letecké základny se Spojenými státy na Ostravsku.

Bývalý disident možná zapomněl na finanční „zpronevěru“ ve výši sahající k miliardě korun v případu Promopro z roku 2009, kdy odsouzenými za mřížemi se nakonec stali jen „pěšáci“.

Na co však nezapomněl určitě, je nezdar v podobě vybudování radaru protiraketového systému USA v Česku, jejíž smlouva byla s americkou stranou podepsána v roce 2008 a pro odpor veřejnosti nakonec zůstala nenaplněna.

Skutečná obnova ODS se tedy opět nekoná. Naplněním vize Petra Fialy stát se silným premiérem příští vlády by bylo pouhým pokračováním předešlých vlád s premiéry Klausem, Topolánkem a Nečasem. Vlád, které svůj mandát nezvládly a skončily v demisi.

Petr Fiala lidem více než jeho předchůdci nenabídne. Škodlivost a důsledky úsporných finančních opatření, stejně jako jednostrannou zahraniční politiku směrem na USA si občané pamatují dodnes. Jedinou změnou tak zůstává pokračování snahy pana profesora o prolomení Benešových dekretů spojené s navrácením majetku sudetským Němcům. V případě úspěchu by tak důsledně dovršil rozkradení republiky pod vedením svých pravicových předchůdců!

Miroslav Kavij

(Poznámka metéra: Komunistická strana a vlastenecká hnutí – poslední záchranná brzda před koncem české národní státnosti.)

Otevřený dopis vládě České republiky

Vážené paní, vážení pánové,
lhaní o druhé světové válce překročilo únosné meze. Napadá společná rozhodnutí protifašistických mocností. Uráží české vlastence i zahraniční přátele. Škodí renomé naší země ve světě. Pošlapává její mezinárodní závazky. Nestoudná demagogie se příčí většině našich lidí. Prokázal to i průzkum veřejného mínění.

Hrdinství vojsk, jimž velel Ivan Stěpanovič Koněv, vděčí za svobodu milióny našich občanů. Smí se maršálův pražský pomník beztrestně zneuctívat jen proto, že tomu přejí i starosta a někteří zastupitelé Městské části Prahy 6? Mohou si osobovat už i „právo“ na svévolnou „deportaci“ pomníku?

„Vlasovci“ spadali přímo pod velení SS. Dopustili se brutálních zločinů na bezbranných civilistech řady zemí. Obětí krutostí, odpuzujících i jejich německé nadřízené, byly i tisíce vojáků západních spojenců. Smí se spřežencům nacismu stavět pomník v jiné pražské čtvrti, usmyslí-li to tamní starosta, vyhrožující vraždou zahraničním ministrům, a hrstka dalších zastupitelů?

Učinit přítrž provokacím, pobuřujícím českou veřejnost i okolní svět, je v kompetenci státní moci. Zvlášť porušují-li se i mezistátní smlouvy a trestní paragrafy. Obracíme se na Vás s naléhavou žádostí zjednat nápravu bezodkladně a všemi zákonnými prostředky.

Naše země byla obětí Mnichovské zrady i první nacistické agrese. K rezoluci Organizace spojených národů o boji proti glorifikaci nacismu a neonacismu se však nepřipojila. Jsou snad důvody, uváděné ministerstvem zahraničí, skutečně stanoviskem vlády České republiky? Jakoby nestačila rezoluce Evropského parlamentu z 19. září 2019, svalující vinu za druhou světovou válku i na stát, který se o porážku hitlerovské agrese zasloužil především a za cenu nezměrných ztrát. Především jemu vděčíme za osvobození i my.

Mrzačení pravdy o době, kdy hrozila genocida i českému lidu, není jen exhibicí nedouků a nevychovanců. Nahrává jak zpupným nárokům sil, které se nesmířily s politickými výsledky druhé světové války, tak dobrodruhům, kteří si zahrávají s ohněm dnes. Naši zemi ohrožují jedni i druzí.

Tím rozhodněji je třeba čelit demagogii, kterou si pořizují lživé alibi. V tom se česká vláda může spolehnout na bezvýhradnou podporu mírumilovné, antifašistické veřejnosti napříč domácím názorovým spektrem i mezinárodním společenstvím.

Ing. Ludmila Hájková, účastnice Pražského povstání
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc., exposlanec Evropského parlamentu a veřejný aktivista
Ing. Ivan Kratochvíl, pplk. v.v. a veřejný aktivista
Ing. Emil Kulfánek, ředitel Památníku Pečkárna
Mgr. Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií
Václav Novotný, předseda hnutí NE základnám
MUDr. Marek Obrtel, lékař, účastník zahraničních misí AČR a veřejný aktivista
Lenka Procházková, spisovatelka, scénáristka a veřejná aktivistka
PhDr. Josef Skála, CSc., předseda Magistra Vitae z.s. a vydavatel internetové revue
Emil Šneberg, účastník Pražského povstání
PhDr. Vladimíra Vítová, PhD., předsedkyně Aliance národních sil
JUDr. Tomeš Vytiska, advokát a krajský zastupitel
JUDr. Jiří Vyvadil, právník a veřejný aktivista

Mluvčím signatářů je PhDr. Josef Skála, CSc.

V Praze, dne 12. ledna 2020 

Největší podvod v dějinách lidstva

Nebýt počítačů, zlodějů, tiskáren cenin, vládních lží, bankovních spekulací a časových pásem… nemohla by být nejlepším kšeftem výroba zbraní a byt 3+kk by u nás nemohl stát čtyři miliony.

Dobré vědět

Výplatní páska církví

Zdravím a mám dotaz za naše důchodce… Jak je možné… takto vyhodit miliony, když není žádná návratnost. Na důchodech přidali cca jak komu 900,- Kč, ale už je v tisku seznam veškerých zvýšených cen potravin a dalších věcí. To znamená i při přidání jsme my důchodci zase v mínusu!
V každém případě by bylo dobré a prospěšné provést kontrolu účetnictví neziskovek a zrušit je. Proč jsou funkcionáři placený z těchto peněz?
Měly by to být čestné funkce… a neplacené!

VÝPLATNÍ PÁSKA CÍRKVÍ

Pokračovat ve čtení „Výplatní páska církví“

List Nemcom

Volám sa Jegor Prosvirnin a som šéfredaktor ruského webu  sputnikipogrom.com, ktorý šíri európske hodnoty. Počul som, že jedna z  európskych a najmä nemeckých hodnôt sú dejiny.  Ak sa obzrieme do nedávnej histórie, tak uvidíme ako mohutná skupina sovietskych vojsk v počte 300 000 ľudí, 5000 tankov, 1500 lietadiel a 10 000 diel, vrátane taktických jadrových zbraní, opustila bez jediného výstrelu práve zjednotené Nemecko.

Bola to ako rozsahom, tak aj termínmi, bezprecedentná operácia, keď celé sovietske armády boli demobilizované doslova na holé pole. Desiatky tisíc sovietskych dôstojníkov počúvlo rozkazy najvyššieho velenia, opustilo teplé kasárne a premiestnilo sa do špinavých stanov uprostred zasnežených polí. Často spoločne so svojimi rodinami.

Kvôli čomu? Pre nádej. Pre nádej na to, že temné stránky histórie medzi našimi krajinami  zostali navždy v minulosti.  Pre nádej, že už nebudeme musieť mať tankové armády v strede Európy a Európa bude brať ohľad na naše záujmy. Pre nádej, že získame v zjednotenom Nemecku dobrého priateľa a spojenca, s ktorým Rusi uskutočnia sen Charlese de Gaulla o zjednotenej Európe od Lisabonu po Vladivostok.

Pokračovat ve čtení „List Nemcom“