Brexit je nezbytný, říkají britští komunisté

Komunistická strana Velké Británie se shoduje, že jen plný brexit vytvoří podmínky pro rychlé oživení a obnovu průmyslu, infrastruktury a veřejných služeb.

Alex Gordon (bývalý předseda a současný kandidát na generálního tajemníka britského odborového svazu dopravy RMT) připomněl výkonnému výboru strany projev Jeremyho Corbyna v Coventry v únoru minulého roku, v němž předák labouristů varoval, že smlouvy a příkazy Evropské unie) zablokují politiku jeho strany, pokud jde o poskytování státní pomoci špičkovému průmyslu, rozšíření veřejného vlastnictví, zákaz nadměrného vykořisťování pracovní síly dovezené agenturami, reformu pravidel náboru do veřejného sektoru a ukončení dovozu pracovních sil zvenčí a privatizace.

Gordon připomněl, že členství v Evropské unii a thatcherovská ekonomická politika společně přetvořily ekonomiku Británie z ekonomiky rozsáhlého průmyslového sektoru v obchodním přebytku se zbytkem Evropy na kasinovou ekonomiku, ovládanou institucemi (londýnské) City a nadnárodními společnostmi, závislou na přílivu investic a příjmech britského imperialismu z finančních služeb, majetku, levné pracovní síle a surovinách ze světa.

„Dnes, bez ekonomického brexitu z volného trhu Evropské unie a celních pravidel unie, by budoucí labouristická vláda čelila vážným překážkám ve snaze uskutečňovat levicovou a pokrokovou politiku – což je jeden z důvodů, proč City, velkopodnikatelské organizace a mnozí pravicoví labourističtí poslanci se tak zoufale snaží zabránit ekonomickému brexitu, dokonce i kdyby nemohli zpozdit nebo zamezit oficiální, politický brexit,“ prohlásil bývalý předseda svazu RMT.

Trval na tom, že všeobecné volby s vítězstvím labouristů je nejlepší cesta ze současné ústavní a politické krize britské vládnoucí třídy.

Na shromáždění v předvečer toho, co možná bude rozhodujícím týdnem pro budoucí vztahy Británie s EU, vedení KS zdůraznilo svou „nekompromisní opozici“ vůči jakémukoli dalšímu odkladu data brexitu i jakémukoli dalšímu referendu, navrženému k udržení Británie v Evropské unii místo splnění rozhodnutí lidu z června 2016.

Britští komunisté se také rozhodli vyzvat k „všelidovému bojkotu“ jakéhokoli britského zapojení do květnových voleb do „fingovaného parlamentu Komise Evropské unie“ v Bruselu.

Generální tajemník KS Robert Griffiths ohlásil pokračující vzestup v náboru a celkovém počtu členů strany. Prozradil, že v roce 2019 zatím vstoupilo 40 lidí, většinou ve věku do 33 let. (Pro představu: v roce 2006, kdy členem ÚV KS Británie zodpovědným za členskou základnu byl i v Praze známý Geoff Bottoms, měla strana něco přes 1 200 členů – pozn. překl.)

Vladimír Sedláček, The MorningStar, 7. dubna 2019

Pozor! Upozornění!

Z technických důvodů se sobotní 45. teoreticko-politická pražská konference odkládá. O novém termínu Vás budeme včas informovat.
Za pořadatele Milan Havlíček

Františku, nikdy nezapomeneme!

V poslední březnový den roku 2019 odešel uprostřed rozdělané práce do Marxova nebe ve věku 91 let (*18. 2. 1928) absolvent Vojensko-politického učiliště Josefa Hakena, Ústřední komsomolské školy v Moskvě a Vysoké školy politické ÚV KSČ, bývalý pracovník Pohraniční stráže, Vnitřní stráže a Federálního ministerstva vnitra, historik, odborník na dějiny pokrokového mládežnického a dělnického hnutí i komunistické strany, aktivní činitel v Klubu společenských věd, předsedy Sekce regionálních dějin, autor řady přednášek, článků a publikací, aktivní člen mnoha vlasteneckých organizací, držitel desítek vyznamenání a ocenění, člověk neuvěřitelně pracovitý, skromný, s velkým srdcem, kamarád, přítel, komunista…
pplk. RSDr. František KOVANDA.
Františku, děkujeme Ti za všechno, co jsi pro naši společnost vykonal.
Budeme pokračovat v Tebou započaté práci na objektivní pravdivé
obhajobě našich moderních pokrokových dějin.  Budeš nám chybět!
V úctě Marxisticko-leninský odborný klub

František Kovanda při jednom z mnoha zajímavých vystoupení

Z diskuse na 6. zasedání ÚV KSČM

Několik stručných poznámek k projednávanému.

1) Mám pocit (a jistě nejsem sám), že se v té naší podpoře vlády začínáme NĚJAK BOŘIT! Naše nerozborné přátelství s vládou Babiše a Hamáčka dostává TRHLINY! ČSSD je okázale garantem servilní euroatlantické orientace; Petříček, symbol nekompetentnosti, ale poslušnosti k cizím zájmům, na sjezdu obstál a Hamáček ho chválí, kudy chodí; Babiš po školení u Trumpa a na CIA obrátil, a jsou činěny další a další kroky proti normálním, vzájemně výhodným vztahům s Ruskem a Čínou. Budeme dále navyšovat vojenský rozpočet a nakupovat americké zbraně (a patrně nejen je) a pokračovat ve vojenských misích…

Myslím, že je načase přitlačit na pilu a zachovat si tvář!

2) K předloženému návrhu na svolání XI. sjezdu. Přiznám se, že jsem si myslel, že mě už NIC nemůže překvapit. MÝLIL JSEM SE! Mám na mysli zvláště odstavec: Ekonomické zajištění sjezdu (Sjezdová známka 50,-Kč; podíl OV, KV 500,-Kč na delegáta; spolu podíl delegáta 200,-Kč (čili vstupenka). Se zajištěním a úhradou ubytování pro vzdálenější, se nepočítá.

Nevzpomínám si, že by ÚV kdy vyčlenil prostředky na spoluúčast při krytí nákladů VČS, okresních a krajských konferencí. To je vše v režii organizátorů na příslušné úrovni. Jaksi logicky a automaticky! U sjezdu je to jinak a podíl delegátů a okresů se neustále zvyšuje, naopak snižuje se vlastní podíl toho, kdo pořádá!

Víme všichni, že prostředky vinou opakovaných neúspěchů ve volbách scházejí stále více a stále citelněji. Jen se při tom šetření a utahování opasků jaksi vytratilo pojmenování příčin, opatření k nápravě a vyvození odpovědnosti vůči zodpovědným.

3) Sněmovna jedná a hodiny diskutuje o uzákonění manželství homosexuálních párů. Rozumím tomu, nejsem dnešní, že sexuální menšiny ovládly politiku Evropské unie a Evropského parlamentu a diktují většině. Rozumím tomu, že v EU se poslouchat musí! Václav Klaus ml. to vyjádřil možná drsně, leč výmluvně.

Nerozumím ale tomu, proč KSČM nevystupuje jasně, rozhodně a srozumitelně na ochranu tradiční rodiny a manželství jako svazku muže a ženy, ze kterého se rodí naši potomci.

Volič KSČM přijímá ofenzívu LGBT v naprosté většině s údivem a nevolí (naznačuje to i poslední průzkum SANEPu a své o tom ví i naši sociologové).

Moc bych prosil: NEŘÍKEJME ZDRAVÉMU ROZUMU – STARÉ MYŠLENÍ! Slyším názory kolem sebe a jsem si skoro jistý, že žádný z těch lidí nebyl na kázání Petra Piťhy (jak by se snad mohl domnívat Jirka Dolejš).

Chtěl bych se zeptat Katky Konečné, jaký postoj k tomu zaujímá a co doporučuje spolukandidátům, aby odpovídali na případné dotazy tohoto druhu. Zda ji nejednoznačný postoj našeho klubu nevadí.

4) Vstoupili jsme do HORKÉ FÁZE předvolební kampaně k eurovolbám. Podle všech průzkumů jsou Češi spolu s Řeky největšími euroskeptiky. Uvnitř tohoto elektorátu jsou k Evropské unii nejkritičtější právě sympatizanti KSČM. Pokud tu holou pravdu budeme vnímat, můžeme jen získat. Ten názor veřejnosti nezpůsobil někdo nepřející, kdo uštěpačně kreslí černý obraz Evropské unie, tak jako sprejeři zohyzdí hezký nový dům.

Způsobila to léty navršená zkušenost, že EU funguje jako takové PERPETUUM MOBILE na nesmysly!

Nepřesvědčujme je o opaku a neslibujme, že budeme dál vylepšovat Evropskou unii. Činíme tak od počátku a je to horší a horší!

Česká společnost trpí ve velkém ALERGIÍ NA EVROPSKOU UNII. A ta většina bude hledat někoho, kdo nejlépe vyjádří její nálady a ke komu pojme důvěru. Důvěru, že bude nejrozhodněji hájit její zájmy. To je ČESKÉ NÁRODNÍ ZÁJMY!

Ekonomka Ilona Švihlíková nedávno na ransdorfovské konferenci připomenula heslo brexitářů: VZÍT SI ZPÁTKY KONTROLU! A o to by mělo jít až v první řadě i směrem k Evropské unii. Vrátit národním státům základní pravomoci, aby mohly plnit to, od čeho jsou a co od nich jejich občané očekávají. A současně spolupracovatna rovném základě – všude tam, kde je to vzájemně výhodné a užitečné. Aby vlády naslouchaly a poslouchaly vlastní lid, ne Brusel, řídily se jeho zájmy a spravovaly věci veřejné ku prospěchu svých občanů.

Tedy, obrazně řečeno, mělo by nám jít o to, aby bylo vráceno, co bylo ukradeno! Co bylo národům elitami zcizeno a předáno Bruselu, aby nám pak poručníkoval, nařizoval, kontroloval, šikanoval!

Myslím, že tak nějak by si to náš většinový občan a potenciální volič KSČM představoval!

Karel Klimša, 30. 3. 2019

Proč Rusko prodává energonosiče téměř výhradně za fyzické zlato…?

Předkládám vám text, který nejspíš vyvolá zvolání nevole i „vole“, nicméně doporučuji si odfiltrovat tendenční pochvaly geniality ruského vůdce a personifikace ruských úspěchů…., a zamyslet se nad obsahem. Možná to, uvedeno do souvislostí, pomůže nalézt si odpověď na řadu otevřených otázek o rostoucí protiruské hysterii, ale i o vnitřním dění „u nás na západě“… (Pozn. překl.)

Západní masmédia nezřídka srovnávají Putinovu schopnost rychlého analytického myšlení ke schopnosti šachového velmistra při simultánce v bleskovém šachu. Poslední události, které sledujeme v americkém a vůbec západním hospodářství, umožňují učinit závěr, že v této části hodnocení Putinovy osobnosti mají západní masmédia naprostou pravdu.

Bez ohledu na četné vítězné relace ve stylu Fox News a CNN se hospodářství Západu v čele s USA ocitlo v Putinově pasti. Možnosti úniku z ní na Západě nevidí a neumí najít nikdo. A čím více se Západ snaží se z této pasti dostat, tím víc se dostává do stále beznadějnější situace.

V čem tkví ta skutečně tragická situace, ve které se Západ a Spojené státy ocitly? A proč všechna západní masmédia a přední západní ekonomové o tom mlčí, jako o největším vojenském tajemství? Pojďme se pokusit vyznat v podstatě probíhajících hospodářských událostí, právě z hlediska ekonomiky, aniž bychom se rozptylovali detaily morálky, mravnosti a geopolitiky…

Takže poté, co si Západ v čele s USA uvědomil svůj neúspěch na Ukrajině, vytyčil si za cíl zničit hospodářství Ruska cestou snížení cen ropy a s ním souvisejícího plynu, tedy hlavních zdrojů příjmů ruského exportu a hlavních zdrojů doplňování ruských zlatých a měnových rezerv (ZVR). Tady je třeba poznamenat, že hlavní zdroje neúspěchu Západu na Ukrajině vůbec nejsou vojenské ani politické. Nýbrž spočívají ve faktickém Putinově odmítnutí financovat tento západní projekt Ukrajiny na úkor rozpočtu Ruské federace (RF), což činí tento projekt Západu apriori neživotaschopným v blízké i nevyhnutelné budoucnosti.

Naposledy, za Reagana, vedly podobné kroky (snížení cen ropy) k úspěchu a k rozvratu SSSR. Historie se ale neopakuje. Pro Západ tentokrát vše vypadá jinak. Putinova odpověď připomíná zároveň šachy i judo, kde se síly, vynaložené protivníkem na útok, obracejí proti němu samému, ovšem s minimálním vydáním vlastních sil a prostředků bránícího se. Reálná Putinova politika je neveřejná. Proto je zaměřena více na efektivitu než na efekt.

Velmi málo lidí chápe to, co Putin v daném momentě dělá. A prakticky nikdo neví, co udělá dál. Ať se to zdá být jakkoli divné, tak Putin prodává ropu a plyn výhradně za fyzické zlato.

Pokračovat ve čtení „Proč Rusko prodává energonosiče téměř výhradně za fyzické zlato…?“

Agrese

Napadení suverénního státu bez schválení Rady bezpečnosti OSN se hodnotí obvykle jako agrese. Bombardování zbytkové Jugoslávie vojenskými silami NATO, které začalo přesně 24. 3 1999 ve 20 hodin a trvalo více, jak 70 dní – bylo co?

Naše oficiální média o tomto výročí bombardování vojenských i civilních cílů zbytkové Jugoslávie nic moc nepřipomínala. A bylo by co připomínat!

Je to vlastně nejmasivnější agrese zahraničních vojenských sil v Evropě vůči samostatnému státu, členu OSN, který nebyl členem této vojenské aliance, bez požehnání Rady bezpečnosti OSN, od ukončení druhé světové války. Je to vlastně napadení jiného státního útvaru vojenskou aliancí, jejíž tento suverénní stát nebyl. Napadením silami Varšavské smlouvy vůči ČSSR v roce 1968 bylo napadením uvnitř vojenské aliance. Totéž platí o roce 1956 a Maďarsku, kdy MLR napadl jiný člen téže aliance (VS), ve které byly MLR i SSSR.

V roce 1999 byly silami NATO (do kteréžto organizace jsme vstoupili pouhých 12 dní před tím) nasazeny zbraně zakázané Ženevskou konvencí, jako jsou kazetové bomby a bomby s ochuzeným uranem. Ty na bombardovaném území způsobily nárůst onkologických onemocnění.

NATO a naše sdělovací prostředky tehdy tvrdily, že jsou bombardovány pouze vojenské cíle. Při bombardování Bělehradu byla však zasažena porodnice a nemocnice, televize, dětský uprchlický tábor v Černé Hoře, uprchlická kolona prchající z Kosova, zničen byl rychlík na trase Skopje – Bělehrad, čínská ambasáda, několik mostů, např. v Novém Sadu ve Vojvodině, která leží na úplně opačném konci Srbska než je Kosovo atd.

Smutné je, že se zprostředkovaně zúčastnila i naše vláda v čele s Milošem Zemanem. Pouze tři ministři hlasovali proti povolení přeletu aliančních letadel přes naše území. Tehdejší vláda si to omlouvala tím, že by se i při neschválení nic nevyřešilo, že by nás nikdo nebral v potaz.

Jenže, právě v tu chvíli jsme mohli projevit národní hrdost a postavit se za stát, který se vždy stavěl za naši zem v našich těžkých chvílích, v letech 1938, 1939, 1968. I ještě v předvečer první světové války měl pozdější prezident ČSR Beneš srbský pas, protože mu rakouský nebyl vydán.

Václav Havel prohlásil v interview před svou cestou do USA v dubnu 1999 pro agenturu Reuters: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít. Nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je čistě humanitární…“

Takže smrt nevinných 2500 civilistů, dětí, ničení civilních cílů, mostů atd. je povaha humanitární? A co se týká té nezištnosti. V Kosovu vnikla poté druhá největší vojenská základna USA na evropském území. Dále pokračuje Havlův monolog: „… čas dovolí objektivně zhodnotit…“

Hodnotíme: Výsledkem je vyhánění křesťanského a slovanského etnika z Kosova, ničení pravoslavných (236 chrámů a klášterů).

Koalice Rozumní a Národní demokracie pro volby do evropského parlamentu má na rozdíl např. od SPD a dalších subjektů ve volebním programu vystoupení z NATO, protože se nechceme podílet na něčem takovém, jako bylo bombardování historicky spřáteleného státu a podpoře islámu na úkor křesťanské pravoslavné víry, tak, jak se to dělo v Kosovu.

Proto jsem se účastnil vzpomínky této neblahé události dne 24. 3. 2019 před srbskou ambasádou: https://www.facebook.com/silvia.weiszova/posts/10218123966832819

Mgr. Petr Hannig, předseda ROZUMNÝCH a 2. na kandidátní listině ROZUMNÝCH a Národní demokracie do Parlamentu EU

25. 03. 2019 Zdroj: https://hannig.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=706340

Průvodce Českem v pár větách

Jeden moudrý Moravák z Poštorné se vyjadřuje vtipně k politice. Klepl jako vždy hřebíček na hlavičku. Svět se v prdel obrací.
Židi válčí, Němci obchodují. Ti, co chodí do práce, migranty nechtějí. Ti, co se válejí v charitách, by je vítali. Nějaká divná Pirátka by jich dokonce u nás chtěla desetitisíce. Faráři przní děcka. V ODS se mezi sebou jebou – Brňák Fiala s Pražákem Klausem. Jedni vyhnali z ČSR po šesti letech okupace Wermacht, SS a německé nespokojence ze Sudet, jiní začali po 50ti letech jezdit na jejich zahradní vzpomínkové party do Bavor. Filosofové místo toho, aby filosofovali ve školách a pomáhali v blázincích alespoň trochu uzdravovat pacienty, by se chtěli a cpou do řízení státu…
No sere mere Maryčko Magdónova a mene tekel. Vypadá to, že zdravý rozum zůstal už jenom u nás amatérských rybářů, myslivců, zahrádkářů, chovatelů holubů, kteří jsme absolvovali základní školu ještě za bolševika. Učitel dnes nesmí lištit po hubě hajzla, který dělá ve třídě bordel a dělá si z kantora prdel po vzoru svých dementních rodičů. Policajt se musí nechat napřed od hajzla zastřelit a teprve potom se bránit, aby náhodou nepoužil nepřiměřenou obranu. Povaleči se chechtají lidem spěchajícím do práce, a kdejaký vaginoid otlačující si prdel na židli pořízené ze státních peněz, se nám bude snažit vykládat, jak je naše armáda potřebná v nějaké řiti, která se jmenuje Afghánistán a jak Putin ohrožuje Poštornou.
Inteligenci děcek jste šmahem vyřešili podle svých představ. Zrušili jste blbšůle a přifařili jste to do ZŠ a nechť se učitel z toho i třeba posere. Tak toto by nenapadlo ani moje žáky z vojny, vojína Emila Šarkéziho ze Žiaru nad Hronom či vojína Rezanku z Bardějova, kteří příklad kolik je součet 5 + 7 nespočítali ani na prstech obou rúk. A to měli všechny prsty, protože v práci o žádný z nich přijít nemohli. Máme to na salámu vy lunti od pravdy a lásky.
Alespoň jste mohli na Hradčanském náměstí, kde jste k soše TGM kladli věnce, jej trochu omýt. V televizi to vypadalo, že je osraný holubama víc než je zdrávo. Už jenom v Benátkách, na tom velkém náměstí (před chrámem dóžů), je těch hoven od holubů víc jak jich má tatíček na hlavě a saku…
Co dodat? Ten chlapec má pravdu!

Prvý historický pokus o vládu ľudu

Od 18. marca do 28. mája 1871 fungovala tzv. Parížska komúna. Prvý krát v dejinách sa uskutočnila, aj keď iba na krátky historický záblesk, socialistická utópia s medzinárodným dosahom. Parížska komúna je povstalecké obdobie v histórii Paríža, ktoré trvalo o niečo viac ako dva mesiace. Toto povstanie proti vláde, vyplývajúce z Národného zhromaždenia, ktoré bolo práve zvolené občianskym hlasovaním, navrhlo pre mesto organizáciu blízku samospráve alebo komunistickému systému. Komúna je čiastočne reakciou na porážku vo francúzsko-pruskej vojne (1870) a zároveň reakciou na vládu Adolfa Thiersa.
Ľud si prvý krát vládol skutočne sám a fungovalo to až do momentu, kým tento experiment nebol krvavo potlačený. Prvý pokus o socializmus (resp. išlo skôr o lokálny priamo-demokratický komunizmus) skončil kontrarevolúciou, ktorá sa do histórie zapísala ako Krvavý týždeň (La semaine sanglante). Počas krvavého týždňa bolo usmrtených tisíce ľudí. Na počesť komúny bolo vytvorené pamätné miesto – Stena komunardov, ktoré symbolizuje boj ľavice za slobodu národa.
18. marca Parížania (remeselníci) vystúpili proti vláde Adolfa Thiersa. Vytvorili vlastnú Národnú gardu, ku ktorej sa pridali vojaci. Vláda následne opustila Paríž, resp. ušla do Versailles. Už 26. marca sa konali priamo-demokratické voľby členov Komúny. Socialisti chceli legitímnu vládu, ktorej programom boli nasledujúce body:
Národná garda nahradí políciu a armádu
Odstránenie nastávajúceho štátneho systému
– Zavedenie nových orgánov moci
– Zavedenie volených a odvolateľných úradníkov
– Zavedenie sociálnych opatrení v prospech pracujúcich
– Bezplatné vzdelanie
– Riešenie bytové politiky
Spoluúčasť robotníkov pri vedení podniku
– Vyhlásenie rovnoprávnosti žien

28. marca vzniklo vyhlásenie Rady komúny, nazývanej Komúna Paríž, ktorej ústredný výbor Národnej gardy odovzdáva svoje právomoci. Komúny vznikali aj v mestách Lyon, Toulouse a Marseille. Počas vlády komúny bol zavedený revolučný kalendár.
Za oficiálneho vodcu komúny bol formálne zvolený utopický socialista Louis Auguste Blanqui, ktorý bol po celú dobu komúny väznený. Blanqui mal tisíc nasledovníkov, ktorí boli organizovaní do buniek po 10 osobách a každá bunka fungovala nezávisle a nevedela o členoch ostatných skupín. Skupiny komunikovali s vedúcimi iba prostredníctvom kódov, podľa Blanquiho príručky pre revolucionárov. Blanquisti patrili k najdisciplinovanejším predstaviteľom komúny. Ďalšou významnou skupinou boli radikálni republikáni, ktorí sa pokúšali o kompromis medzi komúnou a vládou. Najvýznamnejším vojenským veliteľom komúny bol Eugène Varlin, francúzsky komunista a člen Prvej internacionály, ktorý viedol tisíc vojakov Národnej gardy k pochodu, ktorý sa preslávil spevom „Dlhý život komúne!“ Bol jedným z priekopníkov francúzskeho anarchokomunizmu.
Odkaz tohto experimentu je dodnes inšpiráciou.
Lukáš Perný, 18. marca 2019

Digitální omluva příštím generacím

Za přicházející globální kolaps životního prostředí bychom měli v prvé řadě vinit bohaté lidi a jimi podporovaný kapitalistický kult bohatství. 
Bohatí lidé horečnatým a sobeckým hromaděním bohatství vytvářejí největší uhlíkovou stopu způsobující globální oteplování.
Dnes lituji, že jsem se jako aktivista v disentu podílel na kolapsu bývalých socialistických hospodářských a politických systémů ve východní Evropě.
Za socialistických systémů byly výrobní prostředky a veškeré území celospolečensky vlastněno. Což by dnes, pokud by to ještě existovalo, dalo celé společnosti do ruky mocný nástroj a základnu, jak přistupovat udržitelně k naší existenci na zeměkouli a radikálně změnit způsob jakým vyrábíme zboží, používáme přírodní suroviny, energii a všechny veřejné statky.
Socialismus (vedle anarcho-socialismu) byl a doposud stále zůstává, nejrealističtější ekonomickou a politickou platformou, která může zbrzdit globální oteplování, které ohrožuje život na celé planetě.
Socialistický ekonomický systém je založen na myšlence rovného sdílení všech zdrojů, na společném vlastnictví území a na myšlence produkování k životu pouze nejpotřebnějšího zboží, které je vyráběno tak, aby bylo trvanlivé.
Naproti tomu kapitalistický systém (schovávající se za jménem demokracie) je v přesném opaku k této myšlence, neboť je založen na nekonečném ekonomickém růstu, na filozofii plánované krátkodobé životnosti výrobků a neomezeném drancování přírodních zdrojů. Hlavním ekonomickým a politickým cílem kapitalismu je zvýšení soukromých zisků, bez ohledu na skutečné potřeby lidí a udržitelnost životního prostředí. 
A protože je kapitalistický ekonomický systém vlastněn a diktován různými soukromými, navzájem soutěžícími vlastníky výrobních prostředků, tak se společnost zákonitě nedokáže dohodnout na žádné jednotné akci, která by zpomalila nebo zvrátila katastrofální globální klimatický kolaps.
Proto se chci omluvit, že jsem jako součást československého disentu slepě pomáhal zavést principy takzvaných individualistických lidských práv, která ve svých důsledcích vedou jen k sobectví a atomizaci členů společnosti, tak typické pro kapitalistickou společnost. 
Taková práva jsou falešnými lidskými právy.
Nyní uznávám, že zásady lidských práv by neměly být odděleny od přírodních práv a globální ekologie.
Dnes lituji, že jsem pomohl zničit socialistické systémy.
Zvláště se chci omluvit mé šestileté dceři, která bude v budoucnu platit krutou cenu za mé bývalé chybné kroky.
Milan Kohout

Bez komentáře

John Swinton, bývalý personální šéf novin New York Times, při projevu v rámci přípitku v New York Press Club mimo jiné řekl:
„V současné době neexistuje taková věc, jako je nezávislý tisk. Víte to stejně dobře, jako já. Není mezi vámi ani jeden novinář, který by se odvážil upřímně vyjádřit svůj vlastní názor. Víte předem, že kdyby to udělal, nikdy by se to neobjevilo v tisku. Jsem týdně placen za to, že své upřímné mínění nezveřejňuji v novinách, pro něž pracuji. Vy ostatní jste placeni za stejnou věc, a kdo z vás by byl tak pošetilý, aby napsal svůj upřímný názor, brzy by se ocitl na dlažbě a hledal si jiné zaměstnání. Kdybych dovolil, aby se v jednom čísle mých novin objevil můj poctivý názor, do dvaceti čtyř hodin bych přišel o místo. Prací žurnalistů je zabíjet pravdu; bezostyšně lhát; překrucovat pravdu; hanobit; plazit se u nohou mamonu a prodávat svou vlast a rasu za svůj denní chléb. Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazalové bohatých mužů za scénou. Jsme skákající tajtrdlíci. Oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.
Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazalové bohatých mužů za scénou. Jsme skákající tajtrdlíci. Oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.“

Leze to z nich, jak z chlupaté deky

Ačkoliv od návštěvy premiéra Babiše v Bílém domě uběhlo již téměř deset dní, s prvními konkrétními výsledky jednání se občané České republiky seznamují díky sdílnosti člena české delegace u prezidenta USA – náměstka ministra obrany Jakuba Landovského až nyní.
Pro daňové poplatníky přinášejí závěry jednání na koberečku, formou medu a výhrůžek, „dobré“ zprávy. Nejpodstatnější z nich je potvrzení našeho závazku vyčlenění dvou procent hrubého domácího produktu na obranu do roku 2024, které ze značné části budou určeny na nákup vojenské techniky s ohledem na naše strategické partnery – myšleno USA. První vlaštovkou těchto lukrativních „investic“ je nákup 12 vrtulníků v hodnotě až 12,5 miliardy korun americkými dodavateli.
Řečeno ústy Landovského „připravujeme se na válku dneška“ a je „naší ambicí vyslat a půl roku udržet v zahraničních misích jednu brigádu čítající okolo tří tisíc vojáků“.
Nákup vrtulníků se stává prvním darem České republiky pro pokračující válečné tažení NATO a další nákupy, zřejmě bez výběrového řízení zůstávají jen otázkou času. Vždyť podle Landovského nás Američané berou vážně: „Česká republika byla pro ně tak zajímavá, že ke stolu přišel nejen viceprezident Pence, ale i ministr energetiky nebo národní poradce pro bezpečnost Bolton.“ Pro mnohé naše občany spíše jen potvrzení, že se Česká republika stala vazalem USA s povinností účastnit se jejich válečných tažení.
Z tohoto ohledu je možné hodnotit i záměr na vybudování nové muniční základny v Česku, která má kromě armády ČR sloužit i spojencům, kteří by v případě aliančních misí operovali z našeho území. Jinými slovy pokračování scénáře Severoatlantické aliance k přípravě války na evropském území.
Je zřejmé, že dvacet let po vstupu ČR do NATO budeme i nadále vynakládat finanční prostředky na „provoz“ armády, která bojuje za zájmy USA v Afghánistánu a dalších státech a při obraně vlastní země se budeme spoléhat na „spojence“.
Jak se k nám spojenci zachovali naposledy, jsme si připomněli při nedávném 80. výročí okupace nacistickým Německem!
Miroslav Kavij

Putin zastavil rozpad Ruska…

(Rozhovor s Jaromírem Novotným: Diplomatem, který přivedl ČR do NATO a který říká: Putin zastavil rozpad Ruska a jeho rozkrádání ze zahraničí a místními oligarchy. Otázkou je, zda se ho nepokusí sundat.)

Martina: Na začátku 90. let se Rusko prakticky zhroutilo. Po všech stránkách: hospodářsky, vojensky, bezpečnostně, státní moc přestala fungovat, ale vztahy se Západem byly tehdy dobré.

Jaromír Novotný: Jistě, Západ měl zájem na tom, aby se Rusko rozpadlo.

Martina: Znamená to tedy, že Rusko, které je nyní silnější a nemá vnitřní problémy, je Západu nebezpečné?

To je logická úvaha.

Jaromír Novotný: Jaká je historie? Vždy zde byl zájem o ruské nerostné suroviny. Rusko je obrovská země, s obrovskými zásobami nerostných zdrojů. Už carské Rusko bylo nepřítelem, protože mělo velké nerostné zdroje. A nic se nezměnilo. Západ chtěl zničit a rozdělit carské Rusko. To se nepovedlo a vznikl Sovětský svaz. Kdo financoval Lenina? Poslala jej tam německá tajná služba, aby v této zemi vznikl chaos. Rusko se téměř rozpadlo, ale přežilo, vznikl Sovětský svaz, nastoupil komunismus.

Stalin byl opravdu zloduch, miliony lidí byly v gulazích a tak dále. Ale na začátku 90. let se chopil vlády Jelcin, Rusko bylo znovu před rozpadem – a tak se tleskalo. Už se tiskly mince Sibiřské republiky a Uralské republiky a jiných. Tak daleko to došlo. Jelcin předal moc Putinovi pravděpodobně za slib, že jeho rodině se nic nestane. A také nestalo, nikdo nešel do vězení.

Putin jako důstojník tajné služby, který je zvyklý jednat, dal Rusko do latě a zastavil jeho rozpad. To už se ale nikomu nelíbí. Rusko už není kamarád, už nenaskočí na všechny finty, které tam byly prováděny. A tak začali Rusko pro změnu rozkrádat oligarchové. Putin je poté dal do latě tím, že Chodorkovského zavřel na deset let – a ostatní utekli na Západ. A teď je otázkou, jestli už jim nešlápl na kuří oko moc, jestli se oligarchové nepokusí Putina sundat. Myslím, že Putin má v hlavě všech pět pohromadě a zatím to zvládá.

Martina: Vidíte nějaké indicie, že se o to pokoušejí?

Jaromír Novotný: Divil bych se, kdyby se nepokoušeli, protože Putin řekl, že jim dá amnestii, pokud stáhnou ukradené miliony ze zahraničí domů. A co udělal Západ? Donutil je, aby tyto investice do Ruska vrátili, protože si nebyli jisti, že jim je Západ nesebere. Takže Západ pomohl Putinovi.

Martina: Ale je tady Krym. Rusku je vyčítána především jeho anexe, což je záležitost, kterou proti sobě poštvalo snad celý svět. Vnímáte to stejně?

Jaromír Novotný: Ne.

Pokračovat ve čtení „Putin zastavil rozpad Ruska…“

Židovská otázka, byla vždycky jen zástěrka

(Poznámka na okraj týdne…)

Ideová jednota jakéhokoliv uskupení více lidí, je mnohem složitější filozofický i politický proces než, že vám jen manželka zakáže se koukat na jiné hezké ženy.

Podle „fialového“ požadavku, by si asi měl každý trochu vzdělaný politik (pokud není slepý a hluchý s IQ tykve), vytvářet svou stranu, kde by byl jediným řádným členem.

Bohužel zaznělo minulý týden v masmédiích mnohem více o historické otázce židů a jejich utrpení než o neschopnosti a různorodosti politického spektra u nás, které přechází ve všech politických uskupeních do agresivní polohy. Stanovy politických stran se upravují o možnosti vylučování jejich neposlušných členů a demokracie v koutku tiše pláče.

Bouře mozků ve prospěch naší společnosti se jaksi nekoná.

Nedávno jsem při křtu knihy Miloslava Ransdorfa „S Ransdorfem o marxismu“ o jeho osobě mimo jiné prohlásil: „S Mílou jste mohli souhlasit anebo nesouhlasit, ale to je tak asi všechno co jste mohli. Měl lidi stejně rád a zůstal vždy svůj a nezlomen.“

Vzpomněl jsem si na to v souvislosti s vyloučením juniora Santy z jeho rodné strany. (Dopředu raději podotýkám, že z mnoha jeho názory a jejich řešeními nesouhlasím.)

 Ale… tragédií společnosti je, když se prostřednictvím dobře honorovaných vůdců snaží lidi, kteří vás nutí k přemýšlení, vykopnout do jakéhosi ghetta zapomnění.

Znám kolem sebe mnoho socializovaných židů, kteří příměr Klause mladšího pochopili. Pochopili, jak to myslel. Nikoliv jako urážku Židů nebo judaismu, ale jako příměr stejně složité, zlé a špatné věci, jako k té, co se dnes v našem parlamentu, ale i v tom evropském, děje.

Naše sdělovadla okamžitě vyhledala všech sedm židů, které zná, a nechala jimi poplivat člověka, který si je hrůz druhé světové války nejen pro Židy a židovský národ, možná vědom více, než oni sami.

A tak nevím, nevážené presstitutky, co furt proti nám – židům, bolševikům a černochům máte.

Již mnozí moudřejší před námi věděli, že jakékoliv přirovnání pokulhává a nesedí. Učitelé (možná i fialka) vědí, že na příměrech se rozšiřují možnosti pochopení tématu posluchači.

Bouřlivý kejhot mnohých, nejen že ukázal malost a hloupost potrefených, ale zadělal na větší problém… A jak říkal starý Ford „…i špatná reklama je reklama“.

A tak mám „obavu“, vážení, že nemalá část populace (židovské, nežidovské i té normální) se začne o „zakázané“ názory Václava juniora zajímat. A co je „nejhorší“ – přemýšlet o nich. Tak to kdysi, a není to tak dávno, začalo u jiného Václava (mozkem sice v suterénu), a ten se stal nakonec protestním prezidentem.

A volby…, volby jsou vážení, za humny!

Ignác Hynek, člověk