Diskusní vystoupení s. Miroslava Kavije na IX. sjezdu KSČM

Přidáno ve středu 18. května 2016


      Předložená Zpráva ÚV KSČM o činnosti strany v období od VIII. do IX. sjezdu KSČM je dle mého názoru prezentována v příliš optimistické rovině, ve které je jen náznak kritičnosti, ve které chybí analýza problémů stranického života a práce strany. Chybí jí zásadní třídní hodnocení současného stavu společnosti a jasná vize dalšího vývoje, kterou chce strana lidem nabídnout.
Největší nedostatky v hodnocení spatřuji v oblasti vnitrostranického života, v pravdivém pojmenování stavu členské základny, která je odrazem téměř neprováděné ideologické práce naší strany. Opírám své tvrzení o názory členské základny našeho okresu, při konstatování, že současný stav ČZ je téměř kritický. Pokračovat ve čtení „Diskusní vystoupení s. Miroslava Kavije na IX. sjezdu KSČM“

Diskusní vystoupení s. Ivana Hrůzy na IX. sjezdu KSČM

Přidáno ve středu 18. května 2016


      Vážené soudružky, soudruzi,
předstupuji před vás s velkou pokorou a vědomím odpovědnosti za budoucnost KSČM. Již v tuto chvíli je nepochybné, že IX. sjezd bude svým významem patřit k těm klíčovým pro naše další směřování a komunistický charakter strany.
Dnes více, než dříve si musíme položit několik zásadních otázek. Podařilo se nám posílit, získat větší množství mladých lidí, sjednotit naše řady a naplnit naše představy důrazné opoziční strany? Jsme nejaktivnější opoziční silou? Přetavili jsme protestní hlasy nespokojené části společnosti v naši otevřenou podporu a hlasy programové? Kde je chyba, že přes vcelku příznivé výsledky ve volbách v letech 2012 a 2013 strana stárne, členská základna se tenčí, přichází únava a akceschopnost se snižuje? Pokračovat ve čtení „Diskusní vystoupení s. Ivana Hrůzy na IX. sjezdu KSČM“

Co bych chtěla sjezdu říci, kdybych mohla mluvit více než 3 minuty?

Diskusní vystoupení s. Věry Klontza-Jaklové na IX. sjezdu KSČM

Přidáno ve středu 18. května 2016


      Soudružky a soudruzi, nejprve bych chtěla poděkovat soudruhům, kteří mě navrhli coby kandidáta na post místopředsedy strany. Vážím si vaší důvěry, kterou se snažím přeměnit v odpovědnost. Zároveň zde zastupuji brněnské soudruhy, kteří mě zvolili za kandidáta na sjezd na městské konferenci.
Nesouhlasím s představováním typu auditu nebo přijímacího pohovoru v kapitalistické firmě. Neočekávejte výčet mých studií, titulů a předností. Kdo mě nezná, může si moje jméno nagooglovat, projít a nalistovat starou dobrou Naší Pravdu, Haló noviny, dokud v nich nebyla názorová cenzura, Obrys Kmen alias LUK, nebo dnes Dialog a jiné stranické tiskoviny. Pokračovat ve čtení „Co bych chtěla sjezdu říci, kdybych mohla mluvit více než 3 minuty?“

7. sjezd Korejské strany práce manifestací socialistické soběstačnosti

Přidáno v pondělí 16. května 2016


Od pátku 6. května do pondělí 9. května 2016 proběhl v Pchjongjangu 7. sjezd Korejské strany práce (KSP). Sjezdu se zúčastnili delegáti s právem volit a hovořit, zvolení na provinčních stranických konferencích a funkcionáři strany, ozbrojených sil a mocenských orgánů, hospodářských orgánů, organizací pracujícího lidu a zástupci z oblasti vědy, školství, zdravotnictví, literatury a umění a médií, nominovaní na provinčních stranických konferencích jako pozorovatelé. Také byly přítomny pozdravné skupiny Korejců v Japonsku a Generálního společenství Korejců v Číně. Pokračovat ve čtení „7. sjezd Korejské strany práce manifestací socialistické soběstačnosti“

Prvomájové srovnání

Přidáno v úterý 3. května 2016


      Prvního května ráno jsem vyrazil na pražskou oslavu Svátku práce, pořádanou Komunistickou stranou Čech a Moravy. Hned na počátku cesty jsem si všiml, že soused vyvěsil do okna kůlny, dobře viditelného z ulice, velkou vlajku USA. Sousedovic dům je přes dvacet let rozestavěný a z větší části zjevně neobyvatelný, protože nemají peníze na jeho dostavbu. Samozřejmě k tomu domu nepřišli v kapitalismu, ale za socialismu. Nu, USA jim jistě s dostavbou pomohou.
Mluvě o Prvním máji, otec dnešního domácího pána kráčíval v předlistopadových dobách v čelech prvomájových průvodů jako „velký komunista“, aby se v 90. letech stal předním propagandistou ODS. Pokračovat ve čtení „Prvomájové srovnání“

Propaganda nepřehluší skutečnost

Přidáno v úterý 3. května 2016


      S velkým humbukem byl do českých film uveden „dokumentární“ film „V paprscích slunce“, mající zesměšňovat Korejskou lidově demokratickou republiku. Jakýsi prý uznávaný (buržoazií a jejími nohsledy) ruský dokumentarista Vitalij Manský zneužil důvěru korejských soudruhů a z filmových záznamů z KLDR sestavil materiál, účelově zaměřený proti KLDR, mající ji karikovat a vylíčit ji jako peklo na zemi, kde prý se „lidé rodí mrtví“. Pokračovat ve čtení „Propaganda nepřehluší skutečnost“

Diskusní příspěvek s. Lukáše Vrobela na konferenci k 95. výročí KSČ 23. 4. 2016

Přidáno ve čtvrtek 28. dubna 2016


Vážené soudružky, vážení soudruzi,
rád bych reagoval na některé teze svých předřečníků. Zejména oceňuji referát s. Štefka, který vystihl, co všechno měla a dokázala v kapitalismu prvorepubliková KSČ a co vše nemá a nedokáže v kapitalismu dnešní KSČM. Samozřejmě, že naše podmínky jsou v mnohém odlišné od tehdejší doby, jak uvedl s. Štefek, ale to nesmíme brát jako omluvu pro to, co všechno dnes nedokážeme, jak špatná je dnes naše pozice ve společnosti, především mezi střední a mladou generací, kde je naše podpora velmi nízká.
Soudruh Filip zde hovořil o různých cestách k socialismu. Samozřejmě, že cesty k socialismu jsou různé v závislosti na době a zemi, ale mají něco společného. Po XX. sjezdu KSSS a zvláště od 60. let bylo zdůrazňováno, že je možné pokojné, nenásilné vítězství socialismu. Často je dáván za příklad Vítězný únor 1948 v Československu a je považováno za zásluhu Klementa Gottwalda, že k vítězství pracujícího lidu došlo poklidně bez krveprolití. To je samozřejmě jeho velkou zásluhou, ale nelze opomíjet, že k pokojnému převzetí moci v Československu došlo jen díky porážce nejreakčnějších sil vítězstvím nad fašismem a osvobozením Rudou armádou, miliony obětí nejen Rudé armády, ale i sovětských a čs. partyzánů a ilegální KSČ. Potvrdila se tak teze Stalina i Lenina, že buržoazie se dobrovolně vzdá moci jen tehdy, bude-li k tomu donucena, uvědomí-li si svou bezvýchodnou situaci, tedy zvítězí-li revoluční hnutí v blízkém státě nebo území ozbrojenou cestou. To byl případ Sovětského svazu, to byl i případ osvobození ČSR od fašismu. Pokračovat ve čtení „Diskusní příspěvek s. Lukáše Vrobela na konferenci k 95. výročí KSČ 23. 4. 2016“

Konference k 95 letům KSČ

Přidáno ve středu 20. dubna 2016


      Významným příspěvkem k připomenutí 95. výročí založení Komunistické strany Československa se stala 39. pražská teoreticko-politická konference, pořádaná ve velkém sále budovy ÚV KSČM v sobotu 16. dubna 2016 OV KSČM Praha 1, jedenácti dalšími okresními a obvodními organizacemi strany, Městským výborem KSČM Jirkov, Klubem pokrokové inteligence Olomouc, KSČ a KSM. Pokračovat ve čtení „Konference k 95 letům KSČ“

V. SJEZD KSČ A SOUČASNOST

Diskusní vystoupení s. Věry Klontza-Jaklové na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016


      Ve svém příspěvku jsem se zaměřila na dvě přímo související otázky:
Znamená 95letá existence KS, že jsme zestárli a je čas odejít?
Je dnes aktuální změna společensko-ekonomického řádu?
Pokouším se odpovědět prostřednictvím aplikace historické kritiky, na základě sledování analogických situací v minulosti, srovnáváním určujících faktorů tehdy a dnes.
V programu a jiných stranických materiálech (včetně sjezdových) stojí, že dlouhodobým cílem KSČM je socialismus, ale že momentálně je tento cíl daleko a tudíž strana volí politiku tzv. konstruktivní opozice. Zastánci této politiky obvykle argumentují, že lidé nejsou na změnu připraveni, že se ještě necítí tak beznadějně, aby do takového zápasu a střetu šli. Nebo že dnes není na místě tuto velkou, téměř filozofickou otázku otevírat, ale naopak je třeba zaměřit se pouze na konkrétní, na ty nejhorší dopady. Nejenom v naší straně, ale v celém světě se odehrává souboj dvou směrů: subjektivního idealismu spatřujícího smysl strany, coby určitého regulátora statu quo, a objektivního materialismu, který stranu chápe jako iniciátora revolučního hnutí. Pokračovat ve čtení „V. SJEZD KSČ A SOUČASNOST“

Bolševická KSČ, dnešní KSČM a mládež

Diskusní vystoupení s. Lukáše Vrobela na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016


      Vážené soudružky, vážení soudruzi,
v letošním roce si nepřipomínáme jen 95. výročí založení KSČ, ale také 120. výročí narození jejího největšího revolučního vůdce s. Klementa Gottwalda. Gottwaldova politika byla bolševickou politikou pro Československo, byla linií, na jejímž formování se s. Gottwald podílel v Komunistické internacionále a současně prosazoval a prosadil politiku Kominterny v KSČ. Mezi linií Kominterny a linií VKS(b) nebylo rozdílu a v čele VKS(b) stál po téměř celé období revoluční činnosti s. Gottwalda s. Stalin. Lze tedy říci, že gottwaldovská linie, linie bolševické KSČ, byla linií stalinskou. To dobře věděli nepřátelé Stalina, nepřátelé leninismu, kteří záhy po smrti Stalina a Gottwalda provedli kontrarevoluční zvrat v mezinárodním komunistickém hnutí v podobě XX. sjezdu KSSS a následujícího vývoje. Výsledkem nebylo proklamované vítězství komunismu během jedné generace, ale obnova kapitalismu takřka v celém světě během jedné generace. Klement Gottwald by se obracel v mauzoleu, kdyby jeho tělo zrádci z řad jeho někdejších spolupracovníků lokajsky nenechali spálit, jako to učinila Chruščovova klika s tělem Stalina. Pokračovat ve čtení „Bolševická KSČ, dnešní KSČM a mládež“

POUČENÍ Z DĚJIN KSČ – Teze k 95. výročí založení KSČ

Diskusní vystoupení s. Zdeňka Košťála na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016


      Zabývat se dějinami KSČ je – zvláště dnes – v podmínkách restaurovaného predátorského kapitalismu zdrojem velkého poučení:
ZAPRVÉ prokazují, že její (KSČ) založení v roce 1921 se stalo základním a nezbytným předpokladem k nalezení a umožnění cesty pro naplnění historické role dělnické třídy v našich zemích, že tato třída se může osvobodit jedině zrušením kapitalistické, vykořisťovatelské společnosti. A to jen pokud je vedena svou skutečně revoluční politickou stranou – stranou komunistickou. Stranou nového, marxisticko-leninského typu. Zároveň je ale nezbytné, aby byla dělnická třída schopna udržet její revoluční, bolševický charakter a nepřipustila to, aby její vedoucí činitelé opouštěli a posléze i zrazovali její zájmy i zájmy ostatních pracujících. Pokračovat ve čtení „POUČENÍ Z DĚJIN KSČ – Teze k 95. výročí založení KSČ“

V. SJEZD KSČ A SOUČASNOST

Diskusní vystoupení s. Jiřího Jeřábka na 39. pražské teoreticko-politické konferenci

Přidáno ve středu 20. dubna 2016


      Jak vyplývá z úvodního referátu, v dějinách naší strany existují historické momenty, které bezpochyby musíme považovat za důležité mezníky ve vývoji našeho komunistického a dělnického hnutí. A jak se ukazuje v současné polistopadové politické situaci v našem státě, můžeme vysledovat řadu styčných bodů z historie k vývoji komunistického hnutí v dnešní době. Proto je dobré se k těmto mezníkům vracet – ne z nostalgie, ale jako k poučení při hledání dalších cest v taktice a strategii naší strany. Pokračovat ve čtení „V. SJEZD KSČ A SOUČASNOST“

Zastavte privatizaci!

Přidáno ve středu 20. dubna 2016


      Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska plně podporuje 4. duben 2016 jako Mezinárodní den boje proti privatizaci veřejných služeb.
Tváří tvář poslední světové finanční a posléze hospodářské krizi z let 2008 až 2014 jsme neustále svědky nevybíravých a brutálních útoků vládnoucích mocenských elit nadnárodního finančního kapitálu a nadnárodních korporací na základní sociální funkce státu. Předmětem těchto útoků je snaha dosáhnout privatizací veřejných funkcí státu a státem zajišťovaných služeb a tím většího soukromovlastnického zisku úzké vládnoucí elity.
Tato centralizace politické moci, její podřízenost moci ekonomické se projevuje nejen zvýšením míry vykořisťování dělníků a ostatních pracujících, ale také potíráním dlouholetých zápasů o osmihodinovou pracovní dobu s odpovídající mzdy a platy, která bude vyjadřovat skutečné základní životní potřeby a právo na důstojný život zahrnující právo na vzdělání, kulturní rozvoj i důstojné stáří. Naší politikou není proto flexibilita a mnohost krátkodobých či částečných pracovních úvazků, která je stále více prosazována jako východisko z hospodářské krize. Je to řešení, na které nejvíce doplácí lidé v nízkopříjmových skupinách a pracující ženy. Právě pro to jsou nejvíce ohroženými skupinami zaměstnanců dělnické profese. Máme na paměti například tvrdé podmínky zaměstnanců pracujících v poštovních službách, řidičů autobusů. Máme také na paměti obrovskou sociální nejistotu horníku dolů Paskov. Vnímáme proto ostrý boj o právo na zaměstnání v kontrastu se soukromovlastnickými zájmy finančního a průmyslového kapitálu a jejich většinových vlastníků jejichž heslem je privatizovat zisky a znárodňovat ztráty. Zde jasně selhal kapitalistický stát a jeho všechny polistopadové vlády.
Deregulace a nárůst pracovní doby, krácení reálných mezd za osmihodinovou pracovní dobu, zvyšování věku odchodu do starobního důchodu, neodpovídající valorizace důchodů vůči růstu skutečných životních nákladů, privatizace práva na vzdělání a zdravotní zabezpečení jsou zásadní projevem dnešního kapitalismu.
Těchto projevů není ošetřena ani Česká republika. Znovu je nastolována na pořad dne údajná potřeba flexibilního, tzv. „liberálního“ nového zákoníku práce“. Kdo však tuto otázku nastoluje, dělníci, ostatní pracující? Nebo korporace finančního a průmyslového kapitálu sdružení v rázných zaměstnavatelských svazech s cílem snížit cenu pracovní síly vyjádřenou mzdou.
Připomínáme těm odborovým centrálám, které jsou ochotny vést dialog za „liberální zákoník práce“ příkladmo současnou dlouholetou obtížnost boje za zvýšení minimální mzdy, za obhajobu práva odborů na kolektivní vyjednávání nebo za zvýšení práva kontroly bezpečnosti práce či dodržování práva na poskytování základních informací o ekonomickém stavu firmy ze strany zaměstnavatele odborovým organizacím. Jak obtížně se dnes prosazuje zrušení třídenní karenční doby, nebo zákaz práce ve státem uznaných svátích v supermarketech. Přistoupí-li některé odborové svazy na tzv. „diskuzi“ o potřebě nového liberálnějšího zákoníku práce, vstupují na tenký led zrady zájmů zaměstnanců. OSČMS toto jednoznačně odmítá.
OSČMS jako člen Světové odborové federace proto opakovaně vyzývá odborové centrály i ty sdružené v Evropské odborové konfederaci, ale i centrály zcela samostatně působící, k vzájemnému dialogu. Varuje je před jejich častou dosavadní politikou kompromisů a ústupků, která vede k oslabování postavení odborového hnutí, práv dělníků a ostatních pracujících včetně zaměstnanců veřejných služeb. Pochopení postavení a tím i zájmů tříd a velkých sociálních skupin ve společenské dělbě práce má pro odborovou práci a obhajobu práv zaměstnanců hluboký význam. Cesta ústupků, kompromisů vede naopak k popření těchto práv a k prohloubení vykořisťování člověka člověkem.
OSČMS proto zásadně odmítá, aby základní lidská sociální, ekonomická a politická práva byla vládnoucími elitami koncentrována do trvalé podoby novodobého nevolnictví a otrokářství jehož hlavním rysem je život člověka životem na úvěr. Na úvěr, který nelze v kapitalismu nikdy splatit, protože tvoří základ bankovních spekulací. Je to základní pošlapání práv za něž bojovali po desetiletí generace dělníků a ostatních pracujících. Svoboda se stává fikcí a ekonomické donucení realitou.
Odmítáme, aby se právě dělníci, ostatní pracující, mladí lidé i lidé důchodového věku, lidé se zdravotním postižením, stali statisty v mocenské hře rozpoutané v hospodářské krizí USA, neokoloniálními mocnostmi Francií, Anglií, Německem, Itálií za nové přerozdělení sfér vlivu ve světě. Jeho důsledkem je nejen migrační vlna a pošlapání základních lidských práv, ale i často otevřená podpora nejrůznějších projevů rasové nesnášenlivosti, extremismu a fašismu. Nebezpečí světového válečného konfliktu vzrůstá. Vzájemná solidarita pracujících a odborových centrál jej může pomoci odvrátit.
OSČMS se plně vyjadřuje solidaritu s Mezinárodním odborovým svazem veřejných služeb.

Rada Ústředního zastupitelstva OSČMS dne 31. března 2016 v Praze.

Stanislav Grospič
předseda ÚZ OSČMS

Dva sjezdy, dva světy

Přidáno v neděli 13. března 2016


V květnu tohoto roku se uskuteční sjezdy dvou politických stran, zaujímajících významné místo ve světovém komunistickém a dělnickém hnutí, resp. v jeho troskách. První z těchto stran představuje tragickou ukázku degenerace kdysi komunistické strany ve stranu pevně zakotvenou v buržoazní demokracii a usilující už jen o dílčí zlepšování životní úrovně v kapitalismu, netroufajíc si cokoli namítnout proti podstatě vykořisťovatelské společnosti, proti soukromému vlastnictví výrobních prostředků. Tato strana se smířila s naprostou závislostí svého národa na Evropské unii a útočném paktu NATO; první z těchto imperialistických bloků otevřeně podporuje a druhý nanejvýš nesměle kritizuje. Pokračovat ve čtení „Dva sjezdy, dva světy“

Hrdinná albánská bolševička Nedžmije Hodžová slaví 95. narozeniny

Přidáno v neděli 7. února 2016


Dne 7. února 2016 se dožívá významného životního jubilea 95 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která je jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po r. 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury. Pokračovat ve čtení „Hrdinná albánská bolševička Nedžmije Hodžová slaví 95. narozeniny“