Dva sjezdy, dva světy
Přidáno v neděli 13. března 2016
V květnu tohoto roku se uskuteční sjezdy dvou politických stran, zaujímajících významné místo ve světovém komunistickém a dělnickém hnutí, resp. v jeho troskách. První z těchto stran představuje tragickou ukázku degenerace kdysi komunistické strany ve stranu pevně zakotvenou v buržoazní demokracii a usilující už jen o dílčí zlepšování životní úrovně v kapitalismu, netroufajíc si cokoli namítnout proti podstatě vykořisťovatelské společnosti, proti soukromému vlastnictví výrobních prostředků. Tato strana se smířila s naprostou závislostí svého národa na Evropské unii a útočném paktu NATO; první z těchto imperialistických bloků otevřeně podporuje a druhý nanejvýš nesměle kritizuje.
V komunistickém hnutí tkví určitý význam této strany jen v tom, že dlouhodobě dosahuje jednoho z nejlepších výsledků mezi stranami s názvem „komunistická“ v zemích „politické plurality“ (kterou tato strana ostatně sama prosazuje). Dlouholetý výrazný pokles počtu členů však svědčí o tom, že strana není přitažlivá svým programem a činností, nýbrž získává jen hlasy nostalgiků po ČSSR (které rozhodně nelze jako celek ztotožnit s uvědomělými zastánci socialismu) a hlasy protestní. Často s odůvodněním, že „je sice strašná, ale lepší stranu nemáme“.
Ano, touto stranou je KSČM.
V květnu bude však mít sjezd i strana, která se nikdy nedala cestou hanobení své minulosti a svých vůdců, nikdy nezačala idealisticky a pacifisticky usilovat o dobré vztahy se svými nepřáteli, natož aby jim předala moc. Tato strana i přes obtížnou situaci déle než čtvrt století trvající izolace statečně vede boj za národní nezávislost, hospodářskou soběstačnost a obranu vlastními silami. Jí vedená země nejzásadněji čelí imperialismu USA a jeho vazalů. Otevřeně vyzývá k porážce USA a neklesla k tomu, aby se spojila proti čertu s ďáblem, aby se podřídila sociálimperialistické Číně či oligarchickému Rusku. Tyto země jí odplácejí tím, že schvalují proti hrdinné nezávislé zemi brutální sankce a kritizují ji jedním hlasem se svými vlastními nepřáteli.
Ano, touto stranou je Korejská strana práce.
Korejská lidově demokratická republika je prodchnuta duchem kolektivismu. Na záběrech z masových akcí vidíme nadšení pracujících lidí, nesrovnatelné s obrazem, který nám ukazují archivní záběry z ČSSR 70. – 80. let. Těžko můžeme dát zapravdu kritikům, kteří tvrdí, že dnešní KLDR je něčím jako ČSSR v 80. letech, že podpora Korejské straně práce je z velké části jen formální, prospěchářská či vynucená. Žádným terorem by se nemohla KSP udržet po čtvrt století po pádu většiny formálně socialistických států, v zemi velké zhruba jako bývalé Československo, navíc bez pomoci ze zahraničí.
Odpůrci KLDR se marně snaží vylíčit tuto zemi jako velký koncentrační tábor, zemi neuvěřitelné bídy a hladu. Fotografie a filmové záběry, jakož i svědectví návštěvníků, svědčí o opaku. Korejská města i vsi jsou čisté a pěkně upravené, všude můžeme vidět řadu moderních staveb i moderní techniky. I starší stavby a technika jsou udržovány ve funkčním stavu. Ulice nečelí dopravním kolapsům, protože individuální automobilová doprava je regulována. Občané chodí pěkně oblečení a upravení, něco takového není zřejmě k vidění nikde jinde na světě. Nevidíme žádné pomalované, posprejované zdi, žádný vandalismus, žádné bezdomovce a žebráky. To je v KLDR neznámý pojem, stejně jako zde nenajdete nezaměstnané. Domy a byty jsou přidělovány občanům zdarma a ti neplatí žádný nájem. Nesetkáme se s odpornými zjevy zdredovaných, potetovaných a všelijakými „pírsingy“ zohyzděných lidských trosek, s feťáky nebo namol podnapilými výtržníky. Nemusíme se bát napadení a okradení. Nikdo nemá zapotřebí nosit na hlavě růžového kohouta nebo na cáry rozervané džíny s holými koleny. Ženy má vyspělá socialistická společnost ve vysoké úctě a nepřipadá v úvahu, aby chodily po veřejnosti s odhaleným břichem či zády, aby připomínaly žebračky či prostitutky. Důraz na zachovávání historického ženského odívání do barevných šatů je něčím zcela pozoruhodným.
Kultura a umění jsou na úžasné úrovni, stačí zhlédnout záznam jakéhokoli koncertu či představení, které jsou dostupné na internetu. Fenomenální dámský soubor „Moranbong“ je obdivován po celém světě. Důraz je kladen na sport a pohyb, neustále se konají různé sportovní hry nebo masové taneční oslavy. Velká pozornost je věnována zdravotnictví, jak ukazují zprávy Korejské ústřední tiskové agentury, které v české buržoazní propagandě samozřejmě nenajdete. Záběry z továren zobrazují moderní a čisté prostory, jaké jsou raritou v ČR, kde poslední zbytky výroby zpravidla přetrvávají v zanedbaných areálech, pamatujících desítky let bez údržby.
Dosud vznikají fantastická díla socialistického realismu, budovatelské písně a plakáty jako ze stalinské éry. Tehdy vedly k vítězství sovětské lidi a celý tábor socialismu a míru, dnes pomáhají udržet KLDR jako nejpokrokovější stát světa.
Velkolepé soutěže ve vaření svědčí o tom, že v severní Koreji rozhodně není hlad. KLDR dbá o svou přírodu, každoročně pořádá masové kampaně obnovy lesů. Už Stalin dbal o výsadbu lesů v SSSR, zatímco Chruščov prosadil celiny a dosáhl jen toho, že SSSR musel začít dovážet pšenici z USA, zatímco za Stalina ji vyvážel…
KLDR se umí bránit a nenechá se zastrašit ani vydírat. Nemůže se spolehnout než na sebe. Pokud by se nebránila agresorům ozbrojeně, nebránila by se jim už dávno vůbec. Nedopustí, aby ji zahraniční návštěvníci uráželi a hanobili. Američan Warmbier byl zatčen v lednu za pokus o odcizení budovatelského hesla. Na únorové tiskové konferenci se omluvil a projevil dojetí nad tím, jak humánně zachází KLDR s těžkými zločinci jako je on a nad řádnými právními procedurami.
Velký důraz klade lidová Korea na mládež, o čemž svědčí velkolepé lednové oslavy 70 let Kim Ir Senova socialistického svazu mládeže a otevření Muzea hnutí mládeže. Ve svém novoročním projevu označil první tajemník Korejské strany práce maršál Kim Čong Un mladý předvoj, mladé lidi plně vybavené revoluční ideologií, za „největší důstojnost, hrdost a úspěch KLDR“.
Vzhledem k dlouhodobému obklíčení kapitalistickými státy a „tržně socialistickou“ Čínou nemůže být ani socialistická Korea imunní proti pronikání prvků tržního hospodářství a s tím souvisejícím negativním jevům. Problémy si však nezastírá. Kim Čong Un vyzval v novoročním projevu k „intenzivnímu boji proti všem praktikám zneužívání moci, byrokratismu a korupci“. V únoru byl jihokorejskými zrádci ukončen provoz společné ekonomické zóny v Kesongu. Pokrokoví lidé si z dalšího zhoršení vztahů s jihokorejským loutkovým režimem nic nedělají. Bývalá ČSSR má dostatečně odstrašující zkušenosti z toho, jak dopadají snahy o „spolupráci“ s třídními nepřáteli a jejich posluhovači.
Skuteční komunisté celého světa budou v květnu vzhlížet s úctou a obdivem k 7. sjezdu Korejské strany práce jako sjezdu vítězů, nikoli k 9. sjezdu KSČM jako blamáži poražených, stále poraženějších.
Leopold Vejr