Novoroční…

Vstupujeme do roku, v jehož závěru si budeme připomínat třicet let od majetkového převratu znamenající obnovu kapitalistických poměrů v zemi. Období, představující historicky krátký časový úsek, které ale zásadním způsobem změnilo život minimálně jedné generace. Období, na jehož začátku byla divoká privatizace v podobě rozkradení národního majetku a na jeho konci likvidace obranyschopnosti státu a ztráta suverenity země.

Česká republika dnes vykazuje státní dluh, jehož výše díky praktické nesplatitelnosti představuje především politické riziko. Pro mnohé se ale nejhorším ukazatelem tohoto období jeví – likvidace národa – v podobě úbytku českého obyvatelstva, který je důsledkem všech polistopadových vlád, které nedokázaly vytvořit podmínky k motivaci mladých lidí pro zakládání rodin a výchovu svých dětí.

Dovolte mi vážení čtenáři, abych vám kromě pevného zdraví v novém roce poděkoval za všechny vaše komentáře k mým dosavadním publikovaným článkům. Budu rád, pokud se budu moci s vámi v budoucnu podělit o připomenutí si mnohých ze zločinů současného kapitalismu u nás, který vznikl v důsledku rozpadu světové socialistické soustavy.

Dnešní svět z pohledu dalšího vývoje lidské civilizace je na samotném okraji. Žijeme v době, která je především z pohledu nelegální migrace a možného jaderného zničujícího světového konfliktu velmi nestabilní a nebezpečná. Vývoj lidské civilizace je v současnosti na rozhodující křižovatce.

Pro pochopení současnosti je důležité znát svoji historii včetně připomínání si jejich jednotlivých událostí. Uvědomit si, že tato země patří nikoliv nejrůznějším vládním kolaborantům a neziskovým organizacím finančně napojené na zdroje ze zahraničí, ale nám – občanům tohoto státu a našim příštím pokolením. Potěšující je, že síla národa se projevuje i díky stále nově vznikajícím vlasteneckým hnutím a sdružením. Ta jsou protiváhou všem, kdo zpochybňují trvalé hodnoty, jakými jsou kultura, tradice, rodina či národ.

V listopadu 1989 sehrál náš národ roli užitečných idiotů. Je pouze na nás samotných, zda se oprostíme od opakování stejné chyby i v budoucnu.

   Miroslav Kavij