Naplňme slib Havla

Česká republika po třiceti letech zvenku nainstalovaného kapitalismu je vykradenou ekonomickou kolonií Západu. Zápasí s nejvyšším schodkem státního rozpočtu ve své historii. Se závažím zlikvidované vlastní obranyschopnosti, zdevastovaného školství a sociálního zabezpečení svých obyvatel. Deset let práce občana navíc v porovnání s obdobím za socialismu je jedním z příkladů.
V diáři pravicových stran (v roce připomenutí si 102. výročí od vzniku samostatného československého státu) zůstala již jen tři výročí, hodna k připomínání (o to více ale důsledněji a intenzivněji) – Únor 1948, poprava Milady Horákové a 21. srpen 1968.
V zapomnění tak upadla nejen výročí spojená s podpisem Mnichovské dohody 30. září 1938, ale i datum 15. března 1939, připomínky počátku naší šestileté okupace Německem.
V Praze boříme pomník maršála Koněva a obdivujeme nový pomník vlasovcům. Ve světě se směrem k historii dějí věci nevídané! Díky instalaci nových soch vzdává Německo hold vůdci světového proletariátu Leninovi; ruský lid maršálu Stalinovi; Západ ničí sochy nejen W. Churchilla a K. Kolumba.
Svět zásadně změnila záměrně vyvolaná koronavirová krize mající napomoci „zakrýt“ nastupující hlubokou ekonomickou krizi. Stranou nezůstává ani pokračování vojenské konfrontace Západu. Část amerických vojáků mění svůj „druhý domov“. Z Německa šup do Polska, hezky blíže území Ruské federace.
Stále více občanů, přestože veřejně hovořit o těchto věcech je zatím „nemožné“, si uvědomuje, že k obnovení skutečné suverenity a dřívější prosperitu našeho státu je nezbytné jeho vystoupení z Evropské unie a Severoatlantického paktu.
Od převratu v roce 1989 „nejvýznamnější“ Čech, humanista Václav Havel svým občanům sliboval mnohé. Mimo jiné, že náš stát po vystoupení z Varšavské smlouvy již nikdy nevstoupí do žádného vojenského paktu. Sliby a světská sláva někdy ale nejdou dohromady.
Pro komunistickou stranu je otázka vystoupení České republiky z útočného vojenského paktu NATO trvalou programovou prioritou. V době, kdy se členské státy NATO zmítají v narůstajících problémech, se naplnění zmíněného slibu stává stále aktuálnějším.
Jeho uskutečněním navíc vzdáme poctu muži mnoha přívlastků, Václavu Havlovi. Lidem celé planety pak naději, že ve 21. století je možné kupící se problémy lidstva řešit jinak než vojenskou cestou.
Miroslav Kavij