Vyhrůžka rezignací je jen trapným populismem

Doba k naplnění časového ultimátu člena vlády Lubomíra Metnara na jeho rezignaci v čele resortu ministerstva obrany se krátí. Odvrátit ji může pouze „navrácení“ zbylé částky pěti miliard korun do konce března, která byla původně určena na nákup techniky zbrojařských západních firem k přezbrojování Armády České republiky pro zájmy NATO a pro potřeby našich příslušníků armády působících v zahraničí ve vojenských operacích ve prospěch USA.

Metnarovo vydírání přichází v době, kdy ekonomická stabilita našeho státu získává stále větší trhliny a symbolicky v době, kdy uplynulo 22 let od vstupu České republiky do Severoatlantického paktu. Do organizace říkající si stále více mírotvorná, ačkoliv svůj agresivní a útočný charakter měla již od svého založení v roce 1949.

Stavidla k prosazování světových mocenských zájmů se pro NATO plně uvolnily rozpadem světové socialistické soustavy v 90. letech minulého století, kdy pro její „zlegalizování humanitární“ činnosti pod svá ochranná křídla nabrala postupně bývalé socialistické evropské státy. Včetně naší, po rozpadu Československa, „zeštíhlené“ republiky.

Stojí za připomenutí, že do Severoatlantické aliance nás v roce 1999 nedostali občané, neboť referendum pro novodobé mocné by bylo nebezpečné a riskantní. Rozhodnutí za ně učinilo několik jedinců, včetně takových, kteří dlouho před naším vstupem populisticky prohlašovali a oblbovali národ, že již nikdy do žádného vojenského paktu nevstoupíme!

Zatímco u nás některé politické strany – z parlamentních KSČM, z mimoparlamentních stran Aliance národních sil a Národní demokracie – požadují vystoupení České republiky z NATO a kdy nepolevují aktivity mezinárodního mírového hnutí, si nový prezident Spojených států Biden již na několika místech světa hraje se zápalkami. Pronášejíc vyhrožující silná slova nejen směrem k Ruské federaci nebo k Číně. Nechtíc, či „neumožněno mu pochopit“, že časy hegemonie a vyvolávání válečných konfliktů k prosazení mocenských zájmů USA skončily, že válka a nastolování neklidu v podobě občanských nepokojů v jiných státech nemůže být ve 21. století odpovědí na řešení globálních problémů.

Miroslav Kavij