Další deklamace – deklarace lékařů

(Poznámka metéra úvodem: Vážení čtenáři, otázka Covidu a epidemiologických opatření s touto smrtelnou nemocí souvisejících hýbe celým světem. Několikrát jsme se na našich stránkách snažili upozornit na protichůdnost stanovisek „odborníků“, která mnoho optimismu a pohody do životů současných generací nepřinesla. Není se co divit. Obava o zdraví naše i našich nejbližších a přátel je umocňována publicistickou neznalostí a politickou nekorektností a autorita specialistů – odborníků je vzájemně vyvracena. Beznaděj vyplývající z neznalosti je deprimující.
A protichůdnost názorů na „covid“ zasahuje rodiny, pracovní, sociální i kulturně společenské kolektivy.

Není snad nikoho, kdo by při vědomí nebezpečnosti viru, nevyzkoušel preventivně některou z metod poletujících po internetu celého světa. Mladší a střední generace v angličtině, ta starší v ruštině, ale i od bratří ve slovenštině. Inhalace sody, pravidelné popíjení vody i vodky, izolace doma i pravidelné procházky venku s rouškou i bez roušky. Někomu pomáhají léky původně určené k léčbě jiných nemocí… atd. atpod. Nejsmutnější pak jsou zoufalství kategorických odmítačů očkování žadonících na JIPkách o záchranu života.

Za objektivní lze považovat tvrzení většiny odborníků o přirozené imunitní obraně dětských a mladých človíčků, i když i u nich se již vyskytly vážná onemocnění s fatálními konci.
Stále si asi nežijeme tak špatně, aby se populace v produktivním věku bála o ztrátu zaměstnání a sociálních jistot větší péčí a ochranou svého zdraví.
Komicky na druhou stranu může vyznívat obava seniorů odmítajících očkování z narušení rovnováhy jejich DNA, urychlení sklerózy, či dlouhodobých následků například neplodnosti apod.
Každý z nás ve svém okolí nebo přímo na sobě nebezpečí této nemoci zažil. Nedovolil bych si nikdy ani náznakem cokoliv kolem zdraví lidí zlehčovat či zesměšňovat. K tomu mám dostatek osobní zkušenosti.
Jednotu a boj protikladů jako dialektický materialista vidím na právu každého jednotlivce (či jeho poručníka) o sobě rozhodovat, a především vlastní zodpovědnosti starat se řádně o své zdraví z jedné strany… a trvalou kolektivní zodpovědností státu vytvářenou na principu solidarity o zdravotní stav celé společnosti, ze strany druhé.
Názory typu „ať si každý sám rozhodne, zda nosit či nenosit roušky nebo očkovat či neočkovat“ jako projev svobodné vůle je dobrý, ale… ale jen do té chvíle, než začne svým jednáním také rozhodovat o druhých, o mé nesvobodě, a kdy svým jednáním začne ohrožovat život můj a zdraví lidí mně blízkých.
Pokrokovost civilizace by se měla projevovat v její humánnosti, ale bohužel má také svou zvrhlou stránku. Společenské jevy, s kterými si neví rady, řeší od nepaměti násilím. Přes šidítka v podobě náboženství, vybíjení celých rodů, přes rasovou nenávist, genocidu slovanských národů až po světové války, atomové bomby, chemické a biologické zbraně.
A tady jsme u rozporu zásadního! Rozporu mezi možnostmi přírody naší modré planety (s náboženstvím ani se žádným ze zaručeně jediných správných bohů to nemá zhola nic společného) a schopností postarat se o nekontrolovatelně rostoucí počet obyvatel na ní.
Není nic krásnějšího v životě než mít vlastní děti. Přirozená reprodukce vedená vzděláním, výchovou, využitím nadstavby z oblasti kultury, sportu, umění, spolčování, trvalého vzdělávání při využití výdobytků vědy a techniky řízená rozumem a šťastného plnohodnotného života nastolená v některých zemích světa především Evropy, ale sama o sobě již dnes planetu nezachrání.
Nastoupená cesta Číny v šedesátých letech minulého století sice populační vlnu zbrzdila, ale problémy nevyřešila. Indie, Afrika, arabský svět zatím ani cestu moc nehledají. Pokud nemluvíme o ekonomické migraci.
Ale zásadní otázkou zůstává, proč kapitalismus zaklínající se Bohem a permanentně přísahající na Bibli, v době, kdy dochází nerostné suroviny, zlato, obilí, a i zbraně se nějak méně prodávají z obavy z teplé války se vrhl na zničení lidstva pomocí farmaceutického průmyslu, zdravotnictví a pod rouškou pokroku v poznání i exaktních věd.
Uměle „vyrobil“ AIDS, SARS… a nakonec Covid již v pořadí 19 konečně s vlastní schopností reinkarnovat v nových a nových mutacích. (Bůh byl asi v té době na dovolené…)
Ne špinavé ruce od hlíny, trávy a písku, ani rýmička a nudle našich dětí a vnoučat či všeobecně špatná a předpotopní hygiena jsou příčinou šíření lidstvo devastující nákazy. To by tady už dávno Cikáni, Indové, Arabové… nebyli. Ale uměle vyrobené viry a nákazy s podporou Klubu 300 jsou pod tím podepsány.
Po internetu se šíří různé informace více či méně pravdivé jak a kdo z vlivných představitelů vědy a politiků předvídali likvidaci lidstva pomocí biologických zbraní. Nakonec i účetní doklady americké firmy ve Wu-chanu dokládají, kdo vývoj biologických zbraní spolufinancuje a odkud se celý program vzal.
Jedno je ale jasné. Covid-19 a jeho odnože jsou biologické zbraně oslabující imunitu člověka na jejichž následky zemřeli statisíce obyvatel po celé zeměkouli.
Dnes nikdo neodhadne, zda se virus s označením „Covid“ usadí natrvalo v našich životech jako tikající bomba strašící budoucí generace. Ale o jednom jsem přesvědčen – jsou za tím vším plánované miliardové zisky pro vybrané korporace. Krize kapitalismu se znovu projevuje tendencemi směřujícími k válkám.
My, budeme hloupými zákony Evropské unie znovu devastovat zeměkouli, místo abychom přemýšleli, jak žít skromněji. Místo života s úsměvem a písní na rtech, obklopeni přáteli a rodnými, jen přežíváme v honbě za mamonem. Svět kolem nás se díky kapitalismu stává nebezpečnější a lidé v něm agresivnější a nelidštější.

Chápu ideály a navrhovaná jednoduchá řešení části mladých – zachraňme planetu pro příští generace… Nebyli jsme nakonec jiní. Ale…

Spolu s Darwinem a současnými vědci věděl homo sapiens jaké je u nich počasí někdy před více jak dvěma miliony let. Následně se v drsných podmínkách člověk myslící vyvíjel do dnešní podoby. Před 70 tisíci lety bylo přibližně 15 tisíc lidských obyvatel na zemi. V roce „0001“ našeho letopočtu to již bylo 200 milionů a o tisíc let později 310 milionů. V době napsání Marxova Manifestu (1848) to již byla miliarda a při desátém výročí Velké říjnové socialistické revoluce (1927) dvě miliardy. V roce přijetí u nás Ústavy Československé socialistické republiky (1960) překročilo obyvatelstvo číslo tři miliardy a následně v průměru každých 12 až 13 let přirostla další miliarda obyvatel. Takže se odhaduje, že v roce 2023 to bude osm miliard a v roce 2037 devět miliard obyvatel.
Dlouhodobě nejstabilnější i do budoucna (s minimálním a řešitelným pohybem počtu obyvatel) je situace v Evropě, Severní Americe a Oceánii. Nejdrastičtější je situace v Asii a Africe, kde zanedlouho dosáhne počet obyvatel 80 procent celkové populace planety.
Řešením není ani boj Severu proti Jihu, či Východu proti Západu a ani třetí celosvětová teplá válka, která by jen rozdíly ještě prohloubila. Proto mám obavu, že někdo začal pomocí Covidu počítat dopředu účet bez hostinského. Mírumilovných řešení není mnoho. Podle mě by to měl být souhrn (konsensem všech zemí – národů světa přijatých) opatření postavených na vzdělání; základní všeobecně prospěšné a potřebné dělbě práce včetně solidárního univerzálního přerozdělování vytvořené nadhodnoty (zisku) s minimálním narušením přírody a přírodního bohatství; rozvoji vědy zaměřené na ochranu planety Země a zabezpečení základních potřeb člověka jako takového; solidaritě rasové i národnostní; odměňování podle hodnoty společensky potřebné práce; odstranění gordických uzlů společensko-politického bytí především všeho nepotřebného k normálnímu životu… atd. atpod.
Ale nic nelze udělat a Zemi zachránit pod vládou kapitalismu. Lepší svět je možný, ale jedině na principech beztřídního uspořádání společenství lidstva.
K tomu je potřeba začít. A začátek se nabízí – mluvit otevřeně o všech problémech co nás obklopují bez zášti, nenávisti, závisti s odborností na nejvyšší úrovni a ohledem na všechny souvislosti a možná řešení.
Proto se domnívám, že by člověk měl znát názory všech stran tak, aby byl schopen udělat si nejsprávnější a ideálu se blížící racionální úsudek.
Tolik úvodem k jednomu z posledních, ne zcela konformnímu stanovisku odborníků lékařů k zákeřné nemoci.)

Deklarace lékařů k nátlaku na očkování

Nacházíme se v přelomové době. Právě nyní se rozhoduje o budoucnosti nás, budoucnosti našich dětí i o budoucnosti celého národa. Medicínský problém je v současnosti zneužíván k prosazování politických a ekonomických cílů za současného omezování svobody a diskriminování jedné skupiny lidí. Lidé končí v nemocnicích z důvodů nekompetentního rozhodování, hlásání polopravd a lží, zavádění mnohdy nelogických až iracionálních opatření, represí a neodůvodněných privilegií očkovaných. Politici za pomoci některých odborníků stavějí lidi proti lidem, děti proti dětem, polarizují společnost. Na současném bezútěšném stavu má bohužel zásadní podíl jednostranné a nekritické informování médií.

Jsme obyčejní lékaři, kteří se dlouhé měsíce věnovali svým pacientům s vírou, že se situace kolem covid-19 zklidní a bude řešena po diskusi odborníků konsenzuálně a zodpovědně s co nejmenšími ztrátami na lidských životech, zdraví, psychice a fungování společnosti. Ve skutečnosti jsme však svědky narůstajícího šíření strachu a beznaděje, ke kterému značně přispívá naše stavovská organizace ČLK v čele s prezidentem dr. Kubkem. Nelze již jinak, než společně vyjádřit jasný nesouhlas s vedením ČLK a oslovit veřejnost.

Na základě zveřejněných dat je zcela zřejmé, že očkování nemá efekt na vytvoření kolektivní imunity. Musí jasně zaznít, před čím očkování může chránit a kde selhává. Komu očkování jednoznačně doporučit a u koho je nejen zbytečné, ale potenciálně rizikové. Očkovaní šíří infekci, a tedy nelze nikoho emočně vydírat ani nutit k očkování z důvodu ochrany svých bližních. Známe rizikový profil pacienta, u kterého je očkování schopno zabránit těžkému průběhu nemoci. Současně víme, že pacienti, kteří v minulosti nákazu prodělali, neplní nemocnice, a očkování tedy u nich má přínos zcela minimální. Pokud stát tvrdí, že epidemie ohrožuje chod nemocnic, a přitom se nijak nesnaží zamezit šíření infekce očkovanými, dopouští se záměrného šíření epidemie.

U dětí a mladých zdravých má covid-19 v naprosté většině lehký průběh, již nyní jsou však u nich popsány závažné postvakcinační nežádoucí účinky jako myokarditida, perikarditida, riziko mozkových příhod a jiných neurologických obtíží či poruch srážlivosti krve. Hlášen je prudký nárůst podezření na úmrtí ve spojení s vakcinací za období 2020–2021 v americkém vládním systému VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting System). To, co se již nyní ukazuje, však může být zatím jen pouhá špička ledovce. O možných dlouhodobých nežádoucích účincích z podstaty krátkého používání těchto genetických vakcín není známo nic. Například skrytě proběhlé myokarditidy mohou být v čase příčinou rozvoje dilatační kardiomyopatie a srdečního selhání. V medicíně vždy platila zásada předběžné opatrnosti, primum non nocere (především neškodit – pozn. red.). Místo zahájení seriózní odborné diskuse na dané téma je ústy dětských vakcinologů šířena pohádka o stoprocentní bezpečnosti vakcinace dětí a mladistvých. Může za takové situace skutečně zodpovědný lékař doporučit očkování dětem?

V Úmluvě o lidských právech a biomedicíně v kapitole II, článku 5 se píše, že jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Přesto představenstvo ČLK vyvíjí tlak na uzákonění povinného očkování vakcínou, u které bude testování dokončeno až v roce 2023. Jsme tak svědky proměny z principu nepolitické profesní organizace ve zcela nepokrytě politickou účelovou sílu, k čemuž nemá žádný mandát. Ze stavovské organizace, která má hájit zájmy lékařského stavu, se stala organizace tvrdě a slepě prosazující jeden úzký názorový směr bez ohledu na oponentní názory a vědeckou diskusi. Kdokoliv projeví jen trochu odlišný názor, je dehonestován či označen za dezinformátora.

K podpoře a šíření svého názoru využívá prezident Kubek časopisu ČLK Tempus medicorum, jehož je zároveň šéfredaktorem. V něm neposkytuje vyvážený prostor spektru různých odborných názorů, naopak publikuje texty příznivců očkování a články jemu spřátelených novinářů dehonestující lidi s jinými názory. Taková kumulace moci je nejen v lékařském prostředí nepřijatelná.

Ministerstvo zdravotnictví za podpory ČLK vyvíjí ohromný tlak na všechny neočkované, včetně těch, kteří nemoc prodělali a mnohdy mají přetrvávající vysoké titry protilátek. K tomu však neexistuje medicínské opodstatnění. Zároveň neklade důraz na léčebné možnosti a nezbytnost včasné péče a terapie na úrovni primární linie, jako účinné prevence zhoršení zdravotního stavu pacienta a přetížení lůžkových kapacit, a to zavedením účinné triáže pacientů (proces určování priority ošetření pacientů na základě závažnosti jejich stavu. Používá se, pokud zdroje nestačí na okamžité ošetření všech. Ovlivňuje pořadí a prioritu nouzového ošetření, odsunu léčby nebo místa určení pacienta – pozn. red.) včetně použití oxymetrů (pulzní oxymetr je přístroj určený k okamžitému, neinvazivnímu, zcela bezbolestnému a přesnému měření saturace krevního hemoglobinu kyslíkem – pozn. red.)  v domácím prostředí k odhadu progrese do možných závažných stavů. Místo toho jsou praktičtí lékaři zavaleni množstvím zbytečných byrokratických úkonů.

Nesouhlasíme s doporučením představenstva ČLK ohledně povinné celoplošné vakcinace, ale i profesních skupin. Vyjadřujeme tímto respekt těm lékařům v představenstvu ČLK, kteří se v této věci zdrželi hlasování. Vyjadřujeme jasný nesouhlas s očkováním dětí pro převažující rizika nad benefitem a neznámé dlouhodobé nežádoucí účinky. Od postupu a stanovisek ČLK se distancujeme!

Vraťme se k ars medicinae, umění léčit, které je kombinací medicíny založené na vědeckém poznání, zkušenosti a empatii lékaře a právu pacienta rozhodovat o svém zdraví. My lékaři tu jsme pro všechny, kteří potřebují naši pomoc.

Vraťme zpět do vztahu lékař – pacient důvěru, respekt, toleranci a slušnost.

28. listopadu 2021MUDr. Jan Brodníček, MUDr. Vladimír Čížek, MUDr. Jana Gandalovičová, MUDr. Miloslav Kramný, MUDr. Tomáš Lebenhart, MUDr. Eva Makovská, MUDr. Eliška Novotná, prof. MUDr. Eliška Sovová, PhD, MBA, MUDr. Olga Svobodová, MUDr. Hana Štefaničová, MUDr. Anna Urbanová