Být hrdý na svou vlast
(Poznámka metéra: V příštím roce vzpomeneme stého výročí založení Svazu sovětských socialistických republik, které po celém světě na tričkách nosí mladá socialismu věřící generace v podobě písmenek „CCCP“, ale my konzervativnější říkáme Sovětský svaz. Je těžké u nás o největší zemi z 15 republik bývalého Sovětského svazu říct něco hezkého, aniž by se presstitutky a polistopadoví revolucionáři neosypali.
Mladá Sovětské země si nejprve za svou hymnu zvolila revoluční píseň všeho proletariátu svět – Internacionálu.
Tato píseň byla svázána s dělnickou revolucí proti vykořisťování buržoazií všeho druhu. Těsně před druhou světovou válkou se vedení Sovětského svazu v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem rozhodlo ponechat Internacionálu svému původnímu záměru – tedy revoluční hymně pracujících a rozhodli hymnu změnit. Samotnou realizaci záměru pozdržela druhá světová válka. Text a hudba tak vznikaly v druhé polovině roku 1943, pomocí výběrové soutěže. Prvních návrhů se zúčastnilo více než 20 nejlepších spisovatelů a skladatelů. Autoři slov vítězného návrhu byli v té době váleční reportéři – později velice dobře známý autor dětské literatury a také otec mimořádných dvou filmových tvůrců, tehdy kapitán Sergej Vladimirovič Michalkov a Armén major Gabriel Ureklian. Autorem melodie nemohl být nikdo jiný než Alexandr Vasiljevič Alexandrov, zakladatel vojenského válečného sboru, který proslavuje ruské a sovětské mírové i válečné písně po celém světě dodnes. Prvního představení se nová hymna dočkala 1. ledna 1944.
Po zavraždění Stalina v roce 1953, měla být hymna změněna. K tomu však nikdy nedošlo, místo toho byla hymna hrána beze slov, a to až do roku 1977. V tomto roce byl text Michalkovem slabě pozměněn, aby zmínka o Stalinovi byla odstraněna.
Bez zajímavosti není, ani to že po rozpadu Sovětského svazu si Rusko původní hymnu ponechalo jako svou. Melodie zůstala shodná s původní hymnou. Slova však z větší části více vlastenecky zaměřené pozměnil autor původního textu Sergej Vladimirovič Michalkov.
Dodnes starší generace v Ruské federaci zpívá stará slova a mladí nová. Spojuje je ale nejen krásná melodie, ale především vlastenectví a hrdost na svou vlast. Máme jim co závidět.
Popřejme více jak stovce národů žijících v Ruské federativní republice mír, slunce nad hlavou a klid v duši.
Rusko, si! Yenki, no! Ruce pryč od Ruska!)