Komunisté požadují zestátnění Českých energetických závodů

Komunistická strana Čech a Moravy dlouhodobě požaduje stoprocentní majetkové převzetí ČEZ státem za účelem kontroly výroby elektřiny i její distribuce a v neposlední řadě i pro nutnou dostavbu jaderných elektráren, kde ČEZ musí sehrát zásadní roli.

Před devíti měsíci předseda vlády Petr Fiala tvrdil, že součástí vládní strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.

Výsledkem vládní „strategie“ je nedávné oznámení společnosti ČEZ, že její zisk za minulý rok přesáhl rekordních 80 miliard korun. Na dividendách pak vyplatí letos asi 64 miliard korun. Z toho sice 44 miliard státu jako majoritnímu akcionáři, ale zbylých 20 miliard korun drobným akcionářům. Ti rovněž brání tomu, aby ČEZ všem zákazníkům zlevnil cenu elektřiny pod vládou stanovený strop.

KSČM s touto vládní politikou nesouhlasí a trvá na svém dlouhodobém požadavku, aby klíčová odvětví průmyslu a energetiky převzal pod kontrolu stát.

Tím by měl větší možnost regulovat ceny pro koncové odběratele a mohl jim tak efektivně ulevit od rostoucích nákladů způsobených probíhající ekonomickou krizí.

Fialova vláda je totiž zcela nečinná a přesouvá dopady krize na občany.

Na dorovnání mezd a důchodů o inflaci peníze nejsou. Na zvýšení státního příspěvku církvím, valorizaci platů poslanců nebo na nákup zbraní se ale zdroje najdou vždy.

A to přes neustálé omílání vládního zaklínadla, že se „nesmíme vice zadlužovat“.

S takovou politikou se komunisté nikdy nesmíří a budou proti ní vždy a za všech okolností bojovat!

Ústřední výbor KSČM, 25. března 2023

(Poznámka metéra: Princip demokracie, kterým se tak ti dnešní mocní ohánějí, spočívá v tom, že se vládne ve prospěch většiny lidu. A to ve všech k životu důležitých a potřebných činnostech, které se dotýkají všech nebo drtivé většiny obyvatel země. Takže všechny zdroje přinášející užitek a plnění služeb všem musí být podřízeny demokraticky většině. Takže valorizace důchodů se netýká těch starobních důchodců, co mají 30, 50, 70 tisíc důchod! Ale těch, co mají 10, 14, 18 tisíc. Nerostné bohatství nemůže patřit nějakým akciovým společnostem, ale všemu lidu. To by přeci nemělo být o talentu okrást ostatní! Podobně je to s půdou, vodou, lesy, dopravou, cestami, sportovními areály, kulturními zařízeními atd. atpod.

Když není v televizi kloudný sportovní přenos, a i zprávy o počasí, které jsou alespoň trochu pravděpodobné (protože o pravdivé nezavadíš) už skončily a je takové ticho, že slyším i jak mi kornatí tepny, tak sedím a přemýšlím, jak do toho kabelu, který jsme před mnoha lety pokládali do země se vlastně ti různí distributoři s těmi různými cenami a různými budovami postavenými na bývalých dobře rodících polích v okolí Prahy a krajských měst vlastně směstnají… a nedaří se mi to. Ze stejného kabelu soused platí zbohatlíkům u jiné firmy než já.

Napadlo vás lidi někdy, kolik by stát vydělal třeba na monopolu mobilních operátorů, když už stejně všem nakonec musí dát licenci. Počty jsou jednoduché. Koukněte na jejich vykázané zisky. A to nemluvím o hře „na přetahovanou“, kterou všechny tyto firmy s námi pravidelně sehrávají.

Škoda, že nežije Karel Čapek. To by byla dramata. To ani Jules Verne nevymyslí.

Tak človíček, to boží stvoření, se narodí nahý a se všemi svými vrstevníky rovný před společností i před Bohem. Ale prdelku mu umývají v Ostravě dvakrát tak draho jako v Benešově. Doprava každou maminku stojí taky jinak i léky pro naše milované stojí jinak V Brně jako v Děčíně.

Všimli jste si, jak benzín do vašeho miláčka je vždy nejdražší tam, kde si nemůžete vybrat a musíte načerpat. A to je mnohým trochu stydno, že nemohou říci suverénně „plnou“, ale třeba jen za pětistovku? Odvracím hlavu od nakupujících starších lidí přemýšlejících, kolik koleček salámu si dnes mohou k té housce dovolit.

Dneska snad už jen vstupenky do zoologických zahrad jsou třetí pondělí v lichém měsíci a sudém roce stejně drahé pro seniory nad 73 let. Jinak si cenová politika s vámi dělá, co chce.

Takový zdravější důchodce, když si v Praze oběhne v půl osmý večer sedm osm krámů, tak má na druhý den slušněji nakoupeno, aby mu zbylo na nájem. Zkušení a domluvení pátečníci si dokonce úkoly rozdělí a věší si vzájemně ztuhlý rohlíky v pytlíku na kliku, aby měli ráno do melty co hodit.

Demonstrací se nám v posledním období nějak urodilo. A i když diktatura vlády v tom, jak smí jedinec myslet, co může číst a co ne a co může říkat a co ne je do nebe volající teror…, kdy vás vlastní děti udávají za nekonformní názory policii a kdy dokonce po staletí vždy vzpurní studenti si najednou mažou hlavu brilantinou, aby vládě lépe vklouzli do „strakovky“ a prostřednictvím eutanázie se zbavili kritického Ševčíka…, tak to už vám hlava nebere!

V takovém kulturně společenském bordelu existuje jen jeden druh demonstrací, který má smysl… a to požadavek na změnu společenskoekonomického systému, tedy demokracii do ekonomiky pro všechny. Současné proti vládní demonstrace mi připomínají spíš ten trapný vtip, jak se Brežněv ptá: „Gusto, a jak ty to děláš v té kádrové politice, že se ti tak daří?“

„To je jednoduché Leonide, no, jak bych ti to vysvětlil. Vidíš naproti z okna na těch drátech a sloupech ty ptáky? Tak koukej…“ a hvízdnul až se ptactvo rozletělo na všechny strany. „Tak to je dobrý,“ odvětil Brežněv a baví se dál. Za chvilku přistoupí Leonid Iljič k oknu, koukne na dráty a spustí: „No, ale, Gusto vždyť jsou tam ty ptáci zase všichni zpátky!“

„No jo,“ odpoví soudruh Husák, „ale každej sedí na jiným místě!“

Tak to přeci nemohou demonstranti, ani v dobré víře myslet vážně. Kvůli tomu, aby jedny neumětely a lehkoživky vystřídali druzí? To asi ne. Kvůli tomu se neplahočí stovky kilometrů do matičky Prahy? Určitě ne!

Společnost je díky vládě rozdělena názorově na polovinu. V takovém případě je vždy velké nebezpečí občanských nepokojů až někdy i války. A to my nechceme.

Takže vzhůru do volebního boje. Nabídněme nespokojeným lidem lepší budoucnost. Vysvětleme jim, jak může společnost lépe fungovat. Připomeňme jim, co bylo dobré v minulosti a co by se nemělo opakovat. Řekněme jasně, že každý národ, který s námi chce v míru spolupracovat je pro nás přínosem, a že tolerance ke kulturním odlišnostem národů je pro nás přijatelná…A pamatujte: „Kdo nevolí komunisty – volí násilí, nespravedlnost, fašismus, válku!“)